Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


1/A Řecký městský stát a právo

- tvořili nejstarší rozvinutý právní systém na kontinentu

- Řekové = Heléni

- řecké kmeny pronikly na Balkánský poloostrov a egejské ostrovy ve dvou vlnách:

1. – 2000.př.n.l. → slavná mykénská kultura
2. – 1200 př.n.l. → dórská (přistěhovali se Dórové)

- nedošlo k vytvoření jednoho státu, vznikaly územně malé organizační celky (původně charakter monarchií)

- od 8.st.př.n.l. – přechod politické moci na občany (polités) – spolutvůrci obce (městského státu = polis)

- vytvořili systém soukromého práva, bohatý systém institutů práva veřejného

- Platón – Ústava, Zákony; Aristoteles – Politika, Ústava Athénská, Etika Nikomachova

- různé typy vlády (aristokracie, tyranie, demokracie)

Politický rámec dějin:

1. Mykénské období (1600-1200 př.n.l.) - Řekové zatlačují minojskou kulturu na Krétě a vytvářejí protostát

2. Homérské období (1200-800 př.n.l.) - pokles počtu obyvatel a velikosti sídlišť - zdroj: Homér – Ilias a Odyssea - hospodářská jednotka – oikos (dům)

3. Archaické období (800-500 př.n.l.) - vytvářejí se právní systémy a poleis (městské státy) - král (basileos) ztrácí svou původní funkci (už jen náboženská a vojenská) - moc v rukou velmožů – aristokracie - vytvořeno řecké písmo, jsou raženy mince - polis Athéňanů - polis Sparťanů - v závěru období oslabuje moc aristokracie → tyranidy → i tyranidy postupně odstraněny

4. Klasické období (500-337 př.n.l.) - všeobecně odstraněna vláda šlechty - vliv Athén (demokracie) - hegemonie Athén (Athénský spolek), hegemonie demokratických Théb - konec – dobytí Řecka Makedonci (Filip, Alexandr)

5. Helénistické období (konec 4.st. – pol. 2.st.př.n.l.) - vytvoření helénistických monarchií pod řeckou nadvládou (helénistické = orientální, helénské = pouze Řekové) - konec – Řecko podlehlo Římanům

- právo:

- antické řecké právo – soubor partikulárních práv (právní řády cca 300 městských států)

- prameny práva:

- filozofická, dramatická díla

- právní obyčej

- Drakontovy zákony (cca 621 př.n.l) → za všechno trest smrti

- Solónovy zákony → zrušení dlužního otroctví, všichni občané mohou vznášet trestní žaloby, právo odvolat se proti rozhodnutí archontů k lidovému shromáždění, zákaz prodeje vlastních dětí, zavadí adopci

- Zákoník Gortýny (450 př.n.l) vytesán do kamenných desek na Krétě → spory o uprchlého otroka

SPARTA

- ústavu sepsal legendární Lykúrgos

- potomci dórských dobyvatelů

- většina půdy patřila státu – díly rozdělovány losem spartským rodinám

- všichni Sparťané trávili život plněním své vojenské povinnosti (chlapci 7-20 společná výchova, od 20 bydleli společně ve stanech, do manželství vstupovali po dosažení 30)

- syssitia = společné stravování (všichni na to museli přispívat)

- heilóti – potomci původních obyvatel, pracovali na státních polích, polovinu si nechali, polovinu odevzdali správci; jednou za rok jim Sparťané vyhlašovali válku (trénink), ve skutečné válce bojovali heilóti jako lehkooděnci

- perioikové – osobně svobodní, bez hlasovacího práva, měli pole v osobním vlastnictví, potomci Dórů

- apella = lidové shromáždění - všichni rovní občané od 30 let, volilo členy gerusia = rada starých – 30 členů (28 starších 60 let, 2 mladší z král. rodů zvoleni za krále), volilo 5 eforů (úředníků), v případě války rozhodla, který z králů zůstane a kdo půjde s vojskem

ATHÉNY

- poloostrov Attika, sjednotil se dobrovolným splynutím pod legendárním Théseem

athénská ústava:

- původní aristokratická podoba změněna reformami archonta Solóna (6.st.př.n.l.) → zrušil monopol šlechty na zastávání úřadů – podmínil to majetkovým cenzem, posílil postavení lid. shromáždění, zásada všeho s mírou

- nebyla změněna ani za tyranidy Pisistratovců, zreformoval ji až aristokratický vůdce Kleisthenés → zlikvidoval význam rodové organizace zavedením územních správních okrsků = démů, ty se sdružovaly do 30 trittyí (10 vnitrozemských, 10 přímořských, 10 městských), nejvyššími celky bylo 10 fýl (1 trittye vnitro + 1 přímořská + 1 městská)

- Themistokés – oslabil pol. význam archontů – místo volby los

- Efialtés – přenesení většin pravomoci areopagu na demokratické orgány

- Periklés – odtranění majetkového cenzu pro zastávání úřadů + diety

- tyranie – populistické zákony → podpora chudého lidu, omezení moci aristokracie, nezasáhla Spartu

organizace státu:

- ekklésia – členem se stal každý athénský muž nabytím zletilosti (18 let); Periklés prosadil placení náhrady ušlých výdělků = dieta; od r. 400př.n.l. ztrácí zákonodárnou úlohu → přijímá jen důležitá rozhodnutí (válka, spojenectví…)

- úřady - téměř všechny obsazovány losem na 1 rok; princip rotace = nikdo nesměl obsazovat jeden úřad 2x, ekklésia volila ty, kteří nebyli určováni losem (nejvyšší finanční úředníky, stratégy)

- nomothétai = zákonodárná shromáždění; 500-1000 nomothétů losovaných z 6000 občanů

- rada pěti set = búleutoi – úkony ve státní správě, z každého z 10 fýl každoročně losováno 50 občanů (búle = rada)

- archonti – 9 nejvyšších úředníků, losováni na rok, předsedali různým typům soudů, po skončení funkce stali členem areopagu = soudní dvůr, řešil vraždy

soudnictví:

- héliaiá = soudní dvory, héliasté = soudci, aspoň 30 let, zájem o soudcovství, složit soudcovskou přísahu, být vylosován ve svém dému na rok, každoročně 6000 soudců,

- žaloby:

diké – soukromé spory (před 200 nebo 400 soudci)

grafé – trestní (před 500), mohl vznášet každý občan, v případě neúspěchu pokuta

- protižaloba = paragraphé

- u soudu každý vystupuje sám, důkazní prostředky: listiny, svědkové; tajné hlasování hlasovacími kameny (později bronzovými destičkami)

- trestné činy: trauma (vážné ublížení na zdraví), kakosis (hrubé porušení vyživovací povinnosti), hybris (výtržnictví, chuligánství)

- beztrestné: zabití v sebeobraně, zabití zloděje v noci, nevěrné manželky + milence in flagranti

osoby:

- otroci – získávali mzdu v dolech na stříbro, mohli se vykoupit → získal postavení metoika (i jeho děti), pán je nesměl zabít

- metoikové – svobodní cizinci trvale bydlící v Athénách, nemohli nabývat vlastnické právo k pozemkům, pokud jim nebylo propůjčeno lid. shromážděním

- žena – nezpůsobilá k zavazujícím pr. úkonům → poručník (pán domu – otec, manžel, syn)

smlouvy:

- manželství - smlouva mezi ženichem a otcem nevěsty, monogamní, muž si ale mohl přivést vedlejší ženu (pallaké) a zplodit s ní nelegitimní děti, věno vlastnila žena

- k nabytí vlastnického práva dochází zaplacením věci, pozemky – požadavek publicity = veřejné písemné oznámení 60 dní před uskutečněním obchodu

- závazek z kupní smlouvy vznikl až předáním a zaplacením (ne dohodnutím) → ujišťovali se předáním závdavku (arrabón)

- smlouva nájemní – plat za dočasné přenechání věci do užívání, domy metoikům např.

- zápůjčky – přenechání zastupitelných věcí dlužníkovi se závazkem vrátit jejich stejný počet a druh

- smlouva o ručení

- hypothéké (hypotéka) = zástava bez předání věci

- koinoniá (smlouva společenská) = sdružení 2 nebo více osob, aby společnými věcnými nebo pracovními vklady dosáhly podnikatelského výsledku

dědické právo:

- legitimní mužští potomci, pokud nebyli tak prostřednictví dcer na jejich budoucí syny, pokud nemá zůstavitel potomky, tak potomci jeho otce, děda…

- diathéké (závěť) – pokud muž neměl potomstvo

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code