Obsah
Itálie
25A) Apeninský pol. – středověk
- Vývoj v každé oblasti odlišný – S germáni, střed Papežský stát, J – Sicilské království
- Nájezdy germánů – Vandalové plení Řím, dál Ostrogóti, Langobardi, Frankové)
- Usazování germánů – bojem / hospitalitou – dostávají od římanů území za vojenskou participaci
- Právo – princip personality, leges barbarorum a leges romanae barbarorum
- 476 – zánik ZŘŘ, Ostrogóti – řídí se platnými sepsáními - Theodosiův kodex, Codex gregorianus + Hermogenianus, Edikt Theodorichův
- Justinián – 6.stol. ovládne Itálii, Pragmatická sankce – má tam platit CIC, nestalo se tak
- Langobardi vytlačili Byzantice, sami pak byli vytlačeni Karlem Velikým – připojení území k Francké říši
- Langobardi – Rothariho edikt – 643, germánské právo, kasuistický, Liber Papiensis + Lex Langobarda – 11.st., Libri feudorum – zákoník lenního práva, 12.st.
- Frankové – 754 Pippinova donace, potvrzena 774 Karlem Velikým, připojil území k Francké říši, platilo pak právo místní smíšené s franckým
- 10.stol – připojení k SŘŘ, vytváří se kultura komun – samosprávné městské celky – např. Miláno, vytvářejí svoje vlastní právo (statutární), nejprve pramenem práva obyčeje, pak i sepisování práva, jako úředník tu funguje podesta – školený právník z cizího města, prodloužená ruka císaře, na jeden rok, nestranný, moc soudní
- Jižní Itálie – Sicilské království, dynastie Štaufů, 1231 Konstituce z Melfy – měly podpořit absolutní královskou moc, soudnictví – inkviziční, stát převaha nad církví, města podřízena panovníkovi, největší světská kodifikace středověku
- Střed – útvar papežského státu, centrem Řím, 754 – Pippinova donace přiznává území Apoštolskému stolci, Egidiánské konstituce – 1357 – vytvoření centralizovaného papežského státu, oddělení světské/duchovní záležitosti
- Od 16. A 17.stol. úpadek v celé Itálii, nerozvíjí se kapitalismus, zámořské objevy jim utekly, vpády Francie, Španělska (Itálie jeho provincií, nezávislý jen papež.stát a Benátky se Savojskem) a SŘŘ → právní vývoj „spí“ (od roku 1559 - mír v Cateu-Cambrésis - Špa + Fra)
15B) Itálie 19. A 20.stol.
- 19.století – Napoleon v Itálii, sjednocení Itálie
- 20.století – 1.sv.v., fašismus, 2.sv.v., republika
- Napoleon vpadl do It několikrát, v roce 1802 pak vzniká Italská republika, která se mění 1805 na království, platí tu Code Napoleon (převzetím rozbity feudální vztahy, inspirace pro pozdější kodifikace), forma dle francouzského vzoru, ale vedlo k hospodářskému úpadku, od 1812 vliv Nap upadá
- Po Vídeňském kongresu 1815 se Itálie rozpadá na malé státečky, politický neklid vrcholí revolučním rokem 1848, kdy se začne formovat národní sebeuvědomění
- Camillo Cavour + Viktor Emanuel II. – politika směřující k sjednocení, referenda v jednotlivých zemích o připojení k Sardinskému království (1848 – Statuta Albertova – ústava SardinKr, vzor pro pozdější ústavu ItKr)
- 1861 – Sjednocení Itálie, právo – počátek nacionalizace
- 1865 – Kodifikace – Civilní (občanský) soudní řád, Občanský a obchodní zákoník, Trestní zákoník a soudní řád
- 1866 - Prusko x Rakousko - připojení Benátska
- 1870 – po vítězství Pruska v Pr-Fran válce připojen i Řím → hl. městem, dokončení sjednocení
- 1871 – garanční zákon, papež má exteritorialitu, rentu – smířil se s tím že Řím fakticky ztratil
- 1.světová – nejprve neutralita, pak na straně Dohody (Fr, VB, Rus, USA)
- 1919 až 1921 se utváří italský fašismus, 1921 mají fašisti svou politickou stranu
- 1922 – pochod na Řím, Mussolini se dostává na místo ministerského předsedy, vůdce = duce, dále je vydán Zmocňovací zákon
- Volebními reformami a různými manévry získává faši strana převahu v parlamentu, až zlikviduje své konkurenty úplně, vydány zákony které posilovaly roli Mussoliniho – O atributech a prerogativech hlavy státu, O právu VM vydávat normy se silou zákona (1925/6), funguje Velká fašistická rada, poradní funkce
- 1927 – Charta práce – korporativismus – korporace, syndikáty, kontrola cen, potlačení tržního hospodářství, na druhou stranu například povinné pojištění apod.
- 1929 – Lateránské dohody – s papežem, tři – politická (suverenita papeže nad Vatikánem), konkordátní (římskokatolictví je ofic náboženství), finanční (převzetí některých úvazků Vatikánu na Itálii)
- 1943 Mussolini svržen, zatknut, znovuosvobozen – Republica de Saló (do roku 1945)
- Po 2.světové – rozhodování zdali budou konstituční monarchie či parlamentní republika, druhá varianta vítězí
- 1947 (účinnost 1948) – Ústava Italské republiky – dělba moci, VM – prezident (slabý), vláda, různé rady, ZM – Parlament (PS, Senát)
- Právo po druhé světové – vliv komunitárního práva po začlenění do EU, mezinárodní smlouvy
13B) Právní systém faši Itálie
- Fašismus – v centru nauky je stát, jedinec je mu podřízen – jeho autonomie a svoboda potlačeny ve prospěch státu, občanský nacionalismus (nacismus v Něm je etnický), vytváří se od 1919 do roku 1921 kdy vznikne fašistická strana (spojením Bojových svazků, vedena Mussolinim)
- 1922 Pochod na Řím – Mussol se stává ministerským předsedou, označuje se jako „duce“
- 1922 – Zmocňovací zákon, exekutiva může vykonávat i legislativu, navíc kontrola parlamentu pomocí faši strany
- 1923 a 1926 – Změny volebního zákona, které vedly k monopolizaci politického prostředí
- 1925 a 1926 – Zákony – O atributech a prerogativech hlavy státu + O právu VM vydávat normy se silou zákona, Mussol postupně omezil a zničil všechny konkurenty
- 1927 – Charta práce – korporativismus, existence korporací a syndikátu organizované přímo Mussol, kotrola cen, omezení tržního hospodářství, ale na druhou stranu jisté sociální jistoty (pojištění), v roce 1928 pak nahrazuje parlament Komora svazů a korporací
- 1929 – Lateránské dohody – 3 smlouvy, 3 roviny – politická (papež je suverén ve Vatikánu), náboženská (římskokatolické náboženství je státním náboženstvím), finanční (Itálie převzala jisté závazky za Vatikán)
- Právní kodifikace 1931 – Trestní zákoník (po odstranění faši prvků platí dodnes), Trestní soudní řád (po válce nový)
- Právní kodifikace 1942 – Občanský zákoník (po odstranění faši prvků platí dodnes), Civilní soudní řád
- Velká fašistická rada – ústavněprávní orgán, sestavuje kandidátní listiny na ministry, projednávání právních otázek
- Velké italské impérium – název státu, král je císař (Viktor Emanuel III. Pod taktovkou Mussol)
- Senát – jen dekorace faši vlády, má připomínat starověký Řím
- Válka – 1939 pakt o vzájemné pomoci s Něm, 1940 Vstup do války, 1943 sesazen režim, Mussol zatknut (znovuosvobozen a na S It vytvořil Republicu di Saló ( Italská sociální republika ) pod taktovkou nacistů, 1945 zabit)
- 1948 – Ústava Italské republiky
