Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Anglie

2A) Anglický právní vývoj – Normané + Plantageneti

  • Římské období (55 pnl – 440 nl, ŘP tu skončilo spolu s Římany), od 5.st. anglosaské kmeny (7 království, vliv křesťanství, Zákoníky (Adalbert, Alfréd Veliký), právo partikulární, od 9.st. nájezdy Dánů – oblast danelaw, obyčejové právo partikulární, Anglie část uznává dodnes (subsidiární pramen práva)
  • 1066 – poslední anglosaský král Harold neobhájil v bitvě u Hastingsu trůn, Vilém Dobyvatel (Normanské období)
  • Vilém Dobyvatel (1066-1087) – dynastie House of Normandy, vznik feudalismu → konfiskace a přerozdělení majetku, vazal mého vazala je mým vazalem, law french (francouzskonormanské právo + anglosaské právo), počátek common law (obecné právo království, obyčejové právo + královská nařízení), oddělení světské jurisdikce od církevní, vznik Královské rady (sjezd nejvyšších královských vazalů, užší složení funkce vlády a soudního orgánu, nejdůležitější kancléř), zavedení soudního souboje, dočasné nahrazení trestu smrti zmrzačováním
  • Domesday book (1086) – Kniha posledního soudu – přehled o majetku, pozemkovém vlastnictví, osobách → baroni (nejvyšší šlechta) a rytíři (nižší šlechta), 90% poddaní, 9% otroci (rychle mizí), podkladem pro řízení na soudech až do poč. 20.st., Velká a Malé knihy (dodatky)
  • Jidřich I. (Lev spravedlnosti) – posílení moci panovníka, královské rady, reformy soudnictví, správy a financí → Velká rada, povolování daní, předchůdce parlamentu / systém 4 soudů – královský, soudy šerifů v hrabstvích, panské soudy, církevní soudy / královské listiny – writs (rozkazy, mají vyřešit spor, povolat před soud) a charters (privilegia, charty)
  • Pipe Rolls – svitky se zápisy právních záležitostí, Zákony Jindřicha I. – jedna z prvních právních knih
  • Jindřich II. (12.st., Plantageneti) – Claredonské konstituce (1164, reformy právního řádu, omezení církve, církevní soudy rozhodují jen o duchovních věcech, spory dědické a rodinné), skutečný vznik common law (král se tímto právem snaží nahradit co nejvíce místních obyčejů), spory se řeší pomocí writů (žaloby, povolání před soud – Writ of Novel disseisin), vytvoření King’s Bench court (z Královské rady ) + institut pojízdných soudců, později ještě Court of Common pleas, základy porotního soudnictví
  • Richard Lví srdce – za peníze charty (svobody) městům, od 1194 – Plea Rolls (průběh soudu a rozsudek, základ pro precedenty)
  • Jan Bezzemek (poč. 13.st.) – slabý král, proti němu koalice baronů, rytířů a měst, vynucení podpisu Magny Charty
  • Magna Charta Libertatum 1215 – základ anglického ústavního vývoje, vliv na právní vývoj USA, privilegia městům a šlechtě, podřízení krále právu, svobodný nesmí být trestán bez soudu, spravedlnost nesmí být odepřena ani odkládána, soudci a šerifové = osoby znalé práva, povinnosti a pravidla pro svolávání baronů, rytířů, měst a duchovních (základ pro parlament), právo na odpor, hodnostáři jmenováni se souhlasem šlechty, půda není předmět exekuce, ochrana sirotků, jednotné míry a váhy, pokuty odpovídají činu, ústřední soudy – King’s bench court, Common Pleas court
  • Jindřich III. (13.st.) – nedodržování MChL, proti němu Oxfordské a Westminsterské klausuli (omezení krále ve VM a SM), 1265 – svolání prvního anglického parlamentu
  • Eduard I. (13./14.st.)– dokončeno konstituování parlamentu, předpisy vydává král, schvaluje parlament, Westminsterský statut (1275, další ze základů ústavního vývoje, parlament → rozhoduje o financích), Yearbooks (1292, ročenky soudních pří, zápisy ze soudů, základ pro precedent)
  • 14.století – posilování parlamentu, na konci století nastupují Lancasteři
  • Legal writings – právní knihy – Ranulf Glanville 12.st. – Traktát o obyčejích a právech Anglie, Henry Bracton 13.st. – o právech a obyčejích Anglie

6A) Anglické právo 12.-15.st.

  • Právo – obyčejová podoba, rozlišení místních obyčejů a common law (obecné právo království, vzniká na královských soudech Court of King’s Bench a Court of Common Pleas), spojení anglosaských a normanských obyčejů s královskými soudními nařízeními
  • Writy – největší význam, rozkazy, původně králův rozkaz šerifovi, aby se strany dostavily k soudu, později několik skupin writů (pro dostavení se k soudu, nápravě újmy, rozsudky, zakazující – odebrání sporu soudu, atp.), vydávání nejprve volné, 1285 omezeno, používání jen na základě analogie → důvodem pro vznik ekvity
  • Ekvity – narůstá počet osob, které nemohou použít writ, petice králi s vylíčením stížnosti, později se stížnostmi zabývá Lord Kancléř – Soud lorda kancléře, ten rozhoduje dle spravedlnosti – ekvitou, ta zmírňuje tvrdost a formalitu common law, je to odvozeno ze zásady, že není možno odmítnout spravedlnost, je to pro případy, pro které neexistuje writ nebo jsou po řešení pomocí common law nespravedlivé
  • Precedent – soudní rozhodnutí, které má povahu pramene práva, právo interpretuje a dotváří, aplikuje se u nejvyšších královských soudů common law, nazývá se též „case law“ či „judge made law“, prvním krokem k tvorbě → Plea rolls (Svitky žalob, stručný popis případu a rozsudek) → sbírky precedentů: dva druhy – coram rege (před králem, King’s bench) a de banco (před soudem, Common plea) → Yearbooks (ročenky, zápis žalob, procesu, argumentace, rozhodnutí), precedenční charakter to získává až později
  • Statutes – činnost parlamentu a krále
  • Legal writings – právní knihy, spisy o právu – Ranulf Glanville (Traktát o právech a obyčejích Anglie), Henry Bracton (O právech a obyčejích Anglie), koncem 15.st. – právnické slovníky („abridgements“)
  • Majetkové právo – trust: možnost dát část majetku do správy třetí osobě, pomocí pokynů majetkem disponovat, třetí osoba bývá znalá v právu, typy držby půdy: freehold (svobodná, dědičná nebo nedědičná) / copyhold (nesvobodná) / spiritual tentures (církevní), půda nemohla být předmětem závěti
  • Trestní právo – dva druhy TČ: felonies (nejzávažnější, velezrada, vražda, loupež na královské silnici, žhářství, trestem oběšení) / misdemeanours (lehčí, tresty peněžité či tělesné)
  • Status osoby – svobodní/nesvobodní, muži/ženy, Angličané/cizinci, šlechtic/duchovní/poddaný → různé právní postavení
  • Právnické profese – soudci, právníci (zastupují strany před soudem)

4A) Vývoj anglického parlamentarismu do konce 15.st.

  • Anglosaské období – wigan (rada starších, volba krále), Normanské období – feudalismus, královská rada (sjezd nejvyšších vazalů krále), a Velká rada (Jindřich I., přímý předchůdce parlamentu, povolování daní – první kompetence parlamentu, má ji dodnes)
  • Plantageneti – Jan Bezzemek a Magna Charta Libertatum 1215 – základ ústavního vývoje Anglie, cestou pro vytvoření parlamentu jsou pravidla pro svolávání a konání rad baronů, rytířů, duchovních a měst, + další články (viz 2A), Jindřich III. ji nedodržoval → proti němu Oxfordské a Westminsterské klausule (omezení krále ve VM a SM, parlament musí být svoláván pravidelně), důvodem pro svolání prvního anglického parlamentu do Londýna (1265), Eduard I. a Westminsterská statuta (1275 a 1285) – opět základní články ústavního vývoje Anglie, předpisy vydává král, schvaluje parlament, právo parlamentu rozhodovat o financích, omezení writů – pouze analogické používání, 1294 je pak tzv. Vzorný parlament (lordi, duchovní, rytíři + města)
  • Postupné přibývání kompetencí – finance + zákony + vysílání vojska do ciziny, potvrzování panovníka, soudní pravomoci, impeachment, …
  • 14. A 15.století – Modus Tenendi Parliamentum, 1320, Způsob konání parlamentu, ustálení zvyklostí
  • Ve 14.st. je parlament již 2komorový – HK House of Lords (Lord sof Temporal – světští, Lords of spiritual – duchovní), předsedá Lord Kancléř / DK House of Commons, zástupci hrabství a měst, předsedá Speaker + král v parlamentu (svolává jej dle uvážení, předkládá většinu návrhů k projednání)
  • DK - růst počtu měst, snižování poměru rytířů → v čele vždy rytíř speaker, růst vlivu DK (reprezentuje celé království)
  • Parlament měl pravomoc soudní – High Court of Parliament, mohl soudit činy svých členů, odvolávat vysoké úředníky za zneužití pravomocí, postupně parlament začal sám podávat návrhy k projednání
  • Procedura přijímání zákonů – 1. DK, návrh – projednání – schválení, 2. HK, projednání – schválení + královský souhlas = STATUTE (zákon)
  • Král vydával též ordonace a proklamace, to se parlamentu nelíbilo, vymohl si že některé musí potvrdit parlament (statuta, ordonace i proklamace měly stejnou právní sílu)
  • Lancasteři – parlament dosáhl sesazení posledního Plantageneta, prohlásil nového – Jindřich IV. z Lancasteru, bez dědického nároku
  • Jindřich VI. – 15.st., ustálení výše uvedeného procesu přijímání zákonů, úprava voleb do parlamentu v hrabstvích (majetkový census – svobodní vlastníci půdy s výnosem)
  • Bill of Attainder – parlament mohl prohlásit osobu či skupinu osob za vinou ze spáchání TČ
  • Válka růží – Lancasteři (Tudorovci) X Yorkové → nástup Tudorovců
  • Jindřich VII. – přijat parlamentem, po válce šlechta a parlament oslabeni → nástup absolutismu, omezení svolávání parlamentu, změny ve složení

15A) Anglické právo v 16.st.

  • Majetkové právo – vztah k půdě → primogenitura (dědí nejstarší syn), dle CL nebylo o půdě možno rozhodovat v závěti, od 1540 možno rozhodovat o 1/3 půdy, trust → obejití majetkového práva, umožnil majiteli pozemku ve svobodné držbě převést držbu na někoho jiného (správci) a stanovil, k jakému účelu budou využity výnosy z pozemků, freehold / copyhold / + leasehold (nájem půdy, každoroční platba renty)
  • Torts – řazeny mezi civilní delikty, pojem trespass (zásah do práv), jako torts rozlišeny: trespass proti půdě, proti movitým věcem, proti osobě, škody způsobené nedbalostí, pomluva
  • Obchodní právo – panovník vydává charty (výsady) → vznik monopolů v určitých odvětvích, vznik obchodních společností (Východoindická společnost), společnosti spolu s chartou obdržely i právní subjektivitu
  • Procesní právo a soudnictví – zahájení procesu ústně i písemně, pružnost při jednání poroty (možno zvrátit její rozhodnutí, nové projednání), víceinstančnost (na základě writ of error – hledání chyby), nárůst významu právnických profesí, ustálené úřady – soudce, královský zástupce, rádce
  • Ekvity – další rozvoj, konkurence nejvyšším soudům CL, ekvity jako část práva, která je rozhodnutím soudu utvářena, postupně je ale jednání také zdlouhavé, nákladné a příliš formální, hranice 10 liber, od které se můžou podávat stížnosti, rozpory mezi soudy CL a Soudem kancléře
  • Trestní právo – dotvoření institutů hmotné i procesní části, prohloubení rozdílů mezi felonies a misdemenaour, větší rozlišení vraždy (murder) a zabití (manslaughter), nová kategorie zločinu – homosexuální styk, trest smrti
  • Chudinské zákony, zákony proti tulákům, žebrákům a vagabundům – mají posílit ekonomiku, odstranit chudobu (člověk schopný pracovat musí přijmout práci), základ sociálního systému (péče o chudé mají fondy, do těch jdou finance z daní)
  • Právníci 16.století – snaha vydávat soukromé sbírky parlamentu – Anthony Fitzherbert, Robert Brooke, Christopher St. Germain a další

14A) Ústavní vývoj a anglický parlamentarismus v 16.st.

  • Jindřich VIII. (1509 – 1547) – opíral se o rádce, aktivní v zahraniční politice, porazil skotská vojska, založení Church of England (viz 23A), reformační politika, J8. parlament často omezoval, odročoval jej, přijetí zákona, že král ve věku 24+ může zrušit všechny zákony přijaté za jeho nezletilosti, Lex Regia 1539 – předchůdce zmocňovacího zákonodárství, konfiskace majetků a pozemků katolíků, reformační parlament
  • Za Jindřicha VIII. přeměna soudu Hvězdné komory v politický nástroj, využívaný proti jeho odpůrcům, k utužení absolutismu
  • Reformační parlament (1529-37) – za Jindřicha VIII., hlavním úkolem je schválení nové církve, zvýšení počtu členů HofC, snížen HofL, král je hlavou světských i duchovních poddaných, Act in Restraint of Appeals (1533, zákon o omezené odvolání v soudních sporech k papeži), zřízen nový odvolací soud – Court of delegates, Act of Supremacy (1534, završení vzniku Church of England), Six Arcticle Act (1539, formulace základních článků věrouky církve)
  • Od poloviny 16.st. záznamy z jednání parlamentu tiskem (ten se to snaží omezovat), nově zastoupen Wales
  • Marie Krvavá (1553-1558) – pronásledování nekatolíků, vydává zákony rušící rozhodnutí reformačního parlamentu, popravy protestantů
  • Alžběta I. (1559-1603) – katolíci se snažili do její opozice postavit Marii Stuartovnu (popravena na základě zákona o velezradě), nový zákon o supremaci – potvrzení starých poměrů před Bloody Mary, vydání Book of Common Prayer (úprava svátostí, liturgie), zavádí Court of High Commision – Soud Vysoké komise, zvlástní soud za zločiny proti panovníkovi, církvi či církevnímu majetku, oddělení exekutivy a justice
  • Rozvoj parlamentní procedury – parlament zahajuje projev panovníka, ale ten již není členem parlamentu, na zahájení jsou obě komory, jednání komor oddělené, HofC – jednání řídí speaker, HofL – Lord Chancellor, povinnost účasti na jednáních pod hrozbou sankcí (HK možno se zastoupit, DK nutná osobní účast), zákony navrhuje panovník i parlament, schválení parlamentem → panovníkem → publikace = platnost zákona, v době konání parlamentu nesmí být jeho člen zatčen

24A) Anglické právo v 17.st.

  • Státoprávní vývoj byl od počátku spojen se zápasem o moc mezi panovníky z dynastie Stuartovců a parlamentem, skončil 1688 slavnou revolucí, panovníci svrženi a Anglie se stává parlamentní monarchií
  • Změny v právu a pokus o reformu CL – hlavně vývoj ústavního práva a zákonodárství parlamentu, viz 35A a 36A, urychlení a dokončení předchozího vývoje práva k pozemkům, místo staré podoby rytířské držby je svobodná držba, bez původních feudálních povinností a plateb = common and free socage, rozvoj v užívání trustů, už nejen součástí ekvity, ale stávají se i součástí CL, za občanské války – předcházení konfiskacím a dále úprava dědického práva (primogenitura, vyživování vdovy a mladších dcer a synů řešeno už za manželství – nejstarší syn měl vůči nim povinnosti), trust se začal užívat i pro jiné věci než půdu – peníze a výnosy z nich, trustee (na něj majetek převeden), trust funds (svěřenecké fondy pro nějaký účel), další reformou byl Statut o podvodech - smlouvy mají nová pravidla, písemná forma, vymezené odpovědnosti
  • Za republiky a protektorátu v pol. 17.st. – kritika soudního řízení – dlouhé, formální, nákladné, snaha o reformy, v polovině století návrhy reformační komise: na sloučení CL a ekvity, hrabské soudy pro drobné případy soudící bez poroty, hierarchie soudů, zrušení dlužního otroctví, zjednodušení smluvních vztahů, etc. → změny neprovedeny
  • Cromwellovy ordonance 1654 – zjednodušení procesu, omezení trestu smrti + 1650 parlament zrušil užívání latiny a francouzštiny v procesech před soudem
  • Právníci 17.století – Sir Edward Coke, jeden z nejvýznamnějších angl. právníků vůbec, zastupování koruny v procesech velezrady (např. při Gunpowder plot 1605), nejvyšší soudce Court of Common Pleas, konflikty s králem – o interpretaci CL a zasahování do nezávislosti soudů, spisy o právu: Zprávy, Instituce práv Anglie, Nová sbírka formulářů pro zahájení procesu, dále Edward Bulstrode – Wales, Sir Matthew Hale – významný soudce, člen reformační komise, zajímal se o CL, dílo: Historie Common Law a Historie pří koruny
  • Dějiny pozdějšího práva též ovlivněny velkými mysliteli této doby – Hobbes, Locke

35A) Anglický ústavní vývoj od poč. 17.st. do 1660

  • Století revolucí, nová dynastie Stuartovců, po smrti Alžběty končí doba smíru s buržoazií, sílí odpor proti králi (ten naznačuje parlamentu, že jsou to jen jeho služebníci), vzniká protikrálovská opozice
  • Jakub I. – spojení Anglie (anglikáni) a Skotska (presbyteriáni), odmítá uznat pravomoci parlamentu ve finančních otázkách, zavádí nové dávky
  • Karel I. – neúspěšné války s Francií a Španělskem → potřebuje peníze, žádá parlament o nové daně, ten odmítá a krále kritizuje (v čele Sir Edwar Coke – autor spisu Petition of Right 1628, požadavky: bez souhlasu parlamentu nelze vypsat daně, nelze stíhat ty, kdo neschválené daně neplatí, král má parlamentu předkládat ke schválení zákony a má jej řádně svolávat, dodržovat Magnu, zrušení Soudu Hvězdné komory a Vysoké komise) → panovník odsouhlasil, ale pak stejně vládl bez parlamentu do 1640 – jenže potřebuje peníze na další války, a tak je nucen parlament svolat, svolává na 18 dní „krátký parlament“ ale brzy jej zase rozpouští, ještě téhož roku pak svolává „dlouhý parlament“, ten zasedá do 1648/9
  • Akty dlouhého parlamentu omezující panovníka – Velká remonstrace 1641 – výčet panovníkových zlořádů, obsahuje návrhy řešení, program šlechty a buržoazie, panovník nemá vládnout bez parlamentu, navazuje na Petition of Right, Tříroční zákon 1641 – král musí svolat parlament minimálně jednou za tři roky, jinak se může sejít sám, musí trvat minimálně 50 dní, Militia Act 1641 – armáda pod kontrolou parlamentu
  • 1.občanská válka 1642-46, boj mezi stoupenci panovníka (cavaliers) a stoupenci parlamentu (roundheads), v čele parlamentní armády je Cromwell, strana parlamentu postupně vítězí, král utekl do Skotska, ale byl vydán parlamentu, konec 1.OV, poté diferenciace parlamentu, spory mezi independenty a presbyteriány, král chtěl využít oslabení parlamentu → 2.OV
  • 2.občanská válka 1648 – Prideova čistka, odstranění členů parlamentu, kteří se jim nehodili → tzv. Kusý parlament (Rump Parliament), král opět prohrál → Zvláštní ordonancí 1649 nad ním byl vynesen rozsudek smrti
  • Republika (1649-53) – Act Declaring England a Commonwealth přijatý Rump parlamentem 19.5.1649, VM: vláda – Státní rada, ZM: jednokomorový parlament, vydávání zákonů o plavbě (Navigační akta, Zákon o povzbuzení a řízení obchodu)
  • Protektorát (1653-58) – Instrument of government, něco jako ústava, zakotvení protektorátu, vojenské diktatury, jeden psaný dokument, v čele státu Lord Protector (Cromwell), VM: Státní rada, ZM: jednokomorový parlament, min 1x 3 roky, schvaluje daně
  • 1657 – Pokojná petice a rada, modifikace ústavy, má být obnoven 2komorový parlament, Lord Prot dědičně králem, Cromwell řeší kompromisem: doživotní protektor s právem jmenovat nástupce, obnovení druhé komory (po jeho smrti není syn moc schopným vůdcem a odstupuje)
  • Důležité plusy Cromwellovy vlády – omezení dovozu cizího zboží cly, zrušenní lenních vztahů mezi barony a králem, přeměna feudální držby v soukromé vlastnictví, rozvoj v mořeplavbě a obchodu
  • 1660 – obnovení monarchie, restaurace Stuartovců Bredskou deklarací (Karel II.)

36A) Anglický ústavní vývoj od 1660 do 1707

  • 1660 – schází se „svobodný parlament“, obnova konstituční monarchie, restaurace Stuartovců Bredskou deklarací – Karel II., ten se zavazuje, že bude dodržovat práva parlamentu, je to vláda kompromisů, ale jsou vydávány i zákony na posílení moci Královské rady – král je přesto na parlamentu závislý, zvýšení počtu zástupců měst a světských peerů, vyloučení katolíků a židů
  • Vytvoření systému vládního kabinetu: 1. Tajná rada (SM, dělena na výbory), 2. Cabinet Council (výbor nejdůležitějších králových rádců), 3. Kabinet (5 nejdůležitějších šlechticů, kteří vedou státní záležitosti)
  • Whigové (stoupenci země, parlamentu) X Toryové (statkářská šlechta, podpora krále) → zárodky pro budoucí politické strany
  • 1679 – v parlamentu mají většinu Whigové, Karel II. nemá syna, snaží se prosadit nástupnictví bratra katolíka Jakuba II., neschváleno → Karel parlament rozpustil, stihli ještě přijmout Habeas Corpus Act – poslanci nemohou být zatčeni králem, záruky osobních svobod, nedotknutelnost za projevy v parlamentu, proti protiprávnímu zadržení, odůvodnění zatýkání, reforma trestního řízení
  • Jakub II. – po sporech byl nakonec přijat, ale krize mezi ním a parlamentem, JII. utíká z Anglie a parlament to prohlásí za vzdání se trůnu
  • 1688 – Slavná revoluce, na trůn dosazen Vilém III. Oranžský a Marie II. Stuartovna, definitivní proměna v parlamentní monarchii
  • 1689 – Bill of rights, Listina práv, významná část anglické soustavy, omezení práv koruny vůči parlamentu, panovník nesměl pozastavovat zákony bez souhlasu parlamentu, zrušena privilegia, zákaz mimořádných královských soudů, práva jednotlivce, v TP menší kauce, úměrnost pokut, zákaz krutých a neobvyklých trestů, nezávislé poroty, právo nosit zbraň na osobní ochranu, svobodné volby do parlamentu, dostatečné svolávání parlamentu → každý nastupující panovník se musí k Bill of rights zavázat
  • 1701 – Act of Settlement, zákon o nástupnictví, řeší absenci potomků Viléma III. Oranžského, v dalších ustanoveních další omezení královské moci, potvrzení pravidelného svolávání parlamentu, další důležitý zákon ústavního vývoje
  • 1707 – vznik Velké Británie, unie Anglie a Skotska, jednotný parlament, vlajka Union Jack

9A) Anglické právo v 18.st.

  • Cesta k dotvoření precedentu – zvýšení role King’s Bench court, vydávání nejdůležitějších komentovaných precedenčních rozhodnutí (inicioval lord Mansfeld), soudci mají právo přizpůsobovat měnícím se podmínkám, precedent: rozhodnutí soudu v podobné věci, slouží jako model, typické pro angloamerické právo, vzniká činností soudů – rozhodnutí případu, který ještě nebyl řešen, „case law“, „judge made law“, originální, závazný, 2 části precedentu: 1. Ratio decidendi – důvod rozhodnutí, odůvodnění, 2. Obiter dictum – řečeno mimochodem, shrnutí dalšíh neautoritativních argumentů, dokreslení
  • Obligační a obchodní právo – obchodní spory před speciálními porotami, rozvoj obchodu – z původních společností se drží např. Východoindická společnost, vznik nových společností, 1709 – Autorský zákon (Copyright Act), 1720 – Bubble Act (jednání, které směřuje k poškození veřejnosti, je neplatné, přísné podmínky pro vznik akciových společností)
  • Návrhy na reformu TP – Henry Fielding, spojení kriminality se socioekonomickými podmínkami, navrhuje nejen represi, ale i prevenci, některé jeho návrhy zrealizovány
  • Vývoj procesního práva – proces veden vždy jen o jedné otázce, jednom sporu
  • Zrušení otroctví – William Blackstone, anglické právo nemůže strpět otroctví, významný precendent případu Jamese Somerseta, kde je otroctví označeno za hnusné, ale ne nezákonné (dovezeno z Virginie do Londýna) → reakcí je hnutí za zrušení otroctví, obchod s otroky a otroctví ale zrušeny až v 1.pol. 19.st.
  • Výuka práva na univerzitách – ve 2.polovině století zahájeny pravidelné přednášky o anglickém právu na Oxfordu a Cambridgi, předtím jen nepravidelně, pravidelné byly pouze přednášky o ŘP, prvním řádným profesorem anglického práva byl William Blackstone, postupný vznik kateder
  • Významné spisy o právu – Commentaries on the law of England (Komentáře o právech Anglie), W.Blacskstone, čtivé, systematické, přehledné, rce na římské právníky, Cicera, i úvahy, členěno do 4 knih – 1. Law of persons / Práva osob (všichni svobodní, muž > žena, postavení osob v rodině a postavení veřejných osob), 2. The rights of things / Věcná práva (původ vlastnického práva, ochrany, svobodná držba, dědické právo), 3. Of private wrongs / O soukromoprávních deliktech (popis, jak je možno domáhat se nápravy, možnosti žaloby, typy deliktů), 4. Of public wrongs / O veřejnoprávních deliktech (vlastní TP, povaha trestu a zločinu, způsobilost, typologie TČ)
  • Nutnost využívat na soudech AJ

39A) Ústavní vývoj a parlamentarismus ve VB v 18.st.

  • Znát: 1688 – Slavná revoluce, Bill of Rights, viz 36A
  • 1701 – Act of Settlement, zákon o nástupnictví, řeší absenci potomků Viléma III. Oranžského, v dalších ustanoveních další omezení královské moci, potvrzení pravidelného svolávání parlamentu, další důležitý zákon ústavního vývoje
  • 1707 – Anglie, Wales + Skotsko → Zákon o unii, vznik Velké Británie, zánik skotského parlamentu, jeden společný pro celou VB, spojením vlajek → Union Jack
  • 1711 – individuální odpovědnost ministrů parlamentu
  • 1716 – Sedmiroční zákon – parlament může zasedat až 7 let, premiér má možnost rozpustit jej před koncem volebního období,
  • ZM – posilování parlamentu, zastoupení Anglie, Skotska i Walesu, 2 komory, jedná jménem krále, vydává zákony (nutnost králova podpisu), nevyřešený problém volebního práva – v hrabstvích je nízký majetkový cenzus pro freehold, ale nereprezentativní zastoupení měst, jsou zastupovány spíše historicky → tzv. shnilá města (rotten borough), právo posílat zástupce do parlamentu je již ze středověku, ale některá města se stala vesnicemi během staletí, naopak jiná lidnatá pak neměla právo na zastoupení
  • VM – panovník panuje, ale nevládne (crown can do no wrong), hlava státu jmenuje členy HK, premiéra, ministry, velvyslance, zastupuje zemi, válka a mír, velí ozbrojeným silám, kontrasignace / tajná rada – jedná jménem krále, pomáhá mu vládnout / kabinet – původně král a tajná rada, později král již kabinetu nepředsedá, předsedá člen kabinetu → postupný vznik ministerského předsedy (prvním je Robert Walpole), ten jmenován z představitelů strany s většinou, protože nelze vládnout proti parlamentu (ústavní zvyklost)
  • SM – soudcovská nezávislost posílena tím, že nemuseli odstupovat s funkce spolu s novým panovníkem
  • William Blackstone – formulace svrchovanosti parlamentu: parlament je všemohoucí, může vše, co není nemožné (mění staré zákony, vydává nové, mění vlastnické poměry soukromých osob, ustanovuje státní náboženství, definuje sporná práva, určuje daně etc.)

12B) Anglické právo v 19.st.

  • Hannoverská dynastie, sociální a právní reformy, snaha o modernizaci, vychází z tradičních základů
  • Reforma soudnictví – nutnost reformy britského soudního systému, problémy – zdlouhavost a nákladnost řízení a rozhodování, vytvoření nového Centrálního trestního soudu, nových soudů v hrabstvích, jmenována komise pro reformu nejvyšších anglických soudů – zrušení nejvyšších soudů CL a ekvity → sloučeny ve Vysoký soud spravedlnosti, vytvoření Nejvyššího soudu (skládá se z Vysokého soudu spravedlnosti a Odvolacího soudu), sněmovna lordů je stále brána jako nejvyšší instance u zvláštní kategorie případů
  • Změny v procesním právu – více práv obviněným, nové formy žalob, v civilním připuštění svědectví stran sporu, některé jednodušší spory → bez poroty
  • Návrhy na reformu – Jeremy Bentham (navrhl vydat psanou ústavu, reformy ve smyslu liberální demokracie, kritik anglického práva a společnosti, komentáře ke komentářum Blackestonea, kritizuje jej), Sir Robert Peel (zájem o reformy trestního práva a policie), Romilly a MacKintosh (navrhovali reformu trestu smrti, aby nebyl za majetkové zločiny)
  • Reforma trestního práva – sjednocení, změna nebo zrušena trestněprávní úprava obsažená do té doby ve 300 statutech parlamentu, zavedeny nové (zákon o krádeži, o zlovolně způsobených škodách na majetku, o TČ proti osobám, o podvodech a paděláních), reforma policie (zodpovědnost za prevenci zločinu, dodržování veřejného pořádku, nestranná, nezasahování do SM), nové tresty (deportace), trest smrti jen za velevážné zločiny (velezrada, vzpoura, žhářství, vražda, znásilnění, homosexualita, pedofilie)
  • Změny v obchodním právu – nový zákon o obchodních společnostech, vznik na základě královského patentu, vytvoření rejstříku společností, kam byly vkládány stanovy a výroční zprávy, nutnost představenstev, zisk se dělil mezi akcionáře (dividends → dividendy), koncem století 3 typy společností (vzniklé na základě královského patentu/charty, na základě zákona parlamentu, na základě registrace)
  • Reformy chudinského zákonodárství – nutné s rostoucí industrializací, nezaměstnanosti, chudoby → Zákon o řešení nezaměstnanosti a chudoby v zemědělských oblastech, Chudinský zákon
  • Manželské a rodinné právo – přísné podmínky pro uzavření manželství před Church of England, od 1836 možnost civilního sňatku, v pol.století vytvořen soud pro rozvody a otázky manželství – ženy se mohly soudit o majetek s rozvedeným manželem, důvod rozvodu stále jen nevěra manželky, ne manžela, žena mohla o rozvod žádat, jen když ji muž bil, dvě stádia rozvodu – provizorní, po prozkoumání definitivní, děti svěřovány otci
  • Reforma místní správy – podmínkou pro výkon funkce v místní správě byla svobodná držba pozemku v hrabství a příslušnost k anglikánské církvi, 1888 nově definované správní jednotky, volby do místní správy 1x 3 roky

8B) Ústavní vývoj a parlamentarismus ve VB v 19.st.

  • Podoba britské ústavy – nemá formální úpravu, není formální rozdíl od obyč zákonů, některé části: Magna Charta, Petition of Right, Habeas Corpus Act, Bill of Rights, Act of Settlement
  • Unie s Irskem – Act of Union 1800, o spojení VB a Irska, ovlivnění britského parlamentu a politiky vůči katolíkům → byly jim navráceny občanská a politická práva (zejména Catholic Emancipation Act 1828/9, zrovnoprávnění s anglikány, možnost volit, zasedat v parlamentu, zastávat úřady, omezená náboženská tolerance)
  • Změna podoby exekutivy – v čele panovník, pro nástupnictví platí Act of Settlement, přibyly mu tituly díky unii se Skotskem, Irskem a koloniím (např. královna Victorie – indická císařovna), panovník omezen zákony parlamentu regulující jeho vlastnictví (Crown private estate acts a Crown land acts, 1910 Civil Act – zisk financí ze státního rozpočtu) / tajná rada, vliv se zmenšuje, poradní sbor, omezená soudní pravomoc / ministerský předseda a vláda, nejdůležitější orgán VM, pro setrvání závislí na důvěře DK parlamentu, panovník je jmenuje z vítězné strany bez průtahů do týdne po volbách, definitivně nazýván Prime Minister (toto je příkladem „conventional law“ – ústavních zvyklostí, není to nikde kodifikováno, ale dodržuje se to), v parlamentu funguje od poloviny století též stínový kabinet tvořený vůdcem opozice (důležité postavení, ve VB je systém dvou hlavních politických stran, které se střídají u moci)
  • Vývoj parlamentu – podoba určována vývojem volebního práva – prosazení nebylo snadné: za reformou stálo i silné lidové hnutí (střet za VP, 11 mrtvých – Peterloo Masacre) → reakcí přijetí Six Acts 1819, omezující občanská práva a svobodu projevu (zákaz držení zbraní, zákony o cenzuře atp.), hnutí za reformu bylo potlačeno
  • 1832 – Great Reform Act, rozšíření volebního práva se sníženým majetkovým cenzem, přerozdělení mandátů v DK (oslabil rotten boroughs ve prospěch nových průmyslových měst), sjednocení podob voleb ve městech (každý majitel či najímatel majetku v hodnotě 10 liber), ženy bez volebního práva, doplněno Municipial Reform Act 1835, o sblížení volebních systémů ve městech → po první části reformy značná část lidí stále nespokojena → vznik chartistů
  • 1838 – Charta lidu, požadavky – všeobecné volební právo pro všechny muže nad 21 let, stejně velké volební obvody, tajné volby, odstranění majetkového cenzu i pro pasivní volební právo, platy poslancům, každoroční volby do parlamentu → odmítnuty, pak další dvě petice a další dva neúspěchy
  • 1867 – Reforma prosazena, volební právo dále rozšířeno snížením cenzu na 5 liber, další kategorie lidí, 1872 – Ballot Act, zavedení tajného hlasování, poslední vlna reforem v 80.letech (o korupci, jednomandátových obvodech, sjednocení volebního práva ve městech a hrabstvích)
  • Horní komora (House of Lords) – nárůst členů povyšováním osob do šlechtického stavu, privilegiem panovníka, světští (dědiční nebo z funkce doživotní) a duchovní peerové a lordi, peerové nemohli zasedat, pokud byli nezletilí, v bankrotu, spáchali TČ
  • Dolní komora (House of Commons) – privilegia → imunita (chrání od zatčení v době trvání mandátu, nevztahuje se na nejtěžší zločiny – velezrada, loupež, vražda), svoboda projevu (nemožnost zatknout poslance za projev v parlamentu, při uražení panovníka jej mohl speaker vykázat ze sněmovny), možnost vykázání cizince nečlena z jednání + vydávány záznamy z jednání a hlasování
  • Prostory parlamentu – Westminsterský palác

20B) Ústavní vývoj a právo ve VB v 1.pol.20.st.

  • Na začátku století naráží vláda na odpor HK při projednávání zákonů → vrcholí rozpuštěním parlamentu a vyhlášením nových voleb, reforma parlamentu
  • 1911 – Parliament Act, zvyšuje význam DK, snižuje význam HK, nová podoba legislativního procesu → zákony se dělí do dvou kategorií: 1. Veřejná problematika (Public bill), 2. Finanční problematika (Money bill, HK neprojednává) + volební zákony, horní komora mohla zákon zdržet dva roky, stanovení zvláštní procedury, jak mohla DK obejít nesouhlas HK (to se moc nevyužívalo → Salisburyho konvence → HK nebude blokovat zákonodárství DK), zkrácení volebního období na 5 let, legislativní proces: 1. Předložení návrhu, 2. Diskuze o principech zákona, interpelace a projednání ve výborech, 3. Hlasování, HK mohla vrátit zákon s návrhy úprav, 4. Podpis panovníka + téhož roku zákon o zavedení platů poslanců DK
  • První světová válka – zpočátku politika appeasementu (nezasahování, ustupování), zákony o obraně království a o zmocnění ve stavu nouze, s jejím koncem další rozšíření volebního práva
  • 1918 – The Representation of the People Act, odstraněn majetkový cenzus pro muže, omezené VP ženám (30+, vysokoškolačky nebo majitelky domu), počet voličů stoupl z 7,7 mil. na 21,4 mil., většinový volební systém, někteří dva hlasy (vysokoškoláci a obchodníci), zároveň změna politického spektra – vedle liberálů a konzervativců vystupuje do popředí labour party, jednomandátové volební obvody
  • 1928 – The Representation of The People At (Equal Franchise Act) – rovné volební právo i ženám, 21+
  • Proces dělení Irska – Velikonoční povstání krvavě potlačeno, Government of Ireland Act dělí Irsko na katolický J a protestantský S (1916), poslanci z Irska odmítají zasedat v parlamentu, 1919 vyhlašují Irskou republiku a irský parlament, vedlo to k občanské válce → končí uzavřením anglicko-irské smlouvy 1921 a 1922 – Constitution of the Irish Free State Act, J Irsko je svobodným státem, statut dominia (britský guvernér + irský parlament a vláda)
  • 1931 – Statute of Westminster – změna statusu britských dominií, větší legislativní svoboda, vytvoření pojmu Commonwealth of Nations (Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Irsko, Jihoafrická unie)
  • Regency Act (kdo vládne v případě indispozice panovníka) a Public order Act (proti narůstajícím faši tendencím)
  • Právo – diskuze a návrhy na reformu, nahrazování obyčejového práva zákony parlamentu („law reform acts“), nové precedenty – statute law a case law v symbioze
  • 20.léta – změny v land law (práva k půdě a vlastnictví), odstranění copyholdu, odstranění omezení freeholdu, nutnost registrace půdy
  • TP – zákon proti potratům (potrat = zločin), Children and Young Persons Act – trestní odpovědnost od 10ti let, nadále dle CL není dítě v 10-14ti schopno spáchat zločin, mladiství od 16ti let, ochrana dětí – zákaz podávání alkoholu a tabáku, nemožnost vstupu do veřejného domu, zákaz zaměstnávání a krutého zacházení

25B) Ústavní vývoj a právo ve VB v 2.pol.20.st.

  • Salisburyho konvence – od poloviny 20.st. se HK zavázala, že nebude blokovat legislativu DK a vlády vycházející z volebního programu vítězné strany (neaplikoval se tak jeden z článků Parliament Act z 1911, je to ústavní zvyklostí)
  • Crown Preceedings act 1947 – zákon upravující žalobu proti koruně, možnost žalovat panovníka v civilněprávních záležitostech, odpovědný za soukromoprávní delikty
  • Life Peerrages Act 1958 – možno jmenovat člena HK nejen dědičně, ale i na doživotí i pro ženy (institut doživotních peerů), na konci 20.st. zrušeno
  • 1969 - snížení hranice aktivního volebního práva na 18 let
  • Soudnictví – místo smírčích pojízdných soudů soudy korunní (Crown court, rozhodují o vině/nevině, odvoláních z magistrálních soudů), v hrabstvích Country courts (okresní soudce bez poroty), dále magistrální soudy (tříčlenný senát laiků či okresní soudce), soudy pro mladistvé (zvláštní neveřejné jednání), employment tribunals (pro spory zaměstnanec X zaměstnavatel)
  • Trestní proces – dva druhy: 1. Zkrácený – méně závažné TČ, u magistrálních soudů / 2. Řádný proces – na základě žaloby, projednání u korunního soudu, odvolání: od magistrálních soudů → kolegium Soudu královniny lavice nebo korunní soud →od korunního soudu → kolegium odvolacího soudu → od obou kolegií sněmovna lordů (pokud jde o otázku veřejné důležitosti)
  • Civilní proces – „small claims“ rozhodují soudy v hrabstvích (do 5 tis liber, bagatelní případy), 5 – 15 tis hrabský soud nebo Vrchní soud, nad 15 tis Vrchní soud
  • Reformy práva – Výbor pro reformu práva a dalších komisí → zákon o zrušení nevyužívaných statutů
  • TP – vydávány nové zákony upravující TP (zrušení dělení zločin/přečin, nové skutkové podstaty trestů), proces, i výkon trestu (humanizace), zrušení trestu smrti za vraždu (murder act, nahrazeno doživotím), zákony o potlačení terorismu (hlavně po 2001, Anti-terrorism, crime and security Act)
  • Změny ovlivněné členstvím v EHS – harmonizace britského práva s evropským (European Communities Act 1972, vstup do EHS), vliv EP na VB – hlavně prodej zboží, poskytování služeb, ochrana spotřebitele
  • Zákonodárství a lidská práva – zákon o státním občanství (British nationality act 1948), reakce na rozpad impéria, snadné získání občanství, dále problémy s imigrací – zpřísnění podmínek, zákon o vztazích mezi rasami (Race relations Act 1968), zákon o lidských právech (Human Rights Act 1998), výklad a aplikace LP v souladu s Evropskou úmluvou o LP (European Convention on Human Rights, pod záštitou Rady Evropy 1950)
  • Reforma HK a ústavní změny 1999 až 2005 – zákon o HK odstranil institut doživotních peerů (House of Lords Act 1999), zákon o ústavní reformě (Constitutional Reform Act 2005) – zachování lorda kancléře, ale omezeny pravomoci, předsedou HK je též speaker, v čele justice místo kancléře nejvyšší soudce, vytvoření nového Nejvyššího soudu ve Westminsteru, vytvořena komise pro jmenování soudců
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code