Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Obecky, přednáška 4

Svatá říše římská

  • Ambice být státem zahrnujícím celé západní křesťanstvo x realita- slabý stát
  • Právní knihy (= soukromá sebrání práva)
    • Celoevropský fenomén
    • Iniciativa soukromá, nikoliv veřejná
    • Kultura právních knih v Evropě- snahy o zachycení právních obyčejů
    • Eike von Repgow- Saské zrcadlo- vzniká kolem roku 1220, nejvýznamnější právní kniha na německém území (dílo, které i přesáhlo geografické hranice Německa)
      • Bylo používáno v soudních rozhodnutích velmi dlouho (naposledy v roce 1932!)
      • Soupis saského práva (díky kvalitě Saského zrcadla se v této oblasti nijak výrazně neprosadilo Římské právo)
      • Úprava lenního práva
      • Úvahy o právu
    • Neznámý autor- Švábské zrcadlo, vznikající do roku1270
      • Autorem pravděpodobně klerik- řeší vztah mezi světským a církevním právem
  • Městské právo (ius urbanum)
    • Platí uvnitř městských hradeb, v jasně vymezeném území
    • Městská práva může buď získat dodatečně město již existující, nebo město založené „na zeleném drnu“
    • Město má svého pána (toho, kdo jej založil- dal mu městská práva) ⇒ snaha měst o emancipaci z jeho moci
    • Rodiny městského práva- starší města mateřská a mladší města dceřiná, která kopírují jeho městská práva
    • „městský vzduch činí svobodným“ poddaný se po určité době ve městě stával svobodným
    • Majetková i právní diferenciace uvnitř měst
      • Městský patriciát- z jeho řad jsou vybíráni zástupci samosprávy
    • Městské cechy a cechovní soustava
    • Města se sdružují d městských svazů (nejvýznamnější- Hanza)
  • Postupné oslabování soudní moci Svaté říše římské
    • Dlouhou dobu fungoval na císařském dvoře dvorský soud, po Maxmiliánových reformách pak Říšský komorní soud
  • Constitutio Criminali Carolina 1532- Hrdelní soudní řád Karla V. pro SŘŘ
    • Poprvé dává přesnou německou terminologii trestnímu právu (předtím využívání latiny a italštiny)
    • Salvátorská klauzule-díky ní mělo dílo pouze podpůrnou, subsidiární platnost (přednost mají jednotlivá zemská práva)
    • Formulace určitých základů moderního trestního práva
    • Soudce případ vyšetřuje a poté i rozhoduje
    • Možnost být odsouzen za podobné trestné činy jako uvedené v trestním řádu
      • Analogie práva
      • Průlom do právní jistoty jednotlivce
    • Právní pojmy jako přitěžující a polehčující okolnosti, nedbalost, nepříčetnost
  • Zemští škůdci (lapkové apod.)
  • Církevní soudy proti kacířům
  • Tresty: Trest smrti, vyhnanství, zabavení majetku, snížení na cti. Odnětí svobody se objevuje až později
  • Soukromé právo- dominance církve (např. v manželském právu, dědickém právu- „odkazy za duši“)
    • Uznání obecné závaznosti smluv

SŘŘ v období novověku

  • Reformace, vystoupení Martina Luthera⇒ říše se začíná dělit na protestantskou a katolickou část (⇒ další oslabení SŘŘ)
  • Postupná sekularizace- slábne vliv církve v právu
  • Augsburský náboženský mír 1555- rozšíření práva zemského míru na náboženské záležitosti
    • Včlenění výsledků reformačního hnutí do říšské Ústavy (ve smyslu materiálním, ve formálním smyslu Ústava neexistovala!)
    • „Čí země, toho víra“ – zeměpán určuje náboženství poddaných
      • Existuje i právo emigrovat (to se ovšem netýká poddaných, ale šlechty, měšťanů)
    • Potvrzení územních zisků protestantské šlechtě
    • Říše ztratila svrchovanost v církevních otázkách ve prospěch jednotlivých teritorií
  • Třicetiletá válka- mimořádně pustošivý konflikt ukončený Vestfálským mírem z roku 1648
    • Další oslabení císaře, omezení v zahraniční politice a vojenských záležitostech. Omezení říše ve prospěch teritorií
    • Prosazení myšlenky státní suverenity pro jednotlivé země říše. Země se stávají samostatnými subjekty mezinárodního práva, kterým náleží ius faederum (= právo vstupovat do spojeneckých svazků nad rámec říše, ale nikoliv proti ní) ⇒ SŘŘ tím získává definitivně federativní formu
    • Vzniká Věčný říšský zákon nadaný nejvyšší právní silou, základ budoucích volebních kapitulací, který musí každý nastupující panovník uznat za závazný
    • Snaží se vyvarovat chyb míru Augsburského, zamezit sporům v interpretaci
    • Při jednání o náboženských otázkách měl být sněm rozdělen do dvou oddělených částí- katolické a evangelické- nebylo možné, aby jedna strana přehlasovala druhou, vždy muselo dojít k dohodě mezi nimi. O náboženskou otázku se jednalo vždy, když za ni něco jedna ze stran považovala
    • Rozšíření míru i na kalvinisty
    • Proměna říšského sněmu- nyní je označován za „stálý kongres poslanců říšských stavů.“ Sídlí v Řezně (možné přirovnání k OSN- nejsou zde již většinou přijímány závazné zákony, jedná se spíše o „fórum říše,“ kde se jedná o politických a diplomatických otázkách)
  • Zatímco moc císaře slábne, větší díl moci získávají jednotlivé státy- tím počíná období absolutismu v evropských zemích
    • Vliv ztrácejí zemské stavy (zákonodárná moc je v rukou panovníka)
    • Byrokratizace (do vysokých míst ve státní správě nastupují právníci, nestačí dobrý původ)
    • Existence stálého vojska (armáda již není svolávána pouze ad hoc)⇒ výrazný mocenský faktor
    • Dvorské rady- centrální orgán na kolegiální bázi. Řeší zahraniční politiku, finance a také soudnictví (⇒ kabinetní justice)
    • Panovník není tyranem nadaným libovůlí- obzvláště v období osvícenství je považován za „prvního služebníka státu“
    • Centralizace
  • Prusko- země, jejíž moc postupně sílí. Vzestup počíná v 17. Století
    • 1701- panovník zde získává královský titul
  • V 18. Století již SŘŘ existuje spíše jen ze setrvačnosti- „ránu z milosti“ jí zasazují Napoleonské války (zaniá v roce 1806)

Prameny práva v novověké SŘŘ

  • Policejní řády- jsou vydávány na úrovni zemí i na úrovni říše
    • upravují široké oblasti správního práva
    • 1577- říšský policejní řád
  • Rozvíjí se také recepce římského práva
    • Moderní užití pandekt
  • Reformace zemského a městského práva
  • Nově vnímané přirozené právo („přirozené právo je takovým evergreenem právních dějin“)
    • Od novověku vnímání založené především na racionalismu
    • Hugo Grotius- představitel školy přirozeného práva
      • Kodifikace
  • Kodifikace Bavorské 1876
  • Pruská kodifikace 1791
    • Velmi progresivní zákoník, v té době probíhá VFR⇒ strach z jejího přílišného vlivu, zrušení zákoníku a opětovné vydání až o 3 roky později
    • Všeobecné pruské zemské právo- zákoník, který má víc, jak 19 000 paragrafů
    • Návrat ke stavovskému členění
    • Nadodvětvový zákoník
    • První část- majetkové právo jednotlivce; druhá část- od právních vztahů v rodině až po vztahy církve a státu
    • Objevuje se instanční postup- 1. A 2. Instance, apelační soudy
    • Soudnictví se definitivně odděluje od státní správy
    • V soudním systému mají místo již pouze odborníci
    • Vynesený rozsudek musí být zdůvodněn
    • Hypotetární knihy
    • Změny v trestním právu- trestní právo má vyjadřovat osvícenské myšlenky, trest přihlíží k osobě pachatele a možnosti jeho nápravy
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code