Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Obecky, přednáška 2

Řecké právní dějiny

  • asi 300 řeckých městských států, hornatý povrch
  • řecký stát = polis
  • významný státní systém
  • státy se vytvářejí na personálním principu - občané polis se účastní na státní organizaci, jsou zakladateli politiky
  • různá zřízení - aristokracie, tyranie, demokracie
  • ovlivnili vývoj veřejného i soukromého práva → dovršili Římané, kteří z řeckého práva vycházejí - i rozdíly - např. v postavení otroků

Mykénské období (1600 - 1200 př. n. l.)

  • právní kultura vládců a paláce převzatá z Kréty
  • soustřeďuje se obyvatelstvo daného státečku (spíše předstátního útvaru - protostát)
  • rozvrácena Dóry

Homérské období (1200 - 800 př. n. l.)

  • pokles počtu obyvatel a počtu sídlišť
  • informace z eposu - 2. největší literární dílo starověku po bibli
  • státnímu zřízení vévodí dům (oikos → ekonomie)

Archaické období (800 - 500 př. n. l.)

  • vznikají městské státy a významnější právní systém
  • král (basileios) - funkce náboženská a vojenská, vláda je v rukou velmožů (aristokratiá)
  • vévodí Athény (obce z poloostrova Attika - sjednotil Théseus) a Sparta (jih Peloponésu; větší; ústavu vytvořil Lykurgos - velmi stálá, nezměněná po staletí)

Klasická doba řeckého práva (500 - 337)

  • Athény a Sparta střídavě v čele větších svazků (= hegemoni)+ Théby v Boiotii
  • konec dobytím Řecka Makedonci

Helénistické období

  • po 333 vytvoření řady helénistických monarchií → vznik helénistické kultury - smíšená kultura Řeků a orientální

Právo řeckých států

  • z filozofických, politických a básnických děl
  • Drakontovy zákony - Athény, kolem 620 př. n. l.
  • Solónovy zákony - Athény, o 30 let mladší
  • Zákoník Gortýny - Kréta, asi pol. 5. století př. n. l.
    • ustanovení, jak jednat ve sporu o otroka, který buď svémocně, nebo zásahem třetí osoby se dostal pod moc jiného pána - musel se vrátit
  • o právu jiných států než Athén a Sparty útržkovité informace
Spartská ústava
  • většina půdy patří polis, zdroj moci, půda rozdělována rodinám k užívání losem
  • chlapci byli u matek do 7 let, do 20 let vychováváni společně, do 30 let armádní výchova, pak sňatek
  • všichni přispívali na společné stravování (syssitia)
    • zvaní homoioi = rovní - právo hlasovat na lidovém shromáždění - apella
    • kdo nemohl přispět, nemohl se hostit zúčastnit → poklesnuvší občan
  • na státních polích pracovali heilóti - původní občané - nevolníci, polovinu výdělků si nechali, polovinu dali správci
    • každý rok jim sparťané vypovídali preventivní válku - učili se chlapci bojovat
  • perioikové - svobodní obyvatelé bez politických práv, živili se řemeslem a obchodem (peri oikos = kolem domů); přišli do země souběžně se Sparťany, vlastnili malé množství půdy
  • lidové shromáždění (apella)
    • vrcholný zákonodárný orgán
    • všichni rovní Sparťané od 30 let
    • volena 30ti členná rada starých (gerúsia), od 60 let + dva zvolení králové z tradičních královských rodů - funkce náboženská a tradiční
  • v případě války apella rozhodla, který král půjde do války a který zůstane doma
  • výkonná moc - 5 eforů - úředníci, volení shromážděním
  • několikrát zasáhli proti tyranidám a podporovali demokracii
Athény
  • Solónovy zákony
    • oslaben význam aristokracie - všichni měli právo vznášet trestní obžalobu, odvolávat se proti rozhodnutí úředníků lidovému shromáždění
      • účast na vládě umožněna i méně zámožným občanům
      • zrušení dlužného otroctví → pro dluhy člověk nemohl být uvržen do otroctví
      • zásada všeho s mírou (meden agan)
      • trvaly i za vlády tyrana Peisistrata a jeho synů
        • diktatura založena na populismu podpory chudého lidu
        • podobné tyranie i v jiných aristokraciích (kromě Sparty)
  • tyranida poražena Kleisthénem - země rozdělena do 10 fýl (rovnoměrně různé povrchy i voliči), základní jednotkou démy (obce) - základy volebního losovacího systému athénské demokracie
  • vrcholný orgán - shromáždění lidu (ekklésiá)
    • každý athénský muž s občanstvím - od 18 let, žádost podával otec, který musel doložit athénský původ
    • vyhlašování válek, daní, ostrakismus (alespoň 6000 přítomných); volba jediných volených úředníků - finanční, velitelé pozemního a námořního vojska (stratégové)
  • téměř všechny úřady obsazovány losováním na 1 rok na principu rotace - každý jednou
  • Periklés zavedl nahrazování ušlého výdělku při funkci nebo soudním řízení (dieta) - dodnes i u nás
  • do roku 400
  • losování = radikální demokracie - vyhnuli se lobování
  • zákonodárci (nomothéti) - 500 nebo 1 000 vylosovaných
  • archonti = 9 nejvyšších úředníků, předsedali různým typům soudů, losování na jeden rok
    • Athéňané se rádi soudili
    • po skončení mandátu členem areopagu - soudí těžší delikty, jinak soudí heliaiá - soudní dvory, 200, 400, 500, alespoň 30 let, mít zájem, složit přísahu - každoročně znovuustanovováno 6000 soudců (diké = soudy, grafé = žaloba)
  • rada 500 (búlé) připravuje zasedání lidového shromáždění, kontroluje finance, jmenuje úředníky → správní orgán
  • žalobu mohl podat každý občan, v případě prohry pokuta, každý měl určené časové limity na řeči, námitky, každý musel vystupovat sám, ale mohl řeč napsat někdo jiný
  • důkazní prostředky - listiny, svědecké výpovědi
  • ihned vynášen rozsudek
  • hlasování tajné pomocí kamenů nebo bronzových destiček s otvory
  • možnost podat protižalobu (paragrafé) - tvrdil nepřípustnost původní žaloby
  • kakosis = hrubé porušení vyživovací povinnosti, hybris = hrubé porušení morálky (výtržnictví) - verbální i jiný útok na jinou osobu
  • za zabití vlastního otroka pokuta - v Athénách přechod od patriarchálního otroctví (svázán s domem) k pojetí římskému - otrok = věc
  • ve státních dolech dostávali mzdu, za kterou se mohli vykoupit → metoikové = svobodní cizinci na území Athén
  • trauma - vážné ublížení na zdraví → vyhnanství, zabavení majetku
  • beztrestné zabití v sebeobraně, zranění lupiče, zloděj mohl být beztrestně zabit, pokud kradl v noci
  • soukromý a veřejná nebyl úplně ustálený - i v Římě a ve středověku
  • pokuty, vystavení na veřejném místě
  • způsobilost k právním úkonům - muž od 18 let, žena zastupována poručníkem - pán domu (otec, manžel, syn, které si mohla sama vybrat)
  • manželství monogamické, vzniklo na základě smlouvy mezi ženichem a otcem, věno ve vlastnictví manželka
  • muž si mohl přivést vedlejší manželku (pallaké - např. Xantipa)
  • dědictví - muž v zákonné dědické posloupnosti, různé dědické skupiny
  • muž, který neměl potomstvo, mohl sepsat závět (diathéké)
  • majetkové právo - nabytí vlastnického práva v úplatných jednáních dochází až okamžikem zaplacení věci
  • ochrana deliktními žalobami, spory ze smluv nejčastěji žalobou na náhradu škody
  • závazkové právo - závazek = právní vztah, který vzniká na základě kupní smlouvy, deliktu, mezi dlužníkem a věřitelem,…
  • vznik předáním věci a zaplacením kupní ceny - prodávající a kupující se pojišťovali závdavkem, pokud smlouva nebyla realizována, propadl - převzali Římané (alha?)
  • běžné nájemní smlouvy, smlouva o ručení - dbal na to, aby dlužník zaplatil věřiteli
  • hypotéka (hypotéké) - zástava bez předání věci
  • společenská smlouva - smlouva o spojení několika osob v podnikání

Právní dějiny Byzance

  • řecké městečko Byzancion - kolonie 7. př. n. l. na evropské části Bosporu
    • dlouho nehrálo roli - sídlo panovníka Vřímské říše v Nikomédii - až císař Konstantin přenesl 330 sídlo do Byzance → Konstantinopol, slovanské kmeny mu říkají Cařihrad
    • klíčová role v celých dějinách Byzance - chráněné vodou, opevněné
    • po rozdělení 395 centrem Říše římské (později historiky pojmenována Vřímská a Byzantská) - do 1453, sami se považovali nástupci Říma
    • trvala více než 1000 let, největší rozmach - celý Balkán, MA, Syropalestina, Mezopotámie, Egypt
      • od 7. století hlavně Řecko a Malá Asie
  • několikrát rozdělena mezi despotáty (3 - 4), opětovně sjednocena
  • ústavněprávně kopírovala Římskou říši za dominátu
    • veškerá moc v rukou císaře - titul basileos, značný vliv také církevní a vojenští představitelé
  • moc upevněna v 6. století za císaře Justiniána - prostý původ, velká úcta ke vzdělání, geniální zákonodárce a úřední
    • vojevůdcům se načas podařilo dobýt některé části Zřímské říše - S Afriku, Itálii
    • Corpus Iuris Civilis - sepsání všeho dosavadního práva do tria volumina (tři svazky) - Codex Iustinianus (sbírka císařských konstitucí (nařízení), Digesta (řec Pandektai; výpisky z děl klasických římských právníků 1. - 3. stol. n. l.), Instituce (učebnice práva)
    • zakázal jakékoliv změny a dodatky - pouze doslovné překlady do řečtiny - jazyk, který se v říši většinou používal nakonec i ve státní správně
    • caesaropapismus - císař rozhodující i v církvi, nejvyšší laický funkcionář
      • chápán spíše jako ochránce, otec než despota
      • církev má velkou autonomii - není na panovníkovi zcela závislá
      • představitelé církve - 4 patriarchové i metropolité se nemohou stát císaři, jsou voleni se souhlasem císaře
      • zasedání biskupů = koncily - přijímány zákony (kánony), které upravují církevní záležitosti - jsou potvrzovány státní mocí jako nomokánony a měly rozsah i mimo církev
  • významné i hypodromy (něco jako Cirkus) → skupiny fanoušků nakonec zastupují i jednotlivé složky společnosti a měli různé politické názory
  • themový systém - reforma státní správy
    • 7. stol. - císař Herakleios rozdělil stát na vojenská území - themata - každé mělo svoje vojsko, civilní úřady podřízeny stratégům
    • základem armády drobní zemědělci, kteří chránili svá území, měli k dispozici vojenské statky - dostali za obranu půdu
    • → zajištěna permanentní bezplatná obrana území a placení daní (problémy s nájezdy nepřátel po celé dějiny - Peršané, Arabové, Bulhaři, Normani,…
      • trval až do 12. - 13. století
  • 7. stol. - předtím boje se Sasánovci, pak Araby - obsadili Persii, Byzanci sebrali asi polovinu území
  • 8. stol. - ikonoklastické boje (obrazoborecké)
    • vládne amorejská dynastie - vede stoletý boj s částí svého lidu a církve o používání církevních obrazů = ikon
      • snaha podřídit si kláštery - poslední nezávislá část církve - mniši ikony malovali a snažili se tak ovlivňovat národ směrem k náboženství → snaha císařů církev plně ovládat → i vliv islámu - zákaz zobrazování lidí
      • církev měla sjednocující úlohu, urovnávání nepokojů
  • významná díla
    • Corpus Iuris Civilis (Justinián)
    • Ekloga - v rozporu s justiniánským zákonodárstvím - to vlastně římské-pohanské
      • více křesťanské teologie - např. manželské právo - svobodná vůle ženy při uzavírání sňatku, zmenšení počtu trestů smrti - vliv maloasijského práva - místo smrti mrzačící tresty - liší se od izraelského nebo římského práva
      • ovlivnila Zákon sudnyj ljudem - zákon pro laiky, ne kněze
      • doplněk - Nomos Georgikos - zemědělský zákon, o půdě a pastvinách
    • Nomos Rhodon nautikos (Rhodský námořní zákon) - soukromoprávní, pravidla mořeplavby, pojištění při ztroskotání lodi
    • Nomos stratiogikos - o armádních vůdcích
    • příruční zákon Procheiron Nomos - za Makedonců, reformuje Eklogu, všichni lidé se rodí svobodní - zánik otroctví, uplatňoval se i v jihoslovanských státech později
    • upravení úřadu eparchy = starosta Cařihradu
    • Baziliky - sbírka 60 knih - až do 1453
    • Eparchova knížka - živnostenský řád pro cařihradské cechy
    • možnost dvojitého rozvodu před církevním soudem - Lev VI. Filosof - v pravoslaví dodnes
    • 1054 - rozkol mezi patriarchou a papežem - navzájem se exkomunikovali → vznik názvu ortodoxní (pravoslavná) církev
    • problémy s nástupnictvím po celé dějiny
      • absolutismus → významný státní problém s nástupnictvím
      • nikdy pořádně nedořešeno, různé převraty
  • 2. pol. 12. století - rozpad themového zřízení - převládla profesionalizace armády, kopírování západního lenního systému (systém pronií) - půda svěřena do rukou proniána → vojenská povinnost, sloužil jako těžkooděnec, svěřeni i rolníci → posílilo aristokracii v provinciích, lení systém se ale pořádně nerozvinul
  • 12. stol. - zásahy z křížových výprav, na čas v Cařihradě tzv. latinské císařství + různé nezávislé despotáty → latiníci nebyli vůbec oblíbení - ze západu
  • pozdní Byzantská říše - soudce Konstantin Harmenopulos vytváří příručku Hexabiblos - využívána do 1946
  • dobře vojensky, správně i náboženský organizovaná říše
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code