Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


40. Ústava ČSSR z roku 1960

Příprava a přijetí Ústavy 1960

  • na konci 50.let zřejmé, že původní ústava neodpovídá komunistickému režimu konce 50.let (zejména svými deklaratorními demokratickými prvky)
  • ve vedení KSČ - hlasy po nové ústavě, souviselo s diskuzí, zda ČS již dosáhlo základní etapy socialismu či nikoli
  • XI. sjezd KSČ 1958 - „v Československu byla dovršena socialistická výstavba, byly odstraněny zbytky vykořisťovatelských tříd a vbrzku bude předstižena úroveň vyspělých kapitalistických států“
  • ústava
    • má být ústavou socialistického státu, ČS je dle KSČ druhým státem po SSSR, kde se socialismu podařilo dosáhnout
    • má potvrdit vedoucí postavení dělnické třídy a komunistické strany
    • socialistický charakter politického, ekonomického a sociálního systému
  • návrh nové ústavy projednával ÚV KSČ na počátku dubna 1960
    • rozhodl, že o ústavě bude probíhat všenárodní diskuze v NF, pod kontrolou stranických funkcionářů
    • o návrhu se konalo přes 47 tisíc veřejných schůzí, kde se „vyjádřilo“ přes 700 tisíc občanů
    • návrh a výsledky diskuze byly projednány na III. celostátní konferenci KSČ (5.-7.července)
    • před vlastním schválením se konaly volby do NS, SNR a národních výborů → tradiční 99% účast, manifestačním znovupotvrzením politické situace a postavení KSČ

Ústava 1960

  • přijata NS 11.července 1960, č. 100/1960 Sb.
  • významný předěl v ČS ústavních dějinách (degradace právní kultury, ideologická indoktrinace)
  • označována za „méně fiktivní“ než Ú48
  • výslovné označení státu za socialistický → Československá socialistická republika (ČSSR), nový státní znak
  • stát je unitární a centralizovaný
  • realizace ústavního potvrzení vedoucí úlohy KSČ ve společnosti a státu
    • sama KSČ se chápala jako předvoj dělnické třídy, dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a pracující inteligence (čl. 4)
    • čl. 16 pak hovoří o vědeckém světovém názoru → marxismu-leninismu, jako o základní ideologii pro veškerou kulturní politiku, výuku a vzdělávání
  • členění
    • Prohlášení
      • neboli preambule
      • nezabývá se historickými kořeny, ale jen obdobím po roce 1945 (oproti Ú48)
      • vyslovení představy o dokončení etapy budování základů socialismu a po sovětském vzoru vyhlásilo i další etapu „materiálních a duchovních předpokladů pro přechod naší společnosti od socialismu ke komunismu“
    • 9 hlav, 112 článků
      • hlava první - společenské zřízení
        • ČSSR je socialistickým státem založeným na pevném svazku dělníků, rolníků a inteligence, v jehož čele je dělnická třída
        • krom zmíněné vedoucí úlohy KSČ zakotven i politický systém NF a úlohy „dobrovolných společenských organizací“ (zejména ROH)
        • ekonomický systém - základem je zespolečenštění výrobních prostředků, plánovité řízení národního hospodářství, socialistické vlastnictví (ve formě vlastnictví státního či družstevního), ústava připouštěla tzv. vlastnictví osobní a omezeně vlastnictví soukromé
        • mezinárodněpolitická orientace státu → na Sovětský svaz a ostatní světové socialistické soustavy
      • hlava druhá - práva a povinnosti občanů
        • definitivně opuštěny zásady založené v čs ústavním vývoji Ú20
        • zájmy společnosti nad zájmy jednotlivce
        • zájmy každého občana socialistického státu jsou v souladu se zájmy celé společnosti
        • práva, svobody a povinnosti občanů slouží svobodnému, všestrannému rozvoji a uplatnění osobnosti občanů a současně upevnění socialistické společnosti
        • práva a svobody spojovány s povinnostmi (např. povinnost pracovat ve spojení s právem na práci)
        • soubor práv a svobod definován úžeji než v Ú48
        • rovnost občanů před zákonem bez ohledu na rasu a národnost
        • muž = žena v postavení v rodině, práci i ve veřejné činnosti
        • hospodářská a sociální práva
          • právo na práci a právo na odměnu za vykonanou práci
          • právo na ochranu zdraví a na zdravotní péči
          • právo na zabezpečení ve stáří
          • ochrana mateřství, manželství a rodiny
        • formální zakotvení práv politických a osobních svobod jednotlivce, ale jen v souladu se zájmy pracujícího lidu
          • svoboda projevu, svoboda tisku, svoboda shromažďovací, svoboda pouličních průvodů a manifestací, nedotknutelnost osoby, obydlí, ochrana listovního tajemství, svoboda náboženského vyznání
          • právo obracet se ke státním orgánům s návrhy, podněty a stížnostmi a stanovila těmto institucím taková podání vyřizovat
        • povinnosti občanů
          • dbát zájmů státu, dodržovat ústavu a zákony
          • chránit a upevňovat socialistické vlastnictví
          • bránit vlast a její socialistické zřízení
          • svědomitě vykonávat funkce a uvědoměle zachovávat pravidla socialistického soužití
        • stále pokračoval rozpor mezi ústavním textem a skutečností
        • možné omezení občanských práv prováděcími předpisy, včetně možnosti ukládat jim i další povinnosti (v rozporu se zásadou že povinnosti lze občanovi uložit pouze zákonem)
      • hlavy 3, 4, 5 - dělba moci
        • upuštění od klasické koncepce dělby a vyvažování mocí
        • najdeme sice dělbu kompetencí mezi NS, prezidenta a vládu, avšak to vše bylo ovlivněno vedoucí úlohou KSČ
        • preferuje se jednota výkonu státní moci vyjádřenou v postavení NS
        • NS
          • 300 členů, 4 roky
          • imperativní mandát
          • nejvyšší zákonodárný orgán, ale i další pravomoci → volba prezidenta, ratifikace mezin.smluv, usnesení o vypovězení války, vyslovení souhlasu s programovým prohlášením vlády i eventuální nedůvěra vládě, volba členů NS a byl mu odpovědný generální prokurátor
          • přednostně se ale všechny otázky projednávaly v ÚV KSČ, resp. v jeho předsednictvu
        • všechny významné státní funkce obsazeny členy KSČ
        • formální ustanovení zachovávající kontinuitu s Ú48, u NS to byla například možnost, aby se na vydávání předpisů výrazněji podílelo 30ti členné předsednictvo NS, s tím že jeho zákonná opatření byla následně schvalována na nejbližším zasedání NS a nemohla měnit ústavu
        • prezident
          • funkční období zkráceno ze sedmi na pět let
          • neuspěly názory, aby byl prezident nahrazen po sovětském vzoru kolektivní hlavou státu
      • hlava šestá
        • centralizace - omezení slovenských národních orgánů
          • pravomoci SNR vymezeny jen na věci hospodářské, kulturní a věci týkající se Maďarů a Ukrajinců
          • její zákonodárství muselo být v souladu s celostátními zákony, NS je mohlo při zjištění nesouhlasu zrušit
          • SNR voleným orgánem na 4 roky, zrušen Sbor pověřenců
      • hlava sedmá
        • formální zvýšení pravomocí národních výborů (k tomu došlo už zákonem z května 1960)
        • nová správní organizace státu → hl.město Praha, 10 krajů, 108 okresů
      • hlava osmá - soudní moc
        • úprava soudnictví, prokuratury (dozor nad prováděním a dodržováním zákonů a dalších právních předpisů)

Následný ústavní vývoj

  • důležitý, protože v roce 1968 byla ústava změněna
  • socialistická ústava se dostala v polovině 60.let do konfrontace s postupnou liberalizační tendencí čs společnosti
  • vrcholem byl obrodný proces tzv. „Pražské jaro“ v roce 1968
  • rozhodující pozice ve státě má ÚV KSČ, zejména první tajemník a prezident Antonín Novotný (funkce jsou uvedeny podle chápání jejich tehdejšího významu → být prvním tajemníkem znamenalo vyšší postavení, než být prezidentem)
  • ekonomické problémy, kritika pětiletého plánu (neplnění jeho úkolů), nekoncepčnost řízení ekonomiky → vynucení personálních změn ve vedení strany v roce 1963
  • nárůst počtu nařízení vlády a vyhlášek ministerstev, které měly přinést odpovídajicí výsledky
  • 1963-64 ekonomická krize, růst sociálního napětí, nespokojenost obyvatelstva → KSČ si uvědomilo, že je nutno diskutovat o ekonomické reformě direktivně řízené ekonomiky → na konci roku 1963 vládní komise pro ekonomickou reformu (Ota Šik) → cílem zdokonalit systém plánování, návrh větší samostatnosti a odpovědnosti národním podnikům, zavedení některých tržních mechanismů a zbožových vztahů → schváleno ÚV KSČ v lednu 1965
    • poté se reforma začala experimentálně zkoušet
    • výsledky spíše pozitivní → zvýšení ekonomické aktivity podniků i jednotlivců
    • zároveň plánována čtvrtá pětiletka
    • velké očekávání lidí → odbornost, způsobilost > stranická legitimace
    • projev nutnosti reformovat celý socialistický systém
  • společenský pohyb vyvolán též výměnou generací v rámci strany
  • generační střety - mladší (liberálnější, snaha o modernizaci) X starší
  • v první polovině 60.let také nově otevřená problematika procesů 50.let → komise pro prozkoumání politických procesů → vlny rehabilitací odsouzených, propouštění vězněných osob
  • duben 1963 - Alexander Dubček
  • znovuřešení slovenského problému → Slováci „spojencem“ reformních směrů české politiky → dosažení posílení pravomocí slovenských orgánů
  • řada proklamativních ustanovení Ú60 byla v první polovině 60.let realizována přijetím zákoníků nejdůležitějších právních odvětví → významná proměna čs práva, svojí vazbou na ústavu znatelné ovlivnění ideologií „dobudovaného socialismu“
  • do některých norem se zákonodárce snažil zakomponovat ideologické postuláty o postupném odumírání práva, o nutnosti zapojení lidu do řešení konfliktů, o prosazení socialistického demokratismu
  • právo → mělo odpovídat socialismu a být v souladu s Ú60
  • 1964 - na základě ústavy → další volby
    • do NS i SNR, plus volby do NV a soudců
    • 11.června 1964, manifestační charakter - téměř 100% výsledky pro NF
  • vnitrostranické spory o směřování KSČ a celé čs společnosti se projevily na XIII. sjezdu KSČ
    • oslabení pozice Novotného
    • do čela stoupenci reforem - Dubček, Kolder, Štrougal
    • reformy měly zůstat prozatím omezeny na oblast ekonomiky
  • druhá polovina 60.let - uvolnění společenského života, faktické naplnění některých proklamativních ustanovení Ú60 (hlavně svoboda projevu, tisku, slova)
  • změny se projevily v televizi, literatuře, filmu, spol.organizacích, apod. („zlatá šedesátá“)
  • říjen 1967 - protest studentů na strahovských kolejích proti představitelům komunistické moci (špatné podmínky pro studium, vypínání elektriky,…) → demonstrace brutálně potlačena → výsledkem úvahy vůdců studentské generace o skutečném naplňování svobody projevu, shromažďování a sdružování
  • v ústavě nebyla zmiňována svoboda pohybu, navíc zákon o vydávání cestovních pasů (možnost odmítnutí i bez udání důvodu), nutnost speciálních povolení, ale kolem let 1967/8 faktické uvolnění i pro zahraniční cesty čs občanů
  • další uvolnění, vyjádření demokratizace → úprava volebního práva do NS a NV
    • č. 113 a 114/1967 Sb.
    • volba z více kandidátů v každém volebním obvodu, jejich počet měl být o 1/3 vyšší než mandátů
    • užší vazba volič x kandidát (shromáždění, diskuze)
    • sestavování kandidátních listin nadále v rukou NF (tedy v podstatě KSČ)
    • důraz na tajnost
    • podle tohoto zákona se však žádné volby nekonaly (zákon překonán událostmi roku 1968)
  • konec r. 1967 - kritika konzervativních sil a nekvalifikovaného způsobu řízení ekonomiky a státu
    • Novotný se vzdal funkce
    • v čele strany kompromisní Alexander Dubček
  • začalo období tzv. Pražského jara 1968
  • 1968 vcukuletu
    • přijetí nového Akčního programu → měl vést k další demokratizaci, ekonomickým reformám, kritika centralismu, byrokratičnosti
    • snaha o vybudování socialismu s lidskou tváří, KSČ si nemá postavení vynucovat, ale opírat se o skutečnou podporu veřejnosti
    • snaha o posílení role ústavních orgánů a dalších státních orgánů, posílení role volených orgánů, federalizace ČS, ústavní zakotvení práv národností, politické a ekonomické reformy
    • konec března - nový prezident Ludvík Svoboda
    • snahy o zvýšení realizace práv a svobod
    • měla být změněna Ústava z roku 1960
      • měnily jí ústavní zákony - např. o volbě soudců (volí je NS a SNR)
      • nové státoprávní uspořádání
        • federalizace
        • předpokladem vytvoření paralely k SNR → ČNR
        • zákaz majorizace (slováci nemohou být přehlasováni čechy, jen kvůli tomu že jich je méně)
        • do budoucna se předpokládalo přijetí nové federální ústavy, syntéza národních ekonomik s jednotným socialistickým trhem
    • do toho ovšem zásah Moskvy → nesouhlas s demokratizací a stavem v ČSSR, intervence vojsk SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulhraska (v ČS se objevili kolaboranti s Moskvou) → 20./21. SRPEN 1968
      • odpor
      • „stopnutí“ procesu demokratizace, odstranění nepohodlných
      • z uvažovaných reformních změn nakonec prosazen pouze požadavek řešit Č-S státoprávní poměr
    • změna Ústavy z roku 1960
      • ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o Československé federaci přijat v říjnu 1968, v účinnost 1.ledna 1969 (při jeho přijímání uplatněn zákaz majorizace)
        • řeší rozsah pravomocí federálních orgánů, pojetí zákazu majorizace, způsob volby Sněmovny národů, samotný název státu (stále ČSSR, tvořené ČSR a SSR)
        • preambule s obecným prohlášením důvodů pro federaci
        • 8 hlav a 151 článků → říká se mu „malá ústava“
        • změna příslušných ustanovení Ú60 → ta ale zůstala jako celek v platnosti
        • 1.1.1969 tak vznikly ČSR a SSR
          • každá uděluje své občanství, současně existuje občanství federální
          • občan jedné republiky má v druhé stejná práva a povinnosti
          • obě republiky postoupily část svých pravomocí federálnímu státu
            • výlučné pravomoci federace - zahraniční politika, obrana státu, federální státní hmotné rezervy, federální zákonodárství, kontrola federálních orgánů a federální ústavnosti
            • záležitosti společné - plánování, finance, ceny, zahraniční hospodářské vztahy, průmysl, zemědělství, doprava, pošty, telekomunikace, věda a technika, práce a mzdy, sociální politika, právní úprava socialistického podnikání, normalizace, míry a váhy, patenty, vynálezy, vnitřní pořádek, bezpečnost státu, tisk a informace
            • výlučná působnost republik - vše ostatní
          • zákonodárství
            • Federální shromáždění - záležitosti náležející do působnosti federace a společné působnosti federace a republik, mohlo přijímat i zákony co se týkaly působnosti republik, ale musely při tom zachovávat jednotný postup
              • volba prezidenta, vyslovení důvěry vládě, zřízení federálních ministerstev, schvalování mezinárodních smluv, volba 8 členů a 4 náhradníků Federálního ústavního soudu (pro spory federace x republika, stížnosti na porušení ústavou zaručených občanských práv)
              • dvě rovnoprávné komory, obě musely všechny zákony projednat schválit
                • Sněmovna lidu - 200
                  • dosavadní NS
                • Sněmovna národů - 150, polovina volena v ČSR, polovina v SSR
                  • pro úz, volbu prezidenta, vypovězení války → nutno 3/5 pro
                  • 1/2 + princip zákazu majorizace pro zákony o st. občanství, schvalování hospodářského plánu, rozpočtu, hospodaření federace, zřizování federálních orgánů
              • zákaz majorizace - nemožnost přehlasovat slovenské poslance v určitých otázkách
            • ČNR a SNR - pro republiky
              • pravomoce v legislativě v oboru výlučné působnosti republiky a společné působnoti federace a republik
              • jmenovaly a odvolávaly předsedu a členy republikových vlád
          • orgán moci výkonné a nařizovací
            • vlády republik - v oblasti zákonodárství státních rad
            • federální vláda - relativně omezené pravomoci
              • předseda, místopředseda, ministři, státní tajemníci
              • zřízení 7 federálních ministerstev a 7 federálních výborů → skládany paritně
          • též změna postavení prezidenta, státní správy, justice
          • projevil se původní záměr → silnější postavení republik
  • v období po srpnu 1968 a po celá 70.léta pak mluvíme o období normalizace - dočasná přítomnost sovětských vojsk, návrat k prosovětskému režimu, sovětské vměšování, odstranění legislativních a politických symbolů Pražského jara

Prameny

  • Vývoj ČS práva 1945-89, strany 323 až 344 (vydání z roku 2008)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code