Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


38. Vývoj soudnictví 1948 – 1960

Obecně

  • po převratu vyloučeno cca 10% elitních soudců (z 2000) - nepřátelští a nespolehlíví, v polovině 50. letech alespoň polovina soudců z let před převratem, ale noví lidoví soudci ovládali nejdůležitější pozice
    • starší soudci nezaručovali spravedlnost: předsedající soudce v procesu s R. Slánským soudil od roku 1924
    • soudci měli být aktivističtí nejen rozsudkem, ale i životem - měl žít oficiálním socialistickým životem (výchovná role justice), starší soudci narozdíl od nových museli projevovat větší loajalitu ke straně, noví soudci byli tzv. kontrolou starších
    • soudci byli (podobně jako v USA) vybíráni podle politického přesvědčení (napříč věkovým rozptylem), od počátku 60. let opět kariérní soudci (po absolvování fakulty)
    • byli voleni podle zvláštního zákona č. 36/1957 Sb. o volbách soudců a soudců z lidu lidových a krajských soudů a o úpravě některých jejich poměrů
    • Okresní, krajský soud - soudce oddán lidově demokratickému zřízení, min 23/24 let, právnické vzdělání až v 60.letech nutné,
    • soudcovská nezávislost - očima KSČ: „Soudce musí soudit podle zákona s přihlédnutím k mínění lidu a stanovisku vlády“ (K. Gottwald)
    • nejdůležitějším byl prokurátor, soudce se hlavně podřizoval, i advokát měl hájit zájem lidu, ne pouze svého klienta
    • 1956 reforma justice a posílení nezávislosti bylo omezeno monopolem KSČ
  • právo ztotožňováno se zákony
    • socialistická zákonnost byla prázdnou formou bez jakéhokoliv významu - zákon aplikován tehdy, bylo-li to politický účelné
    • soudce měl rozhodovat ideologicky a neskrývat to - snaha použít socialistické soudnictví jako instrument transformace společnosti
    • koncem 50. let vystřízlivění, snaha o stabilitu a formalismus - souviselo se stabilizací režimu
  • vzniká centralizovaná publikace soudcovského rozhodování ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek - správná intepretace práva
    • v průběhu 60. let NS začíná vydávat „stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona“

Zákony

  • zákon o zlidovění soudnictví č. 319/1948 Sb. (22.12.1948)
    • zřizoval institut soudců z lidu (zajistí třídní přístup - soudci z dělnické třídy) – rozdílné poměry mezi profesionály a soudci z lidu podle úrovně soudu či možnému nejvyššímu trestu
    • vždy měli v senátech převahu soudci z lidu – kromě projednání stížností pro zachování zákona
    • Krajské soudy - 1.instance (3členný senát) nebo soud odvolací (5členný senát), soudci z lidu byli i v senátu Nejvyššího soudu
    • vyjímkou je občanskoprávní spor u okresního soudu, který řešil samosoudce (z povolání)
    • podmínky pro soudce z lidu: státní občanství, věk 30 – 60, zapsán v seznamu voličů, občanská bezúhonnost, státní spolehlivost a oddanost myšlence lidově demokratickému zřízení, funkční období dva roky, stanovovali Národní výbory či vláda (pro NS)
    • soudci voleni na tři roky, od roku 1961 na čtyři, od roku 1970 na deset let
    • společně s možností odvolání soudce naprosté popření nezávislosti - naopak plná závislost justice na politickém systému
    • funkce byla občanskou povinností, odmítnou šlo pouze ze závažných důvodů
    • k realizaci principu účasti lidu z Ústavy 9.5 došlo pouze u řádných soudů, u vojenských až vydáním nového trestního řádu č. 87/1950 Sb.
    • často dosazováni nepříliš vzdělaní soudci (i do prokuratur), kolikráte ani SŠ vzdělání: absolventi jednoleté Právnické školy pracujících min.sprav. (pochybné rychlokurzy → péšpáci, spojovala je důvěra KSČ, nedostatečné vzdělání) - nutnost nahradit vzdělané Němce a Židy
    • neměli dostatečné formální vzdělání a nedůvěřovali dosavadní právní kultuře, sympatizanti KSČ - profesionálními soudci považováni za přítěž
    • do poloviny 50. let obsadili klíčová místa v justici
    • dvojinstančnost řízení (z trojinstančnosti) – zrušeny soudy pracovní, pojišťovací, okresní a krajské, obchodní, porotní, mládeže a většina rozhodčích, soudni organizace soustředěna na okresní, krajské soudy a Nejvyšší soud - zlevnění a zefektivnění soudnictví
    • demokratický institut porot v roce 1948 zrušen(v Čechách od roku 1848)
    • zřízení prokuratur v sídlech okresních a krajských soudů
    • ze státních zastupitelství, výstavba prokuratury leninského typu
    • trest smrti - možno změnit na doživotí či 15-30let
  • zákon o územní organizaci krajských a okresních soudů č. 320/1948 Sb.
    • přizpůsobení novému krajskému zřízení
  • zákon o Sboru uniformované vězeňské stráže č. 321/1948
    • KSČ tak získala pevnou oporu v příslušnících - “bachařích”
  • zákon o advokacii 1948
    • odstraněn soukromý charakter, zrušení dosavadních advokátních komor, místo toho obligatorní členství v krajských sdružení advokátů
  • správní soudnictví – ochranu zájmů zajišťovala prokuratura od zákona o prokuratuře 65/1952 Sb. - 1953 ukončena činnost NSS
  • prokuratura – strážkyně socialistické zákonnosti (kdykoliv vstoupit do sporu) – všeobecný dozor prokuratury
    • 1948 zřízena zákonem o Státním soudu, zaměřena na stíhání trestních činů podle zákona na ochranu lidově demokratické republiky
    • v čele ministr spravedlnosti, od 1952 generální prokurátor – odděleno od ministerstva, vojenská prokuratura se stala součástí jednotné československé
  • zákon o soudech a prokuratuře č. 64/1952 Sb. + z.č.66/1952 o organizaci soudů
    • soudní soustavu tvoří soudy obecné a zvláštní
      • obecné: lidové (dříve okresní), krajské a NS
      • zvláštní: vojenské (obvodové a vyšší) a rozhodčí
    • zásada dvojinstančnosti ve veřejné správě; sídla a obvody soudů odpovídaly sídlům a obvodům okresních resp. krajských národních výborů
    • zrušení Státního soudu a převedení agendy na krajské soudy
    • správa justice: Převzat rakouský model, že soudní správa pečuje o potřeby soudu
    • ministr spravedlnosti dostal širší pravomoci - např. sledovat soudní činnost
  • reforma trestního práva a procesu v roce 1956 v reakci na nezákonnost politických procesů
    • soudci odborníci i z lidu byli voleni na tři roky Národním výborem, mohli jim být též odvolaní
    • nový zákon o prokuratuře č. 65/1956 Sb. - posílen institut všeobecného dozoru

Prameny

  • Vývoj ČS práva 1945 až 1989, Kuklík a kolektiv, strany 635 - 638, 656 - 707
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code