Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


37. Vývoj veřejné správy 1949-1960

Obecná charakteristika

  • obtížná, vládnoucí ideologie se vyvíjela
  • po Únoru 1948 začala být budována nová, tzv. lidově demokratická správa a správní právo
  • v nové správní soustavě důležitou úlohu - masové organizace, KSČ, složky NF (hodně stranické)
  • nejvýznamnější prostředkem vlivu KSČ byla její kádrová politika, tzn. výchova, výběr a rozmísťování personálu státního aparátu
  • funkce státu se výrazně rozšiřovaly - KSČ se snažila řídit téměř všechny oblasti spol. života - normy správního práva se objevovaly takřka ve všech právních oblastech, opouští se dualismus soukromého a veřejného práva, zdůrazňuje se veřejnoprávní dimenze všeho
  • ústup od dvoukolejnosti správy směrem k etatizaci veřejné správy a opouštění dělby moci ve prospěch koncepce jednoty moci
  • došlo sice ke zjednodušení, zprůhlednění a unifikaci všeobecných správních předpisů, ale neúměrné narůstala produkce podzákonným norem
  • znaky správního práva: rozsáhlost, rozmanitost, v systému práva má velký význam, výrazná proměnlivost a pružnost (úzce spjato s politikou, reaguje na změny v hospodářství apod.)
  • trochu rozpor mezi projevovaným odmítnutím minulosti a faktickou kontinuitou orgánů i norem (správní řád 1928)
  • vznikala celá nová odvětví státní správy a práva – př. plánování, výkup, výstavba průmyslu apod., někdy přetrval název odvětví, ale zcela se změnil jeho obsah (sociální zabezpečení)
  • správa po 1948 – snaha svěřit co nejvíce úkolů do působnosti všeobecných správních orgánů, národních výborů, a významně tak koncentrovat, zjednodušit a zpřehlednit soustavu správních orgánů → zlidovění či laicizace správy (Stalinova teze, že správa má být tak jednoduchá, že „i kuchařka může řídit stát“)
  • nové úřední sbírky právních předpisů a vnitřních aktů:
    1. Úřední list Československé republiky – předpisy vlády a ministerstev, do 1960
    2. Sbírka oběžníků pro národní výbory (názvy se měnily) – směrnice, pokyny, zásady pro činnost NV
    3. jiné – vyvěšení na úřední desce, zveřejnění v tisku, rozesílání organizacím apod.

Ministerstva

  • ústřední úřady státní správy vedené členem vlády, vládě podřízené a odpovědné, které řídily přesně vymezené správní odvětví
  • organizaci ministerstev zakládal ústavní dekret č.1/1945 Sb.
  • od 1949 vláda může upravovat působnost ministerstev, pověřenectev i jiných orgánů veřejné správy, zřizovat a rušit ministerstva
  • 1950 ★ další ministerstva - lehkého průmyslu, těžkého průmyslu, paliv, národní bezpečnosti…
  • vydávání právních předpisů:
    1. obecně závazné právní předpisy - nařízení, vyhlášky
    2. vnitřní předpisy - instrukce, směrnice, pokyny
    3. individuální správní akty - správní rozhodnutí aplikující obecně závazný předpis na konkrétní skutkovou podstatu
  • POZOR! - vláda a její předsednictvo rozhodovaly kolegiálně X ministerstva monokraticky

Resortní úřady s celostátní působností

  • nenazývaly se ministerstva, ale v čele některých stál ministr a byly podřízeny vládě
  • Státní plánovací úřad (1949-59)
    • návrhy národohospodářských plánů, kontrola jejich plnění, plánování cen
    • 1959 jej nahradila Státní plánovací komise
  • Státní mzdová komise
  • Československý rozhlasový výbor

Stav na Slovensku

  • do 1960 asymetrický stav - vedle celostátních ústředních orgánů souběžně existovaly jako jejich součást zvláštní ústřední slovenské orgány (pro české země podobná struktura vytvořena nebyla):
    • Slovenská národní rada - volený zastupitelský orgán
    • Sbor pověřenců - pověřenectva, která byla obdobou ministerstev, vykonávala resortní ústřední správní působnost na Slovensku
  • do 1950 dvojí správněprávní legislativa - na SK odlišné normy a jiná podoba správy
  • 1956 zreformováno postavení slovenských národních orgánů - pověřenectva podřízena ministerstvům
  • Ústava 1960 - zrušen Sbor pověřenců

Prameny správního práva

  1. ústava a ústavní zákony, resp. ty pasáže, které se dotýkaly národních výborů, dalších orgánů a správního práva
  2. zákony, které upravovaly obecné otázky správního práva, dále normy regulující jednotlivé úseky a jim odpovídající úřady, anebo zákony, které se v určitých aspektech dotýkali správních vztahů, zákony Slovenské národní rady
  3. vládní nařízení vydaná k provedení zákona (nejvýznamnější prameny administrativního práva)
  4. usnesení vlády, pokud obsahovala obecně závazná pravidla
  5. nařízení ministerstev vydávaná na základě zákonného zmocnění
  6. nařízení Sboru pověřenců

Národní výbory

Zásady NV

  • demokratický centralismus - orgány nižšího stupně vázány nejen zákonem a právními předpisy, ale též vnitřními akty vyššíh ostupně; zároveň NV měly širokou diskreční pravomoc (=správní uvážení, mohou odmítnout)
  • dvojí podřízenost - orgány NV jsou podřízeny vertikálně vyšším spr.orgánům a horizontálně plénu a radě NV
  • socialistická zákonnost - spíše metoda vládnutí než juristická kategorie
  • zlidovění správy - veřejost jednání NV, možnosti občanů přicházet na NV s oznámeními, iniciativami → systém důvěrníků lidové správy; realita jiná
  • národnostní rovnoprávnost
  • socialsitické plánování

Právní akty NV

  • NV vydávaly akty jednak jako správní orgány, jednak jako samosprávní orgány, a to jak navenek, tak i dovnitř:
  1. obecně závazná nařízení
    • tyká se věcí státní správy i samosprávy
    • ano praeter legem, ne contra legem
    • v letech 1948-60 platnost pouze dva roky od počátku účinnosti
    • orgán, který je vydal, byl sám oprávněn je zrušit, a stejně tak mohl učinit NV vyššího stupně
  2. individuální právní akty = správní rozhodnutí
    • secundum et intra legem
    • velká diskreční pravomoc
    • k zajištění zákonnosti - odvolací řízení, v některých případech přezkum soudem
  3. interní normativní instrukce
    • vnitřní předpisy
    • organizační, ekonomické, řídící a technické vnitřní akty
    • zavazují podřízené NV, jejich funkcionáře, pracovníky X nezavazují občany
  4. faktické pokyny - exekuční správní úkony
  5. správněprávní smlouvy - s jinými orgány, družstevními organiazcemi…
  6. posudky, doporučení, stanoviska

Krajské NV

  • zřízeny zákonem č.280/1948 Sb., o krajském zřízenízrušeny země česká a moravsko-slezská
  • od 1.1.1949 nové správní uspořádání:
    • 19 krajů, 300 okresů
    • KNV, ÚNV (Praha), ONV (okresy), MNV (obce)
  • KNV řízeny Min.vnitra, podřízeny vládě, resp. jednotlivým ministerským resortům
  • obrana státu, bezpečnost, hospodářství, kultura, zemědělství, průmysl
  1. plenární zasedání
    • do 1954 delegování jednotlivými složkami NF
    • v čele předseda KNV
    • obecně závazná nařízení
  2. rada
    • výkonný orgán plen.zas., vykonává jeho usnesení
  3. předseda
    • vydává neodkladná opatření
    • může zastavit usnesení plen.zas., rady, komisí, referentů !!!
  4. krajský tajemník
    • jmenován radou se souhlasem Min.vnitra
    • pomocník předsedy, poradní hlas
  5. referenti
    • i nečlenové NV
    • zajišťují každodenní chod NV
    • odpovědní plen.zas. i radě
  6. komise
    • i nečlenové NV
    • poradní fce

ÚNV hl.m.Prahy

  • Praha, 100 čl.
  • plenární zasedání, rada, primátor, ústřední tajemník, referenti, komise
  • dále ještě 30-ti členné obvodní výbory mětských částí (těch bylo 16)

ONV

  • mohly být rozpuštěny Min.vnitra nebo zmocněným KNV
  • 1949 zrušena statutární města
  1. plenární zasedání
    • volený orgán X volby ve skutečnosti až v r.1954
  2. rada
    • 8-11 čl., kolegiální rozhodování
    • provádí usnesení plen.zas. + přezkum rozhodnutí vydaných referenty nebo komisemi v případě, že proti nimi strana vznesla odvolání
  3. předseda
    • odpovědný plenárnímu zasedání a radě
  4. okresní tajemník
  5. referenti
    • zbtyková klauzule
  6. komise

MNV

  • dvojí podřízenost
  • obdobné orgány X referenti jen výjimečně
  • do 1954 členové pléna jmenováni a odvoláváni okresním NV na návrh místního nebo okresního akčního výboru Národní fronty
  • dále důvěrníci lidové správy

Reforma NV v r.1954

  • ještě v r.1953 řízení NV přešlo z Min.vnitra na vládu jako celek X „nižší“ NV stále řízen „vyšším“ národním výborem
  • 1954 poprvé přímé volby do NV
  • kraje: počet se zmenšil z 19 na 12
  • okresy: počet se zmenšil z 300 na 179
  • soustava NV:
    1. KNV, ÚNV v Praze, ÚNV v Bratislavě
    2. ONV, městské NV, obvodní NV (v jednotlivých městských obvodech Prahy)
    3. MNV a obvodní NV (v sídlech krajů)
  • orgány:
    1. plenární zasedání - voleno na 3 roky, AVP 18, PVP 21, vázaný mandát, obecne závazná nařízení
    2. stálé komise - ne princip dvojí podřízenosti, kontrolní charakter
    3. rada - rozhoduje kolegiálně, dvojí podřízenost, tvoří další orgány:
      1. předseda
      2. Plánovací komise - řízena Státní plánovací komisí
      3. Úřednictvo rady - 1954 zrušeni referenti, místo toho odbory
  • XX.sjezd KSSS → 1956-58 úpravy:
    • posílení volené složky NV
    • decentralizace státní správy
    • posílení role odborů a komisí
  • od 1960: 10 krajů, 108 okresů

Správní řízení

  • vládní nařízení č.8/1928 Sb., správní řád - NV se mu ale nerady podřizovaly + teritoriální odlišnosti při správním rozhodování národních výborů
  • vládní nařízení č.20/1955 Sb., správní řád → přednost zahájení řízení na návrh (z moci úřední, jen pokud to vyžadoval obecný zájem), zásada materiální pravdy, řízení tvořilo jeden celek, princip úplné apelace (skutkové + právní otázky), jen do 1960
  • 1951 ★ Ministerstvo státní kontroly - místo Nejvyššího účetního a kontrolního úřadu (NÚKÚ)
  • dále ještě kontrolní a revizní úřady + státní prokuratura
  • 1.1.1953 zrušen Nejvyšší správní soud

Správní trestání

  • trestní zákon správní, č.88/1950 Sb.
  • trestní řád správní, č.89/1950 Sb.
  • viz 2.34

Prameny

  • učebnice (2009) str. 253-322
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code