Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


36. Právní formy perzekucí a politické procesy 1948-1956

  • hlavní vlna politických procesů – 1948- 1955; nikdy však zcela nevymizely (ani v 60. letech) a jejich význam v období normalizace znovu vzrostl
  • systematická, masová a plánovaná snaha likvidovat potenciální politické protivníky, atmosféra podezírání a strachu
  • represivní složky – např. StB (= Státní bezpečnost) - napojeni na SSSR, významná úloha sovětští poradci
  • StB – funkce: zpravodajské, policejní a vyšetřovatelské; metody: provokace, nasazování agentů, kruté a nezákonné metody vyšetřování (mučení a psychické týrání zatčených, obviněných i vězněných), bití hlavou o stěnu, …
  • Právní základ organizace a činnosti StB. – zákon č. 286/1948 Sb. O Národní bezpečnosti
  • StB složkou SNB (Sbor národní bezpečnosti)
  • Tzv. monstrprocesy – veřejně projednávané, odstrašující procesy → jeden z charakteristických rysů stalinismu (v Československu trvaly nejdéle, byly nejkrutější, vyznačovaly se širokým záběrem obětí a vysokým počtem trestů smrti)
  • Soudily nejen soudy, ale i NV, souzeny i osoby roznášející letáky či neúspěšní emigranti
  • Nejvýznamnější procesy byly dopředu projednány politickými a bezpečnostními orgány – zde bylo rozhodnuto o vině i trestu.
  • Zásada veřejnosti zneužita a pokroucena – veřejná hlavní líčení sloužila k propagandistickým účelům
  • Některé politické procesy (zejména s důstojníky a vojáky) se konaly s vyloučením veřejnosti
  • Obžalovaným bylo řečeno, jak mají na otázky odpovídat (nazpaměť) → zinscenované procesy, soudní divadla, justiční vraždy
  • V jednotlivých krajích rozhodovaly o obžalovaných tzv. bezpečnostní pětky (příp. trojky) – místní komunističtí funkcionáři.
  • Výběr obětí sledoval politické cíle, oběti i z řad KSČ.
  • První procesy měly potvrdit správnost „Února 1948“ + byly odvetou proti politickým odpůrcům z let 1945–48
  • Vykonstruované obvinění z protistátní činnosti soc.dem a nar.soc. → případ Milady Horákové (v jejím procesu také Vojtěch Dundr, Fráňa Zemínová, Zdeněk Peška, Záviš Kalandra atd.) – obvinění z rozsáhlé protistátní činnosti, velezrady, vyzvědačství, vyzrazování státního tajemství atd. (pozn. 26. 6. 1950 poprava – Den památky obětí komunistického režimu)
  • Trest smrti nad ženou – protesty světové veřejnosti
  • (V té době min. spravedlnosti – A. Čepička, min. vnitra – V. Nosek) - instruktážní porady na přípravu a režii procesu (i se soudci z lidu), advokati také připraveni - procvičovány otázky,…, veřejnost byla vybírána (dělníci)
  • Další známý případ – gen. Heliodora Píky (také popraven; 1949)
  • Postiženi důstojníci, kteří za 2.sv.v. bojovali na Západě, legionáři 1.sv.v., důstojníci známí svými demokratickými postoji, váleční letci, vojenští zpravodajští důstojníci, vojenští atašé, sportovci armádních klubů, nepohodlní vojenští soudci, církevní představitelé (zejména římskokatoličtí), sportovci, tvůrci přeměny čs.ekonomiky na centrálně řízenou (hledáni viníci neúspěchu), představitelé typických prvorepublikových organizací – Orel, Sokol, Junák a další
  • Na místní úrovni tzv. kulacké procesy se zemědělci – měli zastrašit odpůrce kolektivizace (zaměřeny proti vesnickým boháčům či kulakům; obvinění i z úmyslu ničit úrodu, neplnit dodávkové povinnosti atd. – provokace StB)
  • Největší kulacký proces – „případ Babice“ (členové ilegální skupiny, v čele provokatér StB – zastřelili 3 funkcionáře KSČ; do skupiny patřili i kněží – případ posloužil i k odsouzení „agentů Vatikánu“, případ propagačně využit, v babických procesech odsouzeno více než 100 osob)
  • Rostoucí napětí studené války → komunismus hledá oběti i ve vlastních řadách (procesy řízeny sovětskými poradci) – nejznámější proces s Rudolfem Slánským (1952), generálním tajemníkem ÚV KSČ - prý v čele protistátního spikleneckého centra, zpočátku se bránil, pokus o sebevraždu, cílem ho psychicky zlomiz, unavit, podařilo se, ze 14 obžalovaných v tomto procesu 11 židovského původu, 11 trestů smrti, 3 doživotní tresty, žádosti o milost zamítnuty, dopad i na jejich rodiny
  • 1954 – proces s tzv. slovenskými buržoazními nacionalisty (mezi nimi i Gustáv Husák)
  • První pol. 50. let - procesy na Slovensku neprovázela taková brutalita a tak přísné tresty jako v Čechách; hlavní vlna v druhé pol. 50.let (rok 1958 – „rok procesov“), s církevními představiteli ještě v 60. letech
  • Výslechy – kruté mučení, snaha obžalované psychicky zlomit, vyhrožování
  • Předsednictvo ÚV KSČ – tajná instrukce o osudu příbuzných odsouzených z politicky motivovaných procesů – přestěhování z velkých měst, snížení sociálních dávek, omezená možnost studia
  • 1952 zrušen Státní soud (jeho pravomoci převzaly krajské soudy)
  • Po smrti Stalina a Gottwalda v r. 1953 hlavní vlna polit. procesů skončila; byla pozměněna forma represí
  • 1955 – rehabilitační komise, rehabilitováno jen pár bývalých komunistických funkcionářů

Tábory nucených prací

  • 1948 – 54 – propracovaný systém táborů nucených prací (zákon č. 247/1948 Sb. O táborech nucených prací)
  • Přijetí zákona dva důvody – nespokojenosti s režimem vyvolané smrtí Beneše a nedostatek pracovních sil pro doly a těžký průmysl
  • Kromě odsouzených pachatelů (politických vězňů) také osoby, které se „provinily“ sociálním původem – bývalí podnikatelé, živnostníci, kulaci, příslušníci „buržoazní“ inteligence a také osoby „práci se vyhýbající“
  • Podmínkou – tělesná a duševní způsobilost, věk 18 – 60let
  • O zařazení do TNP rozhodovaly komise vytvářené krajskými národními výbory
  • Na vyhledávání vhodných osob se podílely orgány SNB (Sbor národní bezpečnosti), národní výbory, orgány národní fronty, úřady ochrany práce, odbory, Svaz mládeže, Svaz jednotných zemědělců
  • akce T-43 měla v roce 1949 přivést desetitisíce lidí, tak moc se nerealizovala, využito k vystěhování (prostor pro KSČ, StB,..)
  • Doba pobytu 3 měsíce až dva roky, mohla být však opakovaně prodloužena, často spojeno s vyklizením bytu, uvalením národní správy na majetek, …
  • Podmínky často velmi špatné, těžká fyzická práce
  • TNP – např. tábor Vojna u Příbrami, České Budějovice I. a II., Kladno, Dolní Jiřetín, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Vítkovice, Oslavany, Jáchymov…
  • Tábor Mírov – pro bývalé důstojníky + zvláštní tábory pro ženy
  • Slovensko – např. v Iĺavě, Novácích
  • Trestní zákon a trestní zákon správní - v TNP mohl být odpykáván trest odnětí svobody, byly jsme ale zařazovány i osoby, které si už trest odpykaly, ale nebyl důvod se domnívat, že se „polepšily“
  • 1954 – celý systém zrušen
  • Kromě TNP i zvláštní nápravně pracovní tábory pro výkon trestu odnětí svobody a donucovací pracovny (klasická vězeňská zařízení)
  • Političtí vězni – ve velké většině případů do uranových dolů v Příbrami a Jáchymově

Další formy perzekuce

  • administrativní
  • majetkové
  • ekonomické
  • v pracovněprávních vztazích
  • v sociálním zabezpečení
  • čistky na vysokých školách – muselo odejít 4,5 tisíce nepohodlných studentů, dále také pedagogové; studenti nahrazeni třídně „nezávadnými“, pedagogové zastánci marxistického světového názoru
  • vojenské jednotky pro politicky nespolehlivé – pomocné technické prapory (PTP) – sloužili beze zbraní a nosili černé pásky – označení černí baroni – práce v dolech, hutích, na stavbách + perzekuce (např. při studiu, v zaměstnání) i po skončení služby

→ Z pohledu komunistů perkzekuce splnily svůj účel - rozbita možná organizační a personální základna pro protikomunistický odboj, který se tak na domácí půdě nepodařilo zorganizovat v větším rozsahu (vyjímkou byly akce izolovaných skupin, např. pokus bratří Mašínů a jejich společníků získat se zbraní v ruce prostředky pro útěk z Československa)

Prameny

  • Vývoj česko-slovenského práva 1945 – 89 (Jan Kuklík a kol.)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code