Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


29. Ústavní vývoj ČSR 1946-1948

Vytvoření Ústavodárného Národního shromáždění

  • provizorium představované Prozatimním NS a vládou vzešlou z dohod politických stran Národní fronty mělo být v roce 1946 nahrazeno parlamentem vzešlým z pokud možno demokratických voleb
  • poté mělo dojít též k k odpovídající proměně vlády a nové prezidentské volbě
  • původní představy E.Beneše a nekomunistických stran o co nejrychlejším provedení voleb se nepodařilo naplnit, uvažovaný termín byl několikrát posouván → nakonec až 26.května 1946
  • problémy s odchodem sovětské i americké armády z našeho území
  • proměna postavení parlamentu a volebního práva
    • v porovnání s Ústavou 1920 a prvorepublikovou právní úpravou
    • nebylo uvažováno o obnově druhé komory parlamentu (Senát)
    • přijat zákon o stálých seznamech voličských (č. 28/1946 Sb.)
      • 21.února 1946, po politických dohodách Národní fronty a sloveské reprezentace
      • volební právo do NS bylo vázáno na „zápis“ do těchto seznamů a volič mohl volit pouze v té obci, kde byl ve voličském seznamu zapsán
      • podle § 2 to mohli být pouze státní občané Československé republiky, „české, slovenské, nebo jiné slovanské národnosti“ → volebního práva tak byly zbaveny menšiny němců a maďarů
      • do těchto seznamů se nezapisovaly osoby, proti nimž bylo zahájeno „přípravné soudní vyšetřování“ pro trestný čin podle velkého retribučního dekretu nebo nařízení SNR a také osoby odsouzené podle malého retribučního dekretu
      • za určitých okolností znemožněno volit i osobám, na něž bylo podáno jen „trestní oznámení“ pro retribuční delikt a osobám, které byly členy organizací, jejichž seznam přineslo prováděcí vládní nařízení (→ překážka volebního práva)
      • aktivní volební právo sníženo z 21 let na 18 (tzn. + půl milionu oprávněných voličů)
      • volební právo rozšířeno na vojáky a příslušníky SNB (bezpečnostní sbory), což mělo posílit radikální levici
      • voličské seznamy se sestavovaly na dobu tří let zvláštními volebními komisemi (zde zaručeno rovnoměrné zastoupení stran Národní fronty)
      • zákon obsahoval i předpisy o řízení a o námitkách proti nezapsání do seznamu, rozhodoval v zásadě nadřízený Národní výbor
      • zákon měl i trestní sankce při porušení povinností, ve snaze být zapsán do více voličských seznamů, či při úmyslném i nebalostním uvedení nepravdivých údajů
      • podrobněji proveden vládním nařízením
  • volebního práva a podoby ÚNS se týkal ústavní zákon o Ústavodárném Národním shromáždění (č. 65/1946 Sb.)
    • z 11.dubna 1946
    • v tomto zákoně deklarována podoba parlamentu podle „všeobecného, rovného a tajného práva…“ a podle zásady poměrného zastoupení
    • potvrzení aktivního volebního práva čs.občanů od věku 18ti let, právo pasivní od 21 let
    • hlavním úkolem ÚNS bylo projednávání, příprava a přijetí nové ústavy
    • funkční období stanoveno do doby, než se sejde zákonodárný sbor ČSR, nejdéle však na dobu dvou let
    • ÚZ řešil otázku zákonodárné moci → tu mělo ÚNS pro celé území republiky, SNR měla do přijetí nové úpravy vydávat nařízení SNR v dosavadním rozsahu (s odkazem na první pražskou dohodu)
    • druhá pražská dohoda
      • řeší posavení Slovenska
      • mezi vládou a SNR. 11.dubna 1946
      • podrobnější úprava pravomocí prezidenta, příprava celostátních norem, koordinace plánování, statistiky a soudní soustavy
      • deklarace snahy o odstraňování nejvýraznějších rozdílů v právu platném v českých zemích a na Slovensku
      • zásada zákazu majorizace v zásadních otázkách týkajících se státoprávního postavení Slovenska
  • Ústavodárné Národní shromáždění
    • jednokomorové, 300 členů
    • v čele 24členný Stálý výbor
    • platila pro něj ustanovení z Ústavy 1920 o poslanecké sněmovně
    • zrušen volební soud → nahrazen ověřovacím výborem ÚNS

Volby 1946

  • 28 volebních krajů (13 v Čechách, 6 na Moravě, 9 na Slovensku)
  • právo volit → nutno splnit pět podmínek
  • stanovena povinnost volit, kdo nešel, hrozila pokuta 10 tisíc (s výjimkou osob nad 70 let, nemocných, vzdálených v den voleb o více než 100 km, neodkladné povinnosti úřadu či povolání)
  • poměrné zastoupení
  • vázané kandidátky
  • kandidovat mohli pouze členi stran Národní fronty (ty ale neměly celostátní působnost)
  • volby vypsal ministr vnitra 19.dubna 1946 svoji vyhláškou
  • v českých zemích o na Slovensku kandidovaly 4 strany
  • voliči, kteří nesouhlasili se stávajícím režimem nebo se nerozhodli pro žádnou z nabízených stran, dostali možnost vhodit ve volbách tzv. „bílý lístek“ (u voleb odevzdáno pouze 0,4%)
  • Národní fronta - předvolební dohoda o volební soutěži → nenapadání dosavadního vládního programů a dekretů prezidenta, zdržení se osobních útoků, připravenost na povolební spolupráci
  • komunisté šli do voleb s heslem „republice více práce, to je naše agitace!“, národní socialisté „pojďte s námi, s námi nezabloudíte“, lidovci „totalita bude bita“
  • výsledky - Č: 40% komunisté, 24% národní socialisté, 20% lidovci, socdem 15% / S: demokraté 62%, komunisté 30%, strana práce 3% → z celostátního hlediska zvítězili přesvědčivě komunisté
  • ÚNS - 114 mandátů komunistům, národní socialisté 55, lidovci 46, slovenští demokraté 43 mandátů, socdem + strana práce 39 mandátů, strana slobody 3 mandáty
  • před dokončením jednání o sestavení nové vlády se sešly strany Národní fronty a řešila se otázka Slovenska
    • třetí pražská dohoda
      • 27.června 1946
      • posílení centralizační tendence, politické oslabení důsledků volebního vítězství demokratů na Slovensku
      • týkala se způsobu přijímání celostátně platných norem
      • příslib unifikace práva
      • posílení postavení vlády a ministerstev ve vztahu k SNR a sboru pověřenců (zejména v ekonomické oblasti)

Situace po volbách

  • ÚNS
    • ustavující schůze 18.června 1946
    • předsedou Zápotocký, po měsíci David
  • 19.června - nová volba Beneše prezidentem (jednomyslně)
  • 2.července - jmenována nová vláda → prvně v jejím čele komunista Klement Gottwald
    • KSČ 7 členů vlády, KSS další dva, národní socialisté, lidovci a demokraté po 4 křeslech, socdem 3, dva ministři bez politické příslušnosti (Masaryk, Svoboda)
    • měla pokračovat vláda všech stran Národní fronty
    • přijetí Budovatelského programu
      • vcelku umírněný, přednesen 8.července
      • zaměřen na rekonstrukci válkou poničené země založené na dvouletém hospodářském plánu
      • z právního hlediska byla klíčová ustanovení týkající se přípravy nové ústavy
        • měla vycházet z dosavadních demokratických zásad Ústavy 1920 i ze změn, které přinesla válka a vývoj po ní
        • zmíněny - národní výbory, znárodnění, národní pojetí státu jako státu slovanských národů Čechů a Slováků (bez zvláštních práv národnostních menšin), dokončení tzv. národní očisty
        • spojenectví se SSSR
        • vyvážené prohlubování politických, hospodářských a kulturních vztahů s VB, USA a Francií
    • částečná rekonstrukce vlády na konci listopadu 1947 - vyvolala ji politická krize na Slovensku, změny ve Sboru pověřenců SNR → personální výměna
  • ústavní výbor
    • zřízen k přípravě ústavy a souvisejících zákonů zvláštním ústavním zákonem č. 197/1946 Sb.
    • 36 členů, zástupci všech stran Národní fronty dle zásad poměrného zastoupení
    • generální zpravodaj - komunista Procházka
    • práce formou subkomisí k jednotlivým částem ústavy
    • spory o míru decentralizace, pojetí zákonodárného sboru, postavení národních výborů
    • poradním orgánem → sbor expertů (členem např. i Weyr, jeden z tvůrců Ú20)
    • Kubeš - profesor MUNI v Brně, ucelený návrh ústavy
      • postavili se za něj národní socialisté, vyšlo dokonce tiskem
      • snaha o harmonizaci principů z Ú20 a pomnichovským vývojem na základě Masarykových ideálů socializující demokracie
      • odmítá asymetrické postavení Slovenska, zemská decentralizace
      • dělba kompetencí mezi NS a zemské sněmy, respektive vládu a zemské vlády
      • tzv. rozestupová varianta - existence NS a národních rad
      • důraz na kontinuitu úpravy občanských práv a svobod + sociální práva
      • počítal s Ústavním soudem
    • další návrhy ústavy i z per slovenských právníků (v zásadě vycházeli z asymetrického postavení Slovenska)

Únorové události 1948

  • komunisté po volbách - cílem zisk moci ve státě jakýmkoli způsobem, na ostatní strany NF začali pohlížet jako na opozici
  • nekomunistické strany - kritika komunistických praktik
  • 1947 - krize systému NF, která dospěla v roce 1948 k únorovému vyvrcholení
  • situaci zhoršovala stále větší zahraničněpolitická orientace na SSSR (odmítnutí Marshallova plánu) a vnitropolitická krize se nejprve objevila na Slovensku (komunisté se tu nesmířili s porážkou od demokratů, ti se zase nemohli spolehnout na pomoc od nekomunistických českých stran)
  • vykonstruované spiknutí Slovenské lidové strany → vláda podpořila rozsáhlé zatýkání podezřelých a vytvoření nového Sboru pověřenců v roce 1947, demokraté tu ztratili většinu členů
  • Krčmanský případ - vyhrocení vztahů komunisti x nekomunisti
    • na Zenkla a Drtinu (ministři národních socialistů) byl spáchán atentát prostřednictvím balíčkových bomb → stopy vedly k sekretariátu KSČ → komunistický ministr vnitra a bezpečnostní složky se postaraly, aby případ nebyl řešen
  • konkrétní podmět k vypuknutí krize v roce 1948 byla právě situace v bezpečnostních složkách → ty se stávaly nadmíru pod kontrolou komunistů
    • nekomunisté - kritika postupu vyšetřování spiknutí na Slovensku a dalších politických afér
    • 13.února - protest národně socialistických ministrů proti přesunutí několika velitelů SNB v Praze (mělo to posílit KSČ)
    • ministr vnitra na protesty nereagoval → ministři nekomunistických stran odmítli účast na příštím zasedání vlády
    • 20.února - 12 nekomunistických ministrů podalo demisi (to bylo ale méně než 1/2 členů, vláda mohla fungovat dál)
    • vypukla otevřená politická krize
    • ministři, kteří podali demisi, předpokládali že komunisté buď ustoupí, nebo že prezident jmenuje přechodnou vládu a dojde k novým volbám
    • KSČ se soustředila na „ústavní vyřešení krize“, vyzývala k plnění vládního programu a vládu považovala az stále funkční a hledala v řadách stran kritiků kolaboranty
    • akční výbory NF - hlavní úloha, čistky a vylučování členů (právně zajištěno, aby to šlo snadným způsobem)
    • Beneš nucen přijmout požadavky KSČ, Gottwaldovi měl umožnit vládnout dál (masivní kampaň proti stranám, jejichž ministři podali demisi, demonstrace, činnost odborů a lidových milic)
    • Vedení KSČ - svolání sjezdu závodních rad a sjezdu zástupců rolnických komisí pod záštitou Ústřední rady odborů → výzva k podpoře KSČ
    • nekomunističní ministři věřili v parlamentní řešení krize a spoléhali na Beneše, ti jenž je podporovali nekonali výraznější protikroky proti KSČ
    • Masaryk demisi nepodal, navíc západní země situaci jen přihlížely
    • SSSR zprostředkované zásahy do krize
    • v rozhodování vyloučen parlament
    • KSČ požadovala na Benešovi, aby demisi přijal a jmenoval „přebudovanou“ vládu (kdyby to Beneš nepřijal, byla připravena generální stávka)
    • Beneš rezignaci ministrů přijal a souhlasil se změnami ve vládě, tak jak je navrhl Gottwald
    • únor 1948 - státní převrat
      • proveden bez otevřeného užití násilí
      • změna charakteru státu
      • KSČ se chopila moci a vyhlásila ve státě nové období, tzv. lidovou demokracii (soustředěna na budování socialismu)
      • období diktatury proletariátu (totalitní systém, potlačení opozice)
      • nová vláda - mocenský monopol KSČ, tvořena Gottwaldem, NF pouze „převodní pákou“ a fasádou nového režimu
      • zaváděný politický systém se měl stát kopií stalinistického sovětského svazu
      • Akční program
        • 10.března, vláda jej předložila ÚNS
        • kritika třídního složení předmnichovské republiky
        • podání komunistického pohledu na poválečný vývoj a únorové události
        • nastínění programu v duchu přeměn na lidovou demokracii
        • zestátnění, centrálně plánovaná ekonomika, očista veřejného života
        • nová ústava
        • ÚNS má přijmout ještě před ústavou normy o znárodnění, pozemkové reformě, volbách, národním pojistění a základním školství
    • očištěno i ÚNS a vytvoření Akčního výboru parlamentní NF
    • někteří poslanci raději emigrovali, jiné se vzdali poslaneckého mandátu, někteří zatčeni
    • přijat ústavní zákon, kterým byla upravena volba, pravomoc a činnost NS (č. 74/1948 Sb.) do účinnosti nové ústavy
    • stávající ÚNS pokračovalo ve své působnosti do volby nového NS
    • NS
      • zachována jednokomorovost, 300 členů
      • volební období na 6 let
    • na tento zákon navázal zákon č. 75/1948 Sb., o volbách do NS, vycházel z volebního zákona z roku 1946 včetně úpravy aktivního a pasivního volebního práva + povinnosti volit a byl rozšířen počet osob, u kterých existovala „překážka volebního práva“, narušena též tajnost hlasování
    • legitimizací nového komunistického režimu se měly stát nové parlamentní volby, plánované na konec května 1948
      • do jejich příprav se promítl postoj totalitní moci
      • jedna volební kandidátka NF → KSČ v ní měla 70% kandidátů, zbytek kandidátů byli členové „obrozené“ NF (chybí tedy skutečně opoziční politici)
      • volič dvě možnosti
        • souhlasit s navrženou kandidátkou
        • vhodit tzv. „bílý lístek“
      • volby proběhly v atmosféře zastrašování, v žádném případě nebyly demokratické ani svobodné
      • stíhání projevů protikomunistické agitace
      • na mnoha místech nebyla použita ani plenta
      • úpravy výsledků voleb
      • nový režim → 87% hlasů
    • 7.června - abdikace Beneše, 14.června prezidentem Gottwald
    • otázka ústavy → více o průbehu a samotné ústavě v otázce 31. Ústava 9. května

Prameny

  • učebnice Vývoj československého práva, Kuklík, strany 61 až 66 a 107 až 114
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code