Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


26. Potrestání válečných zločinců a domácí kolaborace 1945 – 1947

Potrestání

  • české vyrovnání se se zločinci bylo unikátní svým rozsahem v Evropě
  • vývoj na Slovensku a v Česku rozdílný – Slováci si chtěli vyřešit potrestání zrádců sami - uplatnilo se nařízení SNR č.33 o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zločinců a kolaborantů a o zřízení lidového soudnictví
  • pro Česko se používalo slovo retribuce - pojem pro potrestání válečných zločinců a domácí kolaborantů
  • retribuce se řídila hlavně třemi dekrety presidenta:

Velký retribuční dekret (č. 16/1945 Sb) na potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů

  • připravený v Londýně (neměl komunistický původ), neodpovídal příliš situaci v Čechách – např. netrestal nařčení z udavačství
  • zřídilo se 24 mimořádných lidových soudů
    • senát se skládal z profesionálního soudce a čtyř laiků vybraných podle politického klíče na návrh ONV (socdem, nársoc, lidovci, komunisté)
    • obžalobu předkládal soudu veřejný žalobce, velký význam mělo vyšetřování komisemi ONV
    • rozhodování se postupem času zmírňovalo, čím dál tím více osvobozených
    • zpočátku příliš případů – mnoho lidí drženo ve vazbě po několik měsíců bez obvinění, často nebyly dodány pořádné důkazy
    • z obžalovaných většina osvobozených ⇒ nezaujaté soudnictví
    • nemožnost odvolání, vykonání trestu smrti do tří hodin
  • trestáni jak Němci (např. K.H. Frank), tak Češi, kteří kolaborovali (např. šéfredaktor časopisu Árijský boj)
  • porušení principu nulla poena sine lege
  • nové trestní skutky - členství v nacistických či fašistických organizacích, propagace nac., faš. hnutí, udavačství - až smrt
  • tresty - odnětí svobody, ztráta občanské cti - nucené pracovní oddíly - budou pracovat na odstranění těch škod, které napáchal režim, založeno dekretem, neměli nárok namzdu, pouze v Čechích platil, na Slovensku nařízení SNR; propadnutí majetku, trest smrti, cca 800 trestů smrti, 750 doživotí (co se týče kauz s výzamnými představiteli)
  • od května 38 do prosince 46 přísnější trestní sazby pro v dekretu uvedené trestné činy, trestalo se i podle zákona na ochranu republiky, pro jejich rozhodování byly zřízeny mimořádné lidové soudy

dekret č. 17/1945 Sb. pro české prominentní kolaboranty zřizoval Národní soud

  • jak čestný, tak trestní soud
  • národní prokurator rozhodoval, kdo půjde před soud a kdo ne – celkem 80 osob
  • nikdo ze členů protektorání vlády nedostal trest smrti, někteří pouze malé tresty, zbavení aktivního, pasivního volebního práva a pol.práv
  • k trestu smrti např. představitelé Vlajky či aktivističtí novináři (7 trestu smrti) - 18 trestu smrti
  • Hácha ještě předtím umřel, souzen třeba Beran (předseda vlády 2.rep.)

malý retribuční dekret (č. 138/1945 Sb.), který umožňoval místním správním orgánům trestat občany za některá provinění proti národní cti

  • podepsán den před koncem možností vydávat dekrety, připraven narychlo (pouhé 4 §)
  • subsidiární charakter k velkému retribučnímu dekretu, řešil případy, které MLS nemohli řešit, nepřístojné chování, které vzbuzuje veřejné pohoršení
  • udělení pravomoci národním výborům trestat občany za nepřístojné chování, urážení národního cítění českého nebo slovenského lidu v době zvýšeného ohrožení republiky (28.5.1938 – 31.12.1946) pokutou do 1 mil. korun či vězením do výše 1 roku
  • urychleně, možno odpustit, pokud to bylo pod nátlakem či pro dobro ČSR
  • významná úloha při aplikaci - bezpečnostní komise místních národních výborů - zde se soustřeďovala veškerá trestní oznámení
  • vydávány závazné směrnice ministerstva vnitra, které např. stanovovaly, že kolaboraci s Němci představoval i více než nutný společenský styk s Němci nebo Maďary – podmínkou veřejné pohoršení, propagování nacismu, snaha zalíbit se okupantům, …
  • s Němci se tedy člověk nemohl veřejně bavit ani rok a půl po skončení války

dekret o zajišťovací vazbě státně nespolehlivých osob

  • zpětné zajištění vazby státně nespolehlivých osob, i pokud se tak stalo i mimo případy zákonem dovolené či přes dobu přípustnou
  • žádný nárok na náhradu škody
  • prodlužoval policejní vazbu z 48hodin na 8 dní

Další nařízení/dekrety

  • SNR o rozpuštění fašistických stran a org., o zrušení maďarských a německých škol
  • dekret o zpřísnění postihů některých vojenských deliktů
  • znárodňovací dekrety - týkaly se Maďarů a Němců (pokud nebyli aktivně účastni odboje), zrádců, kolaborantů ap., tedy osob státně nespolehlivých
    • č. 5/1945 Sb. z 19.5 - restituce majetku, byl-li převod proveden pod nátlakem po 29.9.1938
      • majetek osob státně nespolehlivých pod ochranu národních správců - vlastníkům omezena vlastnická práva
      • u podniků, u kterých bylo požadováno zajištění plynulého chodu výroby a hospodářského života či které byly v držení osob státně nespolehlivých - např. i členové českých nacistických organizací
      • vlastník nemohl právně jednat ohledně podstaty majetku po účinnosti dekretu
      • velmi rozšířené - ke konci září 1945 na podniky s 1 mil. zaměstnanců v české části, na Slovensku podobné, ale jinak upravené
  • č. 12/1945 Sb. z 21.6 - znárodnění pozemků výše uvedené skupiny za účelem pozemkové reformy
    • konfiskováno bez náhrady
    • zřizovány Osidlovací úřady - k řízení osidlování - v Praze a Bratislavě
  • na Slovensku nařízení SNR č. 104/1945 Zb.n.SNR - konfiskace půdy nad 50 ha výše zmíněným skupinám
  • č. 108/1945 Sb. z 25.10 - konfiskace bez náhrady pr. osobám německým a maďarským + výše zmíněným skupinám
    • majetek spravoval do přidělení Fond národní obnovy
  • rozhodnutí prezidenta o amnestii
  • dekret o přísném potrestání drancování

Odsun

  • první fáze divoký odsun – ihned po válce, cca 650 000 osob – cca 40 000 obětí, silně z rukou Revolučních gard
  • dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské
    • teorie: teprve tímto dekretem přišli o čsl. státní občanství
    • ze zákona zachováno těm, kteří byli buďto pronásledování pro loajalitu k ČS nebo se aktivně zúčastnili boje proti nacistům, či byli členové čsl. vojska či odboje a zároveň nebyly členové nacistických organizací
      • potvrzovalo ministerstvo vnitra či okresní národní výbor (ONV)
      • zachováno i těm, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky přihlásili za Čechy či Slováky
    • o občanství přišli i Češi a Slováci, kteří se dobrovolně prohlásili za Němce či Maďary
    • ti, kdo nabyli něm. či maď. st. občanství během okupace nejsou čsl. občany – usnadnění deportací, vyhnutí se nutnosti jejich souzení podle retribučních dekretů
    • deportováno 2,3 milionů Němců
  • povinnost pracovat pro osoby zbavené čsl. občanství (dekret č. 71/1945 Sb.)
  • omezující opatření připomínající zacházení s židy – snížené potravinové dávky, omezení nákupní doby, povinnost nosit bílou pásku ap.

Prameny

  • Frommer Benjamin, Národní očista, Academia, Praha 2010
  • Čech po 1945, Kuklík - str. 15-59
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code