Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


22. Právní formy perzekuce v době Protektorátu Čechy a Morava

Právní postavení obyvatel Protektorátu

Rasové přepisy

  • základem (inspirací) pro rasové zákonodárství na území Protektorátu byly Norimberské zákony z 15. září 1935
    • zákon o říšské vlajce
    • zákon o říšském občanství
      • říšským občanem je pouze státní příslušník „německé“ nebo druhově příbuzné krve„, který dokazuje svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německého národu a říši
      • nařízení k tomuto zákonu ze 14. listopadu 1935 stanovilo, že „židem je ten, kdo pochází přinejmenším od tří prarodičů plně židovských“, toto vymezení převzalo později nařízení říšského protektora z 21. června 1936
    • zákon o ochraně německé krve a německé cti
      • zakazoval sňatky mezi Židy a státními příslušníky „německé a druhově příbuzné krve“
  • 1942 - nařízení protektorátní vlády (7. března 1942, č. 85) o Židech a židovských míšencích zakázalo protektorátním příslušníkům uzavírat manželství s osobou židovského původu pod sankcí neplatnosti, trest 1-15 let, na tak uzavřená manželství byl vyvíjen nátlak, aby se rozvedla
  • od 1. září 1941 byli Židé povinni nosit žlutou Hvězdu dle policejního nařízení říšského ministra vnitra
  • Ústředna pro židovské vystěhovalectví
    • zřízena říšským protektorem s působností od 31. července 1939
    • měla zabezpečit vystěhování Židů
    • původně pro Prahu a okolí, od února 1940 spadal do její kompetence celý Protektorát

Persekuce židovského obyvatelstva

  • 16. října 1941 - první transport židovského obyvatelstva z Prahy do ghetta v Lodži
  • krátce poté další transporty, především do Terezína
  • 1942 - vládní nařízení o zaměstnávání Židů
    • výrazná diskriminace
    • žádný nárok na příplatky za práci přesčas, v noci, o nedělích a o svátcích
    • žádné zvláštní odměny, jen výjimečně ubytovné, cestovné a stravné
    • žádné sociální přídavky, žádná placená dovolená
    • zaměstnavatel mohl vypovědět zaměstnanecký poměr k židovským občanům kdykoli ke konci následujícího pracovního dne
  • 1939 - vládní nařízení - úprava právního postavení Židů ve veřejném Životě
    • nesměli vykonávat žádné funkce v soudnictví ani ve veřejné správě (výjimka - fce náboženská v náb. obci židovské)
    • Židé nesměli být učiteli, soukromými docenty na VŠ, lékaři ani advokáty
    • nesměli být ani členy spolků a korporací společenského, kulturního a hospodářského života
  • právní postavení židovského obyvatelstva upravovalo i značné množství vyhlášek politických úřadů
    • 1939 - vyhláška zakazující osobám židovského původu přístup do některých hostinců, restaurací a kaváren
    • ve veřejných nemocnicích a sanatoriích museli být Židé odloučeni od ostatních
    • v obcích s větším počtem německých obyvatel nesměli Židé např. vstupovat do divadel či knihoven
  • výnosy ministerstva školství a národní osvěty zakazovaly přijímat „neárijce“ ze škol s jiným vyučovacím jazykem do škol českých; Židé, kteří přicházeli z českých škol, mohli být přijímáni do jiných škol pouze v počtu 4% žáků příslušného ročníku

Arizace židovského majetku

  • od r. 1939 byly vydávány předpisy, které omezovaly Židy v hospodářské oblasti; např. nesměli zcizovat svůj majetek
  • nařízení říšského protektora z 21. června 1939
    • základní předpis týkající se židovského majetku
    • židovští obyvatelé nesměli kupovat ani prodávat nemovitosti a drahocenné předměty
    • nesměli zásadně vůbec disponovat svým majetkem
    • na základě tohoto nařízená začala tzv. arizace židovského majetku
      • konfiskace, převod do německého vlastnictví
  • Židé byli postiženi i v oblasti měnové (vázané účty, výběr pouze do určité výše), nemohli být osvobozeni od daně z vystěhování a nesměli dostávat oděvní lístky

Trestní, hospodářské a další právo v Protektorátu

Postavení církví a náboženských společností v Protektorátu

  • postavení církví a ostatních náb. společností zůstávalo po celou dobu existence protektorátu spíše na okraji cílené legislativní pozornosti říšských i protektorátních orgánů
  • výjimka: ideologicky motivované soustředění na právní negaci židovského kultu a obyvatelstva a represivní postih jeho příslušníků, kde se německé iniciativě musela přizpůsobit i protektorátní tvorba předpisů
  • vynucené přejmenování v Protektorátu: českomoravská církev (dříve církev československá) a Náboženská společnost českých unitářů (dříve organizace československých unitářů)
  • církve doplácely na zmenšení čs. území za Protektorátu - nejvíce „Augsburská církev evangelická ve východním Slezsku v Československu“ - její obce se po 16.3.1939 ocitly mimo území Protektorátu, aniž by její existence právně zanikla
  • v r. 1941 bylo připojena „česká pravoslavná eparchie“ na nátlak říšských úřadů k eparchii pravoslavného biskupa berlínského a celé německé říše Serafima; připojení potvrdilo i protektorátní ministerstvo školství
    • eparchie = církevní správní územní jednotka
  • po odsouzení a zastřelení tří duchovních a jednoho laického představitele eparchie za podporu a pomoc parašutistům, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heidricha, rozpustil nový říšský protektor 18.9.1942 pravoslavné obce v Protektorátu
    • na základě tohoto opatření provedla protektorátní kultová správa právní likvidaci organizace pravoslaví (č.5/1943 Sb.)

Nacistické "konečné řešení" židovské otázky v Protektorátu

  • židovské náboženské obce byly postupně vyjímány z rámce protektorátních církevněprávních předpisů a z dosahu protektorátních úřadů
  • Německé orgány v Protektorátu si mezi roky 1939-1940 zajistili výlučný vliv na organizaci židovského kultu
  • v polovině r. 1939 připravovala vláda nařízení, jímž by byli Židé soustředění ve „Svaz Židů“ s nuceným členstvím, což pro ně snad mohlo mít alespoň částečný ochranný význam v Protektorátu - říšský protektor však nakonec předpis odmítl
  • 1939 - ústředna pro židovské vystěhovalectví („Zentralstelle für jüdische Auswanderung“)
    • zřízena říšským protektorem
    • k tomu nařízení říšského protektora z 5.3.1940 o Péči o Židy a židovské organizace
    • ústředna získala fakticky i právně (díky nařízení) rozhodující kontrolu nad židovskými obcemi
    • mohla obce rozpouštět, spojovat nebo včleňovat do jiných organizací
    • rozhodnutí ústředny nemusela být odůvodňována a nebyly možné žádné opravné prostředky
    • zvláštní fond, který byl nositelem majetku („Auswanderungsfond für Böhnem und Mähren) podléhal jurisdikci německých soudů a dozorčím úředníkem nad fondem byl velitel bezpečnostní policie u úřadu říšského protektora
    • v srpnu 1942 přejmenoval říšský protektor ústřednu na „Zentralamt für Regelung der Judenfragen in Böhmen und Mähren“
  • obětí „konečného řešení židovské otázky“ se v Protektorátu stalo více než 78 000 Židů

Prameny

  • Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Karel Malý a kolektiv, 3. přepracované vydání, str. 477-489
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code