Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


08. Vznik středověkých měst, právní základ jejich existence, organizace jejich správy a soudnictví

Vznik a právní základ měst

  • právní základ existence = městské privilegium – obyvatelé jej dostali od zakladatele buď hned při založení, nebo později
  • komunity/osady se všemi znaky města (např. hradby), ovšem bez městského privilegia, nemůžeme za města v právním slova smyslu vůběc uvažovat
  • předchůdcem privilegií byly tzv. výsady pro obchodní osady (např. Soběslavovy pro pražské Němce - ti se mohli řídit svým německým právem)
  • privilegium ustavilo vnitřní organizaci a správu, vymezení povinností obyvatel, právo, kterým se řídili a oprávnění vlastního výkonu soudnictví a správy
  • zlatou érou zakládání měst je 13. a první polovina 14.století (německá kolonizace, hospodářské důvody, politické důvody)
  • městská autonomie = právo vydávat si vlastní předpisy
  • městská samospráva = spravování svých záležitostí vlastními orgány
  • větší míru samostatnosti pak města získala především od doby husitské

Dělení měst

  • obyvatelé měst vytvářeli pospolitost, která navenek vystupovala jako právnická osoba – tzv. městská korporace
  • každé město muselo mít svého pána, podle toho je potom rozdělujeme
  1. královská (svobodná) – pánem byl král, pouze jejich obyvatelé měli osobní svobodu (později tzv. městský stav s možností účasti na zemském sněmu)
    • města královská – podřízena podkomořímu (výjimky jako Staré a Nové město pražské - jako privilegovaná byly podřízeny přímo panovníkovi)
    • města horní – podřízena královskému mincmistrovi
    • města věnná – spravoval purkrabí kraje hradeckého, tvořila součást důchodů a vdovské věna královny – Hradec Králové (střediskem věnných měst), Chrudim, Trutnov, Dvůr Králové, Polička, Jaroměř aj.
    • ostatní – ty, jejichž důchody určeny jako hlavní příjem některých královských úředníků – např. pro Cheb (původně zastavené říšské město, zvl. královský úředník) a Loket (loketský hejtman) platil zvláštní právní režim
  2. poddanská – pánem biskup, klášter či světský feudál, bez nároku na zastoupení na zemském sněmu

Městská správa a její orgány

  • výkon městské správy byl záležitostí samotných měšťanů, pán města jen dohlížel na výkon městské správy → tato dualita až do konce 18.století, za Josefa II. zavedeny městské magistráty
  • vrchnostenská linie správy
    • např. král dohlížel prostřednictvím svého úředníka (královský hejtman, fojt, šoltys) – jejich vliv postupně slábl, města úřad vykoupila, byl přeměněn na náčelníka městské policie a podřízen městské radě
  • samosprávná linie
  • podkomoří (sub camera regis → podřízen královské komoře) pak hlavním úředníkem pro správu měst – jmenoval městskou radu na základě návrhu té odstupující
  • městská rada – tvořena konšely (consules) – v oblasti magdeburského práva 4, staroměstského či brněnského 12 – v jejím čele purkmistr (podle oblasti střídání po 3 či 1 měsíci) – první z purkmistrů v roce = primátor – dozor nad financemi a klíči od městské brány
    • za Václava IV. (poč. 15.st.) se vyvinula na Starém městě praxe - odstupující městská rada navrhla 50 konšelů, z nichž král vybral 18 (půl napůl Češi/Němci)
    • vlastní volenou městskou správu města neměla
    • měla pravomoc vydávat městská statuta
    • byla i soudním orgánem – pravomoc se vyvinula z arbitrážního řešení sporů mezi obyvateli města, kteří se tak vyhýbali nákladnému řízení před královským rychtářem – později rozvoj v městský soud (spory majetkové i trestní)
  • písař - městský „intelektuál“, který vedl agendu
  • velká obec - shromáždění všech svobodných příslušníků města, scházely se málo (spíše destabilizovaly), důležitou roli hrály za husistsví, fce poradní a kontrolní
  • cechy – sdružení řemeslníků podle specializace
    • měly tržní a výrobní monopol ve městě a v okolí (podle tzv. mílového práva) – znemožnění konkurence ze strany statků feudálních vrchností – byly sice podřízeny městské správě, ale měly hodně oprávnění
    • řemeslná výroba možná jen v rámci cechu (cechovní přímus), stanovili ceny, kvalitu, cechovní starší vykonávali soudnictví nad členy (podle cechovních artikul) + vlastní pokladna, pečeť aj.

Městské právo

  1. Severoněmecká oblast
    • Magdeburk, Saské zradlo
  2. Jihoněmecká oblast
    • Švábské zrcadlo

Prameny

  • MALÝ, Karel a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde, 2003. ISBN 80-7201-433-1 (str. 41-43)
  • otázka je hlavně zaměřena na předhusitské období, co se týká stavovského, tak pak musím odkázat na otázku 11A a učebnici, ale valné rozdíly tam myslím nebyly
  • seminář s Rákosníkem (13.10. a 27.10.2010)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code