Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


30. Rakouský ústavní vývoj 1848-1918

1848 dubnová ústava – Pillersdorfova

  • prvá rakouská ústava, jakožto ústava, která byla vyhlášená, ale nikdy neplatila
  • Pillersdorfova - podle rakouského ministra vnitra
  • podobně jako všechny další rakouské ústavy byla vyhlášena z rozhodnutí císaře a nebyla předložena ke schválení zákonodárnému sboru → oktrojovaná
  • nerespektovala sliby z patentů (kabinetních listů), které císař vydal v březnu a dubnu - přislíbena rovnoprávnost jazyková, svolávání českého zemského sněmu, stanovení zásad voleb
  • územní platnost: celá monarchie kromě Uher, Chorvatska a Lombardska-Benátska
  • měla 7 částí a upravovala:
    • postavení císaře
    • občanská a pol.práva občanů
    • vládu, říšský sněm a zemské sněmy
  • na jejím základě byl svolán říšský sněm jako ústavodárné shromáždění, ale neplatila!
  • klíčový význam - formulace některých zásad, které se nadále uplatnily při formování rakouského ústavního práva:
    • koncepce historických zemí říše jako pouhých provincií
    • dvoukomorový Říšský sněm:
      • Poslanecká sněmovna
      • Senát (členové jmenováni císařem)
    • tyto zásady definitivně zakotveny v roce 1867
  • císař - rozsáhlá pravomoc, jen v zákonodárství omezen spoluúčastí sněmu, v moci nařizovací omezena podpisem ministra – základ příští úpravy
  • formulovala a zakotvila demokratické svobody: osobní, náboženská, svoboda tisku, ochrana listovního tajemství, národnostní rovnoprávnost, ústnost a veřejnost soudního řízení
  • zachovávala převahu feudálních velkostatkářů – počtem 150 zasedali v horní sněmovně
  • nespravedlivý volební řád – dělnictvo nemá volební právo
  • vídeňské povstání přimělo vládu k odstranění nedostatečných ustanovení volebního řádu a v platnosti zůstala jen nepřímá volba poslanců (500 voličů/1 volitel)
  • ŘS zvolený na základě dubnové ústavy zasedal do rozehnání v Kroměříži 7.3.1849 → rozehnáním sněmu padla koncepce kroměřížské ústavy (byla pro monarchii nepřijatelná) → vláda vyhlásila další oktrojovanou ústavu (březnovou)

Koncept kroměřížské ústavy

  • pod vlivem nepokojů ve Vídni přenesl ŘS počátkem října svou činnost na Moravu do Kroměříže
  • od poloviny listopadu příprava nové ústavy, která se nikdy nestala zákonem
  • významný podíl na legislativních pracích i Češi
  • návrh ústavy 21.12.1848
  • nikdy nevšla v platnost!
  • základní občanská práva (dílem tříčlenné komise, ve které pracoval i český poslanec Rieger), koncepce ovlivněna americkou ústavou z roku 1791, zásada, že každý člověk je svoboden, každý má stejné právo rozmnožovati blaho své hmotné i duševní
    • vychází z revolučních liberálních požadavků → rovnost před zákonem, zrušení šlechtictví, ústnost a veřejnost soudního řízení, zavedení porotního soudnictví, zrušení trestu smrti a trestů tělesných, ochrana svobody domovní, listovní tajemství, právo petiční/stěhování/shromažďovací/spolčovací, svoboda svědomí/vyznání a církví/tisku/vyučování, zrušení lenních vztahů a ochrana vlastnictví, zavedení obligatorního sňatku civilního
    • teze o suverenitě lidu jako zdroje státní moci narazila na odpor
  • koncipována pro konstituční monarchii v čele s císařem neodpovědným z výkonu své moci, vybaveným rozsáhlými právy
  • ZM - dvoukomorový říšský sněm (komora lidu, komora zemí); dále sněmy zemské, krajské, samospráva obecní
  • SM - nezávislé soudy

1849 březnová ústava – Stadionova

  • důsledně centralistická – koncepce jednotného státního území (celního i obchodního), nečiní rozdíl mezi zeměmi českými a rakouskými
  • vyhlášena současně s císařským manifestem, který rozpustil říšský sněm v Kroměříži (datována na 4.3., vyhlášena 7.3.1849)
  • 16 částí, 123 §
  • s odvoláním na Pragmatickou sankci zakotvuje v Rakousku dědičnou monarchii v čele s císařem ← posvátný, neporušitelný, neodpovědný
  • VM - jen císař, vykonával ji prostřednictvím ministrů, rozsáhlé pravomoci: vrchní velitelství branné moci, válka X mír, zahraniční styky, vyhlašování zákonů (omezen jen podpisem spoluzodpovědného ministra), jmenování a propouštění ministrů, udílení šlechtictví/řádů/vyznamenání
  • zřízena Říšská rada (ŘR) - císařem jmenovaný poradní orgán císaře (posléze se přemění v zastupitelský, volený orgán)
  • ZM - císař + Říšský sněm:
    • dolní sněmovna - volena v zemských sněmech, 2 posl. za každou zemi, zbytek volen podle vysokých censů z nejbohatších šlechtických kruhů
    • horní sněmovna - jmenována císařem
  • SM - nezávislost, nesesaditelnost, neodvolatelnost
    • zřízen Říšský soud (pouze na papíře, v praxi až 1869) - něco jako dnešní Ústavní soud; spory ústavní povahy mezi zeměmi a korunou, ve sporech o uplatňování politických práv, rozhoduje o nejtěžších politických deliktech ministrů a jejich náměstků, případy spiknutí proti císaři a velezradě
  • jednotné občanství, jednotný právní řád, rovnost před zákonem, nedotknutelnost soukromého vlastnictví
  • ústava zakotvuje dále !!!obecní samosprávu!!!, pravomoc zemí a říše
  • současně vydána listina základních občanských práv (pro země rakouské mimo Uher)
    • 13 §
    • svoboda vyznání, vědy a vyučování, tisku, slova, zákaz censury, právo petiční, svobodu shromažďovací a spolčovací, nedotknutelnost osoby, svoboda domovní, ochrana listovního tajemství X byla možnost tato práva zásahem vlády pozastavit
  • dosavadní český stát zanikl, nebyl ale výslovně zrušen žádnou normou, na jeho místě fungovaly jen jeho části (země), jako provincie rakouské říše
  • samotná ústava nikdy nevstoupila v život X některá její ustanovení provedena patenty a ministerskými nařízeními

1861 únorová ústava – Schmerlingova

1867 prosincová ústava

Prameny

  • Dějiny českého a československého práva do roku 1945, Karel Malý a kol., 4. vydání - str. 212-224
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code