Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


29. Kodifikace trestního práva v 19. století

1803 Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích

  • v roce 1796 vyhlášen jako Západohaličský trestní zákoník, v září 1803 po dílčích úpravách i pro celou monarchii
  • vydán za vlády Františka I.
  • hmota + proces
  • v českém překladu vydán o rok později
  • ovlivnil vývoj trestního práva u nás až do roku 1949 (TZ 1852 vlastně pouze jeho novelizací)
  • přehledný, formulačně přesný, vyhýbá se kasuističnosti
  • přebírá vymoženosti josefinského trestního zákoníku a dále je rozvíjí - např. že předpokladem trestného činu je zlý úmysl pachatele
  • trestní odpovědnost pachatele vylučuje:
    • nepříčetnost
    • nedostatečný věk (do 14 let jako v Theresianě)
    • neodolatelné donucení
    • náhoda, nedbalost nebo nevědomost (neuvědomění si následků) X neznalost práva neomlouvá
  • trestným byl i návod, pomoc, nebo pokus X pouhý úmysl trestný nebyl
  • dvě části - o zločinech a přestupcích:
  1. trestání zločinů:
    • trest smrti (oběšením)
    • žalář - třístupňový (žalář, těžký žalář, nejtěžší žalář), doživotní nebo dočasný (od 6 měsíců do 20 let)
      • počínaje těžkým žalářem byl pachatel ukován na nohou, nebylo mu podáváno maso a byl izolován
      • žalář nejtěžší - ukován i v pase, teplé jídlo obden, jinak jen voda a chléb
    • tresty zostřovány i nucenými pracemi, pranýřem, bitím, vyhnanstvím po odpykání trestu
    • trest smrti a nejtěžší žalář měly také současně za následek ztrátu občanských práv, šlechtictví, akademických a vojenských hodností, právní odpovědnosti
  2. trestání přestupků
    • pokuta
    • propadnutí věci
    • ztráta práv
    • vězení (od 24 hod do 6 měsíců; dělilo se na obyčejné a tuhé)
    • bití
    • vyhoštění

Trestní právo hmotné

Trestní zákon, č.117/1852 ř.z.

  • základ rakouského, posléze i čsl. trestního práva
  • v podstatě novela trestního zákonu z roku 1803 → změny:
    • obsahuje jen právo hmotné, procesní ponechal zvláštní úpravě
    • kromě přestupků a zločinů rozlišuje i přečiny
    • likviduje některé feudální přežitky
  • v čele zákoníku - uvozovací patent, který zavádí jeho celoříšskou působnost (v Uhrách platnost do roku 1878)
  • zákaz analogie X připouští, aby orgány správní a policejní vydávaly zákony a stíhaly podle nich
  • také zásada nullum crimen sine lege a zákaz uložení jiných trestů, než zákon vysloveně stanovil
  • platnost zákoníku i na činy spáchané tiskem (díky zrušení předběžné cenzury 1848)
  • protidělnický charakter - přečinem jsou tajné společnosti; zvýšení trestnosti činů proti zaměstnavateli
  • zakotvuje delikt rouhání
  • zvýšená ochrana představitelů státní moci - panovníka, policistů…
  • klady: stručné formulace, odstupňování deliktů podle společenské nebezpečnosti
  • pro pochopení tohoto zákoníku si musíme uvědomit, že byl vydán v období Bachovského absolutismu
  1. tresty za zločiny:
    • trest smrti (oběšením)
    • žalář - 2 stupně, žalář druhého stupně vykonáván v samovazbě a se železy na nohou; doživotní X dočasný; výlučně v zemských trestnicích
    • vypovězení - jen pr ocizince
    • bití - 25 ran pro muže, nebo metlou pro ženy; zákaz tělesných trestů v roce 1867
  2. tresty za přečiny a přestupky:
    • peněžitá pokuta
    • propadnutí věci
    • ztráta práv a povolení
    • vězení - opět 1. a 2.stupně, ve vězenicích okresníc hsoudů, 24 hod - 6 měsíců)

1854 Výpraskový patent (Prügelpatent)

  • základní právní norma pro policejní činnost zeměpanských orgánů, upravovala pravomoc státních orgánů i orgánů místní samosprávy, zmocňoval je k vydávání zákonů, které pak vedly k utlačování občanských svobod (např. zákaz vycházení od určité hodiny, stíhal vystupování proti vládě), k ukládání fyzických trestů i jejich vykonávání ← ovšem pouze pro lidi, kteří dostávali denní nebo týdenní mzdu (dělníci)
  • fyzické tresty zakázány zákonem č.131/1867 ř.z.

Trestní právo procesní

  • staré procesní právo předtím fungovalo ještě na zásadách inkvizičního procesu podle Obecného soudního řádu kriminálního (1788) a Zákoníku o zločinech a těžkých policjeních přestupcích (1803)

1850 trestní řád

  • nová úprava požadavkem měšťanstva
  • zásada obžalovací (zaveden institut státního zástupce), volné hodnocení důkazů, ústnost, veřejnost, porotní soudy
  • 1851 - 3.silvestrovským patentem omezena zásada ústnosti a obžalovacího procesu, zrušeny porotní soudy
  • 1853návrat k zásadám inkvizičního procesu z doby před revolucí, ponechána instituce státního zastupitelství a ústní řízení při závěrečném přelíčení
  • po porážce neoabsolutismu - postupná revidace v 60.letech, např. uzákonění osobní a domovní svobody

1867 prosincová ústava

  • opět zakotvila ústnost a veřejnost soudního řízení, obžalovací proces a porotní soudy pro zločiny a politické a tiskové

1873 trestní řád

  • vycházel z toho z roku 1850, TP procesní
  • opět návrat k zásadě obžalovací, ústnosti, veřejnosti, volnému hodnocení důkazů, porotním soudům
  • platil i v ČSR
  • v trestním řízení princip trojinstančnosti - proti rozsudku prvé instance se mohl odvolat k soudu instance druhé, nebo napadnout rozhodnutí pro zmatečnost ke kasačnímu soudu
  • nedostatky:
    • porotní soudnictví - ne dělníci a ženy; možno omezit vyhlášením výjimečného stavu
    • výkon vyšetřovací vazby se nezapočítával do výkonu trestu
    • nákladnost, zdlouhavost a složitost soudního řízení, žaláře ještě věrné feudálním tradicím (třeba tragickou zdravotní péčí, stravou, či nedostatkem hygieny)

Prameny

  • kniha str. 234-235, 237-239 (ve 3.vydání - 199-200, 281-286)
  • státnicové otázky 2009-2010
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code