28. Vznik a zánik manželství v rakouském právu 19. století

• základem rodinného práva v 19.století je ABGB z roku 1811 (§44-136) → vychází z předpisů kanonického práva, které jsou autorizovány státem a realizovány pod jeho dohledem

• Manželský patent
  • Josef II., 1783
  • součástí Všeobecného občanského zákoníku z roku 1786
  • zanechal církevní formu sňatku, ale vyjmul manželské spory z kompetence církevních soudů

Vznik

• manželství je smlouva, jejímž uzavřením se manželé zavazují k plnění vzájemných povinností
• snubní svoboda (vychází ze smluvní svobody), tj. manželství může uzavřít každý, komu nebrání nějaká zákonná překážka:
  • duševní porucha
  • nedostatek věku
  • vynucení souhlasu
  • omyl v osobě manžela
  • fyzická nezpůsobilost
  • odsouzení k těžkému trestu
  • trvající manželství
  • rozdíl v náboženství
  • příbuzenství
  • švagrovství
  • cizoložství s budoucím manželem
  • vražda či vražedné úklady vůči manželovi
• překážkou je i nedostatek ohlášek a slavnostního souhlasu před osobou duchovní
• zákaz manželství řeholníků a řeholnic
• do roku 1859 stanoven numerus clausus (→ omezený počet) na sňatky židů (nutný souhlas krajského úřadu) – povolovány jen sňatky nejstarších synů (to bylo zavedeno 1726 v rámci tzv. „židovského systému“)
• do r. 1867 při uzavírání manželství vyžadován tzv. politický konsens (souhlas orgánu veřejné správy) – nebyl udělován nemajetným, kteří by mohli rozmnožit řady chudiny
  • povolení vázáno též na důkaz, že je žadatel schopen uživit svou rodinu i sebe, zda je způsobilý fyzicky i mravně
• překážkou uzavření mohlo být i povolání:
  • u státních úředníků se vyžadoval souhlas představených
  • osoby ve vojenské službě mohly uzavřít manželství až po splnění vojenské povinnosti
  • důstojník potřeboval souhlas představených a musel složit vysokou peněžitou kauci (bylo možné si půjčit u důstojnického fondu)
• manželství vycházelo z nerovnoprávného postavení ženy a dávalo vedoucí postavení muži
  • muž - hlava rodiny, žena je podřízena jeho moci, má ho následovat, pomáhat mu v hospodářství a obydlí, plnit jeho nařízení

Zánik

• manželství mohlo být zrušeno
  • prohlášením za neplatné
  • rozlukou
  • smrtí jednoho z manželů či jeho prohlášením za mrtvého
• pro katolíky byla rozluka zakázána (až do roku 1919), byl jim povolen rozvod od stolu a lože – nemuseli spolu žít, ale neznamenalo to zánik manželství a zavazovalo je to k věrnosti
• nekatolíci mohli být rozloučeni (to znamená, že manželství zaniklo)
• u židů byla důvodem rozluky vůle manžela, cizoložství manželky či vzájemná dohoda
• u evangelíků – cizoložství, odsouzení do žaláře na 5 a více let, zlomyslné opuštění manžela, úklady o jeho život, zlé nakládání či nepřekonatelný odpor (nebylo možno rozloučit se vzájemnou dohodou)
• o vzniku manželství rozhodovaly orgány církevní, avšak spory manželské včetně rozvodu či rozluky řešily soudy světské a civilní
• 1855 byl zaveden konkordát – na čas obnovena pravomoc církevních soudů v manželských otázkách (po jeho pádu obnovení soudní pravomoci světských soudů)
• když duchovní odpírali udělení souhlasu s uzavřením sňatku pro důvody právem občanským neuznané, mohli snoubenci uzavřít manželství před orgány státními (subsidiární povaha sňatku, až do r.1949 → tehdy byl sňatek sekularizován)
• o vztazích mezi rodiči a dětmi pojednávala třetí hlava ABGB – vedoucí úloha muže
  • dával dítěti jméno, rozhodoval o výchově
  • v případě rozvodu či rozluky patřily děti otci → matce náležely pouze dívky do sedmi let a chlapci do čtyř
    • to změněno až dílčí novelou, kdy o svěření dítěte rodiči rozhodoval soud se zřetelem na zájem dítěte, postavení rodičů, důvody rozvodu či rozluky
• nerovnoprávnost nemanželských dětí s manželskými
• vyživovací povinnost otce, případně matky vůči dětem a dětí vůči rodičům

• Malý, K. a kol. autorů, Dějiny českého a československého práva do roku 1945 str. 179, 201, 291-293