Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


28. Vznik a zánik manželství v rakouském právu 19. století

  • základem rodinného práva v 19.století je ABGB z roku 1811 (§44-136) → vychází z předpisů kanonického práva, které jsou autorizovány státem a realizovány pod jeho dohledem

Právní úprava manželství před ABGB

  • Manželský patent
    • Josef II., 1783
    • součástí Všeobecného občanského zákoníku z roku 1786
    • zanechal církevní formu sňatku, ale vyjmul manželské spory z kompetence církevních soudů

Právní úprava po vydání ABGB

Vznik

  • manželství je smlouva, jejímž uzavřením se manželé zavazují k plnění vzájemných povinností
  • snubní svoboda (vychází ze smluvní svobody), tj. manželství může uzavřít každý, komu nebrání nějaká zákonná překážka:
    • duševní porucha
    • nedostatek věku
    • vynucení souhlasu
    • omyl v osobě manžela
    • fyzická nezpůsobilost
    • odsouzení k těžkému trestu
    • trvající manželství
    • rozdíl v náboženství
    • příbuzenství
    • švagrovství
    • cizoložství s budoucím manželem
    • vražda či vražedné úklady vůči manželovi
  • překážkou je i nedostatek ohlášek a slavnostního souhlasu před osobou duchovní
  • zákaz manželství řeholníků a řeholnic
  • do roku 1859 stanoven numerus clausus (→ omezený počet) na sňatky židů (nutný souhlas krajského úřadu) – povolovány jen sňatky nejstarších synů (to bylo zavedeno 1726 v rámci tzv. „židovského systému“)
  • do r. 1867 při uzavírání manželství vyžadován tzv. politický konsens (souhlas orgánu veřejné správy) – nebyl udělován nemajetným, kteří by mohli rozmnožit řady chudiny
    • povolení vázáno též na důkaz, že je žadatel schopen uživit svou rodinu i sebe, zda je způsobilý fyzicky i mravně
  • překážkou uzavření mohlo být i povolání:
    • u státních úředníků se vyžadoval souhlas představených
    • osoby ve vojenské službě mohly uzavřít manželství až po splnění vojenské povinnosti
    • důstojník potřeboval souhlas představených a musel složit vysokou peněžitou kauci (bylo možné si půjčit u důstojnického fondu)
  • manželství vycházelo z nerovnoprávného postavení ženy a dávalo vedoucí postavení muži
    • muž - hlava rodiny, žena je podřízena jeho moci, má ho následovat, pomáhat mu v hospodářství a obydlí, plnit jeho nařízení

Zánik

  • manželství mohlo být zrušeno
    • prohlášením za neplatné
    • rozlukou
    • smrtí jednoho z manželů či jeho prohlášením za mrtvého
  • pro katolíky byla rozluka zakázána (až do roku 1919), byl jim povolen rozvod od stolu a lože – nemuseli spolu žít, ale neznamenalo to zánik manželství a zavazovalo je to k věrnosti
  • nekatolíci mohli být rozloučeni (to znamená, že manželství zaniklo)
  • u židů byla důvodem rozluky vůle manžela, cizoložství manželky či vzájemná dohoda
  • u evangelíků – cizoložství, odsouzení do žaláře na 5 a více let, zlomyslné opuštění manžela, úklady o jeho život, zlé nakládání či nepřekonatelný odpor (nebylo možno rozloučit se vzájemnou dohodou)
  • o vzniku manželství rozhodovaly orgány církevní, avšak spory manželské včetně rozvodu či rozluky řešily soudy světské a civilní
  • 1855 byl zaveden konkordát – na čas obnovena pravomoc církevních soudů v manželských otázkách (po jeho pádu obnovení soudní pravomoci světských soudů)
  • když duchovní odpírali udělení souhlasu s uzavřením sňatku pro důvody právem občanským neuznané, mohli snoubenci uzavřít manželství před orgány státními (subsidiární povaha sňatku, až do r.1949 → tehdy byl sňatek sekularizován)
  • o vztazích mezi rodiči a dětmi pojednávala třetí hlava ABGB – vedoucí úloha muže
    • dával dítěti jméno, rozhodoval o výchově
    • v případě rozvodu či rozluky patřily děti otci → matce náležely pouze dívky do sedmi let a chlapci do čtyř
      • to změněno až dílčí novelou, kdy o svěření dítěte rodiči rozhodoval soud se zřetelem na zájem dítěte, postavení rodičů, důvody rozvodu či rozluky
  • nerovnoprávnost nemanželských dětí s manželskými
  • vyživovací povinnost otce, případně matky vůči dětem a dětí vůči rodičům

Prameny

  • Malý, K. a kol. autorů, Dějiny českého a československého práva do roku 1945 str. 179, 201, 291-293
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code