Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


22. Reformy Marie Terezie v oblasti správy a právního řádu

Ústřední orgány habsburského soustátí

  • předchozí vývoj a další informace k této otázce najdete zde → 15. Vznik rakouského soustátí a jeho společné orgány za absolutismu (otázka je v podstatě s 15. otázkou provázána, protože se zabývá orgány za absolutismu, nutno chápat kontext)
  • centralizační tendence vedou k reformám v oblasti správy i právního řádu
  • ztráta významu Tajné rady → panovnice řídí záležitosti sama za pomoci ministrů, či na poradách vedoucích jednotlivých úřadů
  • 1742 – vzniká domácí a dvorská státní kancelář – v čele stojí kancléř
    • Tento orgán vznikl z úřadu dvorského kancléře, pojem „domácí“ odkazuje na habsburskou dynastii
    • Správa zahraničních záležitostí, některé záležitosti však i nadále svěřovány jiným úřadům
    • Kancelářím jsou podřízeny: 4 velvyslanectví a 22 velvyslaneckých úřadů a konzulátů
  • 1749 - Tajný domácí a státní archiv a 1757 - Orientální akademie pro vzdělávání diplomatů určených k službě v turecké říši a na konzulátech
  • 1760 - Státní rada
    • ústřední orgán pro země české a rakouské, 3 ministři, 3 státní radové a referendář
    • neměla přímou nařizovaí pravomoc, omezovala se na činnost dřívější Tajné rady, kontrola činnosti dalších správních orgánů
    • reformována až 1801, kdy místo ní vzniklo státní konferenční ministerstvo, které se ve svých departementech soustředilo na správu vnitřní i zahraniční a otázky vojenské → nezdar → 1808 obnovena Státní rada a fungovala až do 1848

Správa státu České koruny

  • 1749 – Marie Terezie ruší českou dvorskou kancelář a rakouskou též
    • Motivováno snahou urychlit proces centralizace, zmenšit vliv českých stavů na řízení státu a odstranit znaky české státnosti
    • Současně byla omezena i činnost dvorské komory a namísto těchto orgánů bylo vytvořeno Directorium in internis (ředitelství věcí vnitřních)
    • Jako nejvyšší soudní instance byl zřízen Nejvyšší soudní úřad – Oberste Justizstelle → plní úkoly kasačního soudu i úřadu pro řízení soudnictví, zpočátku disponoval i legislativní pravomocí, ale ta mu byla Josefem II. odebrána
  • 1762 – reforma Direktoria, dostává nový název: Spojená česko – rakouská dvorská kancelář
    • Zabývá se otázkami politické správy
  • Činnost finanční byla svěřena dvorské komoře účetní – plní úkoly státní kontroly nad hospodařením v zemích ⇒ oddělení správy od finanční kontroly

Správa zemí - Správní orgány zemí České koruny

  • 1748 – v Čechách i na Moravě byla zřízena královská deputace
    • Čechy: předseda + 4 přísedící
    • Morava: předseda + 2 přísedící
    • Nejvyšší pravomoc v otázkách daňových, finančních a vojenských → zmenšení pravomoci českého zemského místodržitelství → to bylo také zrušeno a jeho pravomoci byly přeneseny na královskou deputaci, která dostala nový název: Královská reprezentace s komorou, pro výkon soudnictví byl zachován Consess království českého nejvyšších zemských úředníků → podržel si soudní působnost zemského místodržitelství
  • Královská reprezentace s komorou
    • V čele stojí prezident jmenovaný panovníkem
    • 1763 – změna názvu v Čechách i na Moravě: Královské zemské gubernium, Slezsko: Královský úřad v Opavě
    • Ke Guberniu byl připojen Concess – došlo ke spojení správy a soudnictví
    • Na Moravě byly nadále otázky soudní vyřizovány zemským tribunálem
  • 1771 – úřad gubernia rozdělen na dva senáty: správní a soudní, který však roku 1783 zanikl důsledkem vydání josefínského soudního řádu
    • Zemští úředníci ztratili právo účastnit se na práci gubernia (s výjimkou nejvyššího purkrabího)zmizela jejich kompetence, jejich úřady se staly jen čestnými hodnostmi, úřad podkomořího, který dohlížel na hospodaření měst byl zrušen jako poslední roku 1848
    • Namísto správy soudní začalo gubernium spravovat otázky finanční, v Brně bylo zřízeno společné moravsko – slezské gubernium → jeho pravomoc byla budována jako pravomoc gubernia českého
  • Vedle těchto ústředních orgánů vznikaly i další, které pomáhaly řešit problémy, se kterými se osvícenský absolutismus potýkal
  • Projevovala se představa, že je třeba centralisticky řídit celý stát, celou společnost, podrobit všechny obyvatele monarchie státnímu zájmu → odtud plyne i potřeba širokého byrokratického aparátu
  • Pro novou agendu byly zřizovány nové dvorské úřady a komise, které často stály mimo orgány ústřední, těmto komisím pak byly podřízeny příslušné orgány zemské.
    • Záležitosti obchodního dohledu – komerční deputace (počátek 18. století), z níž se později vyvinuly manufakturní komise a komerční kolegium
    • 1749 – jako ústřední orgán pro obchod bylo komerční ředitelství, které bylo roku 1762 přejmenováno na dvorskou radu komerční, té pak byly v zemích podřízeny komerční a manufakturní komise, a odpovídající orgány krajské
    • 1766 – všechny tyto orgány stojící mimo vlastní správní organizaci zrušeny a jejich agenda byla přikázána hlavním politickým úřadům

Krajská správa

  • Do tereziánské reformy (1751) byl úřad hejtmana kolegiální, v kraji byli vždy dva hejtmané - jeden ze stavu panského a druhý z rytířského, postupně získával převahu hejtman stavu panského a byl nazýván předním hejtmanem, při výkonu úřední pravomoci si byli ale rovni
    • Tereziánská reforma - zásadní reformou krajské správy, cílem byla postupná likvidace posledních odpor stavovství (a tím i atributů české feudální státnosti)
    • Reskript panovnice z 23.1. 1751 - zrušeno pravidlo o dvou hejtmanech, kraje byly nově rozděleny (nyní jich bylo 16), byli dosazeni noví krajští hejtmané, kteří úřadovali samostatně a byli jim přiděleni krajští adjunkti, úřad nabyl podobu orgánů zeměpanských
      • Hejtmanům bylo přiděleno pevné úřední sídlo, byl upraven plat a úřad byl každoročně obnovován, nemohli ho zastávat cizinci, ale jen příslušníci vyšší a nižší šlechty, kteří měli inkolát, nebylo ale už nutné, aby pocházeli ze šlechty usedlé v kraji, od Josefa II. bylo možné, aby tento úřad zastávali nešlechtici
      • Vzor pro zavedení správy v zemích rakouských
      • Otevřela cestu k tomu, aby stát mohl výrazněji zasahovat do vztahů mezi vrchnostmi a poddanými

Správa poddaných

  • pokusy o vypracování berního katastru už v 17.století, což se povedlo až za MT
  • 1748 – berní katastr – soupis poddanské půdy, ze které byla odváděna berně (1. tereziánský)
    • Revize r. 1757 – 2. tereziánský katastr, současně byl proveden i další soupis půdy a panských důchodů (1756 - 1757), který sledoval vojenské posílení soustátí
  • Robotní patent tereziánský
    • Pro Čechy: 13. 8. 1775, pro Moravu: 7. 9. 1775
    • Rozdělil poddané do 11 tříd podle majetku, toto rozdělení bylo bráno jako základ pro berní zatížení poddaných, stejně tak pro míru robotních povinností poddaných rozdělenou rovněž podle jejich majetku (výměra půdy, počet potahů, atd.)
    • Stanovena délka robotního pracovního dne: v zimě na 8 hodin, v létě na 12 hodin, včetně přestávky na oběd
    • Závaznost robotního patentu byla nechána na rozhodnutí poddaných, kteří si mohli zvolit buď starý stav, nebo novou úpravu, v případě že se rozhodli pro novou úpravu, byla jim patentem z roku 1776 uložena povinnost zaplatit za užívání vrchnostenských pastvin a lesů

Reformy osvícenského absolutismu

  • Vychází z představy, že osvícenský panovník je povolán řešit všechny záležitosti hospodářského a společenského pokroku, společnosti je pak tento pokrok předáván shora v míře, kterou panovník uzná za vhodnou, děje se tam zpravidla ve všeobecně závazných normách
  • Za reformami stojí snaha o udržení starého feudálního řádu, reformy nemění nic na jeho podstatě, ale odstraňují hlavní příčiny rozporů
  • Feudální stát musel respektovat požadavky měšťanstva (př. tlak na uvolnění pracovní síly)
  • Jako výraz posílení autority státu jsou nově upravovány vztahy ke katolické církvi
  • Osvícenský absolutismus připravil půdu pro vítězství buržoazní revoluce a základy právního řádu zde položené předjímaly požadavky měšťanstva, zvláště v oblasti soukromého vlastnictví, trestního práva a soudnictví
  • Právo je nástrojem výstavby společnosti
  • Církevní reformy:
    • Snaha o omezení moci církve
    • Zákony amortizační – omezeno nabývání církevního majetku, omezeno daňové privilegium církve, kněžím bylo zakázáno zasílat peníze do zahraničí, zrušeno právo azylu, vydávány předpisy o výuce teologie, o vedení matrik a byla zavedena cenzura nad církevními spisy, omezen počet svátků, zakázáno zakládání dalších klášterů a omezeno přijímání noviců
    • 1777 - vydán důvěrný pokyn (14.11.), aby nekatolíci nebyli nuceni k účasti na církevních katolických obřadech a aby byl tolerován neveřejný výkon náboženských obřadů
    • Do vlády Marie Terezie spadá povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství a zřízení biskupství brněnského (1777)

Prameny

  • Karel Malý a kolektiv autorů - Dějiny českého a československého práva do roku 1945, 4. Vydání (str. 163 - 174)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code