Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Texty

  • Výpisky z textů probíraných na hodinách a potřebných ke zkoušce
  • Pramenem k tomuto PVP je kniha Dějiny angloamerických zemí (Kuklík, Seltenreich)

Koloniální období

O občanské vládě – John Locke, 1690

  • moderní teorie liberální vlády
  • lidé se mohou vzdát své přirozené svobody vytvořením obce s ostatními, většinou za účelem ochrany majetku a pokojného života, v rámci tohoto politického uskupení má pak většina právo rozhodovat za ostatní
  • základy fungování: spravedlivé zákony (přirozené právo nestačí), nestranní soudci, výkonná moc, která dokáže podpořit správný rozsudek a jeho vykonání (soudce nesmí být zároveň vykonavatel)
  • legislativa – moc svěřená, nejvyšší moc lidu, zákony známé všemu lidu nesmí zacházet dále než za požadavky veřejného blaha
  • vláda se musí řídit obecnými zákony, s obecným blahem jako cílem a nezvyšujícími daně bez souhlasu lidu
  • pokud legislativa jedná v rozporu s důvěrou v ní vloženou, má lid právo ji odstranit

Mayflowerská kompaktáta 1620

  • Poutníci se před Bohem a jeden před druhým zavazují vytvořit občanské těleso politické, přijímat zákony, opatření a úřady jen pro blaho celé společnosti → spravedlivé zákony!, kterým slibují poddanství a poslušnost – u mysu Cod (New Plymouth)

Vzor křesťanské lásky – John Winthrop, 1629

  • kázání na palubě lodi Arbela, novoanglická, moralistická subkultura
  • budování „města na pahorku“, kolonie na silně křesťanských /puritánských/ základech
  • úmluva s Bohem → při nedodržení jeho hněv
  • veřejný zájem nad soukromým, pro tento úkol stmeleni jako 1 muž, budou pracovat a trpět jeden s druhým

Krvavý princip pronásledování – Roger Williams, 1644

  • pluralistická sekulární společnost – „vynucená jednota se stává nejlepší záminkou k vyvolání občanské války a zničení miliónů duší“, jen povolení a tolerance jiných náboženství povede k trvalému míru
  • nemělo by docházet k mocenským bojům církve a světské moci („zbavením úředníků jejich autority či vzdalovat od nich a jejich zákonů srdce lidu“), která také dokáže vytvořit modrou formu vlády – tzv. wall of separation (oddělení církve od státu)
  • prostředky světské moci: moudrá forma vlády, světské zákony (nejen o světské nespravedlnosti, i o svobodě vyznání), světští úředníci, světské tresty a odměny, nepřátelé obč. míru trestání světskou mocí

Práva a svobody Massachusetts, 1648

  • „společenství bez zákonů je jako loď bez plachet a kormidla“
  • zákony a boží přikázání nesoupeří, zákony pro obecné blaho, ne osobní prospěch, lidský zákon je zprostředkováním božího“, občané volí zástupce do zákonod. moci
  • Úmluva požehnání – jestliže se zachovaly národy, které jí byly cizí, tak ty, co ji dodržují získají výhody
  • kdo svěřil svou osobu a majetek pod ochranu, mlčky musí podléhat vládě a zákonům
  • Kniha obecných zákonů a svobod – zásada nulla poena sine lege

The Rhode Island Patent, 1643

  • vydán již za obč. války → vydal Parlament (kolonie s rozsáhlou samosprávou)
  • budou zachovávat mír jak mezi sebou, tak s ostatními
  • občané si zvolí formu vlády, kterou považují za nejlépe vyhovující → za tímto účelem vytvářet zákony, ústavy, jmenovat úředníky, uvalovat tresty
  • ale musí být v souladu se zákony Anglie

Novoanglická konfederace, 1643

  • Anglie v obč. válce, nemohla kolonie tolik chránit (zbaveni požívání plodů ochrany)
  • spojení 4 osad z obranných důvodů, náklady na spravedlivé války nesou společně v různých proporcích dle možností („náklady všech spravedlivých válek – ať útočných nebo obranných“), sbor 8 pověřenců (2 za kolonii), kt. zařizují různé dohody (mír, vzájemné odevzdávání uprchl. služebníků, zatykače
  • pro nesváry 1684 rozpuštěno

Základní ústavy Karolíny, 1669

  • na tu dobu trochu „exot“ (představa o přenesení hierarchie šlechty do kolonií)
  • nedemokratická: „my, páni a vlastníci výše uvedené provincie jsme se shodli“
  • každý svobod. muž absolutní moc na svými černými otroky
  • velká svoboda vyznání (i na otroky) – „nechť jakýchkoli 7+ osob vyznávajících společné náboženství utvoří církev či vyznání“)
  • kolonie rozdělena na hrabství
  • podílel se J. Locke

První uspořádání vlády – William Penn, 1682

  • představa řádného chodu společnosti
  • důraz na dobré lidi, důležitější než kvalitní zákony, ptž. špatní lidé je obcházejí
  • ctnostní úředníci, ochrana lidí před zneužitím moci („svoboda bez poslušnosti je zmatkem, poslušnost bez svobody je otroctvím“)

Newyorská charta svobod, 1683

  • nestalo se zákonem
  • ústavní a majetková práva, návrat k Magně chartě
  • spravedlivý proces, trest jen na jeho základě (majetkový, vězení, smrti)
  • rozsudek sobě rovných
  • daně, cla, poplatky jen se souhlasem rady guvernéra a obecného shromáždění
  • ochrana majetku vdaných žen, ochrana vdov (vdovský podíl, 40 zůstat v sídle manžela)
  • svoboda vyznání na náboženství hlásící se k Bohu přes J. Krista

Statut učňovství ve státě Virginie, 1646

  • právní úprava výchovy dětí péčí kolon. úřadů
  • smírčí soudci mohli svěřovat děti chudých rodičů řemeslníkům a farmářům, aby jim poskytli vzdělání
  • dále vybrat dvě děti z každého hrabství, poslat do Jamesova města na 1 rok do plátenické dílny, podrobně ustaveno čím musí hrabství děti vybavit (obilí, přikrývky atd.)

Proces se Zengerem, 1735

  • pobuřující nactiutrhání, svoboda projevu
  • dle zák. Anglie – nelze omluvit tím, že je nactiutrhání pravdivé (také argumentace soudu)
  • Hamilton: zákony Anglie by se neměly bezmyšlenkovitě přebírat („co je z právního hlediska dobré v určitou dobu a na určitém místě, už v jinou dobu a na jiném místě dobré být nemusí“)
  • porota osvobodila: jedná-li někdo špatně ve veřejné správě a poškozuje tím ostatní, nelze narážky na něj považovat za nactiutrhání

Neomezená poslušnost a nekladení odporu vyšší moci – J. Mayhew, 1750

  • stanoviska, která o pár let později nalezneme i v Prohlášení nezávislosti
  • lid nemá povinnost uznávat vládce jednajícího v rozporu s dobrými mravy („tyrani a utiskovatelé nemají nárok na podřízenost svých poddaných“… „je-li společnost ničena a zubožována, máme jasný důvod, proč ve všech takových případech poslušnost odepřít“)

Založení americké státnosti

Práva britských kolonií – James Otis, 1764

  • rozpor mezi loajalitou k VB a snahou klást limity moci Parlamentu
  • VB má právo vládnout, ale kolonisté také práva a svobody, Parlament nemůže zotročovat, nutno vládnout dle obecného blaha)
  • existuje vyšší Boží autorita, ustanovení protivící se věčné pravdě a přirozeným zákonům je neplatné

William Blackstone o Imperiální ústavě, 1765

  • otázka recepce common law v Americe, dělí kolonie na okupované a dobyté
  • nesouhlas s J. Lockem – Parlament dle Blackstona má moc absolutní a bez kontroly (pravomoc parlamentu nelze „co do příčin ani osob vymezit jakýmikoli hranicemi“)
  • v Americe už to nějak fungovalo, měli svá pravidla, nepříčila-li se božímu zákonu, pak se ponechají
  • neponechává místo pro možné přijetí amer. postoje, pr. na odpor v praxi nepoužitelné

Deklarační zákon, 1766

  • oficiální odpověď Anglie na amer. požadavky na omezení autority Parlamentu
  • koloniím nepřísluší rozhodovat o povinnostech a daních
  • jsou podřízeni králi VB, ten smí přijmout rozhodnutí (v souladu s Parlamentem), kt. budou zavazovat americký lid (v jakýchkoli záležitostech)

Prohlášení a usnesení Kontinentálního kongresu, 1774

  • stanovení americké ústavní pozice, vycházelo z principu obrany práv britských poddaných
  • spory VB – kolonie začínají být nepřekonatelné
  • předkové kolonistů měli práva svobodných anglických poddaných → emigrací o tato práva nepřišli
  • mají právo podílet se na vlastní vládě – „kolonisté…nemohou být řádně zastoupeni v britském parlamentu, mají nárok na svobodnou a výlučnou Z moc ve svých několika provinčních Z orgánech“, nárok na uplatnění common law Anglie, soud sobě rovných

Zdravý rozum – Tom Peine, 1776

  • nekompromisní kritika krále, účelem zničit od dětství vštěpovanou úctu k panovníkovi
  • král je špatný – dědičná práva nesmyslná, předkové byli darebáci a lupiči, Vilém Dobyvatel je francouzský bastard v čele ozbrojené tlupy :-)
  • ožebračuje národ válkami a prohrami
  • „schvalujeme-li monarchii, je v Americe je králem právo“

Prohlášení nezávislosti, 1776

  • autor Th. Jefferson – důvody k odtržení od VB, podepsáno zástupci 13 kolonií
  • v první části obhajoba přirozených práv – lidé stvořeni sobě rovni, nezcizitelná jsou práva na život, svobodu a sledování osobního štěstí, pokud vláda brání, tak právo na odpor
  • v druhé kritika zlořádů Jiřího III. – např. rozpouštění sněmovny, znesnadňoval zabírání půdy, udržoval bez souhlasu armádu v koloniích i za míru, v současnosti připravuje armádu atd.
  • z pohledu Britů text vlastizrádný, kritika „britských bratrů“ – hluší k hlasu spravedlnosti
  • doktrína společenské smlouvy, právo na revoluci

Deklarace státu Virginie, 1776

  • vzor pro další listiny práv
  • neplatí pro otroky – nezadatelná práva až když vstoupí do stavu společnosti
  • moc lidu, odpovědnost úředníků (místa jsou nedědičná), právo na odpor, dělba moci, pravidelné volby, právo volit, žádné zdanění bez souhlasu, nezcizitelná práva vlastníků, soudní proces – nestranná 12 členná porota, svoboda tisku a náboženství

Lidé nejlepšími vládci – anonym, 1776

  • anonymní pamflet, požadavky na zástupce lidu, proti majetkovému cenzu, jediným nezbytným požadavkem je společenská ctnost a obeznámenost, požadavek majetku povede k vyvyšování hrabivých nad ctnostné

Statut Virginie o náboženské svobodě, 1786

  • náboženská svoboda a odklon státu od církve, „občanská práva nezávisejí na náboženském přesvědčení o nic víc než na našich názorech týkajících se fyziky a geometrie.“
  • „wall of separation“, autor Th. Jefferson
  • proti pravomoci úředníků zasahovat do náboženské svobody

Články Konfederace, 1781

  • slabá centrální moc, společná obrana, zbytková klauzule
  • vypracováno již 1777, velmi volný svazek, kolonie se nechtěli vzdát nově nabitých svobod, státy si uchovávají suverenitu a pravomoci, které výslovně nedaly Kongresu
  • „rope of sand“, na centr. úrovni chybí výkonná moc, veškeré změny jednomyslně, není centrální daňová povinnost, náklady hrazeny ze společně pokladny, příspěvky dle půdy

Nařízení o severozápadě, 1787

  • vydáno konfed. Kongresem
  • jak spravovat nová území, právní podklad pro vznik nových států
  • status teritoria od 5000 svobod. mužů – guvernér, zákonod. sbor
  • od 60 000 právo na ústavu, požádat o přijetí za stát
  • v nových oblastech zákaz otroctví, náboženská svoboda
  • Indiáni nebudou připravováni o svá práva s výjimkou spravedlivých válek schválených Kongresem :-)
  • práva občanů nových oblasti – soudní proces atd.

Ústava USA, 1787 (ratif. 1788)

  • vypracována na shromáždění ve Philadephii
  • nutné kompromisy – především vztah velké a malé kolonie (Parlament), sever a jih
  • zákonodárná moc, výkonná moc, soudní moc
  • Parlament – Sněmovna reprezentantů – na 2 roky, k počtu obyvatel; Senát na 6 let, 2 za stát, přímá volba až 17. dodatkem 1913
  • započítávání otroků pro daňové a zastupitelské účely – 3/5, indiáni nepočítáni
  • federalismus – enumarated powers, necessary and proper
  • ratifikační mechanismus – ratifikací 9. státem závazné pro všechny, kt. již ratifik.
  • změny ústavy: dodatky – 2/3 v komorách a ¾ států – RIGIDITA
  • check and balancies
  • výkonná moc – prezident, 4 roky, poměrně silná pozice, veto vůči kongresu (2/3 přehlasování)
  • viceprezident = předseda Senátu – v případě rovnosti hlasů rozhoduje on
  • volby prezidenta – primárky, všechny volitele za stát získá vítěz

Antifederalistická kritika Ústavy – Elbridge Gerry, 1787

  • není zaručena reprezentace lidu, promísení výkon. a zákonod. moci
  • málo federal. rysů, systém neobsahuje záruky listiny práv
  • počítá se s dodatky – lepší vypilovat ještě před přijetím
  • autor se Ústavě podřídil proto, že silná vláda je ale nezbytnou pro udržení Unie

Federalista č. 10 – Madison

  • opora k ratifikaci ústavy (před. st. New York)
  • sklon potlačovat stranické půtky (stranictví = když je skupina občanů spojena společnou pohnutkou, která je v rozporu s právy jiných občanů)
  • otázka jak zajistit veřejné blaho před stranickostí většiny, ale přitom uchovat lidovou vládu – čistou demokracií ne – není zajištění menšiny
  • republika ano – vládne malý zvolený počet občanů, pokryje větší území, větší pravděpodobnost, že zvolení budou moudří, kteří nepodlehnou stranictví
  • aby nebyli zvoleni intrikáni kupčící s hlasy, je lepší republika větší, ne tak spjati s místními zájmy, navíc budou zvoleni větším počtem hlasů – těžší intrikovat

Listina práv, 1791

  • dodatky k ústavě (1-10)
  • svoboda vyznání, slova, tisku, projevu
  • domobrana, právo na zbraň
  • ubytování vojáků jen dle zákona a ve válce
  • ochrana svobody domovní, osobní
  • trestní proces – zásady

Jefferson vs. Hamilton: spor o Banku Spojen. států, 1791

  • zda je ústavní, že Kongres přidělí bance USA statut korporace
  • Jefferson – restriktivní výklad – práva, která ústava výslovně nepřizná Unii, náleží státům či lidu, pokud kongres překročí, přivlastní si neomezené pole moci – mohl by činit cokoli, v ústavě je, že má vydávat zákony nezbytně nutné k provádění svých pravomocí, ne pohodlné
  • Hamilton – extenzivní výklad – odvozené pravomoci, mlčky uznané, existují tři kategorie pravomocí – jasně pod národní vládou, jasně mimo, ale i ty, které mohou být předmětem diskuse, pokud má opatření vztah k cíli obsaženém ve vymezených pravomocích, je ústavní

Hamilton v. Madison: diskuse o moci prezidenta, 1793

  • H: široké pojetí prezid. pravomocí, obecné ustanovení, výk. moc přísluší prezidentu USA → velitel armády, námořnictva, domobrany, uzavírá mezin. smlouvy, ostatní vyplývá z obecného pojetí moci, které je slučitelné se zbytkem ústavy a principy svobodné vlády
  • M: výkonná moc má naplňovat zákony, uzavírání mezin. smluv není uplatnění zákona, když MS má sílu zákona, vyhlášení války není čistě výkonný krok – ruší zákony z doby míru, tyto pravomoci náleží zákonod. moci

George Washingon – projev na rozloučenou, 1796

  • lid má právo vytvářet a měnit uspořádání své vlády, ale pokud platí, tak je závazné
  • účinné prosazení společných zájmů vyžaduje (v mezích svobody) ráznou vládu
  • k upevnění skutečné povahy vlády nutné čas a zvyk

Zákon o pobuřování, 1798

  • účelově namířeno proti republikánům
  • návrat k common law – hanopisy, ale lze se hájit pravdivostí
  • silná nevole

Rezoluce států Virginie a Kentucky, 1798-9

  • teorie nulifikace, u států neplatí neomez. princip podřízenosti společné vládě – ta má přesně vymezené pravomoci, kt. nesmí překročit → zákon o pobuřování neplatný – pravomoc států – Kentucky – dohled na svobodou tisku není výslovně svěřen USA
  • Virginie: pravomoc feder. vlády vyplývají ze smluv mezi státy – jsou-li překročeny, státy právo proti tomu zakročit, vláda chtěla rozšířit své pravomoci násilným výkladem ústavy

Formování soudní moci v USA

Federalista č. 78

  • Hamilton
  • o soudní moci, ta má úsudek ne sílu – závislé na výkonné moci
  • může se splést v individ. záležitosti, ale neohrozí obecné svobody, alespoň do doby, dokud zůstane odděleno od ostatních mocí
  • nejslabší z mocí, nemůže účinně zaútočit na další dvě
  • pevnost získá trvalostí úřadu
  • povinností je prohlásit za neplatné zákony odporující ústavě (odporují smyslu pověření), ústava má přednost před zákony, pokud si odporují předpisy stejné právní síly, dává Hamilton přednost novějšímu a vyšší moci před nižší

Calder v. Bull, 1798

  • doktrína vyššího práva, přirozené právo jako korektiv práva pozitivního
  • Chase: nesouhlasí s všemohoucností státní legislativy, uplatňování Z moci by mělo být omezeno její povahou a cíli, existují zákony, které Z moc nemůže schválit, aniž by překročila své pravomoci, nemůže trestat nevinu jako zločin, přiroz. právo nad legislativou, společ. smlova
  • Iredell – relativita přiroz. práv, nejsou ustálená měřítka, stačí, že si lid USA definoval meze Z moci v ústavě, S moc by neměla mít právo prohlásit za neplatný zákon, odporující přirozenému právu, pokud byl přijat v souladu s rozsahem ústavních pravomocí

Marbury v. Madison, 1803

  • judicial review, soud je strážce ústavnosti, nemá vydávat soudní příkaz
  • jmenování soudců zpolitizováno, změna prezidenta (Jefferson), zadržení Marburyho jmenovacího listu
  • spory, které spadají do původní jurisdikce NS x projednávány po odvolání
  • ústava je buď nejvyšším svrchovaným zákonem, nebo je na stejné úrovni jako zákony – není střední cesta – platí první možnost, tedy legis. počin odporující ústavě není zákonem, soudy by měly při projednávání sporů brát ohled na soulad s ústavou

Alexis de Tocqueville – Soudní moc v USA a její vliv na politickou společnost

  • v USA soudní moc velký politický význam – soudce může napadnout v procesu zákon, ale pouze při procesu, jinak by zasáhl do Z moci a pravomoc by byla nebezpečnou
  • S moc se vyslovuje ke konkrétním případům, ne obecným zásadám, jedná pouze tehdy, je-li vyzvána, v USA může nedbat zákonů, které považuje za neústavní – zákon není zrušen, pouze snížena jeho morální síla, až po opakovaných zásazích podlehne
  • ústava USA se může měnit, ale dokud platí, je zdrojem vší moci (ne jako ve Fr, kde neměnná, či VB, kde měnitelná běžně)

Poznámky k volenému soudnictví – Charles Reemelin, 1850

  • pro: zabrání přilišnému konzervatismu ochránců soukr. majetku a podnikání, kontrola lidu nad jedinou mocí, která nepocítila reformy, správný demokrat na rozdíl od aristokrata lidem důvěřuje
  • pro dlouhá volební období budou hlasovat ti, co lidem nevěří

Veto zákona o ustavení státu Arizona – W. H. Taft, 1911

  • veto kvůli možnosti odvolání soudců
  • pro Tafta šlo o zdroj útlaku jednotlivce ze strany tyranie většinového veřej. mínění
  • rozvášněná většina, neomezovaná zákony, může postupovat nespravedlivě k menšině, lidová vláda není vládou menšiny, ale všech – ústava je pojistkou proti ukvapenému jednání většiny, její záruka je pevná tehdy, pokud je S moc nezávislá a nestranná
  • nutné mít soudce, kteří se odváží rozhodnout v neprospěch většiny, když to právo a spravedlnost vyžadují – v Arizoně ale riziko, že lid za to soudce odvolá

Interpretace americké ústavy

Máme nepsanou Ústavu? 1975

  • Thomas Grey, Jde interpretace nad rámec textu?
  • Soudce Black připomínal, že je nutno při soudním výkladu zachovat věrnost textu Ú, protože lid si zvolil, že daný princip včlení do ústavy – ryze výkladový model, tento model vychází z praxe ustavené případem Marbury v. Madison
  • model za hranicemi výkladu – uznává přídatnou roli soudců a aktivistické pojetí S moci
  • ve skutečnosti ale mnoho případů, kde role textu ústavy okrajová (Brown, Roe), 9. dodatek postrádá substantivní obsah a vyzývá k zahrnutí ochrany i těch práv, která nejsou přímo obsažena v textu Ústavy (viz právo na soukromí)
  • tato koncepce „živé ústavy“ umožňuje výklad spjatý s dobou x Black – tvůrci ústavy za jedinou možnost přizpůsobení hodnot času považují přijímání dodatků – problém opřít se o politic. legitimitu
  • III. – Implikace ryze výklad. modelu – čistě výkladový model by okleštil přijímané ústavní doktríny, podle přísného pozitivismu je definování lidských práv soudy zásahem do legislativy – 9. dodatkem však soudcům byla tato možnost přiznána

Robert Bork – Neutrální principy, 1971

  • Warrenův soud – rozvoj obč. práv nebyl legitimní, argumentovalo se pouze polostínem v ústavě, od kterého se odvozují další práva (např. právo na soukromí)
  • v demokr. společnosti vládne většina – legitimní – z voleb, soudnictví nemůže být svrchovaným vládcem, musí dodržovat text ústavy
  • většina ale nemůže vládnout v oblasti, kde ústava chrání menšinu (tyranie většiny)
  • x tyranie menšiny – tam kde se brání vládnout většině, která má ale legitimní pravomoc
  • volba hodnot dána zákonodárcům, soud, který hodnoty spíše vytváří, než uplatňuje, není v souladu s principy demokratické společnosti
  • pokud ústava v daném případu „mlčí“, je nutno dát za pravdu většině, neexistuje žádný princip, podle něhož bychom řekli, že uspokojení jednoho si zaslouží větší pozornost než uspokojení druhého – soudcovou povinností je v tomto případě pouze spravedlivé uplatňování zákonů, přijímá legislativní volbu hodnot
  • „Copak jsme všichni…vydáni na milost a nemilost zákonodárným většinám?“ – tam, kde ústava nehovoří, zní odpověď Ano

Právní postavení otroků

Protest Germantownu proti otroctví, 1688

  • protest – mravní a náboženské hledisko, „nečiň jiným, co sám nerad“ – strach z Turků na moři, ale křesťané dělají to samé, otroctví je proti vůli zotročených
  • oddělením od manželek nekřesťansky nutí k cizoložství, jestliže je krádež protiprávní, tak se musíme vyhýbat nákupu kradených věcí (myšleno i otroků)
  • otroctví ničí USA v očích Evropanů, křesťané nemají právo na takové věci
  • otroci by se jednou mohli vzbouřit a zacházet s pány zrovnatak → mají právo na boj za vlastní svobodu

Zákoník Jižní Karolíny o otroctví, 1740

  • nejkomplexn. zák. o otroctví, pravidla chování Č a B v otrokář. společnosti
  • otroci naprostým vlastnictvím jejich pánů, udržováni v náležité podřízenosti, páni se mají vystříhat nadměrné krutosti, za vraždu otroka pokuta a nezpůsobilost k úřadu
  • 3 části: institut otroctví - dědí se po matce, otrok před soudem, předpoklad, že Indián, černoch či míšenec je otrok, pokud neprokázán opak, tresty a zacházení s otroky
  • otrok může být mimo dům či plantáž zadržen, může být zabit, napadne-li bělocha, za povstání trest smrti (poprava pro výstrahu)
  • zákaz shromažďování otroků, nošení zbraní či prostředků ke svolávání, obava ze vzdělávání otroků – za to pokuta, kdo je bude učit

Nucená práce bělochů 1761

  • časově omezená služebnost, ti, kdo nebudou moci zaplatit za převoz do kolonie (na 5 let)
  • trest/odprac. dluhu – postavení jako otroci, když se nedostaví k práci - prodloužení
  • rovněž přísné zacházení, tresty – nárok na stravu, šaty, ubytování – jinak pokuta

Somerset v. Stewart, 1772

  • otroctví nelze ospravedlnit morálními ani politickými důvody,pouze pozitivním zákonem
  • Somerset (otrok) s pánem do Anglie – utekl – chycen a měl být prodán – ale propuštěn, případ neměl oporu v anglickém právu

Zákon o postupném zrušení otroctví v Pensylvánii, 1780

  • postupné, narození po přijetí zákona nejsou otroci, ale sluhové do 28 let
  • provinění všech trestána stejně, pouze otrok nesmí svědčit proti svobod. muži

Stát v. John Mann, 1829

  • Mann zastřelil vypůjčenou otrokyni Lydii (nechtěla utéct z otroctví, jen se vyhnout bití) → E. Jonesová (majitelka Lydie) obvinila Manna z ublížení na zdraví
  • rozpor mezi kritikou otroctví a povinností úřadu soudce
  • v trestněprávní při je na nájemce pohlíženo stejně jako na majitele
  • násilí na otrokovi není totéž jako např. umírněné násilí na žáku, které má být mu ku prospěchu, v případě otroctví je cílem zisk pána – otrok má povinnost pracovat, poslušnosti lze dosáhnout jen neomezenou vládou nad jeho tělem
  • dokud zákonodárná moc nerozhodne jinak, mají soudci povinnost respektovat nadvládu vlastníka nad otrokem (vyjma zákonem stanovených výjimek)
  • soukromopr. odpovědnost proti majitelce otroka, ale po trestně právní stránce puštěn

Souther v. Commonwealth, 1851

  • ohavné mučení otroka, Souther k 5letům vězení – vražda 2.stupně
  • odvolal se, že jen zabití – trestal (v zákoně bylo, že se umožňuje tělesné trestání otroka, ale pokud usmrcení nebylo cílem trestu, je to zabití)
  • trestat ano při neposlušnosti, zde bičování jen pro potěchu pána – není polehčující okolnost

Zkoumání zákonů upravujících černošské otroctví – Cobb, 1858

  • Jižan, rasistické teorie, ospravedlňuje otroctví
  • tělesná stavba černochů, odolnost, vytrvalost, duš. méněcennost – nemá jasnou představu o příčinách a následcích, dobrý hudebník v napodobování, ale sám nic nesloží
  • v čistém otroctví otrok zbaven 3 základních práv – na osobní bezpečnost a svobodu a soukromý majetek, v USA ale úprava ochrany života a i zdraví otroků (trest za vraždu)

Mitchell v. Wells, 1859

  • Wells osvobodil otrokyni v Ohiu (jeho dcera) a odkázal ji dědictví → přestěhování do Mississippi, vykonatel závěti – Mitchell jí to odmítl vydat – má osvobození Nancy v Ohiu vliv na její postavení v Mississippi? má soud právo zasahovat do činů pána?
  • ekvitní soud uznal její nárok, NS Miss. nikoli
  • Harris: otrok nemůže získat svá práva propuštěním jinde, zájmy obou ras nejlépe chráněny institucí otroctví, stát MS s touto institucí vstoupil do Unie, má podporu ústavy
  • osvobození otroků je zakázáno s výjimkou souhlasu vlastníka, od roku 1857 ale ani se souhlasem – jenže zákon MS je mimo jeho území neplatný
  • kritika státu Ohio za neplnění ústavních závazků vůči rase, tím, že podporuje osvobození, čímž zasahuje do místních práv Mississippi
  • Handy: základním požadavkem ve vlastnictví je absolutní dispoziční právo – nadřazeno otázkám jak či jménem koho má být uplatňováno (kromě výhrad pozitivního práva, jenže zákon se nevztahuje na osvobození mimo hranice státu)

Příčiny občanské války, rekonstrukce

Missourský kompromis, 1820

  • geografická hranice otroctví, 36°30’s.š. – navždy zákaz otroctví severně od ní, osoba prchající z J státu však může být požadována zpět a vrácena

Prigg v. Pensylvánie, 1842

  • vydávání uprchl. otroků, Prigg chytl v Pensylvánii uprchlou otrokyni, jenže neměl dostatek důkazů, takže ji nemohl zákonně deportovat – přesto tak učinil
  • soud zdůraznil důležitost klauzule o uprchlých otrocích pro vznik a zachování Unie, právo na straně majitele otroka nemůže být oklešťováno státním zákonem či nařízením
  • federální zákon o uprchlých otrocích prohlášen za ústavní (s výjimkou oddílu o pravomocích státních úředníků)
  • zákonodárná moc v této oblasti přísluší pouze národní vládě, vlastník by měl mít stejné záruky ve všech státech, zákon Pensylvánie, který požaduje větší důkazní požadavky než zákon federální, je tedy neústavní
  • Tanney (souhlasné): státním úřadům by mělo být povoleno podnikat kroky směřující k ochraně vlastníka – federálních úředníků je málo - nestačí

(Velký) Kompromis z r. 1850

  • snaha zabránit rozpadu Unie
  • ústupky: Kalifornie a další území získané od Mexika si může otroctví upravit podle sebe
  • zrušuje se obchod s otroky ve vládním obvodu
  • vracení uprchlíků, Kongres nemá právo zrušit obchod s otroky mezi otrokářskými státy

Zákon o Kansasu a Nebrasce, 1854

  • při přijímání nových států – hlasování o otroctví – lid si jej upraví sám
  • ruší Missourský kompromis – považován za odporující zásadě nezasahování Kongresu do otroctví

Dred Scott v. Sanford

  • Dred Scott nárokoval svobodu, protože žil 5 let na neotrokářském území – soud St.Louis uznal nárok, ale NS Missouri ne – tak k NS USA, řešilo se právní postavení černochů (otroků i svobodných) a pravomoc Kongresu upravit otroctví v teritoriích
  • černoši nejsou občany (při tvorbě ústavy pokládáni za méněcenné), tedy nemají právo jako občané USA, pokud jsou někteří občané členských států, nejsou automaticky USA
  • podle soudu nebyl Scott ani občanem Missouri podle ústavy (když propůjčuje práva a výsady občanům států – černoši nejsou lid), neměl tedy právo vést spor před NS Missouri
  • kdyby část černochů ve státě svobodná a část otroci, ohrozilo by to mír a bezpečí
  • opět přístup, že když je nějaký bod ústavy považován za nespravedlivý, je možno vytvořit dodatek, ale ne jít cestou soudů
  • zákon přijatý Kongresem, který zbaví občana USA jeho majetku (otroka) jen proto, že vstoupil na jisté teritorium USA nebo na ně přemístil svůj majetek, aniž přestoupil zákon, nelze považovat za řádný soudní proces dle 5. dodatku – nemá oporu v ústavě , a tedy Scott nebyl osvobozen vstupem na neotrok. území

Řeč o v sobě rozděleném domě – A. Lincoln, 1858

  • vláda napůl pro otrokářské a svobodné nemůže přetrvat, neočekává, že Unie bude rozdělena, ale že se přikloní na jednu či druhou stranu
  • nebezpečí otevření otr. pro celé území USA, uzákonění otrok. ve všech státech
  • kritika rozsudku u Dreda Scotta – tam bylo, že soudy USA odmítají rozhodovat o tom, stává-li se černoch za pobytu ve svobodném státě svobodným, ale ponechají to rozhodnutí soudu otrokářského státu
  • dle NS: podle ústavy nemůže být otroctví zrušeno v teritoriích USA

Prohlášení o bezprostředních příčinách,kt. vedly k održení J. Karolíny, 1860

  • první, dalších 6 států následovalo, 4 další po zač. obč. války, ale ne všechny otrokářské (např. Kentucky zůstalo v Unii)
  • vláda zřízena ústavou → zákon smlouvy – 1 strana neplní podmínky, pak ani druhá není vázána, podle nich 14 států odmítalo plnit své ústavní závazky
  • dle ústavy, uteče-li otrok do jiného státu, nesmí být osvobozen, některé neotrok. státy porušují, nechtějí vydávat atd. → J. Karol. zproštěna závazku
  • právo na vlastnictví otroků jde dovodit právě z ustanovení o vrácení uprchlíků nebo tím, že na 20 let schvaluje dovoz osob (otroků)
  • stát J Karolíny se oddělil a stal nezávislým se všemi pravomocemi

Ústava Konfederace amerických států, 1861

  • neměla v zahraničí diplomat. uznání, i když zvolila prezidenta (Jefferson Davis)
  • dovoz černochů z cizí země mimo otrok. státy nebo USA se zakazuje, kongres může zakázat dovoz i mimo konfed.

První inaugurační projev – Lincoln, 1861

  • neklade si za cíl zrušit otroctví tam, kde již existuje, nemá úmysl vpadnout na území jiných států, považuje ale Unii za věčnou (podle Ústavy) – žádný stát z ní nemůže zákonně vystoupit, podobné usnesení je neplatné
  • ústava se výslovně nevyjadřuje k tomu, zda mají být uprchlé osoby předávány národními či státními autoritami ani k tomu, že kongres musí hájit otroctví v teritoriích – nebylo tedy ze strany S porušeno žádné právo
  • skutečná demokracie spočívá v rozhodnutí většiny s ústavními pojistkami, trvalá vláda menšiny je anarchie či despotismus, jednomyslnosti dosáhnout nelze
  • po odtržení by se situace zhoršila – jedna strana by mohla obnovit zahraniční obchod s otroky, druhá by uprchlíky přestala vydávat úplně
  • ptá se: „Mohou cizinci uzavírat smlouvy snáze, než přátelé přijímat zákony
  • marná snaha o urovnání sporů S-J

Prohlášení o osvobození otroků, 1863

  • zrušení otr. na území bojujícímu proti Unii – V moc USA uzná a zachová jejich svobodu
  • vyzývá osvobozené, ať se zdrží násilí a pracují za náležitou mzdu, mohou být také přijaty do ozbrojené služby USA
  • vydal Lincoln jako vrchní velitel armády

Druhý inaugurační projev, 1863

  • připomíná na počátky obč. války, snahy o rozbití Unie: „obě strany válku odsuzovaly, ovšem jedna z nich raději volila válku, než by národu dovolila přežít, zatímco druhá se raději smířila s válkou, než by národ nechala zahynout, a válka proto vzplanula“
  • bůh považuje otroctví za hřích – je nezbytné ho odstranit, před OV vláda pouze bránila jeho pronikání na další území

snaha znovu se spojit, udržet trvalý mír

Rekonstrukční dodatky – 13. až 15.

  • 13 – zákaz otroctví a nedobrovolné služebnosti
  • 14 – oddíl 1 – stát nemůže vydat zákon omezující svobody/výsady občanů USA + řádný a spravedlivý proces a stejná ochrana zákona
  • 15 – volební právo občanů USA nesmí být omezeno z důvodu rasy, barvy, bývalého otroctví

Černé zákoníky Mississippi, 1865

  • ustanovení o svobodném majetku černochů nemají být vykládána tak, že dovolí pronajmout či vypůjčit si pozemky mimo zapsané obce, pod jejichž kontrolu spadají
  • jižanské státy chtěly vše při starém – kontrola nad propuštěnci
  • právo na sňatek – oddělené záznamy, zákaz sňatků černochů a bělochů – těžký zločin
  • bráno i pro mulaty, které do třetího pokolení pocházejí z černocha
  • povinnosti propuštěnců jakožto zaměstnanců, nesmí opustit zaměstnání bez důvodu, jinak propadne mzda, mohou být vráceni zaměsnavateli
  • černoši starší 18 let bez zaměstnání – tuláci – pokuta

Zákon na ochranu občanských práv všech osob žijících v USA, 1866

  • odpověď Kongresu na černé zákoníky, přijat přes veto prezidenta
  • 1. kongr. zajištěná ochrana osobní svobody v am. historii (s výjimkou Indiánů)
  • všechny osoby narozené v USA bez ohledu na rasu či předchozí postavení = občané USA ⇒stejná práva ve všech státech i teritoriích
  • stejná ochrana i tresty bez ohledu na rasu – jinak trest
  • pro kontrolu dodržování zvláštní komisaři

Články obžaloby Andrewa Johnosona

  • chyběl 1 hlas – Edmund Rose za Kansas
  • důvody politické povahy – odvolání ministra války Stantona (údajně protiústavně), i když byl Senát proti tomu
  • nezákonné zamezování uplatnění zákonů
  • zahrnul Kongres a úřad prezidenta potupou, podněcoval odpor občanů proti Kongresu
  • tvrdil, že Kongres je kongresem pouze části států, ne USA, čímž měl popřít skutečnost, že jeho legislativa by platila i pro něj

Jateční případy, 1873

  • věcně: monopol na jatkách v New Orleans, první případ ke 14. dodatku před NS
  • podle soudu z dodatku plyne, že mezi občanstvím USA a jednotlivých států je rozdíl a závisejí na různých skutečnostech
  • další odstavec oddílu dodatku mluví pouze o právech občanů USA („žádný stát nemá právo vydat nebo provádět zákon, který by omezoval svobody nebo výsady občanů USA“) – občana státu zákonodárce vynechal vědomě
  • právům plynoucím z občanství státu tak ochrana 14. dodatkem nezaručena
  • není řečeno, že Kongres má pravomoc k vymáhání toho článku
  • NS odmítá nacionalizaci svobod, odmítá být cenzorem států v oblasti legislativy
  • soud si uvědomuje, že po OV lidé věří v nezbytnost silné federální vlády, ale základem systému USA je existence států s pravomocemi v oblasti domácí a místní správy – podle toho by měl být chápán dodatek, restriktivní interpretace
  • s dodatkem souvisí: 1875 – další zákon o OP – zákaz rasové diskriminace při výběru do poroty a soukromých zařízeních x ale Civil rights cases 1883 – zákon se nesmí vztahovat na diskriminační opatření ze strany jednotlivců

Právní vývoj 19. stol.

Národ Čerokíů v. Georgie

  • Čerokíové vyhlásili ústavu v reakci na zabírání půdy ze strany státu Georgia
  • spor o to, zda má federální vláda nebo jednotl. státy jednat s Indiány?
  • otázka, zda má toto NS vůbec posuzovat („ spory mezi státem nebo jeho členy a cizími státy nebo jejich občany a poddanými“ + tehdy, kdy jednu ze stran představuje stát) – je ale národ Čerokíů cizím státem ve smyslu ústavy?
  • hledí se na ně jako osoby podřízené jurisdikci USA, mají právo odeslat své zástupce do Kongresu, nejsou tedy nepodřízení USA jako jiné cizí národy, je zde zvláštní vztah
  • území Indiánů považováno natolik za součást USA, že kdyby je někdo cizí napadl, byl to vpád do USA – plyne z toho, že Indiáni nejsou cizím státem ve smyslu ústavy
  • jsou úplně zvlášť – viz výčet: „obchod s cizími národy, jednotlivými státy federace a indiánskými kmeny“
  • výsledek tedy je, že nejsou cizí stát, takže nemohou vést spor před soudy USA

Roberts v. město Boston, 1849

  • rasová segregace škol, Sarah Roberts nemohla do školy pro bílé, i když blíž k domovu
  • otázka, zda byla ze školy nezákonně vyloučena – podle soudu nikoli
  • všichni občané Massachusetts si jsou před zákonem rovni, ale v konkrétních podmínkách se nezaručuje stejné postavení – otázka ale, jestli nebylo narušeno přímo právo Sarah
  • je to v působnosti školské komise, přirovnává k odděleným školám pro chudé a zanedbávané – někdy je to lepší, i chlapci x dívky atd., rasově oddělené školy jsou oběma rasám ku prospěchu, smíšené školy by těžko zabránily předsudkům
  • navíc vzdálenost, kterou musela Sarah ujít nebyla o tolik delší

Plessy v. Ferguson, 1896

  • stejné, leč oddělené vagony – bílí a barevní - separate but equal – odděleni ale rovni
  • Brown: neodporuje 13. dodatku – neodstraňuje rovnost ani nenastoluje služebnost
  • 14. dodatkem nelze vynutit sociální rovnost, z oddělení nevyplývá méněcennost (viz případ Roberts) – případná méněcennost by byla výklad ze strany barevných, ne fakt
  • nelze přijmout argument, že předsudky vykořeníme jen míšením ras, legislativa je v tomto bezmocná, ústava nemůže postavit naroveň společensky nižší rasu
  • Harlan (odmítavé): ústava neumožňuje veřejným autoritám zjišťovat rasovou příslušnost občanů, 13. dodatek se vztahuje i na břemena tvořící stigma otroctví
  • zákon by přijat proto, aby znemožnil vstup Č do B vagonu, ne naopak – zásah do svobody
  • barvoslepá ústava, neexistuje žádná nadřazená třída, rozhodnutí vede k přesvědčení, že ústavní dodatky lze překonat státními nařízeními, může vyvolat rizika rasové nesnášenlivosti – separace je známkou útlaku
  • paradoxně Číňané, kteří ani nejsou občany, můžou všude

Yick Wo v. Hopkins, 1886

  • diskriminace Číňanů v San Francisku, prádelny v jiných než cihlových/kamenných domech jen se souhlasem komise, ta je ale dovolovala jen bílým
  • nařízení poskytla možnost rozhodovat ne podle místních okolností, ale vztahu k lidem
  • načrtnuta svévolná hranice, za kterou zůstává jedna skupina osob – Číňané
  • 14. dodatek se týká jak občanů, tak i cizinců, zde byla porušena stejné ochrana zákona
  • ačkoli zákon sám může vypadat nestranně, je-li jeho uplatňování nerovné, jde proti rovné spravedlnosti stanovené ústavou – schváleno jako nezákonné

Wightmann v. Coates

  • žaloba pro porušení slibu při námluvách, námitka, že jsou jen nepřímé důkazy – dopisy, dlouhodob. zájem (zamítnuta), nepřímé stačí – pokud by mladí lidé museli před manželstvím pečetit smlouvy, poškodilo by to jeho čistou povahu
  • porušení manželského slibu je totiž zásadní prohřešek, který může vést k vážné újmě, je-li poškozenou žena, o to víc
  • už v common law, porušení manželského slibu důvodem k žalobě, nutná náhrada škody

Prohlášení citů v Seneca Falls, 1848

  • parafráze Prohlášení nezávislosti – forma
  • formulace žen proti mužům, základní text amer. feminismu
  • pokud vláda pošlapává práva a rovnost, možno vypovědět poslušnost a ustavit novou
  • žena nemá právo volit, přesto podřízena zákonům, o nichž nerozhodla, upřeno právo na majetek, na studium na univerzitě, muži mají všechna výnosná povolání

Minor v. Happersett, 1875

  • volební právo ženám – federálně po WW1, někt. státy dříve
  • otázka, zda je žena po 14. dodatku voličkou (stala se občankou), i když VP dle ústavy jen muži – podle soudu měly ale postavení občanky i bez dodatku
  • pohlaví o udělení občanství nerozhodovalo, 14. dodatek jej neudělil, měla ho i před ním
  • otázka tedy, zda mezi práva občanů patří volební právo – kdyby ano, tvůrci by to daly přímo do ústavy, 14. dod. neuděluje nová práva, pouze chrání ta stará
  • volební právo není výsada dle 14. dodatku, důkazem je existence 15. dodatku
  • to, že VP se nevztahuje k občanství je dlouho uplatňovaná (90 let) praxe, úkolem je soudu je posoudit, co zákonné je, ne to, co by zákonné být mělo

Reynolds v. Spojené státy, 1878

  • polygamie, otázka, zda je v pravomoci federální vlády zasahovat do svobody vyznání
  • mormon Reynolds si vzal 2.ženu, dostal souhlas církevní autority
  • chybění vědomě zlého úmyslu by jej zde neomlouvalo, otázka, zda je člověk vinen, když poruší zákon, který není v souladu s jeho náboženským přesvědčením
  • soud návrat do historie – polygamie odsouzeníhodná, manželství důležitý aspekt života
  • zákon je platný, mohou však z jeho působnosti být mormoni vyloučeni? – ne, byl by to nový prvek, porušení rovnosti před zákonem
  • navíc jestliže zákony nemohou zasahovat do náb. přesvědčení, tak do praktik ano, šlo by snad praktikovat lidské oběti?

Stát v. Slagel, 1880

  • potrat před oživením (4-5měs.) nebyl trestný
  • v Severní Karolíně ale nebyl zákon, který by podání jedu pro potrat bral za trestné

Lid v. Sanger, 1918

  • vládní kontrola antikoncepce, Margaret Sanger ji šířila, nechala se odsoudit
  • podle zákona bylo nabízení antikoncepčních prostředků či informací o nich trestné
  • obžalovaná není lékařka, na kterou se může vztáhnout výjimka, tudíž není oprávněna podat stížnost na stížnost
  • zákon o zákazu šíření informací o antikoncepci není neústavní, je v zájmu morálky a zdraví společnosti

Ex parte Jackson, 1877

  • Comstock Act – po kterých cestách může a co nesmí být přepravováno poštou, zavedl pošt. úřady, porušena svoboda tisku?
  • dva druhy zásilek – zapečetěné a ty s přezkoumatelným obsahem
  • ty první mohou být otevřeny pouze na základě soudního příkazu, jakého je třeba při prohlídce v domácnostech
  • Kongres nezamýšlel omezit svobodu tisku, pouze odmítl využít poštu k přepravě materiálů ohrožujících veřejnou mravnost (oplzlosti, propagace antikoncepce, ale i loterijní leták) – zákon je ústavní

Lid v. Plath

  • prostituce, mimo zákon, ale tehdy častá (proto ochrana alespoň dívek pod 16 let)
  • obžalovaný měl dívku unést a učinit z ní prostitutku (nelze zadržet za využití dívky pro prostituci, pokud zároveň neunesena, nelze zadržet za únos, pokud nebyl neleg. úmysl)
  • žádný důkaz však neprokázal, že Katie v nevěstinci nesetrvávala o své vlastní vůli, prostituci Katie nepředcházel únos – tedy se nestal zločin
  • každý zločinec má totiž právo na přesnou definici bodů obžaloby zákonem

Lochner v. New York, 1905

  • pekařům v NY stanovena délka prac. doby - pro ochranu zdraví
  • zákon v rozporu se smluvní svobodou – ochrana 14.dodatek
  • doktrína substantive due process (občan chráněn před nepovoleným zásahem státu)
  • pokud stát v rámci předpokládaného uplatnění policejních pravomocí (ochrana bezpečí, zdraví, morálky) přijal zákon omezující svobody, je otázka, čemu dát přednost
  • policejní pravomoci však nesmí nerozumně a svévolně zasahovat do práv jednotlivce
  • otázka, zda tento zákon do polic. pravomocí spadá – zájem veřejnosti není zákonem dotčen, týká se pouze jednotlivců, pekařů – ani zdravotní dopad není takový
  • poměření práv – právo státu přijímat zákony, nebo smluvní svoboda?
  • zákon není v přiměřeném smyslu pojmu zdr. zákonem, ale zásahem do práv jednotlivců, neexistuje důkaz, že nebude-li prac.doba zkrácena, dojde k ohrožení zdraví
  • soud se domnívá, že cílem zákona byla prostá regulace pracovních hodin
  • Holmes (odmítavé): rozhodnutí soudu je ekonomickým přesvědč. soudců, ústava ale nemá vyjadřovat konkrétní ekonomickou teorii, ani paternalismus, ani laissez-faire a povýšit ji na vyšší právo
  • smysl pojmu svoboda ve 14. dodatku je překroucen, má-li bránit přirozeným důsledkům dominantního názoru

Muller v. Oregon

  • problém jako Lochner, ale u žen, omezení jejich pracovní doby, rozhodnutí opačné
  • kromě práva volebního stojí ženy na stejné úrovni před zákonem jako muži
  • jenže stavba Ž těla a její funkce (mateřství) si vyžadují existenci zvláštní legislativy
  • smluvní svoboda není absolutní, stát ji může omezit bez rozporu se 14. dodatkem
  • ženy poslání – být matkou, nutno zachovat sílu pro blaho celého národa, žena podle tehdejší společnosti odkázána na muže, omezení pracovní doby zde nejsou jen v jejím zájmu, ale v zájmu všech – rozdíly mezi M a Ž opravňují rozdíly v legislativě
  • aniž by soud zpochybnil rozhodnutí v případu Lochner, prohlásil zákon za ústavní

Právní vývoj 20. stol.

Dodatky ve 20. století

  • 16 – federální daň z příjmů
  • 17 – přímá volba do Senátu
  • 18 – zavedení prohibice 1919
  • 19 – volební právo ženám
  • 20 – fční období prezidenta, přesun z března na leden
  • 21 – zrušena prohibice 1933
  • 22 – prezident zvolen max. 2x,ještě Roosevelt 4x
  • 23 – kolumbijský okrsek zisk volitelů do prezidentských voleb
  • 24 – zákaz omezení volebního práva volební či jinou daní
  • 25 – viceprezident po odstoupení nahradí prezidenta v úřadu
  • 26 – volební právo občanů USA nad 18 let nesmí být omezeno z důvodu věku
  • 27 – do voleb reprezentantů se nesmí zvýšit odměny kongresmanů

Právo na soukromí – Brandeis, Warren, 1890

  • právo na život se rozšiřuje, znamená už i např. nebýt obtěžován, pojem majetku se rozšířil i na nehmotné vlastnictví
  • nové technologie v novinařině pronikly na posvátnou půdu domova a soukromí
  • když se člověk rozhodne seznámit se svými myšlenkami, může určit hranici pro jejich zveřejnění – common law autoru svěřuje absolutní dohled nad aktem zveřejnění, zákony zajistí zisk plynoucí z jeho díla
  • princip chránící osobní písemnosti ne před krádeží, ale před zveřejněním není principem ve věci soukromého majetku, ale osobní nedotknutelnosti
  • bez souhlasu nesmíte pořídit fotografii ženy, o kolik méně by mělo být tolerováno vykreslení její podoby tak, aby podněcovalo bujnou obrazotvornost? :-)
  • právo na soukromí ale není bezbřehé, má hranice – nebrání zveřejňování informací veřejného zájmu, je rozdíl při informaci o nenápadném člověku a členovi Kongresu
  • není narušeno prohlášením před soudem či Z orgánem

1. inaugurační projev W. Wilsona, 1913

  • nutno vyčíslit lidskou cenu průmyslových úspěchů země, vláda často využívána pro soukromé účely, každý se staral jen o sebe
  • nelze hovořit o rovnosti v příležitostech, nejsou-li lidé chráněni na životech před následky velkých průmyslových dějů – nutno udržovat zdraví společnosti
  • kritika ekon. neduhů min. vlády – monopoly, systém by se ale měl obnovit, ne ničit

Murphy, 1. světová válka a původ občanských svobod v USA, 1979

  • kolektivní politické vědomí týkající se občanských svobod tehdy nebylo natolik vyvinuté
  • v Pittsburghu zakázán Beethoven
  • Koetzer byl pro údajnou podporu Německa polit dehtem, obalen peřím a přivázán k dělu
  • Blodgett byl odsouzen na 20 let, když šířil leták proti znovuzvolení kongresmana, který hlasoval pro odvody

Shenck v. Spojené státy, 1919

  • Shenck rozesílal protiválečné letáky, proti zákonu o branné povinnosti – podle něj odporuje 13.dodatku – nesvobodná práce, nabádá k vyjádření nesouhlasu s odvodem
  • obviněn dle zákona o špionáži, podle soudu by v době míru byl leták chráněn 1. dodatkem (svoboda projevu), ale povaha činu závisí na okolnostech (válka), a proto použil argument zřejmého a bezprostředního nebezpečí

Abrams v USA, 1919

  • letáky kritizující intervenci při revoluci v Rusku a nabádající ke generální stávce
  • opět odvoláváno na svobodu tisku – s odkazem na Shenck odepřeno
  • Holmes (odmítavé): aby jednání bylo trestné, musí ochromit úsilí USA o další vedení války, tento úmysl zde není, nevidí zřejmé a bezprostřední nebezpečí
  • nezpochybnil stanovisko v případu Schenck, Kongres může omezit svobodu slova (jedině za stavu nouze), ovšem v tomto případě šlo podle něj jen o pošetilý leták

Whitney v. Kalifornie, 1927

  • svoboda projevu, jednalo se o členku komunist. strany, NS neshledal federální otázku
  • otázka, jaká míra zla je potřeba k tomu, aby mohlo být ukráceno právo na svobodu slova
  • tvůrci ústavy „věříce v sílu rozumu uplatňovanou prostřednictvím veřejné diskuse, vystříhali se mlčení vymáhaného právem – silového argumentu v jeho nejhorší podobě“
  • tedy zlo by mělo být odstraněno veřejnou diskusí, ne zákonem potlačujícím svob. slova
  • tu lze omezit jen při důvodných obavách z nepříznivých následků pronesené řeči, tedy hlavně tehdy, když zlo hrozí propuknout dříve, než se stačí vytvořit prostor pro debatu

Weeks v. USA, 1914

  • Weeks odsouzen za porušení zákazu zásilkového prodeje loterijních lístků
  • odvolal se, důkazy získané při nepovolené domovní prohlídce – nemohou být předloženy
  • podle 4. dodatku je dům považován za hrad svého majitele, kam veřejní činitelé nemohou pronikat při pátrání bez patřičného povolení, podle Ex parte Jackson to platí i pro zapečetěné balíčky na poště
  • rozsudek nižší inst. zrušen, smyslem 4. dodatku je omezit uplatňování pravomocí V moci

Olmstead v. USA, 1928

  • ilegální prodejce alkoholu usvědčen na základě odposlechů telefonů, ty byly ve státě Washington v té době nezákonné, přesto NS USA to nepovažoval za překážku využívání federálními agenty, pokud zde nebyla zábrana ze strany Kongresu
  • soud odvolání neuznal, 4. dodatek nelze rozšířit na telefonní dráty, které vedou do celého světa (Taft)
  • Brandeis (odmítavé): pokud by odposlech byl považován za prohlídku dle 4. dodatku, pak by byl nezákonný, soud však toho názoru, že odposlechy se dodatku netýkají
  • časy se mění a přinášejí nové podmínky, vláda lepší prostředky k průniku do soukromí, při uplatňování ústavy počítejme i s tím, co by mohlo být, pokrok se nezastaví u telefonů
  • porušení dodatku je už to, že úředník listinu čte, nemusí ji ani zabavit
  • varování před nezákonným chováním státní moci, „svoboda je nejvíce ohrožena úskočnými zásahy ze strany horlivých lidí s dobrými úmysly“ a „mají-li vládnout zákony, bude existence vlády, která je sama nedodržuje, ohrožena“
  • překonáno Katz v. USA, 1967

West Virginia State Board of Education v. Barnette, 1943

  • zdravení a vzdávání pocty vlajce USA vs. svědci Jehovovy, overrule k případu Gobitis (povinnost dětí vzdát hold st. vlajce)
  • Jackson: otázka, zdali je nutno krátit si cestu k probuzení loajality povinným pozdravem
  • cenzura či zákaz vyjádření názoru je přijímáno zpravidla při bezprostředním nebezpečí – odmítnutí pozdravu vlajce jím není, rozsah státní moci omezen listinou práv
  • v případu Gobitis ale, že „jednota národa tvoří základ národní bezpečnosti,“ a proto jsou opatření k ní směřující ústavní – jenže snaha vynutit soudržnost bývá často marná
  • autorita má být pod dohledem veřejného mínění, ne naopak, skutečným prubířským kamenem práva odlišovat se, je právo odlišovat se v základních, ne podřadných otázkách
  • svoboda projevu je také svobodou neprojevovat se – právo dětí nevzdat hold, je-li to v rozporu s nábož. přesvědčením
  • Frankfurter (odmítavé): měla se zkoumat nejen otázka náboženských svobod, ale i pravomoc států, která jim měla být rozhodnutím soudu upřena
  • příslušníci náboženských skupin mají i jiné s jejich přesvědčením možná neslučitelné povinnosti – očkování, svědectví, vojenskou službu, měl být dodržovat zákony, které se jeho víře protiví, navíc vzdání holdu vlajce nepotlačuje žádnou víru
  • „vzdáváním pocty vlajce si jistě nelze vynutit vlastenectví, stejně tak ovšem nelze prosazovat liberálního ducha soudním zneplatňováním neliberální legislativy“

Hirabayashi v. USA, 1943

  • občan USA japonského původu, odmítl se podvolit zákazu vycházení
  • uplatňování zákazu vycházení je podle navrhovatele diskriminační, protože zahrnuje pouze osoby japonského původu – odepření práva na stejnou ochranu
  • obecně by to bylo nepřípustné, ale mohou být zohledněny okolnosti národní obrany
  • Murphy (souhlasné): podle něj krok na hraně ústavnosti (připomíná zacházení Němců se Židy), americká tradice je tradicí spravedlivých a rovných zákonů

Korematsu v USA, 1944

  • internace amerických Japonců, Korematsu se pokusil vyhnout, tak zatčen
  • Black: vyhoštění větší zásah než zákaz vycházení, ale ospravedlněno zjevným nebezpečím
  • nebylo možno bezprostředně zjistit počet loajálních a neloajálních, ovšem někteří odmítli přislíbit oddanost USA
  • Korematsu byl vyhoštěn kvůli válce, ne rasové nenávisti
  • Roberts (odmítavé): přirovnává ke koncentračním táborům, nebyla patřičně zkoumána loajalita, navíc byly zde protichůdné příkazy, takže nebyla jiná možnost než internace
  • Murphy (odmítavé): kritika paušálního odsouzení všech Japonců jako neasimilovatelných, nebylo provedeno šetření loajality jako u Němců či Italů, velkou část internovaných navíc tvořily ženy a děti
  • Jackson (odmítavé): Korematsu byl občanem USA a Kalifornie, internován by na rozdíl od loajálního Japonce z oblasti nebyl např. nepřátelský Němec - diskriminační

Dennis et al. v Spojené státy, 1951

  • Smithův zákon – nabádání ke svržení vlády zločin, proti Dennisovi (komunista)
  • tam, kde struktura vlády umožňuje její pokojnou výměnu, postrádá argumentace povstání proti diktátorům smysl – otázka zde je, zda Kongres nepoužil prostředků, které by byly v rozporu s 1. a 5. dodatkem
  • podle protistrany je potlačena diskuse o hodnotě marxismu-leninismu, Kongres však měl spíše strach ze samotné aktivity než z teorií – zřejmé a bezprostřední nebezpečí
  • každý pokus o násilné svržení vlády je zlo, kterému Kongres bude předcházet – měřítko pravděpodobnosti úspěchu tedy nutno vyloučit
  • soudy si musí položit otázku, zda závažnost zla po odečtení jeho nepravděpodobností ospravedlní omezení svobody slova v míře nutné k jeho odvrácení (doktrína sliding scale)
  • „jsou-li přítomny všechny složky potřebné k vyvolání reakce, nemůžeme po vládě požadovat, aby čekala, než k nim bude přidán katalyzátor“
  • Black (odmítavé): navrhovatelé nebyli obviněni ze zjevných činů směřujících ke svržení vlády, pouze organizovali stranu – nebezpečná forma předjímání cenzury projevu
  • výhody plynoucí ze svobody slova stojí za riziko určitých nebezpečí, zde rozmělněn 1. dodatek

Chadbourn, Lynčování a výkon spravedlnosti, 1933

  • obavy před sexuálními útoky černochů, komplex z ekonomické nadvlády černochů
  • důvodem k lynčování byla údajně nedůvěra v pohotovost a účinnost práva
  • černoši byli lynčováni i po odsouzení – lynčující neměli důvod nespokojenosti s procesem

Missouri ex rel. Gaines, 1938

  • Gaines chtěl na práva v Missouri, to nemělo PF pro černochy, ochotno platit za něj školné v okolních státech, Gaines odmítl, chtěl na PF v Missouri – bude tam pak pracovat
  • jakkoli je chvályhodné, že stát Missouri zřídil univerzitu pro černochy, chybí na ní právnická fakulta – není tedy stejná ochrana (podle odděleni, ale rovni)
  • NS v Missouri uznal zajištění studentů státem na jiných PF, NS USA ne
  • přípustnost zákonů oddělujících rasy cele závisí na rovnosti poskytovaných výsad

Brown v. Board of Education of Topeka, Kansas, 1954

  • překonána samotná doktrína odděleni, ale rovni, overrule k Plessy v. Ferguson
  • v době přijímání 14. dodatku na Jihu ještě nezačalo neplacené veřejné školství, vzdělání černochů téměř neexistovalo – nelze tedy dovodit vztah segregovaných škol a těchto dodatků, ke školství se vztahuje jen okrajově
  • Plessy v. Ferguson se sice týkal dopravy, ale doktrína přejata i do oblasti škol, existovaly sice případy, kdy bylo vyhověno černochům, ale vždy pouze z důvodů nerovnosti, ne oddělení jako takového – zde musíme zhodnotit vliv samotné seregace
  • jsou-li děti odděleny od vrstevníků čistě kvůli rase, vzniká v nich dojem méněcennosti, segregace má sklon zpomalit duševní vývoj černošských dětí a ochudit je o výhody smíšeného školství – v důsledku segregace je tedy upřena stejná ochrana zákona
  • rozhodnutí obviňováno ze soudcovského aktivismu

Jižanské prohlášení o integraci, 1954

  • bouřlivá reakce proti rozhodnutí Brown
  • označeno za vrchol snahy federálních soudů zasahovat do legislativy, čímž jsou porušena práva států – právo nahrazováno politickými ideami
  • rozhodnutí uškodí doposud přátelským vztahům mezi černou a bílou rasou

Mám sen, Martin Luther King, 1963

  • i sto let po osvobození z otroctví je černoch mrzačen pouty diskriminace
  • Prohlášení nezávislosti a ústava ustavily nezadatelná práva na život či svobodu
  • v USA nebude klid, dokud černoch nebude mít občanská práva, ale varoval, ať se při tom neproviní zlými činy
  • sen, že jednoho dne synové dřívějších otroků a otrokářů zasednou ke stolu bratrství

Dopis z Birminghamského městského vězení, M. L. King, 1963

  • odsouzen za občanskou neposlušnost (dopis napsán na kousky novin)
  • dělí zákony na spravedlivé (ty se mají dodržovat) a nespravedlivé (morální povinnost neřídit se jimi – viz sv. Augustin: „nespravedlivý zákon není vůbec zákonem“)
  • segregační zákony jsou nespravedlivé, nevychází z věčných a přirozených zákonů (Akvinský), nespravedlivý zákon je ten, který stanoví většina menšině, aniž by jím byla sama vázána
  • občanská neposlušnost (civil disobedience) – „pokud jednotlivec překročí zákon, jenž je podle jeho svědomí nespravedlivý a ochotně přijme uložený trest tím, že se nechá uvěznit, aby prostřednictvím bezpráví na něm páchaném probudil svědomí společnosti, pak tento člověk ve skutečnosti vyjadřuje zákonu svou nejvyšší úctu“

Proslov k jižanským baptistickým vůdcům – JFK, 1960

  • USA musí řešit důležitější problémy než náboženské, protože válka a hlad žádné náboženské bariéry neznají
  • věří, že v USA je odluka církve od státu absolutní (církve bez nároku na veřejné finance)
  • věří v překonání nábož. nesnášenlivosti, prezidentství není úřad pod kontrolou církví
  • vyzývá, ať jej soudí podle jeho práce v Kongresu, ne prací katolických učenců z jiných století, není katolickým kandidátem, ale kandidátem, který je náhodou také katolíkem

Engel et. al. v Vitale et. al., 1962

  • požadavek škol státu New York na odříkání ranní neutrální modlitby
  • Black: rodiče zpochybnili ústavnost zákona, který umožnil na veřejné škole modlitbu
  • Kongres nesmí dle 1. dodatku vydat zákon zavádějící náboženství, podobné praktiky také vedly k příchodu kolonistů do Ameriky – za náboženskou svobodou
  • lze zohlednit neutrální obsah modlitby a právo žáků opustit místnost či mlčet – to však ale nehraje roli v posouzení ústavnosti
  • je mylný předpoklad, že tento postoj znamená nepřátelství k náboženství, 1. dodatek nebyl vytvořen s protináboženským úmyslem
  • Stewart (odmítavé): pokud někomu dovolíme odříkat modlitbu, nelze v tom vidět zavádění náboženství, v opačném případě bychom zato upřeli právo podílet se na duchovním dědictví národa
  • víra v Boha je přítomna v hymně, při přísaze prezidenta, na mincích

Miranda v. Arizona, 1966

  • směrnice pro policisty, ochrana podezřelých před výpověďmi – Mirandova práva
  • Miranda zatčen a vzat do vazby, ale policisté přiznali, že jej neseznámili s právem na přítomnost advokáta, během výslechu jej pak dovedli k přiznání s dodatkem, že Miranda byl s právy seznámen, NS Arizony rozsudek potvrdil
  • právo nevypovídat, seznámení s tím, že co řeknete, může být použito proti vám, právo na přítomnost advokáta u výslechu
  • během výslechů ale může dojít k násilí ze strany policie, skutečnost, že je zadržený sám dává policistům výhodu, zadržený je přesvědčován, ať nevyužívá svých práv
  • 5. dodatek – nikdo nesmí svědčit sám proti sobě, toto právu musí být chráněno přítomností advokáta i během výslechu, pokud si to obžalovaný přeje
  • jedině zmíněné poučení je ověřitelnou skutečností, že obžalovaný o svých právech věděl, nelze je nahradit nahodilými důkazy o tom, že si toho práva mohl být vědom
  • pokud nechce vypovídat, konec výslechu, pokud chce advok., přerušen do jeho příchodu
  • právo nevypovídat, na advokáta při vzetí do vazby atd. → poučení nezbytné pro výslech
  • úmyslem není narušovat práci policistů, ale projev zodpovědného občanství, které napomůže prosazení práva, nevztahuje se na dobrovolné prohlášení

Griswold v. Connecticut, 1965

  • uvězněna za podávání informací o antikoncepci podle zákonů státu Connecticut
  • zákon však neústavní, porušení práva na soukromí (to však není výslovně v ústavě)
  • práva však v ústavě nemusí být výslovně – vychází z judikatury NS (Meyer v. Nebraska a právo studovat němčinu z 1. dodatku, totéž NAACP v. Alabama a svoboda spolčování)
  • určité záruky práv v listině mají své polostíny, jež jsou od těchto záruk odvozeny a vdechnou jim život
  • polostín soukromí kromě 1. i ve 4. dodatku – dovolili bychom policii slídit v domě po antikoncepčních prostředcích?
  • posvátnost manželství je starší než Listina práv

Roe v. Wade, 1973

  • texaské zákony povolovaly potrat jen při ohrožení života matky, kritika toho, že rozhodnutí přijato až po porodu Roe, takže šlo jen o teoretický spor
  • Roe argumentovala osobní svobodou či právem na soukromí (14., 1. + ještě 9. dodatek)
  • soud poukázal na to, že do poloviny 19. století byla praxe v otázkách potratů mírnější, změna nastala až buď s požadavkem na ochranu ženy, protože potratové techniky byly mnohdy nebezpečné, anebo s požadavkem ochrany nenarozeného života
  • podle odpůrců zákona moderní technika nebezpečí potratu v dřívějších fázích těhotenství zmírnila, a protože v minulosti státní soudy argumentovaly spíše tímto způsobem, je argument o ochraně nenarozeného života bezpředmětný
  • podle soudu je právo na soukromí dostatečně široké, aby ženě umožnilo rozhodnout o přerušení těhotenství, ale není absolutní (nelze potrat kdykoli a jakkoli)
  • musí být chápáno v kontextu státních zájmů na jeho regulaci, v určitém okamžiku (přibližně konec 1. trimestru, kdy je plod schopen přežít mimo dělohu) do hry vedle soukromí vstupuje i ochrana zdraví ženy a života nenarozeného plodu
  • před tímto „obratem k naléhavosti“ může lékař s pacientkou rozhodnout o přerušení těhotenství, přípustná státní regulace je zde v oblasti kvalifikace lékaře a licence kliniky
  • texaský zákon neústavní, protože potrat omezuje pouze na okamžik ohrožení života matky a nerozlišuje mezi časnými a pozdějšími fázemi těhotenství

Johnson v. Transportation Agency, Santa Clara County, 1987

  • afirmativní akce – i když konkurzní komise vybrala jako lepšího kandidáta na pozici silničního dispečera Johnsona, byla na pozici dosazena Joyce, protože byla žena
  • Brennan: otázkou bylo, zda zohlednění pohlaví je ospravedlněno existencí zjevné nerovnováhy odrážející nedostatečné zastoupení žen v segregovaných profesích
  • rozhodnutí bylo učiněno v souladu s Plánem společnosti zohlednit postavení žen, které se ve kvalifikovaných či vedoucích pozicích vyskytovaly jen sporadicky, přijímání do pozic nesledovalo pouze dlouhodobý plán, ale i praktické faktory (ne jen čisté vyčíslení)
  • Scalia (odmítavé): zákon, jehož smyslem bylo původně vytvářet prac. místa nezávisle na rase či pohlaví, se proměnil v nástroj rasismu a sexismu, který k diskriminaci často i nutí
  • spory jako tento prohrávají právě jen Johnsonové – neznámí, bez vlivu, trpí nespravedlností z rukou soudu, jenž se sám prohlašuje za zastánce politiky bezmocných
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code