Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Nástin historického vývoje

Ústavní vývoj anglických kolonií v SAm

  • Americký kontinent – přínos pro právo, federalismus, vztah stát x jedinec, paradox – američané mají protestantskou tradici ale jsou to většinou katolíci (protestantů je tam více na počet, ale je tam více států, kde jsou katolíci dominantní viz mapa)
  • Koloniální období – osidlování ulehčeno necentralizací a nesjednocením Indiánů, osidlují soukromé obchodní společnosti a ne stát, široká samospráva, prameny práva (common law – zjednodušené, local law – místní obyčeje mateřských zemí, Bible, zákony)
  • Různé typy označení zakládajících listin – compact, frame of goverment, fundamentals, organic act
  • Ústavnost před ústavami – dokumenty, které jsou nosným základem pro am státnost, morální hodnoty, procesy kolektivního rozhodování, rozdělení a limity moci, práva jednotlivce, spontánní ústavní praxe
  • Kolonie královské / vlastnické / výsadní
  • Koloniální orgány obecně: guvernér, bikamerální zákonodárný sbor (HK – poradní sbor guvernéra, jmenováni guvernérem / DK – volena svobodnými plnoprávnými muži, hodně voličů – hodně vlastníků půdy), soudní moc – guvernér + HK
  • První ústavně-právní kultura (severovýchod) – moralistická subkultura, obecné dobro je cílem každého jednotlivce, který je úkolován, osobní zájmy až na druhém místě, snaha o vybudování „panenské země“ (puritáni), jednotlivec má povinnost se účastnit na chodu státu
  • Mayflowers compact – 1620 – zakládající listina, nejvyšší hodnotou Bůh, Connecticut – sloučení 3 měst, Zakládající články 1639, Massachusetts – Massechusetský zákoník svobod 1641
  • Druhá ústavně-právní kultura (středovýchod) – individualistická subkultura, dominuje dodnes, politika chápána jako specializovaná činnost profesionálů, vláda má povzbudit individuální iniciativu, je legitimní nestarat se o veřejnou moc, utilitaristická
  • NY – nejprve pod nadvládou Nizozemí, Newyorská charta svobod
  • Třetí ústavně právní kultura (jihovýchod) – tradicionalistická subkultura, nejvíce podobností k mateřské zemi
  • Virginie – Virginská ordonace 1621, Maryland – Zakládací listina 1632
  • Pokusy o sjednocení kolonií – 17.st. – Novoanglická konfederace, cca 40 let, cílem bezpečnost, dále neúspěšné snahy – Pennův plán 17.st., Franklinův plán 18.st. – prezident, Velká rada (zástupci kolonií), návrh Johna Calwaye etc.
  • Přiostřování vztahů s mateřskou zemí – původně „zdravé zanedbávání“, v 18.st. tato politika končí, zásahy mateřské země do kolonií, hospodářství, politiky, osidlování půdy → nesouhlas → Boston tea party → 1. + 2. kontinentální kongres Philadelphia → Deklarace nezávislosti

Prameny práva a právo v anglických koloniích v SAm

  • Americký kontinent – přínos pro právo, federalismus, vztah stát x jedinec
  • Koloniální období – osidlování ulehčeno necentralizací a nesjednocením Indiánů, osidlují soukromé obchodní společnosti a ne stát, široká samospráva, kolik kolonií, tolik právních řádů
  • Prameny práva: 1. common law – zjednodušené, nebylo mechanicky přijímáno, upravováno, 2. local law – místní obyčeje mateřských zemí, mojžíšské právo, Bible, 3. charters – výsadní listiny od Anglie, 4. Zákony kolonistů
  • Členění kolonií na subkultury viz 38A
  • Správa kolonií, 3 typy:
  • královské kolonie – VM: guvernér (nesnadná pozice, vyslanec odpovědný Londýnu, co žije s kolonisty), ZM: bikamerální zákonodárný sbor (HK – poradní sbor guvernéra, jmenováni guvernérem / DK – volena svobodnými plnoprávnými muži, hodně voličů – hodně vlastníků půdy), SM – guvernér + HK, často ad hoc
  • vlastnické kolonie – jednotliví vlastníci jmenují guvernéra
  • výsadní kolonie – nejvyšší míra samosprávy, někdy se i guvernér volí
  • Organizace soudnictví – speciální soudy se nevydělují, spíše orgány ZM a VM, které jednaly jako soudy, guvernér + HK, ad hoc, porotní systém, nejprve soudci jen laici, od 18.st. soudy s právníky
  • TP – drakonické tresty, málokdy aplikované v praxi, vliv veřejného mínění, TČ = hřích, možnost kát se
  • RP – manželstí muž > žena, institut náhradní výchovy
  • Otroci – dle ras, hlavně černoši, právní status trvalý, přechod na potomky X nesvobodná práce bílých

Prameny - I. Koloniální období učebnice 472-493

  • O Občanské vládě (John Locke)
  • Mayflowerská kompaktáta
  • Vzor křesťanské lásky (John Wintrop)
  • Krvavý princip pronásledování (Roger Williams)
  • Práva a svobody Massachusetts
  • The Rhode Island Patent
  • Novoanglická konfederace
  • Základní ústavy Karolíny
  • První uspořádání vlády (William Penn)
  • Newyorkerská charta svobod
  • Proces se Zengerem
  • Neomezená poslušnost a nekladení odporu vyšší moci (Jonathan Mayhew)

Vývoj amerického federalismu

  • Anglie nejprve politika „zdravého zanedbávání“, poté se ale začala do kolonií vměšovat, zásahy do hospodářství, politiky, osidlování půdy, např. Kolkový zákon – přímá daň → nesouhlas → 1773 Boston tea party → 1774 a 1775 1. A 2. Kontinentální kongres ve Philadelphii
  • 1776 – Deklarace nezávislosti USA, Thomas Jefferson, klíčový text, brilantní formulace, přirozenoprávní základ, 2. Nutný krok po deklarování je realizace
  • 1777, ratifikace 1781 – Články konfederace, prvá americká ústava, spíše mezinárodní svaz, již při vzniku kritika, chybí centrální exekutiva, je pouze jednokomorový kongres (1stát = 1 hlas), neexistuje přímá daňová povinnost, přijetí Nařízení o severozápadu 1787 (právní podklad pro vznik nových států – teritorium: 5000 svobodných plnoletých mužů → nárok na guvernéra, 60 000 svobodných plnoletých mužů → stát, právo ústavy, zástupce v kongresu)
  • Sjednocení slabé → 1787 Philadelphia → Snaha o revizi, nakonec ale vznikla úplně nová ústava (ta vstoupila v platnost 1788 a platí dodnes)
  • Ústava Spojených států amerických – federace, zdrojem jsou koloniální tradice, díla evropských myslitelů, pravomoci centra jsou tzv. vyjmenované moci a vložené moci (právo činit to, co je nezbytné pro vyjmenované moci), státy mají vyhrazené moci, tj. ty, co nejsou v kompetenci federace, kompromisní (velké x malé stáy – zastoupení v zákonodárných orgánech, sever x jih – zohlednění otroků pro poměrné zastoupení 3/5, federace x země – teorie mocí)
  • Rigidní – pro změny musí být speciální většina obou komor + souhlas 3/4 států, dělba moci, checks and balances, suverenita lidu, federální právo > právo států, příslib o doplnění Listinou práv (The Bill of rights)
  • VM – prezident (4 roky, jakoby přímá volba) + jím volená rada ministrů + viceprezident (ten zároveň předsedá Senátu)
  • ZM – Kongres, 2 komory: Dolní komora House of representatives (2 roky, dle počtu obyvatel státu) a Horní komora The Senate (6 let, 2 za stát)
  • SM – soustava soudů – okrskové, obvodní, nejvyšší, na federální i státní úrovni, nejvýše stojí Supreme Court of USA, neodvolatelní a volení soudci, ústavnost řeší celá soustava soudů (difuzní soudnictví, následná konkrétní kontrola, incidentní – může navrhnout tvrzenou neústavnost jen ten, kdo je ohrožen na svých právech)
  • Horizontální federalismus – vztah mezi státy, ty nemají vstupovat do svazků proti jiným státům, akceptace aktů druhého státu, stejné právní postavení občanů
  • Pravidla pro ratifikaci – po ratifikaci ve státě je ústava účinná, NY se zdráhá → Listy federalistů
  • Lísty federalistů – 1787/8, série novinových článků, esejí, pro ratifikaci ústavy, obhajoba federalismu, komentář ústavy, Hamilton, Madison, Jay
  • Spor federalisté X antifederalisté: F silné a obecné zmocnění prezidenta, koncepce velké federace, silná, ale limitovaná ústřední vláda, urbanizace, manufaktury (Hamilton), AF koncepce malé republiky, odmítání myšlenky centrální vlády, myšlenka ctnosti občanů a jejich angažovanost, ačkoliv AF nakonec neúspěšní, jejich požadavky zohleděny v Listině práv, pozdější republikáni (Jefferson, Madison)
  • 1791 – The Bill of rights / Listina práv: 10 dodatků, tvůrcem Madison (svobody, záruky v trestním procesu, zákazy krutých trestů, to, co nenáleží centru, náleží státům)
  • 1803 – ústavnost hlídána obecnými soudy, difuzně, konkrétně, následně
  • S x J – 1861 až 1865, odtržení J států federace, založení konfederace, občanská válka, J prohrál, znovuzačleněny do federace
  • Teorie nulifikace – teorie, že i státy jsou tvůrci ústavy, když federace překročí svá práva, mohou státy zákony nulifikovat/anulovat (prohlásit za neplatné), toho využily Virginie a Kentucky

Vývoj amerického práva 1776-konec 1.pol.19.st.

  • 1776 – Deklarace nezávislosti, 1787 – přijetí nové Ústavy, definitivní odtržení od VB, základní spor je o rozsahu federální moci – viz 28B
  • Právo –otázka co s common law – je na něj nazíráno jako na zastaralé, snaha nahradit jej přirozenoprávními principy, to se ale nedaří, CL je až příliš vžité, silná tradice → „amerikanizace common law“, právo je nástrojem integrace v nových státech zejména při osidlování západních území, mizí například španělské právo z Floridy
  • Snaha sjednotit právo v zemi – kodifikace, předpokládalo se, že kodifikace nejdůležitějších právních odvětví budou přejímány postupně dalšími zeměmi (1825 Občanský zákoník Louissiana, 1848 Občanský procesní řád NY)
  • Na přelomu století – vznik právnických škol, počátek systematického zapisování a publikování soudních případů
  • V 19.století – kolize mezi právními státy svobodných a otrokářských států a krystalizace příčin pro občanskou válku (1861-65)
  • Zvláštním případem byly indiánské kmeny, zůstávaly vně právního řádu (bez občanství, neplatily daně, problematická ochrana jejich práv)
  • Organizace soudnictví – federální úroveň – trojinstanční, soudci jmenováni prezidentem doživotně, nadřazeny soudům jednotlivých zemí, nejvyšší Supreme Court of USA, v jednotlivých státech trojinstanční, završeny nejvyšším soudem státu
  • Proces – porota posuzuje fakta případu, soudci náleží právní oblast, klíčová role Bill of Rights, záruky v procesu
  • TP – postupný vznik profesionálních ozbrojených sil, právní jistoty, vymezení skutkových podstat, možnost přiznání viny → shovívavější přezkum, pokles trestů smrti
  • Manželské právo – oproštění od vlivu církve, připouští rozvod
  • Obchodní právo – nezasahování státu do ekonomiky a obchodních záležitostí

Státoprávní vývoj USA 1776-1803

  • Odtržení od Anglie, Deklarace nezávislosti, Články konfederace, Nařízení o severozápadě, Ústava, Listy federalistů, Teorie nulifikace, viz 28B
  • 1803 – ústavnost hlídána obecnými soudy, difuzně, konkrétně, následně

Vývoj amerického práva 1850-1918

  • Historický nástin – v průběhu století přijímání teritorií za nové státy USA, vyhrocování sporů mezi S svobodnými státy a J otrokářskými státy → občanská válka, po vítězství S období rekonstrukce (znovuzačlenění J států do unice), rasová segregace, industriální rozvoj, 1917 – vyhlášení války Německu, vstup do 1.sv.v.
  • Občanská válka – v průběhu narušení řádného fungování justice a právního systému země, po válce revoluční změny v právu, reakce na vznik zájmových skupin, právo už nemá za úkol jen rozvinout ekonomický potenciál země, ale i regulační funkci, snahy o sociální zákonodárství
  • Zmizení hranice východ – západ, osídlení Z, s osadníky přichází common law, nutno korigovat představu o Z jako o prostoru „vně práva a pořádku„, osadníci přinášeli dobré znalosti z práva vlastnického a smluvního, problémem oblast TP – vznik civilních stráží, členové „ve jménu bezpečnosti“ vykonávali svou vlastní vůli
  • Zvláštnosti západu – hornické zákoníky – ustanovení o záboru půdy pro těžbu drahých kovů, západní státy byly povolnější kodifikacím
  • USA – kolik států, tolik právních řádů + jeden federální
  • Vytvoření American Bar Association – odborná základna právníků na federální úrovni, reprezentativní organizace amerických právníků + nové právnické fakulty
  • Soudnictví – změny: zvýraznění rozdílu mezi první a druhou instancí, přetížení soudů – zvýšení počtu soudců, specializované senáty, rostoucí profesionalizace soudů, omezení jurisdikce jednotlivých států a posílení federálních soudů
  • Nejvyšší soud USA (Supreme court of USA) – další mocenské centrum, soudcovská legislativa, nejvyšší orgán zkoumání ústavnosti
  • Federální úroveň – trojinstanční, na vrcholu stojí Supreme court of USA, soudci jmenováni prezidentem doživotně
  • Úroveň států – trojinstanční, na vrcholu stojí Supreme court of „—“
  • Civilní proces – Fieldův zákoník (NY 1848, útok na pozici common law, rozchod s dosavadní tradicí, místo mnoha žalob je jedna „civil action“, čerpání z ekvity, rozšířil se i dál po USA i přes nesnadnost jeho přijímání – prý příliš racionalizovaný, malé sepětí s dosavadní činností soudů)
  • Trestní proces – trestněprávní záruky dány Listinou práv, v praxi uplatňovány selektivně v závislosti na společenském postavení a rase
  • Trestní právo – nullum crimen sine lege, přesto si souci ponechávají část oprávnění „nalézat právo“, oživení zájmů o veřejnou morálku, kriminalizaci společenských jevů (prostituce, alkoholismu, hazardních her), profesionalizace policejních složek, institut podmíněného trestu a „převýchovných věznic“, definice práva na sebeobranu, vznik soudů pro mladistvé
  • Rodinné právo – mizí common law marriage jako neformální soužití muže a ženy, úprava věku, který je k uzavření sňatku potřebný, monogamie, trestání polygamie, právní postavení žen – zdůraznění ekonomické nezávislosti na muži, uvolnění striktního právního režimu ochrany věna
  • Smluvní právo – respekt státní moci k svobodné dohodě stran
  • Právo k půdě – zejména na Z – pokud někdo dlouhodobě a otevřeně okupuje cizí pozemek, následkem je i převod vlastnických práv
  • Pracovní právo – opomíjená sociální problematika, stávky dělníků, „Fellow servant rule“ – zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škody způsobené nedbalostí jiného zaměstnance, „o převzetí rizika“ – již převzetím určitého typu práce i převzetí rizik s ní spojených, vyhnutí se odškodnit své zaměstnance

Americký ústavní vývoj 1850-1918

  • Historický nástin – v průběhu století přijímání teritorií za nové státy USA, vyhrocování sporů mezi S svobodnými státy a J otrokářskými státy → občanská válka, po vítězství S období rekonstrukce (znovuzačlenění J států do unice), rasová segregace, industriální rozvoj, 1917 – vyhlášení války Německu, vstup do 1.sv.v.
  • Ústavněprávní vývoj – období největší krize, zásadní otázka rozsahu státní a federální moci a jejich poměru
  • 1850 – Velký kompromis, zajišťuje další jednotu země i přes spory, Utah a Nové Mexiko přijaty do Unie, problém otroctví zatím neřešen, přijetí Kalifornie jako svobodného státu
  • 1854 – Zákon o Nebrasce a Kansasu – obnovení sporů, zrušena zeměpisná hranice svobodných a otrokářských států, občané těchto teritorií si na základě hlasování mohli určit, zda budou do unie přijati jako svobodný či otrokářský stát, mezi stoupenci a odpůrci došlo k bojům → reakcí je vznik republikánů podporující zákaz otroctví v teritoriích
  • 1857 – případ Scott X Sanford, je otrok po návratu ze svobodného území stále otrokem? Řešeno před Nejvyšším soudem USA → rozhodl, že černí a ani jejich potomci si nemohou činit nárok na federální občanství a tudíž se ani soudit na federální úrovni, pokud by přišel pán o otroka, znamenalo by to porušení 5.dodatku ústavy, že nikdo nemůže být zbaven svého majetku bez řádného soudu
  • Občanská válka – J Karolína vystupuje z Unie, následná „první“ secese dalších 6ti států → 1861 přijímají Ústavu Konfederace a následuje „druhá“ secese dalších 4 států, připojení ke konfederaci → občanská válka, do 1865, kdy po bitvě u Gettysburgu vyhrává S, kapitulace J, znovuzačlenění do Unie
  • Období rekonstrukce – znovuzačlenění J, oslabení států vzhledem k federální moci, série rekonstrukčních zákonů, následuje 1865 13.dodatek – osvobození otroků a zákaz otroctví v celé Unii, 1866 zákon o občanských právech (všechny osoby narozené v USA mají občanství USA a stejná práva – krom indiánů), 1868 14.dodatek – přiznání dvojího občanství narozeným nebo naturalizovaným osobám v USA, zákaz omezovat svobody a výsady občanů USA, rozhodování před řádným soudem, 1870 15.dodatek – federální/státní moc nesmí omezit volební právo občana USA
  • 1896 Plessy vs. Ferguson - „odděleni, ale rovni“ - budou odděleni, ale mít stejnou kvalitu (vzděláni, apod.)
  • Ústavní vývoj na úrovni jednotlivých států – časté přijímání ústav, omezování ZM, vymezení ekonomické problematiky, J státy zakotvily dodatky o nadřazenosti bílé rasy (zákaz společné školní docházky a smíšených manželství – Tennessee)
  • Ústava a ekonomický vývoj – státní intervence X laissez faire

Americké právo ve 20.st.

  • Historický nástin – 1.sv.v. → USA světová velmoc, 1929 hospodářská krize → Rooseveltův New Deal, 2.sv.v. → po útoku na Pearl Harbor zapojení do války, vítězí, Studená válka → USA x SSSR, válka ve Vietnamu (60. A 70.léta), antikomunismus
  • Industriální a ekonomický rozmach, imigrace do USA, silní federální moc (vzájemné doplňování se státní mocí), nárůst výkonné moci (imperiální prezidentství, vznik nových ministerstev a agentur)
  • Proměna úlohy Nejvyššího soudu USA – od podpory ekonomické oblasti k podpoře LP, 60.léta dosažení rasové rovnoprávnosti, dále povolení potratu (s jistými omezeními)
  • Kvantitativní nárůst práva, vznik nových právních oborů, vliv na Latinskou Ameriku
  • Americký institut práva 1923 – sdružení předních amerických právníků, cílem je zjednání větší právní jistoty, zefektivnění výkonu spravedlnosti, ochrana, systematizace a zjednodušení common law
  • Uniform Commercial Act – vzorový zákoník obchodního práva, autory Llwelyn + americký institut práva, nejedná se o právo federální, ale byl přijat téměř všude
  • Soudnictví – 1925 zákon o soudnictví (NS USA si sám rozhoduje, jaké případy bude rozhodovat), federální soudy rozhodují spory mezi občany různých států, ministerstvo spravedlnosti dbá na dodržování federálních zákonů a zastupuje USA v soudních sporech, úřad návladního (federální žalobce v trestních věcech, zastupuje USA v civilních věcech), poroty (soukromoprávní spory – nemusí být jednomyslné / veřejnoprávní spory – nutná jednomyslnost), v TP plea bargaining (přiznání → nižší trest)
  • Obsazování soudců do úřadu – státní úroveň: volbou nebo guvernérským jmenováním se souhlasem HK státního zákonodárného sboru, federální: jmenován prezidentem na doživotí
  • Civilní proces – 1938 Federální pravidla o civilním procesu (navazuje na Fieldův zákoník)
  • Trestní proces – sepětí s ústavními právy jednotlivce, část ústavy Bill of rights jako „malý zákoník trestního řízení“, propracování obsahu důkazního práva, u odvolacího soudu zkoumány jen právní pochybení
  • Trestní právo – nárůst role federálního zločinu (FBI – Federal Bureau of Investigation), podmínečné odsouzení, podmínečné propuštění, ústup od souzení na dobu neurčitou (= větší právní jistota), tresty smrti v některých státech zakázány, v jiných ne, boj proti drogám, prostituci, terorismu atp.
  • Rodinné a majetkové právo – ženská emancipace, koncepce rozvodu bez zavinění (stačí vůle jednoho z manželů), v dědickém právu nelze zcela vydědit manžela/ku, vlastnické právo chrání nájemníky, rostoucí význam autorského a patentního práva

Americký ústavní vývoj ve 20.st.

  • Ústava USA – The Constitution of the United States of America, základní zákon USA, popis struktury a organizace federativní moci (vlády) a dělby moci mezi federaci a jednotlivé státy (F – vypočtené a vložené, země – vyhrazené), během existence 27x měněna či doplněna dodatky (prvních deset dodatků = Bill of Rights, nejstarší dosud platná ústava (od 1788, nejnovější dodatek z roku 1992), rigidní (dodatky musí schválit ¾ států + obě komory federálního kongresu)
  • Ústavní vývoj spjat s činností Nejvyššího soudu – hájil volnou hru tržních sil, ve 30.letech proti státní regulaci, v první polovině století konzervativní, od druhé poloviny obrat k občanským svobodám a lidským právům
  • Legislativní činnost – dodatky (o federálních daních, přímé volbě senátorů, volebním právu pro ženy 1920, atd.)
  • Ekonomicko-sociální vývoj a ústava – nikdo nemůže být bez řádného procesu zbaven života, svobody a majetku, možnost státní regulace ekonomického podnikání na základě veřejného zájmu (např. úprava pracovní doby žen – veřejným zájmem je zdraví ženy jako matky), poté hospodářská krize 1929 → zhroucení bankovního systému, konec mnoha korporací, uzavření továren, nezaměstnanost, názory o nutnosti státních zásahů pro nastartování ekonomiky → New Deal, první: nové instituce a pravidla pro podnikání, spolupráce odborů, podnikatelů a vlády v rámci „plánované ekonomiky“, druhý: prohloubení sociálních reforem, podpora zaměstnanosti apod. → rce NS USA, nelíbí se jim zásahy do ekonomiky, Roosevelt se snažil změnit počet členů NS aby tam bylo míň konzervativců, to neprošlo, nakonec vyřešeno rezignacemi a úmrtími → jmenoval neodporující soudce → další kroky New Dealu NS USA podpořil (další sociální reformy)
  • Ústavní vývoj v oblasti LP a OP a OS:
  • Právo na soukromí – často diskutováno u NS USA (otázka potratů, antikoncepce, euthanazie, sterilizace, životního stylu), rozmnožování je základním právem člověka, zákony zakazující antikoncepci jsou neústavní a porušují právo na soukromí, uznání oprávnění ženy ukončit těhotenství do 3 měsíců od početí, na školách se nesmí provádět společná motlitba (každý má právo na svou víru), svoboda tisku (pokud nejde o zlovolné a nepravdivé informace) apod.
  • Proces – rozšíření práv občanů USA i na úroveň státních soudů, důkazy které byly získány porušením Listiny práv, nemohou být u soudu předloženy (např. nepovolené odposlechy, domovní prohlídky), poskytnutí obhájce nemajetným, sdělení práv podezdřelému
  • Rasová otázka – na J segregace a utlačování, násilí, omezení volebního práva, postupně zlepšování → školství oddělené ale rovné, studenti přijatí do bělošské školy nesmějí být dále segregováni (ale např. indiáni necitlivě asimilováni, práva asiatů omezována), Warrenův soud – aktivní rozvíjení občanských svobod, podpora snah černochů, konec segregace (Zákon o občanských právech a zákon o volebním právu 1964/5, zákaz rasové diskriminace, ve veřejných zařízeních a zaměstnání, konec diskriminace ve volebním právu) → afirmativní akce: pozitivní diskriminace, vyrovnávání (zvýhodněný přístup v oblasti práce a školství, tvrdí se, že to narušuje barvoslepost ústavy a zavádí diskriminaci bělochů)
  • Reakce na komunismus – Smithův zákon zakazující násilné svržení vlády
  • Diskriminace žen – souvisí s afirmativní akcí, ženy s lepšími předpoklady na zisk pozice ji mají získat před méně schopným mužem, zákony o sexuálním obtěžování
  • Ústavní vývoj na úrovni jednotlivých zemí – ovlivněno rozhodnutím NS USA, značná část federativní Listiny práv je závazná i pro státy, 12.států ve 20.st. přijímá nové ústavy, pro pět z nich je to ústava první, místní nejvyšší soudy často směřují rozhodnutí NS USA
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code