Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


B.30 Placení a vymáhání daní

  • Daňové řízení podle daňového řádu je řízení (tedy postup správce daně vedoucí k vydání rozhodnutí), které se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady.
  • Daňové řízení má standardně dvě roviny - rovinu nalézací, při které se daň stanoví, a rovinu platební, kdy se daň vybere, případně vymáhá.
    • Na rozdíl od ostatních řízení (občanské soudní řízení, správní řízení, trestní řízení, apod.) zpravidla nalézací a platební rovina běží současně, daňový subjekt má současně povinnost tvrdit a současně má povinnost i daň platit.
  • Daňové řízení se pak skládá z dílčích řízení (včetně opravných prostředků proti nim):
    • Řízení nalézací, kterými jsou:
      • Řízení vyměřovací, jehož účelem je stanovení daně.
      • Řízení doměřovací, jehož účelem je stanovení změny poslední známé daně.
    • Řízení při placení daně, kterými jsou:
      • Řízení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky.
      • Řízení o zajištění daně.
      • Řízení exekuční.

Evidence daní, nedoplatek a přeplatek

  • Správce daně vede pro každý daňový subjekt za každý druh daně osobní daňový účet.
  • Osobní daňový účet má kreditní stranu, na kterou se zaznamenávají platby a vratky, a debetní stranu na kterou se zaznamenávají předpisy a odpisy daní.
  • Pokud debetní strana převyšuje kreditní stranu, jde o nedoplatek. Pokud je debetní strana nižší než kreditní strana, jde o přeplatek.
    • Daňový subjekt může správce daně požádat o vrácení vratitelného přeplatku. Přeplatek se stane vratitelným přeplatkem, pokud projde testem vratitelnosti, tedy pokud nemá daňový subjekt u správce daně nedoplatek na jiném osobním daňovém účtu, nebo pokud nebyl přeplatek použit na úhradu nedoplatku u jiného správce daně, který o to požádal.

Lhůta pro placení daně

  • Nedoplatky lze vybírat a vymáhat pouze po dobu běhu lhůty pro placení daně, která standardně činí 6 let (subjektivní lhůta) a nejvýše činí 20 let (objektivní lhůta).
  • Lhůta pro placení daně počíná běžet dnem splatnosti daně resp. dnem náhradní splatnosti daně.
  • V případě zahájení exekučního řízení, zřízení zástavního práva, nebo oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání, se lhůta přerušuje a běží znovu.
  • Lhůta pro placení daně se staví po dobu:
    • vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem
    • přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby
    • odkladu daňové exekuce odložené na návrh
    • daňové exekuce srážkami ze mzdy
    • dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku
  • V případě, že je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, lze jej vybírat a vymáhat po dobu 30 let od tohoto zápisu.

Posečkání

  • Pokud by v důsledku daně hrozila daňovému subjektu vážná újma, může daňový subjekt požádat o posečkání, tedy buď o posečkání s úhradou daně, nebo o její rozložení na splátky.
  • Po dobu posečkání nevzniká z posečkané částky úrok z prodlení, ale vzniká úrok z posečkané částky.
    • Ten činí ročně repo sazbu vyhlášenou Českou národní bankou zvýšenou o 7 procentních bodů.

Placení daní

  • Daň lze platit pouze způsobem určeným v daňovém řádu:
    • bezhotovostním převodem (zahrnuje i platební karty)
    • v hotovosti
      • složenkou
      • na pokladně
      • šekem
      • daňovému exekutorovi
      • oprávněné úřední osobě při placení pořádkové pokuty
    • kolkovými známkami, ale jen pokud to umožňuje zákon (např. v případě soudních a správních poplatků)
    • přeplatkem na jiné dani
  • Vrácení platby je zásadně nepřípustné. Musí se případně realizovat pomocí žádosti o vrácení vratitelného přeplatku.
  • Den platby se pak liší podle zvoleného způsobu platby
    • v případě bezhotovostního převodu jde o den připsání platby na účet správce daně
    • v případě hotovostní platby jde o den kdy platbu převzala oprávněná úřední osoba správce daně
    • v případě placení platební kartou jde o den kdy byla platba kartou provedena
  • Pořadí úhrady daně určuje, na kterou daň se použije připsaná platba. To má vliv jak na úroky z prodlení a další následky nezaplacení daní (např. trestný čin zkrácení daně), tak na zachování lhůty pro zaplacení daně (proto se nejprve hradí nejstarší dluhy). Zároveň tak lze všechny daňové dluhy na daném osobním daňovém účtu vyřešit jednou velkou platbou, která se rozpadne na jednotlivé dlužné daně a jejich příslušenství podle následujícího klíče.
    1. Nejprve se platba použije na nedoplatky na daních a na splatnou daň, s tím že se hradí od nejstarších nedoplatků.
    2. Zbytek se použije na nedoplatky na příslušenství daně (opět od nejstarších).
    3. Zbytek se použije na vymáhané nedoplatky na dani (od nejstarších).
    4. Zbytek se použije na vymáhané nedoplatky na příslušenství daně (od nejstarších).

Zajištění daní

Zajišťovací příkaz

  • Zajišťovací příkaz slouží k zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň.
  • Lze jej vydat, má-li správce daně odůvodněnou obavu, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná.
  • Zajišťovacím příkazem se daňovému subjektu uloží úhradu určité částky.
    • Zajišťovací příkaz lze i vymáhat.
  • Proti zajišťovacímu příkazu se lze odvolat. Není-li o odvolání rozhodnuto do 30 dnů, stane se neúčinným.
  • Pokud přede dnem splatnosti nebo před stanovením daně pominou důvody, pro které byl zajišťovací příkaz vydán, správce daně rozhodne o ukončení jeho účinnosti. V důsledku toho může vzniknout vratitelný přeplatek, který správce daně i bez žádosti do 15 dnů vrátí.

Zástavní právo

  • Správce daně může rozhodnutím zřídit zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně.
  • Zástavní právo se vykoná podle občanského zákoníku a přiměřeně se přitom použijí ustanovení o daňové exekuci.

Ručení

  • Nedoplatek je povinen uhradit ručitel, pokud mu správce daně sdělí ve výzvě stanovenou daň, za kterou ručí, a vyzve jej k úhradě.
    • Institut ručitele je obsažen pouze v některých daních, daňový zákon musí ručení výslovně stanovit.
    • Ručení obsahuje daň z přidané hodnoty (§ 108a a § 109 zákona o dani z přidané hodnoty).
  • Ručitel, kterému byla doručena výzva, má postavení jako daňový subjekt.

Ručení třetí osobou a finanční záruka

  • Na základě písemného prohlášení ručitele s úředně ověřeným podpisem může správce daně rozhodnout o přijetí ručení třetí osobou.
  • Správce daně může přijmout k zajištění dosud neuhrazené daně finanční záruku podle občanského zákoníku.

Zálohy

  • Daň lze zajistit prostřednictvím záloh. Tuto povinnost musí stanovit zákon.
    • Jde o poměrně běžný institut, obsažený v mnoha daňových zákonech.
  • Správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy jinak než stanoví zákon, případně stanoví výjimku z povinnosti daň zálohovat.

Vymáhání daní

  • Daňový nedoplatek může správce daně vymáhat podle daňového řádu daňovou exekucí.
    • Správce daně však namísto toho může postupovat jiným způsobem:
      • Může vymáhání zabezpečit prostřednictvím soudního exekutora. Ten pak postupuje podle exekučního řádu.
      • Může jej uplatnit v insolvenčním řízení podle insolvenčního zákona.
      • Může jej přihlásit do veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách.
  • Vymáhat lze na základě exekučního titulu, kterým je
    • výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní
    • vykonatelné rozhodnutí stanovující peněžité plnění
    • vykonatelný zajišťovací příkaz

Daňová exekuce

  • Daňová exekuce je komplexně upravena v daňovém řádu.
    • Subsidiárně se použije občanský soudní řád, ale pouze pokud jde o práva správce daně v roli oprávněného.
    • Pokud jde správce daně v roli daňového exekutora, použije se pouze daňový řád.
  • Daňová exekuce zahajuje nařízením prostřednictvím exekučního příkazu.
  • Daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby:
    • Srážky ze mzdy.
    • Přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb.
    • Přikázání jiné peněžní pohledávky.
    • Postižení jiných majetkových práv.
    • Prodej movitých věcí.
    • Prodej nemovitých věcí.
  • V praxi je daňová exekuce pro dlužníka levnější než exekuce prostřednictvím soudního exekutora, protože se hradí pouze náklady exekuce a nikoliv i odměna exekutora.

Navigace

Skupina A

01. Finanční politika | 02. Měnová, devizová a rozpočtová politika | 03. Finance, finanční vztahy a finanční činnost | 04. Předmět, systém a prameny finančního práva | 05. Finančněprávní vztahy a jejich charakteristické znaky | 06. Subjekty finančněprávních vztahů | 07. Státní dozor a dohled na úseku finanční činnosti | 08. Finanční kontrola ve veřejné správě a kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu | 09. Rozpočtové právo, jeho ústavní základy a ostatní prameny | 10. Zásady rozpočtového práva | 11. Rozpočtová soustava a obsah veřejných rozpočtů | 12. Příprava, sestavování a schvalování veřejných rozpočtů | 13. Rozpočtové hospodaření, jeho kontrola a uzavření | 14. Fondovní hospodaření | 15. Veřejná podpora | 16. Měnové a devizové právo | 17. Směnitelnost měny a směnárenská činnost | 18. Hotovostní peněžní oběh | 19. Bezhotovostní platební styk | 20. Finanční arbitr | 21. Právní úprava a postavení České národní banky | 22. Činnosti České národní banky | 23. Pojem, druhy a činnosti bank | 24. Bankovní soustava a regulace | 25. Pojišťovny a penzijní společnosti | 26. Finanční trh – pojem, členění a charakteristika | 27. Subjekty finančního trhu a jejich kategorizace | 28. Instrumenty finančního trhu | 29. Investiční služby a regulované trhy cenných papírů | 30. Investiční společnosti a investiční fondy

Skupina B

01. Daňová soustava a principy jejího uspořádání | 02. Poplatková soustava a principy jejího uspořádání | 03. Základní a ostatní prvky právní konstrukce daní | 04. Pojem, funkce a druhy daní, poplatků a cla | 05. Subjekty a předmět daně z příjmů fyzických osob | 06. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti | 07. Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti | 08. Zdaňování příjmů z nájmu a ostatních příjmů | 09. Základ a sazba daně z příjmů fyzických osob | 10. Daň z příjmů právnických osob | 11. Správa daní z příjmů | 12. Daňové odpisy a daň vybíraná srážkou | 13. Daň z pozemků | 14. Daň ze staveb a jednotek | 15. Silniční daň a daň z hazardních her | 16. Daň z nabytí nemovitých věcí | 17. Subjekty a předmět daně z přidané hodnoty | 18. Základ, sazba a správa daně z přidané hodnoty | 19. Spotřební a energetické daně | 20. Státní, místní a ostatní poplatky | 21. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a metody zamezení dvojího zdanění | 22. Subjekt a předmět cla | 23. Základ, sazba a správa cla | 24. Charakteristické rysy, principy a základní zásady správy daní | 25. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní | 26. Daňová kontrola a místní šetření | 27. Právní prostředky ochrany při správě daní | 28. Řízení registrační a řízení o závazném posouzení | 29. Daňové řízení nalézací | 30. Placení a vymáhání daní

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code