Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


B.3 Základní a ostatní prvky právní konstrukce daní

Pojem konstrukčních prvků daní

  • Konstrukční prvky daně představují hmotněprávní koncept, který sloužík určení toho, kdo, za co a v jaké výši má platit daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění (daň v širokém smyslu).
  • Jde jak o pojem teoretický, sloužící k popisu existujících daní, tak o praktický koncept jak v zákoně dostatečně určitě tyto aspekty daní vyjádřit.
  • Z tohoto důvodu jsou současné daňové zákony standardně ve své hmotněprávní části psány právě po jednotlivých konstrukčních prvcích. Starší předpisy zejména poplatkového práva však takto členěny nejsou (např. místní poplatky v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích). I u těchto daní lze konstukční prvky nalézt (např. předmětem poplatku ze psa je pes a subjektem tohoto poplatku je jeho držitel), ale jde v praxi o komplikovanou činnost. Nejasné vymezení pak vede k interpretačním problémům. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby v daňových zákonech byly konstrukční prvky vymezeny explicitně.
  • Konstrukční prvky se dělí na:
    • základní konstrukční prvky, které musí hmotněprávní úprava daní obsahovat vždy, jinak jde o právní úpravu defektní
    • ostatní konstrukční prvky, které jsou volitelné a je na zákonodárci, zda je použije. Obecně lze konstatovat, že použití ostatních konstrukčních prvků vede zpravidla ke zmírnění daňového zatížení pro některé skupiny subjektů daně (např. osvobození) za cenu vyšší administrativní náročnosti (např. nutnost dokládat oprávněnost nároku na osvobození).

Základní konstrukční prvky

Obecně k základním konstrukčním prvkům

  • Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona.
  • Ústavní soudv případu „malé pivovary“ (Pl.ÚS 3/95 ze dne 11. 10. 1995) dovodil, že základní konstrukční prvky nelze blanketně ponechat na prováděcích právních předpisech (např. ve vyhlášce), ale musí být být uvedeny přímo v zákoně, nebo musí být zmocnění dostatečně určité.
    • Pražská učebnice finančního práva z toho dovozuje, že základní konstrukční prvky musí být zcela obsaženy v zákoně. S tím ale nelze zcela souhlasit, ÚS připustil podzákonnou úpravu, pokud bude dostatečně určitá.
    • Zákon o místních poplatcích tak určuje meze sazby a obec v obecně závazné vyhlášce určuje konkrétní výši sazby.
    • Horní zákon (44/1988 Sb.) stanoví meze pro určení sazby úhrady z vydobytých nerostů (tzv. urbura) a konkrétní sazba je určena v nařízení vlády.

Subjekt daně (KDO?)

  • Subjekt daně je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti (např. svěřenský fond), která má povinnost daň platit a na kterou dopadají další hmotněprávní povinnosti.
  • V oblasti přímých daní a poplatků se zpravidla označuje pojmem poplatník.
  • V oblasti nepřímých daní se zpravidla označuje pojmem plátce. Z ekonomického hlediska (ale nikoliv právního!) je totiž u nepřímých daní možné hovořit i o poplatníkovi, tedy o tom, na koho daň ekonomicky skutečně dopadá.
    • Plátce (například daně z přidané hodnoty) je třeba odlišovat od plátce daně ve smyslu daňového řádu (plátce, který je povinen daň vybrat nebo srazit a odvést správci daně).
  • V praxi existují i případy, kdy má subjekt daně jiné označení (např. odběratel podle § 88 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon), případně nemá označení žádné. Tento stav je v současné době spíše nežádoucí.
  • Subjekt daně je třeba odlišovat od pojmu daňový subjekt - subjekt daně je hmotněprávní pojem, zatímco daňový subjekt je pojem procesněprávní.
  • Subjekt daně je také třeba odlišovat od pojmu subjekt daňověprávního vztahu (těmi jsou stát a subjekt daně).

Předmět daně (ZA CO?)

  • Předmět daně představuje hospodářskou skutečnost, na jejímž základě je možné subjektu daně uložit daňovou povinnost.
  • Jde zpravidla o právní skutečnost, na jejímž základě vzniká daňový dluh.
  • Předmětem může být zejména
    • Příjem, např. daň z příjmů fyzických resp. právnických osob.
    • Činnost, např. daň z hazardních her.
    • Věc/majetek, např. daň silniční, daň z nemovitých věcí, poplatek ze psa.
    • Spotřeba, např. daň z přidané hodnoty, daň z příjmů.
    • Existence daňového subjektu, např. poll tax (daň z hlavy, která vedla k pádu Margaret Thatcherové)
    • Přechod přes hranici, např. clo, daň z přidané hodnoty.
    • Jednání/úkon, např. soudní poplatky, správní poplatky.
    • nebo cokoliv jiného…

Základ daně (KOLIK?)

  • Vyjádření předmětu daně v penězích nebo v jiné vhodné jednotce.
  • Základ daně může být
    • valorický, pokud je vyjádřen v penězích (např. výše příjjmu v korunách u daně z příjmů fyzických osob).
    • specifický, pokud je vyjádřen v jiných jednotkách (např. plocha pozemku v m2 u daně z pozemků).

Sazba daně (KOLIK?)

  • Měřítko, pomocí něhož se stanoví výše daně ze základu daně.
  • Typ sazby se odvozuje od typu základu - výsledná daň je vždy v penězích. Proto musí být sazba u valorického základu v procentech a u specifického základu v korunách (za danou jednotku).
  • Typy sazby podle jejich konstrukce:
    • Pevná sazba - sazba v Kč pro specifický základ, např. u daně silniční.
    • Poměrná sazba - sazba v procentech pro valorický základ.
      • Sazba poměrná lineární - libovolnou výši základu platí stejná výše sazby (např. sazba 21 % u daně z přidané hodnoty).
      • Sazba poměrná progresivní - sazba daně roste se základem daně
        • ​​​​​​​Sazba poměrná progresivní klouzavá - pozvolný růst výše daně. Vyšší sazba daně se použije pouze na tu část základu, která přesahuje určenou hranici, a na zbývající část základu se použije nižší sazba. Jde o obvyklý model progresivní sazby, který byl dříve obsažen například v dani z příjmů fyzických osob.
        • Sazba poměrná progresivní stupňovitá - skokovitý růst výše daně. V případě, že základ překročí stanovenou hranici, zdaní se celý vyšší sazbou daně. Zvýšení základu o 1 Kč tak může vést k zásadnímu zvýšení daně. Tento model dnes není obvyklý.
        • Sazba poměrná degresivní - sazba daně klesá se základem daně (čím vyšší základ, tím nižší sazba). Ekonomicky výkonnějším subjektům je tak ukládána nižší daň než subjektům méně výkonným. Tento typ sazby se snadno může dostat do rozporu s ústavním pořádkem.
  • Typy sazby podle jejich počtu:
    • Jednotná - daň má pouze jednu sazbu, použitelnou na všechny případy (například daň z příjmů fyzických osob, jednotná sazba 15 %).
    • Diferencovaná - daň má více různých sazeb (například daň z přidané hodnoty, základní sazba 21 % a snížené sazby 15 % a 10 %).

Výpočet daně

  • ​​​​​​​Tento konstrukční prvek není všeobecně přijímán jako základní konstrukční prvek. Někteří zkoušející jej však za základní konstrukční prvek považují. Ostatní to o nich alespoň ví a berou to na vědomí…
  • Postup, jak ze základu a sazby spočítat daň.
  • Může jít o prostý součin, ale výpočet může být složitější, například v průběhu výpočtu mohou být upravovány výše sazeb (u daně silniční), daň se může počítat na základě dílčích základů, které se samostatně zaokrouhlují (daň z hazardních her) apod.
  • Daň z přidané hodnoty obsahuje dvojí postup výpočtu daně, podle toho zda je cena nabízena s daní (tedy je nutné zpětně dopočítat základ) nebo bez daně (tedy je přímo znám základ daně).

Zdaňovací období (JAK ČASTO?)

  • ​​​​​​​Období, ke kterému se vztahují konstrukční prvky a určuje se jejich výše. Zároveň ze zdaňovacího období vyplývá, jestli se daň pravidelně opakuje.
  • Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok, čtvrtletí nebo měsíc.
  • Rozdělení:
    • Opakující se daň / daň se zdaňovacím obdobím: pravidelně se opakující daň, jde o naprostou většinu daní.
    • Jednorázová daň / daň bez zdaňovacího období: daň, která se váže k určité skutečnosti, nastane pouze jednou a tím je vyřízená. Například daň z nabytí nemovitých věcí nebo správní poplatky.

​​​​​​​Splatnost (KDY?)

  • Tento konstrukční prvek není všeobecně přijímán jako základní konstrukční prvek. Někteří zkoušející jej však za základní konstrukční prvek považují. Ostatní to o nich alespoň ví a berou to na vědomí…
  • ​​​​​​​Okamžik, se kterým právní předpis spojuje provedení platební povinnosti subjektem daně.
  • Standardně je shodná se lhůtou pro podání daňového přiznání, pokud se podává, ale nemusí tomu tak být (například u spotřebních daní).
  • Rozdělení:
    • Placení jednorázové: daň se platí v jediné splátce, a to v okamžik, kdy je známá výše daně (tedy zpravidla po skončení zdaňovacího období).
    • Placení ve splátkách: daň se platí v několika splátkách, přičemž výše daně je již známa (tedy zpravidla po skončení zdaňovacího období).
    • Placení zálohové: daň se platí v jedné nebo několika zálohách, přičemž výše daně není ještě známa (tedy zpravidla před skončením zdaňovacího období).

Rozpočtové určení daně (KOMU?)

  • Určení veřejného rozpočtu, do kterého plyne výnos daně.
  • Rozdělení:
    • Sdílené daně: daň, jejíž výnos plyne do více veřejných rozpočtů (například daň z přidané hodnoty).
    • Výlučné daně: daň, jejíž výnos plyne do jediného veřejného rozpočtu.
      • Daně výlučné místní: daně jejichž výnos plyne pouze do rozpočtu územního samosprávného celku (např. místní poplatky, daň z nemovitých věcí).
      • Daně výlučné státní:
        • Daně výlučné státní plynoucí do státního rozpočtu: daně, jejichž výnos plyne pouze do státního rozpočtu (např. daň z nabytí nemovitých věcí, spotřební daně, …)
        • Daně výlučné státní plynoucí do státního fondu: daně, jejichž výnos plyne pouze do některého ze státních fondů (např. daň silniční, audiovizuální poplatky podle zákona č. 496/2012 Sb.)
  • Tento konstrukční prvek je standardně upraven v jiném předpisu, než samotná daň (ale není tomu vždy, například daň z hazardních her má rozpočtové určení upraveno přímo v zákoně o dani z hazardních her).
    • Rozpočtové určení některých daní, pokud jde o příjem rozpočtu obcí, krajů a Státního fondu dopravní infrastruktury, je upraven v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) - např. daně z příjmů, daň z přidané hodnoty a daň silniční.
    • Rozpočtové určení daní, které jsou výlučné státní plynoucí do státního rozpočtu, je upraveno přímo v § 6 odst. 1 písm. a) „velkých rozpočtových pravidel“ (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla))

Ostatní (korekční) konstrukční prvky

Osvobození od daně

  • Vyloučení určité skutečnosti, která jinak naplňuje předmět daně, ze zdanění (osvobození věcné) nebo osoby, která je jinak subjektem daně, ze zdanění (osvobození osobní).
  • Osvobodit od daně lze pouze skutečnost, která naplňuje předmět daně. Protože je naplněn předmět daně, tak se sice v případě osvobození daň neplatí, ale mohou nastat jiné povinnosti, například povinnost oznámit správci daně osvobozené příjmy (např. oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob podle § 38v zákona o daních z příjmů).
  • Osvobození může být i podmíněné (např. u daně z lihu).

​​​​​​​Sleva na dani

  • ​​​​​​​Snížení výše daně při naplnění určených podmínek.
  • Na rozdíl od nezdanitelné části základu daně resp. odečitatelných položek se sleva na dani uplatňuje až na výslednou daň. Projeví se tak v plné výši.
  • Například základní sleva na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů nebo sleva na kombinovanou dopravu podle § 12 zákona o dani silniční.

Nezdanitelná část základu daně

  • ​​​​​​​Vyloučení určité části základu daně ze zdanění. Tato část základu daně tak nevstoupí do výpočtu výše daně.
  • Na rozdíl od slevy na dani se nezdanitelná část základu daně projeví na výši výsledné daně pouze částečně, protože se základ snižuje před násobením sazbou daně. Na druhou stranu se může nezdanitelná část základu daně projevit i ve větším rozsahu, pokud dojde k posunu v pásmu daňové sazby při progresivním zdanění.
  • Například dary na dobročinné účely podle § 15 zákona o daních z příjmů nebo částka 3.000,- Kč za odběr krve podle stejného ustanovení.

Odečitatelné položky (od základu daně)

  • Možnost snížit základ daně o vymezené položky.
  • Platí o nich to samé co o nezdanitelné části základu daně.
  • Např. § 34 zákona o daních z příjmů.

Daněprosté minimum

  • Základ daně, ze kterého se daň ještě nevybírá.
  • Základ daně musí přesáhnout daněprosté minimum, aby se daň vybírala.

Minimální výše daně

  • ​​​​​​​Výše daně, která se neplatí. Aby se daň platila, musí přesáhnout minimální výši daně.
  • Důvodem pro zavedení minimální výše daně je minimalizace administrativních nákladů, protože by výběr nízké částky stál více, než samotná výše daně.
  • Např. 30 Kč u daně z nemovitých věcí.

Minimální daň

  • Nejnižší výše daně, která má být zaplacena, bez ohledu na výši základu daně.
  • Důvodem pro zavedení minimální daně je zejména snaha o zamezení obcházení daní, aby se subjektu daně nevyplatilo daň uměle neoprávněně snižovat.
  • Například minimální dílčí daň z technických her.

Minimální základ daně

  • ​​​​​​​Nejnižší výše základu daně, bez ohledu na jeho skutečnou výši.
  • Obdoba minimální daně, ale uplatnitelná přímo na základ daně, tedy před užitím sazby apod.

Prameny

  • BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-440-7.

Navigace

Skupina A

01. Finanční politika | 02. Měnová, devizová a rozpočtová politika | 03. Finance, finanční vztahy a finanční činnost | 04. Předmět, systém a prameny finančního práva | 05. Finančněprávní vztahy a jejich charakteristické znaky | 06. Subjekty finančněprávních vztahů | 07. Státní dozor a dohled na úseku finanční činnosti | 08. Finanční kontrola ve veřejné správě a kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu | 09. Rozpočtové právo, jeho ústavní základy a ostatní prameny | 10. Zásady rozpočtového práva | 11. Rozpočtová soustava a obsah veřejných rozpočtů | 12. Příprava, sestavování a schvalování veřejných rozpočtů | 13. Rozpočtové hospodaření, jeho kontrola a uzavření | 14. Fondovní hospodaření | 15. Veřejná podpora | 16. Měnové a devizové právo | 17. Směnitelnost měny a směnárenská činnost | 18. Hotovostní peněžní oběh | 19. Bezhotovostní platební styk | 20. Finanční arbitr | 21. Právní úprava a postavení České národní banky | 22. Činnosti České národní banky | 23. Pojem, druhy a činnosti bank | 24. Bankovní soustava a regulace | 25. Pojišťovny a penzijní společnosti | 26. Finanční trh – pojem, členění a charakteristika | 27. Subjekty finančního trhu a jejich kategorizace | 28. Instrumenty finančního trhu | 29. Investiční služby a regulované trhy cenných papírů | 30. Investiční společnosti a investiční fondy

Skupina B

01. Daňová soustava a principy jejího uspořádání | 02. Poplatková soustava a principy jejího uspořádání | 03. Základní a ostatní prvky právní konstrukce daní | 04. Pojem, funkce a druhy daní, poplatků a cla | 05. Subjekty a předmět daně z příjmů fyzických osob | 06. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti | 07. Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti | 08. Zdaňování příjmů z nájmu a ostatních příjmů | 09. Základ a sazba daně z příjmů fyzických osob | 10. Daň z příjmů právnických osob | 11. Správa daní z příjmů | 12. Daňové odpisy a daň vybíraná srážkou | 13. Daň z pozemků | 14. Daň ze staveb a jednotek | 15. Silniční daň a daň z hazardních her | 16. Daň z nabytí nemovitých věcí | 17. Subjekty a předmět daně z přidané hodnoty | 18. Základ, sazba a správa daně z přidané hodnoty | 19. Spotřební a energetické daně | 20. Státní, místní a ostatní poplatky | 21. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a metody zamezení dvojího zdanění | 22. Subjekt a předmět cla | 23. Základ, sazba a správa cla | 24. Charakteristické rysy, principy a základní zásady správy daní | 25. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní | 26. Daňová kontrola a místní šetření | 27. Právní prostředky ochrany při správě daní | 28. Řízení registrační a řízení o závazném posouzení | 29. Daňové řízení nalézací | 30. Placení a vymáhání daní

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code