Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


B.28 Řízení registrační a řízení o závazném posouzení

Řízení registrační

  • V případě některých daní se musí daňový subjekt zaregistrovat u správce daně.
  • Registrační řízení upravuje daňový řád v § 125 až § 131.
  • Povinnost registrace k určité dani upravuje přímo právní úprava dané daně. Registrační povinnost tak není všeobecná.
    • Daň z příjmů fyzických osob: § 39 zákona o daních z příjmů. Registraci podléhá fyzická osoba, která vykonává samostatnou činnost.
    • Daň z příjmů právnických osob: § 39a zákona o daních z příjmů. Registraci podléhá zásadně každý daňový rezident a v případě daňových nerezidentů ti, kteří mají v České republice stálou provozovnu nebo mají příjmy ze zdrojů na území České republiky.
    • Obě daně z příjmů: § 39b zákona o daních z příjmů. Plátce daně (tedy zaměstnavatel a pak ten, který vybírá daň srážkou) a případně i jeho pokladna se musí registrovat u správce daně.
    • Daň silniční: Poplatník má registrační povinnost (§ 16 odst. 4 zákona o dani silniční).
    • Daň z přidané hodnoty:
      • Povinná registrace: osoba povinná k dani, která naplnila podmínky dané v zákoně má povinnost se registrovat jako plátce (§ 94) nebo jako identifikovaná osoba (§ 97). Skupina má registračná povinnost (§ 95a).
      • Dobrovolná registrace: osoba povinná k dani se může dobrovolně registrovat jako plátce (§ 94a zákona o dani z přidané hodnoty) nebo jako indentifikovaná osoba (§ 97a zákona o dani z přidané hodnoty).
    • Spotřební daně: Registrační povinnost mají:
      • Plátce (§ 4 odst. 2 zákona o spotřebních daních).
      • Osoby nakládající se zvláštním minerálním olejem (§ 134x zákona o spotřebních daních).
      • Osoba skladující surový tabák (§ 134zi zákona o spotřebních daních).
    • Energetické (ekologické) daně:
      • Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů: plátce má registrační povinnost (čl. LXXII § 3 odst. 2 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů).
      • Daň z pevných paliv: plátce má registrační povinnost (čl. LXXIII § 3 odst. 2 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů).
      • Daň z elektřiny: plátce má registrační povinnost (čl. LXXIV § 3 odst. 2 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů).
  • Registrace se provádí podáním přihlášky k registraci na předepsaném tiskopise vydaném Ministerstvem financí (§ 72 odst. 1 daňového řádu).
  • V přihlášce se uvedou předepsané údaje, jejichž obsah zákon explicitně nevymezuje, je pouze stanoveno, že musí jít o údaje potřebné pro správu daní.
    • Zpravidla jde však o údaje o daňovém subjektu, kontaktní údaje, informace o bankovních účtech apod.
  • V případě změny registračních údajů je daňový subjekt povinen podat správci daně oznámení o změně registračních údajů (opět jde o formalizované podání, pro které platí to samé co pro přihlášku k registraci).
    • Daňový řád stanoví obecnou lhůtu 15 dnů pro oznámení změn.
  • V případě, kdy má správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů uvedených v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů, uplatní se postup k odstranění pochybností (tzv. „POPka“).
    • Pokud daňový subjekt pochybnosti vyjasní ve lhůtě stanovené správcem daně, uplatní se fikce, že podání bylo bez vad.
    • Pokud je daňový subjekt vyjasní až po lhůtě stanovené správcem daně, považuje se přihláška nebo oznámení za podané až dnem vyjasnění údajů (tedy může následovat sankce za pozdní podání).
  • O registraci správce daně rozhoduje rozhodnutím zásadně ve lhůtě 30 dnů.
    • O registraci nebo o jejím zrušení lze rozhodnout i z moci úřední.
  • O změně registrace se provede úřední záznam (tedy se nevydává rozhodnutí), a to na základě oznámení nebo z moci úřední.
  • Registrovanému daňovému subjektu se přidělí daňové identifikační číslo (DIČ). To je evropsky harmonizované - obsahuje kód státu (u nás CZ).
    • U fyzické osoby je DIČ tvořeno kombinací „CZ“ a rodného čísla.
      • To vede ke kontroverzím, plátce DPH musí uvádět DIČ (a tedy i své rodné číslo) na dokladech. To samé platí i v případě evidence tržeb, kdy tuto povinnost měl každý, kdo eviduje tržby (Ústavní soud to shledal protiústavním).
    • U právnické osoby a jednotky bez právní osobnosti je DIČ tvořeno kombinací „CZ“ a identifikačního čísla (IČO - přiděluje se podle zákona č. 111/2009 Sb. všem entitám, které jsou v registru osob).
    • Pokud daňový subjekt nemá obecný identifikátor (rodné číslo nebo IČO), přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor.
      • Orgány Finanční správy České republiky tak například přidělují zejména zahraničním daňovým subjektům „VČP“, vlastní číslo poplatníka, které pro účely správy daní nahrazuje IČO.
  • V případě, že daňový subjekt nesplní registrační povinnost (tedy nepodá přihlášku k registraci, případně oznámení o změně registračních údajů, případně pokud je podá pozdě), lze mu uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu.

Řízení o závazném posouzení

  • Při správě daní se může vyskytnout složitá otázka, jak v konkrétním případě aplikovat daňové předpisy. Jak důkazní břemeno, tak odpovědnost za správnou aplikaci předpisů daňového práva, však leží na daňovém subjektu.
  • Aby se předešlo neúmyslnému porušování daňového práva a tím i k uplatňování následků porušení povinností při správě daní (např. pokuty nebo úroku z prodlení), existuje v určitých případech editační povinnost správce daně, tedy povinnost posoudit daný případ a autoritativně rozhodnout o tom, jak se bude v daném případě daňové právo aplikovat.
    • Editační povinnost může být
      • Všeobecná, kdy může daňový subjekt požadovat posouzení zásadně libovolné otázky.
        • Všeobecná editační povinnost se uplatňuje například v Polsku.
      • Individuální, kdy zákon stanovuje okruh otázek, jejichž posouzení lze v rámci plnění editační povinnosti správce daně požadovat.
        • V České republice se uplatňuje model individuální editační povinnosti v rámci řízení o závazném posouzení.
    • Od editační povinnosti je ale třeba odlišovat obecnou informační povinnost správce daně (např. § 56 odst. 3 daňového řádu) nebo poučovací povinnost (§ 6 odst. 3 daňového řádu), případně „přátelskou radu“ poskytnutou v rámci aplikace zásady součinnosti (§ 6 odst. 4 daňového řádu).
  • Obdobně jako u registračního řízení obsahuje daňový řád obecná ustanovení o řízení o závazném posouzení (§ 132 a § 133 daňového řádu) a jednotlivé daňové zákony pak vymezují jednotlivé okruhy, u kterých lze závazné posouzení požadovat.
  • Vydané závazné posouzení je závazné pro správce daně, avšak závaznost má omezený časový (standardně 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém bylo vydáno) a věcný rozsah (nejde tak o všeobecně uplatnitelný precedent).
    • Závazné posouzení tak lze uplatnit pouze v situacích, které skutkově přesně odpovídají vymezení v závazném posouzení.
    • Závazné posouzení navíc platí pouze s výhradou změny právní úpravy, na které je založeno. V případě, že se právní úprava změní a v daném případě je relevantní nová právní úprava, nelze již závazné posouzení použít, a to i kdyby ještě neuplynula doba, na kterou je vydáno.
  • Závazné posouzení má formu rozhodnutí správce daně, proti kterému ale nelze uplatnit opravné prostředky (lze tak uplatnit pouze prostředky dozorčí).
  • Uplatnění vydaného závazného posouzení představuje právo nikoliv povinnost daňového subjektu, ten jej tak nemusí použít, pokud by pro něj nebylo příznivé.
  • Řízení o závazném posouzení podléhá správnímu poplatku (standardně 10.000,- Kč, u evidence tržeb je správní poplatek snížen na 1.000,- Kč).
  • Závazná posouzení s přeshraničním prvkem se vyměňují mezi dotčenými státy Evropské unie (§ 13u až § 13z zákona č. 164/2013 Sb.).
  • Jednotlivé okruhy závazných posouzení:
    • Zákon o daních z příjmů:
      • Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (§ 24a).
      • Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovité věci používané zčásti k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 24b).
      • Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením (§ 33a).
      • Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu (§ 34e).
      • Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami (§ 38nc) - tzv. transfer pricing (velmi zásadní prostředek pro boj s mezinárodními daňovými úniky).
      • Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny (§ 38nd).
    • Zákon o dani z přidané hodnoty:
      • Závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění (§ 47b).
      • Závazné posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti (§ 92h a § 92i).
    • Zákon o evidenci tržeb:
      • Závazné posouzení o určení evidované tržby (§ 32).

Navigace

Skupina A

01. Finanční politika | 02. Měnová, devizová a rozpočtová politika | 03. Finance, finanční vztahy a finanční činnost | 04. Předmět, systém a prameny finančního práva | 05. Finančněprávní vztahy a jejich charakteristické znaky | 06. Subjekty finančněprávních vztahů | 07. Státní dozor a dohled na úseku finanční činnosti | 08. Finanční kontrola ve veřejné správě a kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu | 09. Rozpočtové právo, jeho ústavní základy a ostatní prameny | 10. Zásady rozpočtového práva | 11. Rozpočtová soustava a obsah veřejných rozpočtů | 12. Příprava, sestavování a schvalování veřejných rozpočtů | 13. Rozpočtové hospodaření, jeho kontrola a uzavření | 14. Fondovní hospodaření | 15. Veřejná podpora | 16. Měnové a devizové právo | 17. Směnitelnost měny a směnárenská činnost | 18. Hotovostní peněžní oběh | 19. Bezhotovostní platební styk | 20. Finanční arbitr | 21. Právní úprava a postavení České národní banky | 22. Činnosti České národní banky | 23. Pojem, druhy a činnosti bank | 24. Bankovní soustava a regulace | 25. Pojišťovny a penzijní společnosti | 26. Finanční trh – pojem, členění a charakteristika | 27. Subjekty finančního trhu a jejich kategorizace | 28. Instrumenty finančního trhu | 29. Investiční služby a regulované trhy cenných papírů | 30. Investiční společnosti a investiční fondy

Skupina B

01. Daňová soustava a principy jejího uspořádání | 02. Poplatková soustava a principy jejího uspořádání | 03. Základní a ostatní prvky právní konstrukce daní | 04. Pojem, funkce a druhy daní, poplatků a cla | 05. Subjekty a předmět daně z příjmů fyzických osob | 06. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti | 07. Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti | 08. Zdaňování příjmů z nájmu a ostatních příjmů | 09. Základ a sazba daně z příjmů fyzických osob | 10. Daň z příjmů právnických osob | 11. Správa daní z příjmů | 12. Daňové odpisy a daň vybíraná srážkou | 13. Daň z pozemků | 14. Daň ze staveb a jednotek | 15. Silniční daň a daň z hazardních her | 16. Daň z nabytí nemovitých věcí | 17. Subjekty a předmět daně z přidané hodnoty | 18. Základ, sazba a správa daně z přidané hodnoty | 19. Spotřební a energetické daně | 20. Státní, místní a ostatní poplatky | 21. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a metody zamezení dvojího zdanění | 22. Subjekt a předmět cla | 23. Základ, sazba a správa cla | 24. Charakteristické rysy, principy a základní zásady správy daní | 25. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní | 26. Daňová kontrola a místní šetření | 27. Právní prostředky ochrany při správě daní | 28. Řízení registrační a řízení o závazném posouzení | 29. Daňové řízení nalézací | 30. Placení a vymáhání daní

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code