Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


B.15 Silniční daň a daň z hazardních her

Daň silniční

Obecně k dani

Stručná charakteristika

Daň silniční je přímou majetkovou daní, jejímž předmětem jsou zásadně silniční vozidla (tedy osobní a nákladní automobily a jejich přípojná vozidla) používaná k podnikání. Daň silniční je daní s nejnižším výnosem daně (cca 5 miliard ročně). Obsahuje některé ekologické prvky, které jsou však s ohledem na výši daně spíše neúčinné.

Prameny práva

  • Základní právní úprava: zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční
  • Rozpočtové určení: zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)

Ekologické aspekty daně silniční

  • Osvobození od daně u vozidel, která nemají spalovací motor a u vozidel, která jezdí na alternativní pohony (CNG, LPG) - § 3 písm. f)
  • Zvýšení sazby daně u starších vozidel - § 6 odst. 8
  • Snížení sazby u nových vozidel - § 6 odst. 6 a 7
  • Sleva na dani u tzv. kombinované dopravy - § 12

Základní konstrukční prvky

Subjekt daně

  • Subjekt daně se označuje pojmem poplatník
  • Poplatníkem je zásadně osoba, která je zapsána jako provozovatel v technickém průkazu vozidla. Výjimenčně je poplatníkem uživatel vozidla, pokud je v TP zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo pokud je jeho provozovatel odhlášen z registru vozidel.
  • Poplatníkem je také zaměstnavatel, pokud zaměstnanci proplácí cestu (pokud mu vyplatí cestovní náhrady).

Předmět daně

  • Předmětem daně jsou silniční vozidla (viz zákon č. 56/2001 Sb.), a to motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrována v ČR (tedy mají českou registrační značku), provozována v ČR a používána poplatníkem daně z příjmů právnických osob (s výjimkou veřejně prospěšných poplatníků) nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob při samostatné činnosti (tedy zejména k podnikání).
  • Nákladní automobily s nejvyšší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (údaj z TP) registrované v ČR jsou předmětem daně vždy.

Základ daně

  • Základ daně je specifický.
  • Tři kategorie základu:
    1. osobní automobily: základ je v kubických centimetrech, např. Škoda Octavia 1,6 má základ 1600 cm3 .
    2. návěsy (tedy přípojná vozidla k tahači návěsů, tahač s návěsem = kamion): základ tvoří dvojice součtu nějvětších povolených hmotností na nápravy (údaj z TP) a počet náprav (náprava = část podvozku vozidla nesoucí kola).
    3. ostatní vozidla: největší povolená hmotnost v tunách (údaj z TP) a počet náprav.
  • Údaje pro určení základu daně se zjišťují z TP.

Sazba daně

  • Sazba daně je pevná diferencovaná.
  • Nejde o sazbu v klasickém smyslu, v § 6 je uvedena tabulka hodnot. Ty se ale nenásobí výší základu (jako u jiných daní), ale podle hodnoty základu se najde příslušná hodnota sazby, která po případných úpravách odpovídá přímo výši daně.
  • Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde k přestavbě vozidla, která změní sazbu (nebo základ), použije se nová hodnota až v příštím zdaňovacím období (§ 14). Pozor! Neplatí pro osvobození.
  • Sazba podle odstavců 1 resp. 2 se případně upravuje:
    • U jiných než osobních automobilů, které jsou používány v rostlinné výrobě se sazba sníží o 25 % (§ 6 odst. 5)
    • U nových vozidel se sazba v prvních 108 měsících sníží o 48 % (prvních 36 měsíců), 40 % (druhých 36 měsíců) resp. 25 % (třetích 36 měsíců) - § 6 odst. 6 a 7. Měsíce se počítajíode dne první registrace (ať už v ČR nebo v zahraničí).
    • U starých vozidel se sazba zvýší o 25 % (§ 6 odst. 8).
    • U „veřejně prospěšných dodávek“ a jejich přípojných vozidel se sazba sníží o 100 % (jde o pokus obcházet evropskou směrnici stanovící, že se tato vozidla mají danit, ČR je však danit nechce) - § 6 odst. 9.
    • U „veřejně prospěšných náklaďáků“ a jejich přípojných vozidel se sazba sníží o 48 % (§ 6 odst. 10).
  • U osobního automobilu zaměstnance, kde je poplatníkem zaměstnavatel, se namísto výše uvedeného může použít sazba 25 Kč za den, pokud je to výhodnější.

Výpočet daně

  • Daň se nepočítá, její hodnota odpovídá přímo sazbě, případně upravené podle § 6 odst. 4 až 10.
  • Sazba se určuje po jednotlivých měsících.
  • Zaokrouhlování: daň, záloha i sleva se zaokrouhlují na celé koruny nahoru po jednotlivých vozidlech (§ 11).

Zdaňovací období

  • Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.
  • Pro uplatňování daně jsou však rozhodné kalendářní měsíce. Daň se platí pouze za ty měsíce, kdy je naplněn její předmět (§ 8) a vozidlo není osvobozeno (§ 9). Za každý takový měsíc se připočte 1/12 roční sazby (i kdyby byl předmět naplněn nebo vozidlo nebylo osvobozeno byť po jediný den).

Splatnost

  • Do konce lhůty pro podání daňového přiznání (31. leden kalendářního roku bezprostředně následujícího po konci zdaňovacího období) - § 15 odst. 2.

Rozpočtové určení

  • Daň silniční je výlučná daň státní.
  • Celý její celostátní hrubý výnos je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ostatní konstrukční prvky

Osvobození od daně

  • Osvobozena jsou jednostopá vozidla (motorky apod) - § 3 písm. a)
  • Dále jsou osvobozena různá vozidla podle způsobu jejich používání (např. vozidla pro linkovou vnitrostátní přepravu - autobusy), nebo jejich provozovatel (např. diplomatické mise).
  • Pokud v průběhu zdaňovacího období vznikne nárok na osvobození od daně (např. přestavba na LPG motor), postupuje se jako kdyby došlo k zániku daňové povinnosti (tedy se osvobození uplatní až od dalšího měsíce).

Sleva na dani

  • Pokud je vozidlo používáno v rámci kombinované dopravy uplatní se sleva na dani ve výši 25 % až 100 %.
  • Kombinovanou dopravou je přeprava kontejnerů na dálku zejména ppo železnici nebo lodí, s tím že po silnici je tento kontejner vezen jen v počátečním a koncovém úseku (tedy od producenta na nádraží/do přístavu nebo z nádraží/přístavu ke konzumentovi).

Správa daně

Správce daně

  • Správcem daně jsou orgány Finanční správy České republiky (tedy finanční úřad) - § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb.

Daňové přiznání

  • Poplatník je povinen podat daňové přiznání (§ 15 odst. 1).
  • Přiznání se podává do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po skončení zdaňovacího období.

Zálohy

  • Daň se platí zálohově 4× ročně.
  • U zaměstnaneckého vozidla se pro účely záloh určí, zda se použije sazba podle § 6 odst. 1 nebo sazba 25 Kč/den. Tento způsob se pak musí použít u všech záloh v daném roce (pokud to přestane být výhodné, uplatní se výhodnější sazba až v daňovém přiznání).
  • Zaplacené zálohy se započtou proti stanovené dani.

Registrace

  • Poplatník daně se musí registrovat u správce daně (§ 16 odst. 4).

Daň z hazardních her

Obecně k dani

Stručná charakteristika

Daň z hazardních her se řadí mezi přímé daně ostatní (o jejím zařazení se vedou teoretické spory, v zahraničí je obdobná daň pojímána i jako nepřímá daň spotřební). Předmětem je provozování hazardních her na území České republiky a daň dopadá pouze na provozovatele (ti daní zisk z provozování hazardních her jak daní z příjmů, tak daní z hazardních her), ale nikoliv na hráče (na ty dopadá pouze daň z příjmů, od které jsou ale zásadně osvobozeni). Daň dopadá i na nelegální provozování hazardních her. Jde o nejnovější daň uloženou v České republice, která nahradila dřívější odvod z loterií a jiných podobných her. Na dani z hazardních her se pilotně zkouší nový model správy daně - tzv. samovyměření.

Prameny práva

  • Základní právní úprava: Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her.
  • Vymezení základních pojmů: Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.

Obecně k hazardním hrám

  • Lze provozovat pouze vymezenou množinu hazardních her upravených v zákoně o hazardních hrách.
  • Hazardní hry se dělí do tří kategorií:
    • Hry, k jejichž provozování je potřeba základní povolení - loterie, kursová sázka, totalizátorová hra, bingo, technická hra (= výherní automaty) a živá hra (= hry v kasinu, poker, blackjack, ruleta, …).
    • Hry, které se musí ohlašovat - „velká“ tombola (tombola s herní jistinou nad 100.000,- Kč), turnaj maloho rozsahu (= mariášové turnaje, …)
    • Hry, které není třeba ani ohlašovat - „malá“ tombola (tombola s herní jistnou do 100.000,- Kč).
  • Provozovatelem hazardní hry smí být pouze právnická osoba (s výjimkou malé tomboly). Nelegálně však fakticky může hazard provozovat kdokoliv resp. cokoliv (i např. svěřenský fond).
  • Hazardní hry je možné provozovat i na Internetu. Pak přichází otázka, v které zemi je danit, zda v místě spotřeby, nebo v místě sídla provozovatele. Přístup se v jednotlivých státech liší, v České republice se daní provozování v místě spotřeby, např. na Gibraltaru ale v místě sídla provozovatele. To může vést ke dvojímu zdanění.
  • Obec může na svém území provozování hazardních her omezit nebo zcela zakázat.

Základní konstrukční prvky

Subjekt daně

  • ​​​​​​​Subjekt daně se označuje pojmem poplatník.
  • Poplatníkem daně je provozovatel hazardní hry, tedy:
    • Držitel základního povolení nebo ten kdo bez tohoto povolení provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je základní povolení potřeba.
    • Ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo měl provozovanou hru ohlásit.
  • Poplatníkem může být tedy zejména právnická osoba, ale může jím být i fyzická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti (např. svěřenský fond) v případě nelegálních provozovatelů.

Předmět daně

  • Provozování hazardní hry k jejímuž provozování je třeba základní povolení nebo ohlášení na území České republiky pro účastníka hazardní hry.
    • Jde tedy o všechny hazardní hry podle zákona o hazardních hrách s výjimkou „malé“ tomboly.
    • Pojem „provozování“ vymezuje zákon o hazardních hrách (jde jak o samotné provozování, tak o související činnosti).
    • U hry provozované prostřednictvím Internetu se za provozování na území České republiky považuje provozování, které je i jen z části zaměřeno nebo cíleno mimo jiné na osoby, které mají bydliště na území České republiky (§ 2 odst. 2 zákona o hazardních hrách).
    • Účastník hazardní hry je fyzická osoba, která se k účasti na hře zaregistrovala, nebo zaplatila vklad (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o hazardních hrách).
  • Zvláštní případy předmětu:
    • Sdílená loterie (příklad: eurojackpot, reklama s miliardářem) - § 2 odst. 2.
    • Hra kde čeští hráči (= účastník hazardní hry) hrají proti cizím hráčům (zejména internetová živá hra, např. poker) - § 2 odst. 3.

Základ daně

  • Základ je rozdělen na 8 dílčích základů.
  • ​​​​​​​Princip IN-OUT, částka o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů (IN) převyšuje úhrn vyplacených výher (OUT)
    • Ve světě obvyklý i princip IN, tedy pouze vklady.
    • Vklad = jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, zejména sázka a další plnění stanovené provozovatelem, opravňující k účasti na hazardní hře (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o hazardních hrách).
    • Sázka = sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o hazardních hrách)
    • Výhru zákon o hazardních hrách nedefinuje.
    • Nepeněžní vklady a výhry se ocení podle zákona o oceňování majetku.
    • V praxi konstrukce přináší problémy při vracení vkladů (různé bonusy od provozovatelů), protože se tím zpětně sníží základ a provozovatelé podávají dodatečná daňová přiznání.
  • V případě her, kdy čeští hráči hrají proti cizím hráčům se použije složitější vzorec, odpovídající trojčlence: z celosvětového IN-OUT do českého základu daně vstoupí pouze ta část, která poměrně odpovídá českému IN (§ 3 odst. 2).

Sazba daně

  • ​​​​​​​Sazba daně je poměrná lineární diferencovaná.
  • Sazba vyjadřuje společenskou škodlivost jednotlivých hazardních her (proto mají technické hry sazbu 35 %). V původním návrhu byla sazba více diferencovaná (měla tři pásma a lépe zohledňovala společenskou škodlivost jednotlivých her).

Výpočet daně

  • ​​​​​​​Daň se vypočte jako součet jednotlivých dílčích daní (tedy daní za jednotlivé druhy hazardních her).
  • Jednotlivé dílčí základy podle druhů hazardních her se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru a vynásobí se sazbou.
  • V případě dílčího základu z technické hry se výsledek součinu porovná s výší minimální dílčí daně. Použije se vyšší z těchto hodnot.

Zdaňovací období

  • ​​​​​​​Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí.

Splatnost

  • ​​​​​​​Daň je splatná spolu se lhůtou pro podání daňového přiznání.

Rozpočtové určení

  • ​​​​​​​Jde o sdílenou daň.
  • Výnos z dílčí daně z technických her se dělí mezi obce (65 %) a stát (35 %). Na konkrétní obec pak připadne daň odpovídající počtu povolených herních pozic technické hry v obci vůči počtu pozic v celé republice.
    • Obec, která na svém území provozování hazardních her omezila nebo přímo zakázala, má o to nižší podíl na výnosu dílčí daně z technických her (a to i z her, které proběhly na Internetu).
  • Výnos ostatních dílčích daní se dělí mezi obce (30 %) a stát (70 %). Pro přepočet výnosu daně pro konkrétní obec se použije stejný klíč jako pro daň z příjmů právnických osob.

Ostatní konstrukční prvky

Minimální dílčí daň

  • Aby se omezila motivace provozovatelů manipulovat se zařízením technické hry (= s výherním automatem), zavádí se minimální dílčí daň.
  • Minimální dílčí daň činí 9.200,- Kč za každou povolenou herní pozici (jde tedy o formální kritérium, počet povolených pozic a nikoliv počet pozic skutečně provozovaných).

Správa daně

Správce daně

  • Správcem daně jsou orgány Finanční správy České republiky (tedy finanční úřad) - § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb.

Daňové přiznání

  • Poplatník je povinen podat daňové přiznání (§ 9 odst. 1), které lze podat pouze elektronicky.
  • Přiznání se podává do 25 dnů od skončení zdaňovacího období (§ 136 odst. 4 daňového řádu).

Registrace

  • Poplatník daně se nemusí registrovat u správce daně.

Samovyměření

  • U daně z hazardních her se pilotně zkouší nový model stanovení daně, tzv. samovyměření.
  • Daň se nevyměřuje rozhodnutím správce daně (platebním výměrem), ale uplatní se fikce vyměření přímo podáním daňového přiznání.
    • Pokud se přiznání nepodá, uplatní se fikce, že bylo podáno a tvrdila se v něm daň ve výši 0 Kč.
  • Výhodou pro poplatníka je rychlejší přístup k případnému vratitelnému přeplatku. Výhodou pro správce daně je to, že každé další stanovení daně je již doměřením (což má vliv na úrok a penále).

Navigace

Skupina A

01. Finanční politika | 02. Měnová, devizová a rozpočtová politika | 03. Finance, finanční vztahy a finanční činnost | 04. Předmět, systém a prameny finančního práva | 05. Finančněprávní vztahy a jejich charakteristické znaky | 06. Subjekty finančněprávních vztahů | 07. Státní dozor a dohled na úseku finanční činnosti | 08. Finanční kontrola ve veřejné správě a kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu | 09. Rozpočtové právo, jeho ústavní základy a ostatní prameny | 10. Zásady rozpočtového práva | 11. Rozpočtová soustava a obsah veřejných rozpočtů | 12. Příprava, sestavování a schvalování veřejných rozpočtů | 13. Rozpočtové hospodaření, jeho kontrola a uzavření | 14. Fondovní hospodaření | 15. Veřejná podpora | 16. Měnové a devizové právo | 17. Směnitelnost měny a směnárenská činnost | 18. Hotovostní peněžní oběh | 19. Bezhotovostní platební styk | 20. Finanční arbitr | 21. Právní úprava a postavení České národní banky | 22. Činnosti České národní banky | 23. Pojem, druhy a činnosti bank | 24. Bankovní soustava a regulace | 25. Pojišťovny a penzijní společnosti | 26. Finanční trh – pojem, členění a charakteristika | 27. Subjekty finančního trhu a jejich kategorizace | 28. Instrumenty finančního trhu | 29. Investiční služby a regulované trhy cenných papírů | 30. Investiční společnosti a investiční fondy

Skupina B

01. Daňová soustava a principy jejího uspořádání | 02. Poplatková soustava a principy jejího uspořádání | 03. Základní a ostatní prvky právní konstrukce daní | 04. Pojem, funkce a druhy daní, poplatků a cla | 05. Subjekty a předmět daně z příjmů fyzických osob | 06. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti | 07. Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti | 08. Zdaňování příjmů z nájmu a ostatních příjmů | 09. Základ a sazba daně z příjmů fyzických osob | 10. Daň z příjmů právnických osob | 11. Správa daní z příjmů | 12. Daňové odpisy a daň vybíraná srážkou | 13. Daň z pozemků | 14. Daň ze staveb a jednotek | 15. Silniční daň a daň z hazardních her | 16. Daň z nabytí nemovitých věcí | 17. Subjekty a předmět daně z přidané hodnoty | 18. Základ, sazba a správa daně z přidané hodnoty | 19. Spotřební a energetické daně | 20. Státní, místní a ostatní poplatky | 21. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a metody zamezení dvojího zdanění | 22. Subjekt a předmět cla | 23. Základ, sazba a správa cla | 24. Charakteristické rysy, principy a základní zásady správy daní | 25. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní | 26. Daňová kontrola a místní šetření | 27. Právní prostředky ochrany při správě daní | 28. Řízení registrační a řízení o závazném posouzení | 29. Daňové řízení nalézací | 30. Placení a vymáhání daní

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code