Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Příprava, sestavování a schvalování veřejných rozpočtů

Rozpočtová skladba a rozpočtové plánování

-rozpočtové plánování je zahrnuto v obou rozpočtových pravidlech (218-střednědobý výhled, 250-rozpočtový výhled, v obou případech se sestavují určité plány)
-střednědobý výhled na období 2 let (sestaví se st. rozpočet plus na 2 roky stř. výhled, na příští rok se pak vezme aktuální rozpočet a zase se k tomu přidají 2 roky)
-musí se brát v úvahu jak minulý vývoj tak i to, co se dá očekávat v našem a evropském hospodaření
-SV projednává vláda, spolu s návrhem státního rozpočtu to předkládá sněmovně, i SV projednává pouze Poslanecká sněmovna
-rozpočtový výhled obcí na období 2-5 let

Rozpočtová skladba

-též „rozpočtová klasifikace“
-členění příjmů a výdajů veřejného rozpočtu podle stanovených kritérií
-v rámci tohoto členění se připravuje návrh zákona o st. rozpočtu
-připravuje se už od začátku roku – neznají se výsledky hospodaření tohoto roku, opírá se o odhady na základě výsledků z předchozího roku
-kdy a čím se vlastně uzavírá předchozí rok? Státním závěrečným účtem, který by měl být východiskem pro sestavení nového rozpočtu, ale to se nedá časově zvládnout, SZÚ má být předložen do konce dubna, není schvalován ve formě zákona ani jiného závazného právního dokumentu, není tedy ani publikován ve Sbírce zákonů, najdeme ho pouze v dokumentech Poslanecké sněmovny
-proto celý proces rozpočtového plánování vychází z odhadů a je to opravdu jenom plán-není sankce za neplnění
-mají být respektovány určité principy, jejich realizace ale záleží na odpovědnosti té které vlády
-stát musí mít určité očekávané příjmy a odhadované výdaje

Střednědobé výdajové rámce

-opět vychází ze zákona o rozpočtových pravidlech
-má být jednou částkou stanovena suma, v jaké výši se mají pohybovat tvůrci jednotlivých kapitol státního rozpočtu
-opět odhad, cílový stav, který chce ta daná vláda splnit
-zákon stanoví i lhůty, ve kterých se mají jednotlivé dokumenty předkládat

-postup v Poslanecké sněmovně-v Jednacím řádu PS, i zde se předpokládá trojí čtení, návrh musí jíít do PS do konce září (3 měs. před koncem rozpočtového roku), rozpočtový výbor, 1. čtení – stanoví se celkový objem příjmů a výdajů, 2. čtení – úpravy a přesuny, 3. čtení – doladění, oprava technických chyb

Pak mohou nastat různé situace
1. schválí se to – ale ještě se může stát, že nebude publikován ve Sbírce do konce kalendářního roku-pak se bude hospodařit už ponovu, ale v procesu rozpočtového provizoria s určitými omezeními do doby, než bude publikován ve Sbírce
2. rozpočet schválený není – opět rozpočtové provizorium – až do okamžiku, než je přijat a schválen definitvní zákon o SR, je omezeno čerpání na straně výdajové na 1/12 ročního schváleného rozpočtu (toho, co ještě nebyl přijat), každá organizační složka státu je omezena ve svých výdajích a musí šetřit a na jednotlivé měsíce rozepsat své příjmy a výdaje a podle toho hospodařit, poté, co je konečně schválen rozpočet se ty už uskutečněné příjmy a výdaje započítají na ten rozpočet a vše se srovná
3. u ÚSC je to podobně, jenže stát má rozpočtové provizorium upravené zákonem a ÚSC si mohou pravidla vytvořit samy
4. když už je rozpočet schválený, musí se provést rozpis rozpočtu
5. během roku se zjistí, že peníze nestačí: výdaje převyšují příjmy nebo subjekt potřebuje peníze na něco jiného, než je dostal – musí si požádat o změnu – rozpočtová opatření (subjekt může pracovat hospodárněji, někde ušetřit na výdajích, udělat přesun v rámci kapitol) – formalizovaný postup při přesunu prostředků, který se musí dodržet, jinak se subjekt dopustí porušení rozpočtové kázně, to už je sankcionováno – subjekt musí ty prostředky vrátit – s odvodem za porušení RK se nakládá jako s daní (bojují s tím různé subjekty: Ministerstva jsou organizační složky státu – dříve rozpočtové organizace – u těch je ten odvod dost nelogický, nemůže např. jít do konkurzu, mimo to ještě máme příspěvkové organizace – těm pak lze sebrat i něco z vlastní činnosti, generální finanční ředitelství může prominout odvod, ne však to vrácení neoprávněně čerpaných prostředků), vracet musí i ÚSC, i pro ně platí odvody a penále za porušení rozpočtové kázně, plus další principy na které pamatují správní delikty (obec nezpracuje rozpočtový výhled, nezveřejní včas a ve správné podobě návrh rozpočtu)

-rozpočty ÚSC mají ještě jedno specifikum: zastupitelstvo má povinnost zveřejnit návrh na úřední desce, aby se k tomu mohli občané vyjádřit, u státního rozpočtu nic podobného není
-byl velký boj o to, zda to zveřejňování má být v celém rozsahu nebo v nějaké zkrácené verzi s tím, že podrobná verze bude jen na webu obce-nakonec se v zákoně tato situace vůbec neřeší a ponechává se to na tom zastupitelstvu
-projednávání na úrovni obcí: návrh rozpočtu se předloží k projednání na schůzi obecního zastupitelstva, občané mohou dávat připomínky, pak je nebo není návrh rozpočtu schválen, pokud ne – rozpočtové provizorium, když se státní rozpočet schválí pozdě, tak se nestihnou schválit rozpočty obcí a krajů – buď to odhadnou a schválí si rozpočet podle těch odhadů (kdaž se trefí, tak podle toho hospodaří, když ne, tak rozpočtové opatření), nebo počkají na státní rozpočet, a do té doby, než stačí připravit svůj rozpočet, hospodaří v režimu rozpočtového provizoria – hospodaří podle rozpočtu na předchozí kalendářní rok
-i obec sestavuje závěrečný účet – jako jeho součást musí být zpráva o přezkoumání hospodaření (zpracovává auditor nebo krajský úřad, musí tambýt závěr, jestli to hospodaření proběhlo v pořádku nebo jsou tam nějaké výhrady a jaká nápravná opatření budou přijata)
-stát se snaží o propojení kontroly nad rozpočtovými prostředky, aby se vědělo, kolik který subjekt kdy vyčerpal, byl zřízen systém státní pokladny na sledování jednotlivých příjmů a výdajů na jednotlivých účtech

Státní finanční aktiva a pasiva

-pasivum – závazek (půjčka, státní dluhopisy atd.)
-aktiva – zdroje (příjmy z obchodních společností, příjmy z návratných finančních výpomocí, pohledávky za subjekty, zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu)
-co je to návratná finanční výpomoc? čím se liší od dotace? dotace se nemusí vracet (při splnění podmínek čerpání), NFV se vrací vždy, ale není to půjčka, proto že je bezúročná
Zákon má i ustanovení o mimořádných rozpočtových stavech – pamatuje na stavy ohrožení státu (mimořádny, nouzový, válečný státní rozpočet)

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code