Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


A.02 Měnová, devizová a rozpočtová politika

  • Měnová, devizová a rozpočtová politika jsou součástí finanční politiky.
    • Finanční politika je cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů, čili cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů finanční činností.
    • Finanční politika je součástí hospodářské politiky, což je cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů státem (veřejnou mocí).

Měnová politika

  • Definice: cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a používáním peněžního fondu na určitém území
  • Cíl: péče o stabilitu měny
    • Pozor, odlišovat od péče o cenovou stabilitu (pojem z čl. 98 odst. 1 Ústavy)
  • Nástroje:
    • Stanovení úrokových sazeb
    • Operace na volném trhu
    • Povinné minimální rezervy
    • Mimořádné facility
    • Automatické facility
    • Devizové intervence

Měna

  • Peníze jsou ekonomickou kategorií × měna je kategorií právní.
    • Měna je právní institut představující státem upravený druh peněz
  • Součástí státní suverenity je měnová suverenita, právo státu stanovit na svém území měnu.
    • Výjimečně státy na svém území připouští i paralelní použití jiné měny.
    • Výjimečně mohou mít vlastní měnu i oblasti s omezenou suverenitou.
    • Více států může mít společnou měnu, pak jde o měnovou unii.
  • Znaky měny:
    • Měna musí být uznána státem.
    • Měnou musí být možné platit.
      • Což se často právně vymáhá.
      • Měnou tedy není pouhý denominátor hodnoty, tedy jednotka, ve které lze vyjádřit hodnotu určitého plnění nebo závazku (například zvláštní práva čerpání, denominátor hodnoty používaný Mezinárodním měnovým fondem, nebo jednotka ECU, která předcházela zavedení měny euro).
    • Měna musí být všeobecným platebním prostředkem.
      • Musí jí tedy být možné použít i v nebankovním sektoru.
    • Měna musí být všeobecným ukládacím (tesauračním) prostředkem.
      • Měna musí být schopna uchovat hodnoty.
  • Funkční měna potřebuje mít stanovenu
    • Jednotku a zákonná platidla
    • Emisní instituci
    • Pravidla emise peněžního fondu v dané měně
  • Virtuální „měny“:
    • V současné době je trendy pojmem virtuální „měna“, např. Bitcoin.
    • Virtuální měny jistě mohou plnit funkci peněz (lze s nimi platit, jde o všeobecný platební prostředek a je to tesaurační prostředek), nejsou ale uznány státem, tedy nejde o měnu.

Peněžní fond

  • Souhrn peněžních prostředků (peněžní masy)
  • Základní členění:
    • Zákonná platidla
      • Oběživo, tedy mince a bankovky
    • Žirální peníze
      • Zůstatky na účtech u bank a podobných institucích
      • Elektronické peníze
    • Směnky
    • Cenné papíry s krátkou lhůtou splatnosti
  • Peněžní agregáty - rozčlenění peněžní masy
    • Používají se k měření objemu peněžní masy.
    • Agregáty podle České národní banky:
      • M1 - úzké peníze:
        • Obsah agregátu M1: oběživo, tj. bankovky a mince
        • zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady
      • M2 - střední peníze:
        • Obsah agregátu M2: Agregát M1 - úzké peníze a dále vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců
          • V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky.
          • Definice M2 odráží zájem o analýzu a sledování peněžního agregátu, který kromě oběživa zahrnuje i likvidní vklady.
      • M3 - široké peníze:
        • Obsah agregátu M3: Agregát M2 - střední peníze a dále obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí
          • některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace.
          • Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a díky tomu je stabilnější.
      • Někdy se definují i další, širší agregáty

Emise peněžní masy

  • Vydávání peněz
  • Druhy emise peněžní masy:
    • Neúvěrová emise: ražba plnohodnotných mincí z drahého kovu.
    • Úvěrová emise:
      • Rozpočtově úvěrová emise: emise státovek a pokladničních poukázek státem (ministerstvem financí)
      • Obchodně úvěrová emise: vystavování obchodních směnek (cizí směnka na řad)
      • Bankovně úvěrová emise:
        • Klasická: emise bankovek centrální bankou
        • Moderní: rozšiřování úvěru poskytovaného ústřední emisní bankou

Jednotlivé nástroje měnové politiky

Stanovení úrokových sazeb

  • Diskontní sazba: úrok, kterým centrální banka úročí vklady bank (ČNB: 0,05 %).
    • Této operaci se říká automatizovaná depozitní facilita.
    • Stanovování diskontní sazby se někdy označuje jako diskontní politika.
  • Repo sazba:
    • Sazba používaná při takzvaných repo operacích, při kterých centrální banka dočasně stahuje od komerčních bank přebytečnou likviditu.
      • Centrální banka komerčním bankám prodává cenné papíry s tím, že po stanovené době tyto cenné papíry odkoupí zpět s úrokem (repo sazbou). Repo je odvozeno od repurchase agreement.
    • 2T repo sazba: repo sazba používaná při dvoutýdenních repo operacích (ČNB: 0,50 %).
  • Lombardní sazba: úrok, kterým centrální banka úročí půjčku bankám (ČNB: 1,00 %)
    • Této operaci se říká lombardní úvěr nebo marginální zápůjční facilita.

Operace na volném trhu

  • Hlavním měnovým nástrojem jsou 2T repo operace formou tendru.
    • ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány.
    • Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den.
    • V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne nebo proporcionálně zkrátí.
  • Doplňkovým měnovým nástrojem jsou tříměsíční repo operace.
    • V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001.
  • Nástrojem jemného ladění jsou devizové operace a operace s cennými papíry.
    • Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb.
    • Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné.

Povinné minimální rezervy

  • Povinné minimální rezervy jsou stanovená část vkladů, kterou musí mít banky uloženu na účtě u centrální bank a nemůže být bankou použita k bankovním obchodům.
  • ČNB: 2,00 %

Facility

  • Automatické facility
    • Depozitní facilita: Úložky bank přes noc u centrální banky, úročí se diskontní sazbou.
    • Marginální zápůjční facilita: Půjčky bankám přes noc od centrální banky, úročí se lombardní sazbou. Probíhá repo způsobem (banky převedou na centrální banku cenné papíry s povinností zpětného odkupu za vyšší cenu).
  • Mimořádné facility
    • Dodávací repo operace: podpora fungování trhu se státními dluhopisy
      • Od podzimu 2008 2T repo a tříměsíční repo.
      • Od ledna 2011 pouze dodávací 2T repo.

Devizové intervence

  • Nákup či prodej cizích měn za českou korunu na devizovém trhu.
  • Mezi podzimem 2013 a jarem 2017 se jimi Česká národní banka snažila udržovat kurz 27 Kč/EUR.

Devizová politika

  • Definice: Cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů prostřednictvím vytváření a použití peněžního fondu ve formě devizových prostředků
    • Devizové prostředky tvoří devizový fond, do kterého patří i další hodnoty, například drahé kovy
  • Cíl: Vyrovnaná platební bilance
    • Platební bilance = bilance zahraničních příjmů a výdajů
  • Nástroje:
    • Změna úrokových sazeb (diskontní politika, srov. výše u měnové politiky)
    • Operace na devizových trzích
    • Změna kurzu měny
      • Devalvace/revalvace, resp. depreciace/apreciace
    • Konvertibilita
    • Devizová omezení

Změna kurzu měny

  • Směnitelná měna se ve vztahu k ostatním měnám může nacházet v jednom ze dvou režimů:
    • Režim fixních kurzů - kurzy jsou oficiálně stanoveny
    • Režim plovoucích kurzů - kurzy vychází z nabídky a poptávky na devizových trzích
      • V tomto režimu je česká koruna. Česká národní banka kurz nestanovuje, pouze jej deklaratorně vyhlašuje podle ceny na devizových trzích.
  • V režimu fixních kurzů lze kurz autoritativně měnit:
    • Devalvace: snížení kurzu
    • Revalvace: zvýšená kurzu
  • V režimu plovoucích kurzů není možnost kurz autoritativně změnit, lze jej však ovlivnit tržními mechanismy
    • Depreciace: snížení kurzu
    • Apreciace: zvýšení kurzu

Devizová omezení

  • Konvertibilita = směnitelnost měny, tedy absence právních překážek pro nákup cizí měny za měnu domácí.
    • Opakem volné směnitelnosti jsou devizová omezení
  • Směnitelnost měny může být omezena podle okruhu transakcí nebo podle okruhu osob.
  • Směnitelnost měny podle okruhu transakcí:
    • Kapitálové převody: zahraniční příjmy a výdaje spojené s převodem kapitálu (cenné papíry apod.) z a do země.
    • Běžné platy: ostatní transakce jiné než kapitálové převody
      • zahraniční příjmy a výdaje spojené s mezinárodním pohybem zboží, osob a služeb.
      • zahraniční dluhová služba.
      • převody zisků
      • bankovní operace včetně krátkodobých úvěrů
    • Všechny transakce: měna je plně směnitelná
  • Směnitelnost měny podle okruhu osob:
    • Vnitřní směnitelnost: domácí měnu mohou směnit na zahraniční měnu pouze tuzemci.
    • Vnější směnitelnost: domácí měnu mohou směnit na zahraniční měnu pouze cizozemci.
    • Všechny osoby: domácí měnu může směnit na zahraniční měnu kdokoliv.

Rozpočtová politika

  • Definice: Cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a použitím rozpočtového fondu prostřednictvím příjmů a výdajů veřejných rozpočtů
  • Cíl: vyrovnaný rozpočet
    • Vyrovnaný rozpočet neznamená, že v jednotlivých letech nesmí být přebytek nebo schodek. V době konjunktury by se tak měly tvořit rezervy na pokrytí ztrát při recesi.
  • Nástroje: Bilance státních příjmů a výdajů
    • Plánovaná bilance: státní rozpočet
    • Výsledná bilance: státní závěrečný účet
  • V některých publikacích se pojem rozpočtová politika ztotožňuje s pojmem fiskální politika (přímá součást hospodářské politiky), obě totiž mají jako svůj nástroj rozpočet. Jde však o různé politiky, které mají navzájem kolidující cíle.
    • Cílem rozpočtové politiky je vyrovnaný rozpočet.
    • Cílem fiskální politiky je zajištění stability hospodářství. Prostřednictvím rozpočtu se snaží o ovlivnění výše HDP, nezaměstnanosti a inflace. To ale může vést k nevyrovnanému rozpočtu.

Prameny

Navigace

Skupina A

01. Finanční politika | 02. Měnová, devizová a rozpočtová politika | 03. Finance, finanční vztahy a finanční činnost | 04. Předmět, systém a prameny finančního práva | 05. Finančněprávní vztahy a jejich charakteristické znaky | 06. Subjekty finančněprávních vztahů | 07. Státní dozor a dohled na úseku finanční činnosti | 08. Finanční kontrola ve veřejné správě a kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu | 09. Rozpočtové právo, jeho ústavní základy a ostatní prameny | 10. Zásady rozpočtového práva | 11. Rozpočtová soustava a obsah veřejných rozpočtů | 12. Příprava, sestavování a schvalování veřejných rozpočtů | 13. Rozpočtové hospodaření, jeho kontrola a uzavření | 14. Fondovní hospodaření | 15. Veřejná podpora | 16. Měnové a devizové právo | 17. Směnitelnost měny a směnárenská činnost | 18. Hotovostní peněžní oběh | 19. Bezhotovostní platební styk | 20. Finanční arbitr | 21. Právní úprava a postavení České národní banky | 22. Činnosti České národní banky | 23. Pojem, druhy a činnosti bank | 24. Bankovní soustava a regulace | 25. Pojišťovny a penzijní společnosti | 26. Finanční trh – pojem, členění a charakteristika | 27. Subjekty finančního trhu a jejich kategorizace | 28. Instrumenty finančního trhu | 29. Investiční služby a regulované trhy cenných papírů | 30. Investiční společnosti a investiční fondy

Skupina B

01. Daňová soustava a principy jejího uspořádání | 02. Poplatková soustava a principy jejího uspořádání | 03. Základní a ostatní prvky právní konstrukce daní | 04. Pojem, funkce a druhy daní, poplatků a cla | 05. Subjekty a předmět daně z příjmů fyzických osob | 06. Zdaňování příjmů ze závislé činnosti | 07. Zdaňování příjmů ze samostatné činnosti | 08. Zdaňování příjmů z nájmu a ostatních příjmů | 09. Základ a sazba daně z příjmů fyzických osob | 10. Daň z příjmů právnických osob | 11. Správa daní z příjmů | 12. Daňové odpisy a daň vybíraná srážkou | 13. Daň z pozemků | 14. Daň ze staveb a jednotek | 15. Silniční daň a daň z hazardních her | 16. Daň z nabytí nemovitých věcí | 17. Subjekty a předmět daně z přidané hodnoty | 18. Základ, sazba a správa daně z přidané hodnoty | 19. Spotřební a energetické daně | 20. Státní, místní a ostatní poplatky | 21. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění a metody zamezení dvojího zdanění | 22. Subjekt a předmět cla | 23. Základ, sazba a správa cla | 24. Charakteristické rysy, principy a základní zásady správy daní | 25. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní | 26. Daňová kontrola a místní šetření | 27. Právní prostředky ochrany při správě daní | 28. Řízení registrační a řízení o závazném posouzení | 29. Daňové řízení nalézací | 30. Placení a vymáhání daní

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code