9. Pojem a působnost práva EU
- právo EU je souborem právních norem, které upravují vztahy vzniklé v souvislosti s převedením pravomocí členských států na Společenství.
- Nejedná se o právo národní ani mezinárodní.
- Evropské právo je právo EU a ESAE (E. spol. atom. energie)
- Pojem
Povaha
- Je to samostatný právní řád, který je tvořený fčním souborem norem (Van Gend en Loos, Costa v. ENEL)
- Hmotněprávní i procesněprávní normy
- Přímo i nepřímo aplikovatelné
- Upravuje vztahy při dosahování cílů EU
- Funkční povaha: upravuje dané vztahy přiměřeně podle principu proporcionality
odlišnosti práva EU od práva mezinárodního:
- EU je nadstátní instituce, avšak kořeny má v MPV (zakládací smlouvy)
- proto se právu EU říká supranational law ⇒ má blíž k právu národnímu než mezinárodnímu(např. role Evr. Parlamentu-voleného zákonodárného orgánu- v rámci legislativního procesu), ale nelze ho s národním právem ztotožňovat. Má vůči němu zvláštní postavení.
- právo EU má vnitrostátní účinek (u MPV je pro aplikaci rozhodující Ústava státu)
- jednotný výklad a aplikace je zajištěna Soudním dvorem EU( u MPV často o aplikaci normy rozhoduje vojensko – politická síla)
- právo EU disponuje sankčním mechanismem(sankcí nemůže být vyloučení,je ale možné členství státu pozastavit, další sankcí mohou být např. pokuta či pozastavení jiných práv)
vztah práva EU a práva členských států
- zásada aplikační přednosti pramenů práva EU a zásada bezprostřední použitelnost a účinku primárních pramenů práva EU
- viz. case Costa v E.N.E.L – přenesení rozhodovacích pravomocí by nebylo efektivní, kdyby org. členských států mohli rozhodnout jinak
- viz. Van Gend en Loos
- právní akty mají přednost dokonce i před ústav. zákony (Ús. soud ČR ale řekl,že toto není možné v případě, kdy by aplikace právního aktu vedla k ohrožení podstatných náležitostí demokratického právního státu)
- zásada eurokonformního výkladu
- vnitrostátní norma má být v co možná nejširší míře vykládána v duchu a smyslu právního aktu.
prameny práva EU
1. zřizovací smlouvy(=primární prameny práva EU)
- Smlouva o EU, Smlouva o fungování EU, Listina základních práv EU←(?)
- podrobněji viz. ot 14
2. právní akty
a) závazné
- nařízení( viz. ot. 15)
- směrnice( viz. ot 16)
- rozhodnutí EU
b) nezávazné
- doporučení
- stanoviska EU
3. rozhodnutí Soudního dvora EU( viz. ot. 18)
4. obecné právní zásady( viz. ot. 19)
5. mezinárodní smlouvy( pokud je stranou smlouvy EU,třeba i jako nástupkyně ES)
- Působnost práva EU
Osobní působnost
- Osobní působnost se liší podle jednotlivých oblastí
- Evropské právo se aplikuje na:
- EU a její orgány
- Eprávo se aplikuje na EU a ESAE, jež mají právní subjektivitu a jednají v mezích svěřených pravomocí
- Členské státy a jejich orgány
- Přijímají Eprávo hlasováním v Radě, ale jsou rovněž SBJ
- Nedostatečná spolupráce je sankcionována
- Členský stát zahrnuje: státní orgány, státní orgány ústavně nezávislé (soudy), decentralizované orgány, veřejné podniky
- Ostatní subjekty
- FO
- Zvláštní postavení mají pracovníci, dítě, rodina, každý
- Státní příslušník
- PO
- Státní příslušnost právnických osob – sídlo – musejí státy přidělovat PO z jiného státu bez diskriminace
- Zvlášť se zdůrazňují obchodní společnosti
- Jiné entity
- Eprávo ukládá povinnosti podnikům v rámci hospodářské soutěže
- Objektem hospodářských sankcí mohou být i skupiny nebo nestátní SBJ (např. Al Kaida)
Územní působnost
- Plně se uplatní na:
- Kontinentální území čl. států EU
- Na finské Alandy
- Na jiná území, za jejichž zahraniční vztahy převzal odpovědnost některý čl. stát (pouze Gibraltar)
- Omezeně
- Ostrovy: Martinik, Reunion, Azory…
- Zámořské země a území, jejichž seznam je obsažen v Příloze II SFEU a na než se vztahuje zvláštní režim přidružení
- Na britské Normanské ostrovy a ostrov Man
- Na základě sekundární judikatury či vnějších smluv např. na Švýcarsko, Monako, Turecko (celní unie), Island (EHP)
- Na jiná území se neuplatní, jmenovitě ne na britská zámořská území, Faerské ostrovy, San Marino, Andorra, Vatikán
- Exteritorialita: evropská soutěžní pravidla
Časová působnost
- Primární prameny byly uzavřeny na dobu neurčitou
- Nutno posuzovat princip zákazu retroaktivity (s ohledem na Benešovy dekrety)
Navigace (obsah)
1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí