Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-75 [2012/03/12 00:15] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 75. CHARAKTERISTIKA JEDNÉ Z NÁSLEDUJÍCÍCH POLITIK EU: ZEMEDĚLSKÁ,​ DOPRAVNÍ, OCHRANY SPOTŘEBITELE A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ======
 +
 +(užitečná poznámka -- minimálně v roce 2009/10 platí, že konkrétní politiku u zkoušky vybírá zkoušený, ne zkoušející)
 +
 +\\   * všechny tyto politiky patří do **vnitřních** a **nadnárodních** politik, státy nedisponují právem veta
 +* všechny patří do **sdílených pravomocí** (čl. 4 SFEU)
 +* při jejich provádění je tedy třeba mít na mysli **princip subsidiarity**,​ EU má pravomoc uplatňovat jen jsou-li unijní prostředky vhodnější,​ lepší, efektivnější pro dosažení kýžených cílů -- kdo to posuzuje? Dříve monopol ESD, po LS platí i předběžná (ex ante) kontrola národními parlamenty, dojde-li jich **třetina** k závěru,​ že akt není v souladu s principem subsidiarity,​ EK musí návrh znovu přezkoumat. Dojde-li k tomuto závěru **většina** národních parlamentů,​ EK ho také znovu přezkoumá,​ ale pokud ho nijak nezmění, nenavrhne znovu, pak má konečné slovo o tom, jestli pokračovat v legislativním procesu, Rada a EP. Rada většinou 55 % a EP prostou většinou odevzdaných hlasů rozhodnou, jestli se návrhem budou i přes nesouhlas národních parlamentů zabývat, nebo ne.
 +* Kromě toho mají národní parlamenty i aktivní legitimaci k SDEU pro žalobu na **neplatnost aktů** přijatých v rozporu se subsidiaritou
 +
 +\\ \\ **ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA**
 +
 +čl. 38-44 SFEU
 +
 +Po LS:
 +
 +* Nově je ze **společné zemědělské politiky (SZP)** vyčleněna společná rybářská politika
 +* vyčlenění oblasti zachování biologických mořských zdrojů do výlučné pravomoci EU
 +
 +\\ Možná nejvýznamnější politika EU, rozhodně nejvýznamnější z hlediska rozpočtu -- každoročně konzumuje **přes 40 % rozpočtu** EU (v některých letech i k 50 %).
 +
 +Základní zásady:
 +
 +* **volný pohyb zemědělských výrobků** při společných regulovaných cenách
 +* **zvýhodnění produkce EU** před produkcí ze třetích zemí
 +* **finanční solidarita**,​ udržující systém společných cen, záruční mechanismy, dovozní zemědělské dávky, vývozní aspekty
 +* **podpora strukturálních aspektů zemědělství** -- hlavně rozvoj venkova
 +
 +\\ **Cíle**:
 +
 +* **zvýšit produktivitu zemědělství** podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly
 +* **zajistit** tak **odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva**,​ a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství
 +* **stabilizovat trhy**
 +* **zajistit plynulé zásobování**
 +* **zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny**
 +
 +nutno při jejich dosahování přihlížet ke zvláštní povaze zemědělství,​ vyplývající ze sociální struktury, rozdílů mezi přírodními oblastmi, nutnosti provádět úpravy postupně a propojení zemědělství s celým hospodářstvím
 +
 +\\ **Vznik a vývoj:**
 +
 +* v době vzniku EHS patřilo zemědělství k nejklíčovějším částem národních hospodářství,​ bylo značně dotováno, soběstačnost států (a potažmo ES/EU) ve výrobě potravin považována za velmi důležitý cíl --> vysoká podpora, která přetrvala do dnešních dob i za cenu určitých absurdit (viz dále -- některá konkrétní opatření budu uvádět pro ilustraci toho, jak je zemědělská politika plná absurdit), včetně období děsivých nadprodukcí
 +* v 60.- 80. letech hlavním nástrojem **systém vysokých garantovaných výkupních cen**
 +* sice vedl k dosažení cílů smluv, zároveň ale k ohromné nadprodukci (hlavně másla, masa, obilí) -- „hory másla“, „jezera vína“, nespotřebovaná produkce se buď musela nákladně skladovat, nebo nákladně (vysoké exportní dotace) vyvážet na trhy třetích zemí -> destabilizace světových trhů těchto produktů
 +* 1992 první zásadnější reforma zemědělské politiky -- **postupné snižování garantovaných cen** (až na úroveň cen světových)
 +* ALE záruka zemědělcům,​ že se nesníží jejich příjmy -- náhradou přímé kompenzační platby -- přímé platby v závislosti na typu pěstovaných plodin (různé platby za obilí, řepku, vojtěšku),​ dobytka apod. --> vede k absurdnímu stavu, kdy farmář produkuje čistě to, na co dostane nejvyšší dotace + dotace i za nepěstování (opatření proti nadprodukci)
 +* 2003 další reforma -- **další snižování intervenčních cen + úprava systému přímých kompenzačních plateb**
 +* přímé platby odděleny od produkce -- zjednodušení systému -> jediná přímá platba
 +* zemědělec dostává v závislosti na velikosti své farmy jedinou přímou platbu a rozhodnutí o tom, co bude produkovat, je na něm -- tržněji orientované,​ než předchozí systém
 +* zvýraznění úlohy politiky rozvoje venkova
 +* LS -- výraznější uplatnění řádného legislativního postupu, zdůraznění požadavku ochrany životních podmínek zvířat jako vnímajících bytostí v čl. 13 SFEU + vyčlenění společné rybářské politiky
 +
 +\\ **Prostředky**:​
 +
 +* společná organizace zemědělských trhů
 +* společná soutěžní pravidla
 +* koordinace různých národních systémů regulace
 +* evropská organizace trhu -- v praxi nejuplatňovanější
 +* posun, před 2007 bylo systémů regulace kolem 20, byly speciální pro každou komoditu, resp. skupinu komodit -- obilí, vejce, hovězí maso, drůbeží maso...) -- sjednoceno nařízením v rámci simplifikace
 +* stejné nařízení pak uvádí další metody regulace: **intervenční ceny** (není-li farmář schopen produkt na standardním trhu prodat, úřad je povinen produkt odkoupit za danou cenu)**, exportní refundace a licence** (refundace ve výši rozdílu mezi cenou na trhu EU a ve třetích zemích -- tuhle politiku ale narušuje podpora biopaliv, s níž se vyplatí obilí nevyvážet,​ ale spalovat na biolíh, dokonce i třetím zemím se vyplatí ho vozit do EU, než spotřebovat doma)**, dovozní cla a licence** (ochrana před cizí produkcí)**,​ produkční kvóty, speciální podpory** (např. podpora chovatelů bource morušového,​ až 133 EUR za box s vajíčky!)
 +* koordinace úsilí v oblasti odborného vzdělávání a výzkumu
 +* společná opatření na podporu spotřeby určitých produktů
 +
 +Rada může na návrh Komise schválit poskytování podpor k ochraně podniků, znevýhodněných strukturálně či přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje
 +
 +\\ **Politika rozvoje venkova**
 +
 +* vedle podpor jakýsi druhý pilíř SZP
 +* má sloužit k modernizaci farem, podpoře mladých farmářů, podpoře odborného vzdělávání farmářů, podpora zemědělství ve znevýhodněných oblastech, zlepšování infrastruktury
 +* např. dotace farmářům nad 55 let, kteří předají/​prodají/​převedou farmu někomu pod 35 let, dostávají pak do 70 podporu 20000 CZK měsíčně
 +
 +\\ **Institucionální aspekty**
 +
 +* hlavní slovo má Rada a EP
 +* ale hlavní slovo při provádění mají orgány státní správy členských států -- kontroluje OLAF (ten ale nemá sankční pravomoc -- dojde-li k vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce, ten bude moci přímo žalovat)
 +* financování -- Evropský zemědělský záruční fond (financování přímých plateb) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (financování politiky rozvoje venkova)
 +
 +\\ **DOPRAVNÍ POLITIKA**
 +
 +čl. 90-100 SFEU
 +
 +* Odůvodnění úpravy -- dopravní infrastruktura je klíčem k umožnění naplnění základních svobod EU, volný pohyb čehokoli je na ní závislý, vzájemné propojení jednotlivých regionů, zvyšování sociální, ekonomické a územní soudržnosti. Cílem je hlavně **zvyšování bezpečnosti v dopravě a zavádění jednotných pravidel pro mezinárodní dopravu**.
 +
 +\\ **V původních zakládacích smlouvách** se členské státy nedokázaly dohodnout na obsahu úpravy, proto smlouvy neobsahovaly žádné hmotněprávní ustanovení,​ pouze **mechanismus a nástroje** zavádění společné dopravní politiky (SDP). Navíc Rada mohla přijímat opatření v rámci SDP pouze jednomyslně -> **do poloviny 80. let pouze minimum**těchto opatření.
 +
 +Dvě skutečnosti -- **úspěšná žaloba EP na nečinnost Rady**v oblasti dopravy (13/83) a **JEA,** který umožnil přijímat opatření v oblasti dopravy většinou hlasů, vedly ke změně a od přelomu 80. a 90. let mnoho opatření na poli dopravy, vedoucí postupně k liberalizaci do té doby uzavřených a regulovaných trhů dopravních služeb členských států. V LS pak posun do oblasti **sdílených pravomocí**,​ přičemž namísto původní kvalifikované většiny se použije **řádný legislativní postup.**
 +
 +\\ **Opatření v oblasti dopravy**
 +
 +* **společná pravidla pro mezinárodní dopravu** do nebo z některého členského státu nebo přes jeho území (nebo několika států)
 +* **podmínky,​** za nichž budou k provozování dopravy v členském státu připuštěni dopravci, kteří tam nesídlí (tzv. kabotáž)
 +* **tato dvě opatření slouží k umožnění volného pohybu služeb v oblasti dopravy**
 +* **opatření ke zlepšení bezpečnosti** dopravy
 +* **veškerá jiná potřebná pravidla**
 +
 +\\ Mohla-li by některá z opatření takto přijímaných mít **vážný dopad na životní úroveň a zaměstnanost v regionech či na dopravní zařízení,​** už po LS není nutná jednomyslnost v Radě, k těmto okolnostem se pouze **přihlédne.** -> změkčení,​ zjednodušení podmínek harmonizace.
 +
 +\\ Zpravidla jsou opatření přijímána **pro každý druh dopravy zvlášť,​** přičemž ustanovení této hlavy SFEU se použijí pro **všechny druhy** dopravy (silniční nákladní, autobusová,​ železniční,​ vnitrozemská vodní) **kromě letecké a námořní**,​ pro něž je EP a Rada MOHOU přijímat harmonizační opatření (taky po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů). Narozdíl od ostatních druhů dopravy tu není povinnost EP a Rady konat, jen možnost, nadto oproti dřívější úpravě vzrostla role EP (oslabila se výlučná pravomoc Rady).
 +
 +\\ Pro jednotlivé oblasti dopravy existuje obrovské množství různých směrnic a nařízení,​ např. čtveřice nařízení sloužících k vytvoření Jednotného evropského nebe, nařízení o volném poskytování služeb v oblasti námořní dopravy, směrnice o rozvoji železnic, nařízení o přístupu na trh silniční nákladní přepravy a stovky dalších... Obecně všechny slouží k rozvoji či aplikaci základních tržních svobod na jednotlivé oblasti dopravy a k harmonizaci jednotlivých úprav.
 +
 +\\ **POLITIKA OCHRANY SPOTŘEBITELE**
 +
 +čl. 12, 169 SFEU
 +
 +* spadá mezi **sdílené pravomoci**
 +* horizontální,​ **průřezový** cíl -- hlavní úprava sice v čl. 169, ale relevantní ustanovení i např. v úpravě zemědělství (čl. 39 a 40 SFEU) či hospodářské soutěže (čl. 101, 102, 107 SFEU)
 +* zvláštní zájem na ochraně zdraví, bezpečnosti a koupěschopnosti fyzických osob jakožto spotřebitelů
 +* **pojem spotřebitele --** definován v různých směrnicích,​ definice se ale mírně liší podle účelu a smyslu směrnice, vymezení je spíše **funkční** -- ochrana se vztahuje na konkrétní osobu v konkrétní situaci - spotřebitelem je každá **fyzická osoba jednající za účelem osobní spotřeby mimo svou profesní činnost** ve vztahu k podnikateli
 +* v LS nedošlo k významným změnám oproti předchozí úpravě, jen se osamostatnil čl. 12 SFEU -> zvýšení jeho významu
 +* cílem tedy zůstává **zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a podpora zájmů spotřebitele**
 +* ochrana zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitele,​ podpora práva spotřebitele na informace a vzdělávání,​ podpora práva spotřebitelů se k ochraně svých zájmů sdružovat
 +* opatření v oblasti **úpravy smluvního práva** (nepřiměřené klauzule ve smlouvách, podmínky spotřebitelského úvěru, podomní a zásilkový prodej), **odpovědnosti** (za bezpečnost výrobku, za vady, náhrady a pomoc cestujícím v letecké přepravě),​ **kvalitativních standardů** (technické požadavky na výrobky) a **informování spotřebitele** (označování výrobků, klamavá reklama)
 +* opatření v této oblasti přijímána buď na základě harmonizačního čl. 114 SFEU (dnes převažující způsob) nebo na základě čl. 169 (3) SFEU (za účelem vytváření a fungování vnitřního trhu) **řádným legislativním postupem** po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem
 +* zachován i princip minimální harmonizace (čl. státy mohou v oblastech s minimální harmonizací přijímat i přísnější opatření za účelem vysoké ochrany spotřebitele za podmínky jejich slučitelnosti se Smlouvami, povinnost oznámit tato opatření Komisi)
 +
 +\\ \\ **POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ**
 +
 +čl. 191-193 SFEU
 +
 +* **sdílená pravomoc**
 +* **oblast minimální harmonizace** (čili možná i přísnější úprava členských států)
 +
 +\\ **cíle:**
 +
 +* **zachování,​ ochrana a zlepšování kvality** ŽP
 +* **ochrana lidského zdraví**
 +* **uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů**
 +* **podpora opatření na mezinárodní úrovni** určených k řešení regionálních a celosvětových problémů ŽP a **boj proti změně klimatu**
 +
 +\\ **zásady:​**
 +
 +* vysoká úroveň ochrany
 +* obezřetnost a prevence
 +* odvracení ohrožení především u zdroje
 +* „znečišťovatel platí“
 +
 +\\ **vývoj:**
 +
 +* zakládací smlouvy neobsahovaly výslovnou úpravu, ES neměla pravomoc v této oblasti, přesto v 70. letech jaksi „oklikou“ vydávány právní akty, které do oblasti ŽP zasahovaly
 +* požadavky ekologické politiky se časem stávaly součástí ostatních politik EU
 +* vydávání **akčních programů**,​ jejich cíle -- stanovení základních priorit, požadavky harmonizace průmyslové politiky podle potřeb oblasti ochrany ŽP, prevence
 +* JEA -- ochrana ŽP se stala **součástí primárního práva**
 +* Maastrichtská smlouva zakotvila **princip předběžné opatrnosti**
 +* další akční programy -- zdůraznění implementace práva ŽP, principy trvale udržitelného rozvoje
 +* LS k prvním třem cílům (viz výše) přidala podporu opatření na mezinárodní úrovni, **důraz na boj proti změně klimatu**, EU je jedním z nejaktivnějších hráčů na tomto poli a staví se do pozice leadera tohoto boje na mezinárodním poli, snaha o sbližování rozdílných názorů znečišťovatelů
 +* aktuální otázka -- nová podoba závazků po vypršení Kjótského protokolu ve 2012 a hlubší zapojení rychle se rozvíjejících zemí
 +* procesní stránka -- větší zapojení EP, k dosažení cílů (viz výše) se postupuje **řádným legislativním postupem** (EP + Rada po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů)
 +* oblast daní, uspořádání a užívání území, správy vodních zdrojů a jejich dostupnosti,​ využívání půdy a výběru státu mezi zdroji energie se v Radě rozhoduje zvláštním legislativním postupem **jednomyslně** (po konzultaci EP a výborů), nebo je možno rozhodovat řádným legislativním postupem, ale o použití tohoto procesu musí **jednomyslně** rozhodnout Rada na návrh Komise (po konzultaci příslušných orgánů)
 +* **akční programy obecné povahy** stanovují prioritní cíle, přijímány řádným legislativním postupem, opatření k jejich provádění přijímány jednomyslně Radou nebo řádným legislativním postupem Radou s EP (podle toho, které oblasti se týkají)
 +* **pravomoc uzavírat vnější smlouvy** v této oblasti ale **zůstává členským státům**
 +
 +\\ \\ Zdroje: Když se řekne Lisabonská smlouva, Úvod do evropského práva, učebnice Evropské právo (staré (3.) vydání), přednáška
 +
 +(pozn. autora: Ano, otázka je nechutně dlouhá, ale nezapomeňme,​ že je v zásadě třeba se fakt dobře naučit jen jednu z těch politik)
 +
 +\\ [[#​sdfootnote1anc|1]] Výjimkou je nějaká smlouva uzavřená ještě s GATTem, tady ESD neuznává přímý účinek, neboť USA to také odmítají.
 +
 +[[#​sdfootnote2anc|2]] K vnějším činnostem viz Čl. 21 SEU
 +
 +{{template>​evropske-pravo:​pfuk:​evropa:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code