Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-72 [2012/03/12 00:15] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP ======
 +
 +Zakotvení SZBP jako součást hlavy V, kap. II, čl. 23 a násl. SEU
 +
 +Otázka zahraniční a bezpečnostní spolupráce v členských státech Evropských společenství stála dlouhou dobu na okraji politického zájmu a poprvé je Společná zahraniční a bezpečnostní politika (dále jen SZBP) zmíněna až v Jednotném evropském aktu v roce 1987 (tehdy pod starým označením Evropská politická spolupráce).
 +
 +S přijetím Maastrichtské smlouvy však dochází k podstatným změnám. Předně je SZBP ustanovena jako samostatný II. pilíř, tzn., že patří mezi oblasti //​__mezivládní spolupráce__//,​ kde //​převládají//​ //​__výlučné pravomoci členských států__//​. SZBP je následně revidována Amsterodamskou smlouvou a v tomto znění zůstává zachována až do Lisabonské smlouvy.
 +
 +- **SZBP před Lisabonem**
 +
 +Společná zahraniční a bezpečnostní politika obsahuje otázky, jež se zabývají bezpečností EU, včetně postupného vymezování společné obranné politiky, což by v budoucnu mohlo vést ke společné obranné strategii, rozhodne-li tak Evropská rada. V rámci SZBP //__nejsou přijímány legislativní akty__//, pouze tzv. „operativní nástroje“ jako rozhodování o společných strategiích,​ vymezování zásad a obecných směrů SZBP, zaujímání společných postojů, posilování spolupráce. Instituce -- Evropská rada (vymezuje SZBP na té nejobecnější úrovni), Rada EU (výkonný orgán v oblasti SZBP -- přijímá rozhodnutí,​ reprezentace navenek prostřednictvím předsednického státu EU). Rozhodovací procedura -- kvalifikovaná většina, právo veta členských států, o vojenských a obranných otázkách se hlasuje jednomyslně. Veškeré administrativní a operativní výdaje jsou hrazeny ze společného rozpočtu, nerozhodne-li Rada EU jinak.
 +
 +\\   - **SZBP po Lisabonu**
 +
 +V oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky přináší Lisabonská smlouva několik klíčových změn, přesto její //​základní vlastnost// jako oblasti //​__mezivládní spolupráce__//​zůstává netknuta (projevuje se např. tím, že se hlasuje jednomyslně),​ členské státy zde sdílí určité pravomoci s EU. Členské státy si tak i nadále zachovaly své výlučné postavení v rozhodovacím procesu a Evropská komise není klíčovou institucí pro SZBP.SZBP //patří mezi vnější činnosti EU//​.<​sup><​sup>​[[#​sdfootnote2sym|2]]</​sup></​sup>​Stále platí, že v SZBP //nejsou přijímány legislativní akty//, nýbrž nástroje jako vymezení obecných směrů SZBP, rozhodnutí vymezující akce, které má Unie provést, postoje EU a posilování systematické spolupráce mezi členskými státy.
 +
 +Evropská rada dále bude určovat strategické zájmy a cíle Unie a vymezovat obecné směry SZBP, včetně záležitostí spojených s obranou. Stejně tak Rada EU zůstává výkonným orgánem, který provádí rozhodnutí. Rada EU i Evropská rada budou svá rozhodnutí přijímat jednomyslně,​ pokud Smlouvy nestanoví jinak. Evropská rada může jednomyslně rozšířit oblasti, v nichž se rozhoduje většinově (nelze u obrany a vojenství). Lisabonská smlouva však zahrnuje i možnost hlasování kvalifikovanou většinou. To v případech,​ kdy Rada EU přijímá rozhodnutí,​ kterým se provádí již dříve přijatá rozhodnutí,​ nebo když přijímá rozhodnutí na základě podnětu od Evropské rady. Přijetí rozhodnutí kvalifikovanou většinou však může člen Rady EU „ze zásadních důvodů státní politiky“ zablokovat a prosadit jeho předložení Evropské radě k jednomyslnému rozhodnut
 +
 +Za nejvýznamnější změnu v oblasti SZBP lze považovat //​__zřízení funkce vysokého představitele__//​Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (slučuje dosavadní funkce generálního tajemníka a komisaře pro vnější vztahy). Vysoký představitel je obligatorním //​__místopředsedou Komise__// a kombinuje v sobě zvláštní postavení udělené mu zmocněním Radou při výkonu SZBP, pro ostatní záležitosti,​ spadající do působnosti Komise, je však jen jejím „normálním“ členem. Klíčové je, že //​__propojuje SZBP a Evropskou komisi__//. Vysoký představitel může sám podávat návrhy pro SZBP a dále je oprávněn vést politický dialog s třetími stranami, rozuměj nečleny EU, jakož i prezentovat postoj Unie v mezinárodních organizacích,​ včetně Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (čl. 34 SEU) = reprezentuje Unii navenek. Tyto //__změny reagují na zánik role předsednického státu__////​(//​jednání Evropské rady již nepovede hlava státu či předseda vlády členského státu předsedajícího Unii v Radě, ale předseda Evropské rady). Při plnění své funkce se vysoký představitel bude opírat o nově zřizovanou __Evropskou službu pro vnější činnost__(jakýsi společný diplomatický servis).
 +
 +Negativem úpravy je nejasnost v otázce zastupování Unie při SZBP, neboť není vyřešen vzájemný poměr mezi Vysokým představitelem a předsedou Evropské rady. Předseda Evropské rady zajišťuje vnější zastupování Unie v záležitostech SZBP, aniž by však byly dotčeny pravomoci vysokého představitele (čl. 15, bod 6 SEU).
 +
 +Další zvláštností SZBP je, že v SZBP //__nemá Soudní dvůr pravomoci jako v jiných oblastech__//​. Soud nemůže přezkoumávat akty přijaté v rámci SZBP. Nicméně bude moci posuzovat legalitu přijímaných sankcí v rámci SZBP vůči jednotlivcům.
 +
 +
 +{{template>​evropske-pravo:​pfuk:​evropa:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code