Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti

čl. 37 SEU, čl. 207, 216 a 218SFEU

Vnějšími smlouvami EU rozumíme mezinárodní smlouvy uzavírané EU se třetími státy, rozuměj nečleny, nebo mezinárodními organizacemi(nejčastěji sem patří dohody o přidružení, dohody o spolupráci a obchodní dohody). Jedná se typicky o jeden z projevů subjektivity EU. Vnější smlouvy jsou nadřazeny sekundárním aktům EU, nikoli však zakládacím smlouvám (SEU a SFEU), a mohou mít i přímý účinek. Jejich přímá aplikovatelnost pro členské státy znamená, že se zde uplatňuje monistický systém = lze se jich dovolat, aniž by byla třeba další transformace.<sup>1</sup>

Postup při sjednání – Rada dává zmocnění ke sjednání a podpisu dohod a následně je uzavře. Rada přitom rozhoduje kvalifikovanou většinou, to neplatí, jestliže je vyžadována jednomyslnost nebo jedná-li se o dohodu o přidružení, dohodu s kandidátskou zemí na členství v EU a dohodu o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Doporučení ke sjednání takové dohody podává Komise nebo Vysoký představitel Unie pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), pokud se dohoda týká SZBP.

Jestliže se dohoda netýká záležitostí SZBP – (i) je nutný souhlasEvropského parlamentu, jedná-li se o dohodu o přidružení, dohodu o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, …. (čl. 218 / 6 SFEU)

- (ii) je třeba toto konzultovats Evropským parlamentem ve zbylých věcech.

Uzavření vnější smlouvy je možné: (i) pokud to primární právo předpokládá, (ii) je to nezbytné k dosažení cílů ve Smlouvách, (iii) je stanovena právně závazným aktem

Vnější smlouvy – judikatura ESD – členský stát, Evropský parlament, Rada nebo Komise si mohou vyžádat posudek od ESD a slučitelnosti takové dohody se smlouvami (SEU, SFEU) = důkaz o nadřazenosti primárního práva. Je-li posudek negativní, nemůže tato dohoda vstoupit v platnost.

* ESD: 181/73 rozsudek Haegeman

Smlouvy uzavřené mezi ES a třetími státy nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 300 SES tvoří od okamžiku, kdy vstoupí v platnost, integrální součást komunitárního, rozuměj dnešního unijního[pozn. - Autor] práva. Podle odst. 7 tohoto článku jsou takovéto smlouvy závazné pro orgány ES i pro členské státy.

Za situace, kdyby byl přijat akt sekundárního práva, jenž by byl v rozporu s vnější smlouvou, je možné tento akt napadnout žalobou na neplatnost. Je otázkou, zda je možné napadnout stejnou žalobou vnější smlouvu, neboť by to neměnilo nic z pohledu její mezinárodněprávní závaznosti.


Vnější smlouvy nelze zaměnit za tzv. smíšené smlouvy - mezinárodní smlouvy uzavírané společně EU a členskými státy se třetími státy nebo mezinárodními organizacemi(např. smlouva s WTO, smlouva o EHP)

* ESD 12/86 Demirel – také součástí komunitárního práva

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code