Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


70. PROSAZOVÁNÍ SOUTĚŽNÍHO PRÁVA V EU


Soutěžní politika, význam, cíle


Co je to hosp. soutěž + proč?


- Ekonomické soutěžení nejméně dvou podniků na stejně straně relevantního trhu

- Nač soutěž? Kvůli pluralitě podniků, jinak bychom byli rukojmími toho, kdo by příslušný trh ovládl

- Cíl: snižovat ceny či povzbuzovat inovaci a technologický pokrok, ochrana spotřebitele


Členění soutěžní politiky

* Hledisko chráněného veřejného zámu * Orchrana před monopolizací trhu, zneužitím dominatního postavení, diskriminací z důvodu původu zboží… * Hledisko adresáta * Pravidla aplikovatelná na podniky (zákaz protisoutěžních dohod…) * Pravidla aplikovatelná na org. veř. moci (antisubvenčí opatř., veřejné zakázky zakázky) * Požadovaná úroveň hosp. soutěže

* Cílem je dosáhnout takové soutěže, která umožní fungování vnitřního trhu (ne absolutně dokonalé soutěže) * Soutěž pod dohledem EU může být omezená z důvodů technických/hospodářských/sociálních - Přípustná omezení: pravidlo rozumu, omezení ve prospěch veřejné moci, ochrana veřejného zájmu


Podnik, relevantní trh

* Podnik je autonomní hosp. jednotka bez ohledu na její pr. subjektivitu nebo financování * Pr. statut je lhostejný (může být i FO) * Je to hosp. jednotka (ne nezisková organizace) * Musí být nezávislý při hosp. rozhodování * Relevantní trh je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné * Trh věcný (zaměnitelné výrobky) * Trh geografický (dostatečně homogenní podmínky na urč. území, odlišitelné od jiných * Trh časový (trvalý/dočasný)


Dohody narušující soutěž a jejich dopad a sankce

* Čl. 101 SFEU – „S vnitřním trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu…“ * Protisoutěžní (kartelová) dohoda tedy splňuje 5 podmínek a to kumulativně * Jde o dohodu * Mezi podniky * Má za cíl/následek omezení soutěže * Uvnitř společného trhu * Schopnost ovlivnit obchod mezi čl. st * Sankce * Dohoda zakázána a absolutně neplatná (ex tunc, erga omnes) * Mohou být vyjímečně, při splnenění podmínek čl. 101/3 SFEU povoleny * Forma dohody (čl. 101/1 SFEU zakazuje 3 formy) * Dohody mezi podniky * Projevem shody vůle mezi nejméně dvěma stranami * Vertikální/horizontální dohody * Rozhodnutí sdružení podniků * Není zakázáno sdružování, ale jejich vůle chovat se stejně na trhu * Jednání ve shodě * Jakákoliv forma koordinace mezi podniky, jež bez dojití až k uzavření skutečné dohody, vědomě nahrazuje spolupráci mezi nimi k újmě soutěže * Je třeba odlišit dovolené paralelní chování (cenové přizpůsobování se ostatním konkurentům na trhu)


Dominantní postavení a jeho zneužití

* „S vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.“ Čl. 102/1 SFEU * Neexistují žádné vyjímky * !Pozor: dominantní postavení není zakázáné, jen jeho zneužití! * Dominantní postavení je pozie hosp. síly podniku, která mu umožňuje, aby na relevantním trhu zabránil účinné konkurenci * Indicie * Tržní podíl – pod 40% zakládá vyvratitelnou domněnku neexistence dominance * Překážky vstupu na trh – zákonná omezení/úspory z rozsahu/existence vlastní distribuční sítě * Vyrovnávací kupní síla – tlak na podnik, jež vykonávají zákazníci * Osobní působnost pojmu (v dominantním postavení se mohou nacházet) * Jeden či více podniků (monopol, duopol, oligopol, …) * Veřejné i soukromé podniky * Nositelé zvláštních nebo výlučných práv * Podniky ovládající přírodní monopol * Podniky mající podstatná infrastrukturní zařízení (telekominukace, energetika) * Zneužití dominatního postavení * Čl. 102/2 SFEU obsahuje demonstrativní výčet * 2 kategorie: vykořisťovatelské zneužití k újmě spotřebitele (vynucování cen, omezování výroby) a vylučovací praktiky k újmě soutěže (vnucování nerovných podmínek: junktimy – vázání dodávky na dodání zboží, které s poptávaným zbožím nesouvisí, diskriminace mezi soutěžiteli; trestání za obchodování s konkurencí) * Existují liberační důvody (ochrana zdraví a bezpečnosti v souv. s výrobkem) * Důsledkem je změna struktury trhu


Články 101 a 102 SFEU

* Není vztah hierarchické podřízenosti, jsou přímo účinné, lze porušit oba najednou * Kontrola je následná, tedy kontrolují se důsledky protisoutěžních jednání na trhu * Soutěžní právo aplikují samy podniky, státní orgány a hlavně Komise * Možnost soukromoprávní žaloby na náhradu škody * Úloha komise * Pravomoci: dominantní postavení při uplatňování soutěžních předpisů EU * Monopol na návrhy nařízení a směrnic k provedení čl. 101 a 102 SFEU * Obecnou pravamoc k provádění těchto článků * Nadřazené postavení nad vnitrostátními orgány při aplikaci soutěžního práva * Řízení před Komisí * Zahájení: na návrh dotčených podniků nebo sama. Rozhodne sama o zahájení, není to však povinnost, má širokou míru uvážení * Vyšetřování: jednostranné a poté sporná fáze – slyšení dotčených podniků a třetích stran * Důkazní břemeno nese ten, kdo tvrdí porušení soutěže * Komise má vyšetřovací pravomoci, př.: vyžadovat všechny potřebné informace, kontrolovat účetní knihy a jiné dokumenty, vstupovat do všech prostor podniků, ale i bytů, vstupovat do obydlí managementu, pokud je podezření, že jsou tam ukryty informace – nutný souhlas soudu! * Vyšetřovací povinnosti: procesní garance pro podniky (právo na obranu, důvěrnost korespondence mezi podnikem a advokáty, právo podniku nesvědčit sám proti sobě) * Komise využívá další nástroje pro efektivnější prokazování kartelů: neohlášená místní šetření, program shovívavosti, procedura narovnání, dohadování o vině * Sporná fáze se zahajuje sdělením podnikům a uveřejněním v ÚV EU * Rozhodnutí: spočívá ve zjištění a příkazu k ukončení porušení, uložení prozatímního opatření, uložení sakncí, přijetí závazků porušovatele * Sankce za porušení * Absolutní neplatnost a finanční sankce (pokuty až do 10% obratu za rok či opakovaná penále do 5% denního obratu) * Pokuty mohou být snižovány (program shovívavosti) nebo zvyšovány (recidiva) * V případě koncernu/holdingu se sankce vypočítává z obratu všech podniků * Rozhodnutí Komise mohou být předmětem žaloby na neplatnost u SDEU * Vztah komise a vnitrostátmích orgánů * Vnitrostátní úřady na ochranu hosp. soutěže jsou pod kontrolou Komise * I vnitrostátní úřady jsou příslušné k aplikaci soutěžího práva EU * Principy spolupráce: decentralizace pravomocí z Komise na vitrost. org na principu spolupráce a nadřazeného postavení Komise * Nadřazené postavení Komise (čl. 105 SFEU) * Spolupráce v rámci poradního výboru (složeného ze zástupců vnitrostátních soutěžních úřadů), v rámci Evropské soutěžní sítě a mezi jednotlivými vnitrostátními soutěžními úřady


Spojování podniků

* Smyslem je bránit vzniku dominantního postavení, jež by mohlo narušovat soutěž * „…ke spojení došlo tam, kde trvalá změna kontroly je výsledkem a) spojení dvou či více dosud nezávislých podniků nebo jejich částí, nebo b) nabytí přímé/nepřímé kontroly nad celkem/částí jednoho či více podniků osobou nebo osobami, které již kontrolují alespoň jeden podnik…“ * Účatníky jsou podniky veřejné i soukromé * Formy * Fúze (spojení) znamená buď sloučení nebo splynutí, řídí se vnitrostátním pr. * Převzetí kontroly nad podnikem 1) převzetím majoritního podílu, 2) převzetím kvalifikované menšiny, 3) nabytí vlastnických nebo užívacích práv, 4) jiné smluvní nabytí vlivu * Vytvoření společného podniku: pokud zakládající podniky vykonávají společně rozohdující vliv na podnik nebo jde o společný podnik koncentrační * Unijní dimenze * Kontrole podléhají jen tato spojení podniků * Kritéria: 1) počet států, v nichž dosahují svůj obrat, 2) celosvětový obrat, 3) unijní obrat, 4) výše obratu ve 2 či 3 státech * V podmínkách je rozdíl, pokud podniky dosahují obrat pouze ve 2 státech a poté ve 3 a více * Důsledky unijní dimenze * Založení výlučné pravomoci Komise ke kontrole spojení, vnitrostátní předpisy se neaplikují * Možnost postoupení případu mezi Komisí a vnitrost. orgány v obou směrech * Postoupení od Komise před oznámením * 1) na návrh spojujících se podniků, 2) spojení má unijní dimezi, 3) mohlo by významně negativně ovlivnit soutěž * Postoupení Komisi před oznámením * 1) na návrh podniků, 2) spojení nemá unijní dim., 3) rozdílná rozhodnutí vnitrost. org. * Postoupení od Komise po oznámení * 1) na návrh členského státu, 2) a 3) viz. Postoupení od Komise před oznámením * Postoupení Komisi po oznámení * 1) na návrh čl. st., 2) spojení nemá unijní dimenzi, 3) mohlo by ovlivnit obchod mezi čl. st. a soutěž * Řízení o povolení spojení před Komisí * Oznámení – před spoj, ale po uzavření smlouvy, možnost prenotifikace (oznámit úmysl uzavření sml) * Důsledkem je povinnost přerušit realizaci spojení podniků (možné vyjímky) * Přezkum spojení – 1 nebo 2 fáze * 1. fáze: Komise prověří svoji příslušnost a poté rozhodne, zda spojení vyvolává závěžnější pochybnosti co do jeho slučitelnosti se společným trhem (25 – 35 prac. dnů) * 2. fáze: Kom. Doplňuje své info a poté rozhodne o slučitelnosti s vnitřním trhem, popřípadě s výhradou podmínek, nutných k zachování soutěže (90 + 20 + 15 prac. dnů) * Sankce * Finanční sankce a strukturální opatření (změny struktury podniku) * Rozhodnutí Komise podléhají kontrole SDEU * Dovolenost spojování podniků * Spojení podníků lze dovolit, pokud významně nebrání skutečné soutěži * Rozhodující je: 1)udržení a možný vývoj soutěže, 2) struktura a koncentrovanost trhu


Soutěžní pravidla pro čl. st. + povinnost st. Neohrožovat legislativou soutěž

* Nejen podniky, ale i čl. státy mají soutěžněprávní povinnosti: povinnost čl. st. neohrožovat legislativou soutěž; specifický vztah veřejných podniků k pravidlům soutěže; veřejné podpory; veřejné zakázky * Povinnost států neohrožovat legislativou soutěž mezi podniky * Čl. st. nesmí narušovat čl. 101 a 102 SFEU (založeno na čl. 4/3 SEU o unijní loajalitě ve spojení s požadavkem na vytvoření prostředí, v němž nebude narušována soutěž)

* Čl. st. poruší závazky, jestliže - Ukládá nebo upřednostňuje uzavření protisoutěžní dohody nebo zneužití dominantního postavení, anebo posiluje jejich důsledky - Přijme nebo udrží v platnosti zákonné nebo podzákonné předpisy, schopné eliminovat užitečnost čl. 101 a 102 SFEU * Je-li omezení soutěže současně výsledkem dohody mezi podniky a vnitrostátního zákonodárství, zahájí komise řízení proti čl. st. o porušení povinnosti ještě před odsouzením podniku



Národní monopoly, veřejné podniky a pravidla soutěže

* Státní monopoly obchodní povahy * Čl. 37 SFEU: „Členské státy upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zboží.“ * Existence monopolu musí ovlivnit obchod mezi členskými státy a musí z něj vyplývat diskriminace ukládající dováženým výrobkům vyšší zatížení než tuzemským nebo ztěžovat jejich vývoz * Do věcné působnosti čl. 37 SFEU nespadají monopoly v oblasti služeb nebo výrobní monopoly * Povinnost čl. st. uzpůsobit monopol – povinnost odstranit dikriminaci na zákaznické straně – při odběru zboží. tzn. potlačení obchodních výlučností, jež mají diskriminační dopad * Podniky s veřejným vlivem * I podniky kontrolované státem či orgány veřejné moci podléhají pravidlům soutěže, exitují však podniky se zvláštním soutěžním režimem * Podniky se zvláštním soutěžním režimem * Veřejné podniky * Podnik, v němž veřejná moc může přímo nebo nepřímo vykonávat dominantní vliv, ať už na základě vlastnictví, finační účasti nebo příslušných právních pravidel (orgány celostátní, regionální nebo místní) * Mají hosp. cíl a nezávislost rozhodování * Podniky, kterým čl. st. přiznávají zvláštní nebo výlučná práva * Podnik s výlučnými právy je soukormý podnik, jemuž bylo uděleno výlučné právo poskytovat určitou službu výlučně v urč. zeměpisné oblasti a to na zákl. pr. předpisu * Podnik se zvláštimi právy je nadán nevýlučnými právy (právy udělenými ne jen jedné, ale více osobám) ve formě různých povolení, licencí, atd. Tento vztah dovoluje veřejné moci vykonávat na tyto podniky vliv * Povinnosti členských států * Zdržovací povinnost nepřijímat Smlouvám odporující opatření (standstill) * Aktivní povinnost odstranit opatření odporující Smlouvám: * Diskriminaci z důvodu st. příslušnosti, kterou jsou veřejné podniky náchylny aplikovat * Opatření narušující soutěž, jsou zakázány zejména: * Dohody mezi veřejnými podniky * Zneužití dominantního postavení * Státní subvence * Pravomoci Komise * Komise aplikuje čl. 106 SFEU jak kontrolní, tak legislativní činností: „dohlíží na provádění ustanovení tohoto článku a vydává podle potřeby členským státům potřebné směrnice a rozhodnutí“ (čl. 106/3 SFEU) * Přijímá především individuální rozhodnutí vůči čl. st. může vydávat i směrnice, ale raději předkládá návrhy EP a Radě


Veřejné podpory

* Narušují soutěž a mohou ovlivnit obchod mezi členskými st. * Zakázány, existuje ale řada vyjímek * „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“ Čl. 107/1 SFEU * Státem nebo ze státních prostředků: zatížení veřejných financí * V jakékoli formě: všechny výhody vyjádřitelné v penězích * Podpora pozitivní – výdaj z veřejného rozpočtu * Podpora negativní – snížení zatížení podniku * Zvýhodňující určité podniky: selektivní povaha * Vyjímky z neslučitelnosti * Automatické vyjímky * Nediskriminační podpory sociální povahy * Podpory k odstraňování následků přír. pohrom a mimořádných událostí * Podpory poskytované bývalé NDR po sloučení Německa * Tyto podpory je třeba pouze ohlásit Komisi * Možnosti Komise udělit blokové vyjímky v určitých oblastech (vývoj a výzkum…) * Fakultativní vyjímky * Vyžadují udělení individuální vyjímky * Podpory, které mají napomáhat hosp. rozv. oblastí s mimořádně nízkou živ. úr. * Podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství členského státu * Podpory pro usnadnění rozvoje určité hosp. činnosti * Podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví * Jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím * Vynětí z pojmu veřejné podpory: „nestanoví-li Smlouvy jinak“ * Obchod se zemědělskými výrobky a výrobky dvojího použití * Dopravní služby * Přezkum existujících veřejných podpor * Přezkoumává Komise – administrativní fáze (strany zde podávají připomínky) se účastní dotčený stát i zvýhodněný podnik a jeho konkurenti * Do 18 měsíců musí Komise vydat rozhodnutí o slučitelnosti nebo o tom, že čl. stát musí odstranit nebo změnit příslušnou dohodu. Pokud stát toto rozhodnutí nerespektuje, Komise může podat žalobu na porušení Smluv * Na žádost může zasahovat i Rada a může jednomyslně rozhodnout, zda je podpora ne/slučitelná s vnitřním trhem (nemůže ale negovat rozh. Komise) * Přezkum nových veřejných podpor * Komise musí být včas informována o záměru udělit podporu (do 2 měsíců) * Povinnost neprodleně zahájit přezkumné řízení a rozhodnout do 18 měs. * Mezi orgány států panuje jistá nedbalost při plnění této oznamovací povinnosti * Komise má stále výlučnou pravomoc v rozhodování, vnitrostátní soudy mohou přezkoumávat zásadní neplatnost * Sankce * Odstranění nebo změna podpory * Refundace včetně úroků stanovených Komisí, která se uskuteční podle vnitrost. předpisů


Veřejné zakázky

* = nákupy zboží a služeb financované z veřejných prostředků * Právní úprava má za cíl vybudovat společný trh veřejných zakázek na principu nediskriminace zahrnující mj. i otevřenost trhů pro dodavetele z jiných čl. st., nepreferování místních dodavatelů a stejné podm. pro všechny * 2 typy směrnic: zadávací – upravují podmínky veřejných zakázek, př. směr. 2004/17 pro zakázky pro zásobování vodou, energiemi, dopravy a poštovní služby * Přezkumné – obsahují principy přezkumu úkonů zadavatele * Zadavatel zahrnuje ústření orgány st. správy, veřejné orgány regionální a místní, instituce veřejného práva, oblast vodního hops., energetiky, dopravy a telekom. * Na zakázky, jejichž hodnota nedosahuje „evropských prahových hodnot“ se použije vnitrostátní úprava * Na „nadprahové se použijí navíc další pravidla * Zakázka se povinně uveřejňuje v ÚV * Zadavatel volí jeden ze 3 postupů * Otevřený: kdokoliv může podat nabídku * Omezený: jen vybraní dodavatelé * Vyjednaný: zadavatel sám vyjednává podmínky s dodavateli * Dodavatel musí být vybrán jen na základě zvěřejněných kritérií * Vyloučit zájemce o veřejnou zakázku lze jen z taxativně vymezených důvodů * Odmítnutí uchazeči musí mít možnost přezkumného řízení * Sankce: absolutní neplatnost, někdy i povinnost nahradit škody (za nákup materiálu na plnění zakázky)

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code