Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


69. Veřejné podpory v EU

* článek 107 SFEU (bývalý čl.87 ES): státní podpory – „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“ * odstavec 2 téhož článku vyjmenovává dovolené formy veřejné podpory: podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků; podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi; podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší. * možná výjimka = když to určí Komise, pomoc kultuře, rozvoj hospodářství, významný projekt, pomoc mimořádně slabým oblastem (sociálně, hospodářsky, vysoká nezaměstnanost apod) * státní dotační nebo subvenční politika je jedním z aspektů soutěžního práva – může narušit hospodářskou soutěž na trhu (pomoc konkrétnímu podniku od státu, preference některého odvětví apod) * podstatné je hlavně zda je poskytnutá podpora schopná narušit soutěž na společném trhu (tedy hlavně komunitární rovina) * adresátem norem jsou státy, které odpovídají za slučitelnost podpor s normami evropského práva – neodpovídají podniky, i když tuto státní pomoc/veřejnou podporu přijímají! * článek 108 SFEU upravuje další režim podpor:

* Komise průběžně zkoumá podpory ve členských státech a navrhuje jim opatření, potřebná pro fungování trhu – pokud zjistí neslučitelnost podpory, nebo její zneužití, rozhodne o jejím zrušení nebo úpravě. * Pokud se stát nepřizpůsobí, věc jde k ESD (návrh Komise nebo jiný zainteresovaný stát). * Za mimořádných okolností může Rada prohlásit podporu za slučitelnou, i když by tomu tak jinak nebylo – na žádost daného státu. Pokud už Komise zahájila řízení, počká na vyjádření Rady, když ho rada nedá do 3 měsíců, rozhodne Komise * Komise musí být o záměru poskytnout nebo upravit podporu informována včas aby se mohla vyjádřit; pokud zahájí řízení, dotyčný stát musí počkat na rozhodnutí.

* veřejná podpora je nikoli pouze právním, ale také ekonomickým problémem – její podstatou je fakt, že narušuje nebo by mohla narušit hospodářskou soutěž a tím zvýhodňovat určité soutěžitele před jinými. Její regulace má za cíl udržet rovné tržní podmínky * nový zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory nahradil úpravu z roku 2000, ÚOHS je orgánem koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím. O slučitelnosti veřejné podpory se společným trhem rozhoduje Evropská komise – dříve to byl ÚOHS * formou veřejné podpory může být jakékoli opatření; v praxi jsou nejčastější dotace nebo jinak nazvané finanční podpory; charakter veřejné podpory může také mít např. výpůjčka, prodej za netržní cenu, pronájem za netržní cenu, prominutí pohledávky apod. * dotčení obchodu mezi členskými státy EU je dovozováno ze skutečnosti, že příjemce exportuje do členských států EU, že sice neexportuje do členských států EU, ale výhoda jej posílí na národním trhu, nebo příjemce exportuje do třetích zemí, kde soutěží s podniky EU; komise dovozuje, že opatření, které má lokální charakter, neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU * pravidlo de minimis: podpora vzhledem ke své výši nenaplňuje všechna kritéria veřejné podpory, a proto ji právo nepovažuje za veřejnou podporu a lze ji za splnění stanovených podmínek příjemcům poskytnout (tedy „malé“ podpory lze) - podmínka, že celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nepřesáhne částku v Kč odpovídající 200 000 EUR za období tří let. Např. celková částka podpory de minimis (podle nařízení 1998/2006) udělená každému jednotlivému podniku činném v odvětví silniční dopravy nesmí přesáhnout částku v Kč odpovídající 100 000 EUR za období tří let (toto se odvíjí od roků požívaných podnikem pro daňové účely). Určeno zvlášť částkami pro jednotlivé oblasti a obory!

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code