Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| — |
evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-67 [2012/03/12 00:15] (aktuální) |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | ====== 67. Kartelové dohody v EU ====== | ||
| + | |||
| + | - základem je článek 101 odst.1 a 2 SFEU (dříve 81 SES)://„1. Se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré// //dohody mezi podniky////, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by// //mohly// | ||
| + | |||
| + | //ovlivnit obchod mezi členskymi státy// //a jejichž// //cilem nebo výsledkem// //je vyloučení, omezení nebo// //narušení hospodářské soutěže// //na společném trhu,// //zejména// //ty, které// | ||
| + | |||
| + | //(a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;// | ||
| + | |||
| + | //(b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;// | ||
| + | |||
| + | //(c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;// | ||
| + | |||
| + | //(d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž// | ||
| + | |||
| + | //jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;// | ||
| + | |||
| + | //(e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani// | ||
| + | |||
| + | //podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.// | ||
| + | |||
| + | //2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou// //neplatné// //od počátku.“// | ||
| + | |||
| + | - podle odstavce 3 ale odstavec 1 všas může být prohlášen za neúčinný pro: “dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie, | ||
| + | |||
| + | které přispivaji ke zlepšeni vyroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřeny podil na vyhodach z toho vyplývajících, a které | ||
| + | |||
| + | (a) neukladaji přislušnym podnikům omezeni, jež nejsou k dosažení těchto cílů | ||
| + | |||
| + | nezbytná; | ||
| + | |||
| + | (b) neumožňuji těmto podnikům vyloučit hospodařskou soutěž ve vztahu k podstatné | ||
| + | |||
| + | části výrobků tímto dotčených.“ | ||
| + | |||
| + | * základní znaky skutkové podstaty: podnik (v českém kontextu soutěžitel), existence dohody (jednání ve vzájemné shodě, rozhodnutí sdružení podniků) a cíl nebo následek v podobě narušení hospodářské soutěže (demonstrativní výčet příkladů). Musí jít o znatelný dopad na hosp.soutěž (v EU dovozeno judikaturou, doktrína de minimis = netýká se bagatelních kartelů) nebo na obchod mezi členskými státy. | ||
| + | * pojem podniku: funkční pojetí, prioritou je ekonomická realita před právním formalismem, tzv koncepce jedné hospodářské jednotky (mateřská + dceřinná společnost = jeden soutěžitel) | ||
| + | * pojem podniku a soutěžitele -- jsou totožné? Definice soutěžitele v zák. o ochraně hosp. soutěže -- extenzivně vyložen pojem účasti v hospod.soutěži, ale co s právní subjektivitou? ÚOHS má nejednoznačný postoj a někdy hovoří o mateřské a dceřiné společnosti jako o soutěžitelích, ačkoli z hlediska evropského práva se jedná o jednoho soutěžitele. Rozdíly jsou ale překlenutelné interpretačně (v českém právu) -- viz NSS | ||
| + | * pojem dohody: zahrnuje smlouvy i neformální ujednání (gentlemanské dohody), vztahuje se na dohody horizontální (mezi konkurenty) i vertikální (na různých úrovních trhu), někdy lze dovodit společný postup i ze zdánlivě jednostranných jednání | ||
| + | * jednostranné jednání je postižitelné jen u dominantních podniků, proto je nutné ho odlišit od dohod | ||
| + | * sdružení podniků = profesní či obchodní asociace; je nutná snaha o unifikaci budoucího chování okruhu soutěžitelů -- to pak může být protisoutěžní | ||
| + | * jednání ve vzájemné shodě: zbytková kategorie, nejde přímo o dohodu, ale 3 znaky (sladění, navazující jednání na trhu a příčinná souvislost mezi nimi); nutnost rozlišit jednání ve shodě od pouhého paralelního chování na trhu (např. cenová politika benzinových stanic) | ||
| + | * narušení hospodářské soutěže: negativní vliv na základní parametry soutěže (cena, kvalita, kvantita produkce), jakékoli omezení volnosti jednání podniků, rozlišení dohod s cílem soutěž narušit a dohod, které to mohou jen způsobit | ||
| + | * horizontální dohody = fixace cen, rozdělení trhu, kolektivní bojkot; vertikální = určení ceny, zákaz exportu | ||
| + | * doktrína de minimis -- pod 30% = bagatelní dohody, které nespadají pod zákaz čl.101 SFEU, dále oznámení Komise o dohodách menšího významu (10% mezi konkurenty a 15% mezi nekonkurenty) | ||
| + | * vliv na obchod mezi členskými státy = evropský zákaz; hraniční ukazatel rozhoduje o tom, zda se aplikuje evropské právo nebo jen vnitrostátní; zahrnuje přímý i nepřímý vliv na tok obchodu mezi státy. Vliv na obchod ale nebude znatelný pokud podíl podniků nepřesáhne 5% na kterémkoli dotčeném trhu a u horizontálních dohod kde společný obrat nepřesáhne 40mil.eur | ||
| + | * výjimky z kartelového zákazu: de minimis, dále blokové výjimky(pojišťovnictví, distribuce motorových vozidel atd., dále několik nařízení Komise), legální výjimka -- podpora výroby a rozvoje, přiměřený podíl spotřebitelům, nezbytnost přijatých omezení (nesmí vést k vyloučení hosp.soutěže na podstatné části trhu) -- dříve se výjimky udělovaly individuálně, nyní stačí splnit podmínky té blokové (od roku 2006 v ČR) | ||
| + | * posuzování v praxi: problematické hlavně horizontální kartely, dvě velké skupiny = tvrdé kartely(cenové, tendrové) a ostatní dohody (o výměně informací, výzkumu a vývoji, společném nákupu, restrikční apod.) | ||
| + | * Klíčové je rozlišení na dohody s účelem a účinkem narušit hospodářskou soutěž. Dohodám s účelem narušit hospodářskou soutěž se doporučuje zcela vyvarovat. Je-li prošetřováno podezření na takovou dohodu, většina argumentace se odehrává o doložení existence, resp. neexistence takové dohody. Naproti tomu u dohod bez účelu, ale s možným účinkem narušit hospodářskou soutěž se argumentace zaměřuje na doložení, že zde není negativní vliv na soutěž, případně že pozitiva dohody převažují. | ||
| + | * Exklusivní odběr, výměna informací (je prosoutěžní nebo naopak součást kartelu?), franšízy ( k nim vštřícnější přístup), výhradní distribuce, společný nákup (viz ÚOHS -- Billa/Meinl -- problém pouze když mají silnou pozici na trhu) | ||
| + | * Důsledky porušení kartelového zákazu: pokuta od Komise nebo ÚOHS až do výše 10% obratu podniku, neplatnost s ohledem na čl.101 SFEU (možno I částečná neplatnost), možnost soukromoprávních žalob, někde I trestněprávní důsledky (USA, Velká Británie), dle nynějšího trestního zákoníku u nás trestné pouze tzv.tvrdé kartely | ||
| + | |||
| + | \\ __Judikáty:__ | ||
| + | |||
| + | \\ - Zákaz kartelů -- rozsudek ESD CONSTEN-GRUNDIG | ||
| + | |||
| + | * Komise zakázala dohodu mezi firmou Consten a Grundig o tom, že Consten bude výhradní prodejce zboží pro tuto společnost. Navíc chtěli označit svoje zboží speciální známkou. Consten podal žalobu ve Francii proti poškození ochranné známky vůči paralelním dovozcům.. UNEF se odvolal a podal žalobu vůči těmto dvěma společnostem u Evropské Komise, ta vydala rozhodnuté, kterémConsten napadl u ESD. | ||
| + | * z rozsudku: Tato dohoda byla způsobilá ohrozit hospodářskou soutěž, jelikož z dovozu vyloučila ostatní soutěžitele. Proto, ačkoli nejsou společnosti na stejné úrovně, se na ně vztahuje evropská úprava zákazu a nejsou z ní vyňati (kdyby ano, šlo by tím snadno tu úpravu obcházet). | ||
| + | * Ohrozilo to obchod mezi členskými státy (spotřebitel neměl na výběr) a to tím, že byla soutěž zrušena mezi distributory. To není tak nápadné, jako mezi výrobci, ale stejně je to omezení. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | {{template>evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:navigace}} | ||
