Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-67 [2012/03/12 00:15] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 67. Kartelové dohody v EU ======
 +
 +- základem je článek 101 odst.1 a 2 SFEU (dříve 81 SES)://​„1. Se společným trhem jsou neslučitelné,​ a proto zakázané, veškeré// //dohody mezi podniky////,​ rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by// //mohly//
 +
 +//ovlivnit obchod mezi členskymi státy// //a jejichž// //cilem nebo výsledkem//​ //je vyloučení,​ omezení nebo// //​narušení hospodářské soutěže// //na společném trhu,// //​zejména//​ //ty, které//
 +
 +//(a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;//​
 +
 +//(b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;//​
 +
 +//(c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;//​
 +
 +//(d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž//
 +
 +//jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;//​
 +
 +//(e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani//
 +
 +//podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.//​
 +
 +//2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou// //​neplatné//​ //od počátku.“//​
 +
 +- podle odstavce 3 ale odstavec 1 všas může být prohlášen za neúčinný pro: “dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,
 +
 +které přispivaji ke zlepšeni vyroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřeny podil na vyhodach z toho vyplývajících,​ a které
 +
 +(a) neukladaji přislušnym podnikům omezeni, jež nejsou k dosažení těchto cílů
 +
 +nezbytná;
 +
 +(b) neumožňuji těmto podnikům vyloučit hospodařskou soutěž ve vztahu k podstatné
 +
 +části výrobků tímto dotčených.“
 +
 +* základní znaky skutkové podstaty: podnik (v českém kontextu soutěžitel),​ existence dohody (jednání ve vzájemné shodě, rozhodnutí sdružení podniků) a cíl nebo následek v podobě narušení hospodářské soutěže (demonstrativní výčet příkladů). Musí jít o znatelný dopad na hosp.soutěž (v EU dovozeno judikaturou,​ doktrína de minimis = netýká se bagatelních kartelů) nebo na obchod mezi členskými státy.
 +* pojem podniku: funkční pojetí, prioritou je ekonomická realita před právním formalismem,​ tzv koncepce jedné hospodářské jednotky (mateřská + dceřinná společnost = jeden soutěžitel)
 +* pojem podniku a soutěžitele -- jsou totožné? Definice soutěžitele v zák. o ochraně hosp. soutěže -- extenzivně vyložen pojem účasti v hospod.soutěži,​ ale co s právní subjektivitou?​ ÚOHS má nejednoznačný postoj a někdy hovoří o mateřské a dceřiné společnosti jako o soutěžitelích,​ ačkoli z hlediska evropského práva se jedná o jednoho soutěžitele. Rozdíly jsou ale překlenutelné interpretačně (v českém právu) -- viz NSS
 +* pojem dohody: zahrnuje smlouvy i neformální ujednání (gentlemanské dohody), vztahuje se na dohody horizontální (mezi konkurenty) i vertikální (na různých úrovních trhu), někdy lze dovodit společný postup i ze zdánlivě jednostranných jednání
 +* jednostranné jednání je postižitelné jen u dominantních podniků, proto je nutné ho odlišit od dohod
 +* sdružení podniků = profesní či obchodní asociace; je nutná snaha o unifikaci budoucího chování okruhu soutěžitelů -- to pak může být protisoutěžní
 +* jednání ve vzájemné shodě: zbytková kategorie, nejde přímo o dohodu, ale 3 znaky (sladění, navazující jednání na trhu a příčinná souvislost mezi nimi); nutnost rozlišit jednání ve shodě od pouhého paralelního chování na trhu (např. cenová politika benzinových stanic)
 +* narušení hospodářské soutěže: negativní vliv na základní parametry soutěže (cena, kvalita, kvantita produkce), jakékoli omezení volnosti jednání podniků, rozlišení dohod s cílem soutěž narušit a dohod, které to mohou jen způsobit
 +* horizontální dohody = fixace cen, rozdělení trhu, kolektivní bojkot; vertikální = určení ceny, zákaz exportu
 +* doktrína de minimis -- pod 30% = bagatelní dohody, které nespadají pod zákaz čl.101 SFEU, dále oznámení Komise o dohodách menšího významu (10% mezi konkurenty a 15% mezi nekonkurenty)
 +* vliv na obchod mezi členskými státy = evropský zákaz; hraniční ukazatel rozhoduje o tom, zda se aplikuje evropské právo nebo jen vnitrostátní;​ zahrnuje přímý i nepřímý vliv na tok obchodu mezi státy. Vliv na obchod ale nebude znatelný pokud podíl podniků nepřesáhne 5% na kterémkoli dotčeném trhu a u horizontálních dohod kde společný obrat nepřesáhne 40mil.eur
 +* výjimky z kartelového zákazu: de minimis, dále blokové výjimky(pojišťovnictví,​ distribuce motorových vozidel atd., dále několik nařízení Komise), legální výjimka -- podpora výroby a rozvoje, přiměřený podíl spotřebitelům,​ nezbytnost přijatých omezení (nesmí vést k vyloučení hosp.soutěže na podstatné části trhu) -- dříve se výjimky udělovaly individuálně,​ nyní stačí splnit podmínky té blokové (od roku 2006 v ČR)
 +* posuzování v praxi: problematické hlavně horizontální kartely, dvě velké skupiny = tvrdé kartely(cenové,​ tendrové) a ostatní dohody (o výměně informací, výzkumu a vývoji, společném nákupu, restrikční apod.)
 +* Klíčové je rozlišení na dohody s účelem a účinkem narušit hospodářskou soutěž. Dohodám s účelem narušit hospodářskou soutěž se doporučuje zcela vyvarovat. Je-li prošetřováno podezření na takovou dohodu, většina argumentace se odehrává o doložení existence, resp. neexistence takové dohody. Naproti tomu u dohod bez účelu, ale s možným účinkem narušit hospodářskou soutěž se argumentace zaměřuje na doložení, že zde není negativní vliv na soutěž, případně že pozitiva dohody převažují.
 +* Exklusivní odběr, výměna informací (je prosoutěžní nebo naopak součást kartelu?), franšízy ( k nim vštřícnější přístup), výhradní distribuce, společný nákup (viz ÚOHS -- Billa/Meinl -- problém pouze když mají silnou pozici na trhu)
 +* Důsledky porušení kartelového zákazu: pokuta od Komise nebo ÚOHS až do výše 10% obratu podniku, neplatnost s ohledem na čl.101 SFEU (možno I částečná neplatnost),​ možnost soukromoprávních žalob, někde I trestněprávní důsledky (USA, Velká Británie), dle nynějšího trestního zákoníku u nás trestné pouze tzv.tvrdé kartely
 +
 +\\ __Judikáty:​__
 +
 +\\   - Zákaz kartelů -- rozsudek ESD CONSTEN-GRUNDIG
 +
 +* Komise zakázala dohodu mezi firmou Consten a Grundig o tom, že Consten bude výhradní prodejce zboží pro tuto společnost. Navíc chtěli označit svoje zboží speciální známkou. Consten podal žalobu ve Francii proti poškození ochranné známky vůči paralelním dovozcům.. UNEF se odvolal a podal žalobu vůči těmto dvěma společnostem u Evropské Komise, ta vydala rozhodnuté,​ kterémConsten napadl u ESD.
 +* z rozsudku: Tato dohoda byla způsobilá ohrozit hospodářskou soutěž, jelikož z dovozu vyloučila ostatní soutěžitele. Proto, ačkoli nejsou společnosti na stejné úrovně, se na ně vztahuje evropská úprava zákazu a nejsou z ní vyňati (kdyby ano, šlo by tím snadno tu úpravu obcházet).
 +* Ohrozilo to obchod mezi členskými státy (spotřebitel neměl na výběr) a to tím, že byla soutěž zrušena mezi distributory. To není tak nápadné, jako mezi výrobci, ale stejně je to omezení.
 +
 +
 +{{template>​evropske-pravo:​pfuk:​evropa:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code