Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


67. Kartelové dohody v EU

- základem je článek 101 odst.1 a 2 SFEU (dříve 81 SES):„1. Se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly

ovlivnit obchod mezi členskymi státy a jejichž cilem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které

(a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;

(b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;

© rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;

(d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž

jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;

(e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani

podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

2. Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.“

- podle odstavce 3 ale odstavec 1 všas může být prohlášen za neúčinný pro: “dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

které přispivaji ke zlepšeni vyroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřeny podil na vyhodach z toho vyplývajících, a které

(a) neukladaji přislušnym podnikům omezeni, jež nejsou k dosažení těchto cílů

nezbytná;

(b) neumožňuji těmto podnikům vyloučit hospodařskou soutěž ve vztahu k podstatné

části výrobků tímto dotčených.“

* základní znaky skutkové podstaty: podnik (v českém kontextu soutěžitel), existence dohody (jednání ve vzájemné shodě, rozhodnutí sdružení podniků) a cíl nebo následek v podobě narušení hospodářské soutěže (demonstrativní výčet příkladů). Musí jít o znatelný dopad na hosp.soutěž (v EU dovozeno judikaturou, doktrína de minimis = netýká se bagatelních kartelů) nebo na obchod mezi členskými státy. * pojem podniku: funkční pojetí, prioritou je ekonomická realita před právním formalismem, tzv koncepce jedné hospodářské jednotky (mateřská + dceřinná společnost = jeden soutěžitel) * pojem podniku a soutěžitele – jsou totožné? Definice soutěžitele v zák. o ochraně hosp. soutěže – extenzivně vyložen pojem účasti v hospod.soutěži, ale co s právní subjektivitou? ÚOHS má nejednoznačný postoj a někdy hovoří o mateřské a dceřiné společnosti jako o soutěžitelích, ačkoli z hlediska evropského práva se jedná o jednoho soutěžitele. Rozdíly jsou ale překlenutelné interpretačně (v českém právu) – viz NSS * pojem dohody: zahrnuje smlouvy i neformální ujednání (gentlemanské dohody), vztahuje se na dohody horizontální (mezi konkurenty) i vertikální (na různých úrovních trhu), někdy lze dovodit společný postup i ze zdánlivě jednostranných jednání * jednostranné jednání je postižitelné jen u dominantních podniků, proto je nutné ho odlišit od dohod * sdružení podniků = profesní či obchodní asociace; je nutná snaha o unifikaci budoucího chování okruhu soutěžitelů – to pak může být protisoutěžní * jednání ve vzájemné shodě: zbytková kategorie, nejde přímo o dohodu, ale 3 znaky (sladění, navazující jednání na trhu a příčinná souvislost mezi nimi); nutnost rozlišit jednání ve shodě od pouhého paralelního chování na trhu (např. cenová politika benzinových stanic) * narušení hospodářské soutěže: negativní vliv na základní parametry soutěže (cena, kvalita, kvantita produkce), jakékoli omezení volnosti jednání podniků, rozlišení dohod s cílem soutěž narušit a dohod, které to mohou jen způsobit * horizontální dohody = fixace cen, rozdělení trhu, kolektivní bojkot; vertikální = určení ceny, zákaz exportu * doktrína de minimis – pod 30% = bagatelní dohody, které nespadají pod zákaz čl.101 SFEU, dále oznámení Komise o dohodách menšího významu (10% mezi konkurenty a 15% mezi nekonkurenty) * vliv na obchod mezi členskými státy = evropský zákaz; hraniční ukazatel rozhoduje o tom, zda se aplikuje evropské právo nebo jen vnitrostátní; zahrnuje přímý i nepřímý vliv na tok obchodu mezi státy. Vliv na obchod ale nebude znatelný pokud podíl podniků nepřesáhne 5% na kterémkoli dotčeném trhu a u horizontálních dohod kde společný obrat nepřesáhne 40mil.eur * výjimky z kartelového zákazu: de minimis, dále blokové výjimky(pojišťovnictví, distribuce motorových vozidel atd., dále několik nařízení Komise), legální výjimka – podpora výroby a rozvoje, přiměřený podíl spotřebitelům, nezbytnost přijatých omezení (nesmí vést k vyloučení hosp.soutěže na podstatné části trhu) – dříve se výjimky udělovaly individuálně, nyní stačí splnit podmínky té blokové (od roku 2006 v ČR) * posuzování v praxi: problematické hlavně horizontální kartely, dvě velké skupiny = tvrdé kartely(cenové, tendrové) a ostatní dohody (o výměně informací, výzkumu a vývoji, společném nákupu, restrikční apod.) * Klíčové je rozlišení na dohody s účelem a účinkem narušit hospodářskou soutěž. Dohodám s účelem narušit hospodářskou soutěž se doporučuje zcela vyvarovat. Je-li prošetřováno podezření na takovou dohodu, většina argumentace se odehrává o doložení existence, resp. neexistence takové dohody. Naproti tomu u dohod bez účelu, ale s možným účinkem narušit hospodářskou soutěž se argumentace zaměřuje na doložení, že zde není negativní vliv na soutěž, případně že pozitiva dohody převažují. * Exklusivní odběr, výměna informací (je prosoutěžní nebo naopak součást kartelu?), franšízy ( k nim vštřícnější přístup), výhradní distribuce, společný nákup (viz ÚOHS – Billa/Meinl – problém pouze když mají silnou pozici na trhu) * Důsledky porušení kartelového zákazu: pokuta od Komise nebo ÚOHS až do výše 10% obratu podniku, neplatnost s ohledem na čl.101 SFEU (možno I částečná neplatnost), možnost soukromoprávních žalob, někde I trestněprávní důsledky (USA, Velká Británie), dle nynějšího trestního zákoníku u nás trestné pouze tzv.tvrdé kartely


Judikáty:


- Zákaz kartelů – rozsudek ESD CONSTEN-GRUNDIG

* Komise zakázala dohodu mezi firmou Consten a Grundig o tom, že Consten bude výhradní prodejce zboží pro tuto společnost. Navíc chtěli označit svoje zboží speciální známkou. Consten podal žalobu ve Francii proti poškození ochranné známky vůči paralelním dovozcům.. UNEF se odvolal a podal žalobu vůči těmto dvěma společnostem u Evropské Komise, ta vydala rozhodnuté, kterémConsten napadl u ESD. * z rozsudku: Tato dohoda byla způsobilá ohrozit hospodářskou soutěž, jelikož z dovozu vyloučila ostatní soutěžitele. Proto, ačkoli nejsou společnosti na stejné úrovně, se na ně vztahuje evropská úprava zákazu a nejsou z ní vyňati (kdyby ano, šlo by tím snadno tu úpravu obcházet). * Ohrozilo to obchod mezi členskými státy (spotřebitel neměl na výběr) a to tím, že byla soutěž zrušena mezi distributory. To není tak nápadné, jako mezi výrobci, ale stejně je to omezení.

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code