Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


66. Zneužití dominantního postavení v EU

- základem je článek 102 SFEU (dříve 82 SES): Se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneuživaly dominantního

postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.

Takové zneužívání může zejména spočívat:

(a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo

prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;

(b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;

© v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné

povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářske soutěži;

(d) v podmiňování uzavření smluv tim, že druhá strana přijme další plnění, která ani

věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouviseji.

* Znaky skutkové podstaty zneužití dominantního postavení jsou:

- podnik (či více podniků) – funkční pojetí podniku, prioritou je ekonomická realita před právním formalismem, tzv koncepce jedné hospodářské jednotky (mateřská + dceřinná společnost = jeden soutěžitel); na entity, které nejsou podniky nelze článek aplikovat - dominantní postavení (individuální x kolektivní) - na společném trhu/jeho podstatné části (podstatou je vliv na obchod mezi členskými státy) – hraniční ukazatele - zneužití tohoto postavení (dle generální klauzule, demonstrativní výčet)

* dominantní postavení musí být na tzv. relevantním trhu (produktový, geografický, časový); viz sdělení Komise o definici rel.trhu. (zjišťovat konkurenční omezování, zjistit soutěžitele, kteří mohou omezovat a vypočítávat podíly na trhu – info o tržní síle) * na rozdíl od úpravy v SES ve SFEU není ustanovení o narušovaní soutěže na vnitřním trhu – výjimka prosazená Francií; nenarušená soutěž není cílem ale prostředkem k dosažení cílů Unie – podle Komise ale její pravomoce nejsou tímto vypuštěním omezeny * pojem dominance = tak hospodářsky silné postavení,které umožňuje podniku chovat se ve značné míře nezávisle na jeho konkurentech a zákaznících (ESD ve věci 322/81 Michelin v Komise); v českém kontextu tato definice převzata do §10 zákona o ochraně hospodářské soutěže (domněnka neexistence dominance pod 40% na trhu); ale tržní podíl sám o sobě nestačí, posuzují se i další faktory (odstup konkurentů za tímto soutěžitelem a vývoj podílu v čase) – nad 75% silná domněnka dominance, u stabilních trhů stačí samo o sobě * pojem zneužití: objektivní význam - nezáleží na subjektivním úmyslu podniku (když je úmysl protisoutěžní může sloužit jako doprovodný argument pro závěr o zneužití). Ke zneužití může v některých případech dojít i přesto, že dotčené jednání bylo iniciováno na žádost zákazníka (např. exklusivní dohody, věrnostní slevy); materiální podmínka ⇒ narušení hospodářské soutěže (v českém kontextu § 11 OHS hovoří také o újmě jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů). Rozlišení mezi protisoutěžním jednáním a férovou (byť tvrdou) hospodářskou soutěží. Koncept tzv. zvláštní odpovědnosti dominantního podniku. * typy zneužívajících praktik: vykořisťovací (vysoké ceny, omezování výroby), vylučovací (predátorské ceny, exklusivní dohody), diskriminační (obecně spadají do předchozích kat.), strukturální * predátorské ceny – pod úrovní průměrných nákladů (eliminace konkurence – kauza Tetra Pak II); výjimkou krátkodobé zaváděcí programy, reakce na ceny konkurence – judikatura zde ale nejednoznačná * cenová diskriminace – rozdílné podmínky vůči zákazníkům dominantního podniku (dle judikatury I diskriminace spotřebitelů); problémem je pouze diskriminace srovnatelných zákazníků (odlišný přístup nutno zdůvodnit – př.množstevní slevy) * slevy – nejvíce kritizována dosavadní judikatura, která hodnotí více užitý typ slevy než jeho reálný dopad. V nových pokynech Komise posun – více ekonomický přístup. Problémové jsou souhrnné či vázané typy slev (se zvýšeným odběrem není spojena úspora nákladů) a slevy za věrnost či loajalitu (Hoffmann-La Roche) a růstové slevy (podmíněné navyšování odběru – Michelin) * závazky exklusivity: v tradiční judikatuře protisoutěžní chování (ESD ve věci Hoffmann – La Roche), ale relaxováno v některých případech (Coca-Cola) – ale nutnost doložit zablokování trhu * odmítnutí dodávat: dominantní podnik nesmí odmítnout dodávku zákazníkovi za to že tento obchoduje s konkurencí, možno jen z objektivních důvodů (zákazník zadlužen) * důsledky porušení: pokuta ze strany Komise až do 10% obratu podniku, případná neplatnost, došlo-li ke zneužití v důsledku smlouvy (exklusivita), možnost soukromoprávních žalob, příp. trestněprávní důsledky(v ČR ale ne!)


Judikáty:


- Pojem podniku – rozsudek ESD HÖFNER (Klaus Hofner a Fritz Elser v. Macrotron GmbH)

* v Mnichově žaloba personálních poradců Hofnera a Elsera proti společnosti Macrotron o zaplacení honorářů za pomoc s obsazením místa vedoucího prodeje * trh práce byl regulován v Německu speciální úpravou, kt.měla zajistit maximální zaměstnanost a podle §14AFG vykonávalo monopol zprostředkování práce Spolkové zařízení * navzdory zákonnému zákazu se ale děla i soukromá zprostředkovatelská činnost pro vedoucí místa, která byla v Německu trpěna, nicméně smlouva tak byla podle německého obč.zákoníku neplatná * ve sporu šlo o slučitelnost smlouvy s AFG – žalobci představili společnosti v rámci svých povinností uchazeče, který byl podle nich vhodný. Žalovaný ale kandidáta nepřijal a odmítl jim vyplatit dohodnutý honorář. Žaloba byla zamítnuta, ale odvolací soud předložil ESD 4 předběžné otázky, které byly předmětem jeho rozhodování * z rozsudku: podnik je funkční kategorie ekonomického charakteru založená na účasti na hospodářském životě, mohou to být PO I FO a právní forma je nerozhodná. Zprostředkovatelny byly státem udržovanými podniky v dominantním postavení a tyto služby nepředstavovaly služby obecného hospodářského zájmu – nebyly navíc ve stavu, kdy by uspokojily poptávku a znemožňovaly skutečný výkon zprostředkovatelské činnosti soukromníky zachováváním zákonného ustanovení. Jednotka zařízení veřejného práva může být kvalifikována jako podnik – proto je to podnik monopolní, který by ale znamenal porušení pouze pokud by zneužíval svého postavení.


- Zákaz zneužívání dominantního postavení – rozsudek ESD HOFFMANN LA ROCHE (Hoffmann-La Roche v. Komise)

* La Roche měl dominantní postavení v každém z několika vitamínů, které vyráběl a distribuoval. Měl podíly 47%, 41-51% a 80% a smlouvy s 22 velkými distributory a prodejci (vč.Merck a Unilever). Někteří z nich souhlasili s nákupem vitamínů výlučně od Roche – ten se zavázal k věrnostním rabatům (slevám) které byly účinné pokud kupující dosáhl určitých mezních limitů odběru. Tyto slevy byly aplikovány kumulativně na několik druhů vitamínů. * Smlouvy o rabatech obsahovaly tzv. anglickou klauzuli, ale s omezením její působnosti (jestliže zákazník dostane jinou lepší nabídku a Roche nesníží cenu, aby se jí přiblížil, tak může zákazník nakoupit od soutěžitele bez ztráty rabatu).- navíc Roche uzavřel smlouvu o vzájemném prodeji se společností Merck (vitamíny za výrobky z fosforu a slevy 20%). * Věrnostní slevy byly určeny pro poškození konkurence a nezakládaly se na reálné úspoře nákladů. Byla to cenová diskriminace, protože jakmile kupující začal nakupovat u Roche, byl motivován nenakupovat už u nikoho jiného. Roche argumentoval anglickou klauzulí, která podle něj ruší toto, ale soud to odmítl, protože je použitelná jen za velmi omezených okolností a tedy způsobilá zhoršovat vykořisťování dominantních pozicí. * z rozsudku: Roche měl dominantní a nezávislou pozici na sedmi relevantních trzích (různé druhy vitamínů) a v rámci trhu byl schopen vyloučit účinnost soutěž s ohledem na slabou pozici konkurence. Roche kritizoval výpočet podílu v rozhodnutí a vytýkal komisi, že nezohlednila jeho chování na trhu, zejména stálý a podstatný pokles ceny vitamínů – což podle něj prokázalo existence účinné soutěže. * Roche ale bylo vůči ostatním ve výhodě (technologicky napřed, nejširší škála nabídky, specializovaná a rozsáhlá síť odbytu, je to největší výrobce vitamínů na světě) a byl obchodním partnerem, kterého nelze obejít, z toho plyne jeho dominantní postavení – je to souhrn různých faktorl včetně podílu na relevantních trzích.


- Evropská dimenze narušení soutěže – rozsudek ESD VÖLK (Franz Völk v. J.Verwaecke)

* Volk byla společnost prodávající pračky a Verwaecke se starala o odbyt elektrických přístrojů. Uzavřely spolu smlouvu podle které Verwaecke měl být výhradním prodejcem výrobků Volk na trhu Belgie a Lucemburska. Došlo k neshodám ohledně provádění smlouvy a Volk je zažaloval. Soud v Mnichově položil ESD předběžnou otázku. * z rozsudku: Dohoda ovlivní obchod mezi členskými státry jen pokud je toho schopná. Vzhledem k tomu, že oba účastníci mají na relevantním trhu velmi slab postavení, není tato dohoda způsobilá trh reálně ovlivnit. Nejedná se tedy o nebezpečné, ale o bagatelní jednání, které není zakázané.


- Zákaz zneužívání dominantního postavení – rozsudek ESD CHIQUITA BANÁNY (United Brands Company a United Brands Continental v. Komise)

* UBC byl v době rozhodování největší producent banánů na světě a její dceřinná společnost (UBC) byla pověřena koordinací odbytu ve všech státech ES. Ceny banánů se v jednotlivých členských státech výrazně lišily a poté co roli výhradní distribuce pro Dánsko převzala firma Olessen, UBC jí přestala dodávat banány. Komise shledala UBC vinnou z porušení soutěže a uložila jí pokutu. * UBC byla společností s vertikální strukturou a podílem 40% na trhu, její značka Chiquita byla nejznámější na světě díky mohutné reklamě – ceny těchto banánů byly až .o 40% vyšší než neznačkovaných. * z rozsudku: UBC měl dominantní postavení a mohl se chovat nezávisle. Hospodářská síla podniku není určena jeho ziskovostí! * Komise nahlížela na banány z hlediska jejich zaměnitelnosti s jiným ovocem, tedy jak je možné je nahradit, to významné. Banány dozrávají po celý rok a jsou tedy neustále dostupné, současně nemají pecky a jsou měkké, jsou tedy dobré pro staré lidi a děti – otázka je, kolik z populace tito tvoří. Porovnání s broskvemi (nemožno nahradit) a hrozny (částečně možno). * Podnik v dominantním postavení může zabrzdit dodávky dlouhodobému zákazníkovi, jestliže příkazy dané zákazníkem jsou nečestné. Takovéto jednání je ale neslučitelné se Smlouvou a to protože odmítnutí prodávat by omezilo trh ke škodě spotřebitelů a cedlo by k rozšíření diskriminace, která by mohla vyloučit jiného soutěžitele z relevatního trhu.

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code