Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


62. Svoboda usazování v EU

Význam, hospodářská funkce, koncepce Smlouvy

* po Lisabonské smlouvě označováno i jako právo usazování * svobodou usazování se rozumí přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, zřizování a řízení podniků * SFEU zaručuje právo státních příslušníků členských států usadit se na území jiného členského státu za účelem podnikání a to za stejných podmínek, jaké mají příslušníci tohoto druhého státu (tzv. národní režim) * zakazuje také opatření, která mají jak přímou, tak nepřímou diskriminační povahu * týká se FO i PO * FO však musí být státním příslušníkem některého členského státu (ale bez ohledu na to, zda má nebo nemá bydliště na území Unie) * PO – „společnost“ či „podnik“ (dceřiná společnost, pobočka) musí být :

1) založena podle práva některého člen. státu

2) své sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu mít na území Unie

* svoboda podnikání je svobodou podnikatelů, znamená volný pohyb samostatně výdělečných osob * mezi svobodou pohybu pracovníků a svobodou pohybu podnikatelů jsou paralely:

obě jsou součástí základní svobody – pohybu osob, která znamená rovné zacházení bez ohledu na občanství a vychází ze společného trhu v rámci EU

* hospodářský význam svobody podnikání = vytváření právních předpokladů pro svobodné ekonomicky podmíněné postavení uvnitř společného trhu tak, aby každý subjekt mohl podnikat tam, kde jsou pro něj optimální podmínky


Národní režim

* základem je rovné zacházení * výkon podnikatelských práv je spojen s nutností prokázat určité schopnosti, předložit vysvědčení, diplomy apod. * národní režim se vztahuje i na kapitálovou účast státních příslušníků Unie ve společnostech založených podle občanského nebo obchodního práva včetně družstev či i v jiných PO veřejného nebo soukromého práva s výjimkou neziskových organizací

- zákaz přímé a nepřímé diskriminacena základě státního občanství a jiná omezení

- čl. 49 SFEU – speciální forma zákazu diskriminace k čl. 18/1 SFEU

- nepřímou diskriminaci mohou ospravedlnit pouze psané důvody v čl. 52 SFEU

- zatímco k ospravedlnění nepřímé diskrim. postačí nepsané důvody kateg. požadavků

- přímá diskriminace existuje tehdy, je-li kritériem rozlišování státní příslušnost – je

v rozporu s čl. 49 SFEU, pokud se na ni nevztahuje výjimka čl 51, resp. čl. 52 SFEU


- možnost obrácené diskriminace:

= zhoršování postavení tuzemců

- je možná, nezakazuje se horší postavení tuzemců ve srovnání s cizinci


Komunitární aspekt

* přeshraniční prvek zpravidla existuje, jestliže se účastník hospodářského života integruje ve státě, jehož občanství nemá anebo komunitární dimenzi má i vztah, jestliže se podnikající osoba obrací proti právní úpravě vlastního státu, pokud by jej omezovala v usazení se jinde


Právní základ

* primární právo (čl. 49-55 SFEU) * Všeobecný program zrušení omezení svobody podnikání – obsahuje osobní okruh beneficientů, definuje omezení, která je třeba zrušit a časový rozvrh * směrnice – mají liberalizační nebo koordinační zaměření * judikatura – posiluje uznávání principu svobody


Osobní působnost

* fyzické osoby mohou využívat primárního a sekundárního oprávnění (čl. 49 SFEU) bezprostředně jen tehdy, jsou-li občany EU * právnické osoby tehdy, jsou-li založeny podle práva členského státu a mají sídlo podle stanov na území členského státu (čl. 54/1 SFEU) * provozování výdělečné činnosti – zahrnuje pouze ekonomicky podmíněné situace a této svobody usazování se může dovolat jen ten, kdo výdělečnou činnost skutečně vykonává nebo vykonávat zamýšlí a výsledkem této činnosti je hospodářský pokrok, nikoli nezbytně též peněžní zisk (např. charitativní činnost) * podnikání je integrace – předpokládá, že nejsou obcházeny předpoklady pro využívání této svobody a předpokládá pevnou entitu (zařízení se) v hostitelském státě



Pojem podnikání (usazování), obsah svobody podnikání

* definice podnikání není ve Smlouvě, ani v plné šíři v čl. 49/2 SFEU * podnikání není pouhé zahájení existence určitého podniku v jiném členském státě, ale i profesionální výkon činnosti samostatně výdělečné osoby na území jiného člen. státu * osoby, státní příslušníci jiného členského státu, se mohou přesídlit a vykonávat činnost, zakládat podniky v jiném členském státě * činností (ve smyslu samostatné výdělečné činnosti, čl. 49/2 SFEU) = pouze činnost legální


Obsah primárního oprávnění (primární a sekundární podnikání)

* primární podnikání - zahrnuje změnu sídla samostatně výdělečně činných osob a zahájení samostatné činnosti v jiném členském státě * sekundární podnikání = zřizování zastoupení, pobočky nebo dceřiné společnosti z jednoho čl. státu do druhého * čl. 49/1 SFEU rozlišuje jako formy sekundárního usazování - zastoupení, pobočku nebo dceřinou společnost - dceřiné společnosti mají právní subjektivitu * pojem pobočka a zastoupení nemusí být rozlišen, jde o nesamostatné části podniku, a samostatní zástupci nebo zprostředkovatelé nepředstavují sekundární usazování


Sekundární a komplementární oprávnění

* sekundární práva umožňují a podmiňují výkon primárních práv, tj. zahrnují právo vstupu na území cizího členského státu, právo pobytu a volného pohybu, stejně jako právo zůstat v cizím členském státě


Svoboda podnikání (usazování) – omezení a výjimky

- omezení svobody podnikání = příslušník jiného členského státu nebo zahraniční společnost mají horší postavení nežli tuzemský občan nebo tuzemské PO

- nevýhodou– rozdíly ve správních řízeních a postupech státních orgánů, větší nejistota při jinak rovnocenném právním postavení (cizinci musí žádat o prodloužení povolení)

- stejně tak diskriminační je požadavek zaručení vzájemnosti podmínek či předpokladů k podnikání


Obecné výjimky ze svobody usazování (výslovná omezení)

1) se týká činností spjatých s výkonem veřejné moci v daném členském státě

- veřejná moc je vyňata z působnosti svobody podnikání, tzn. že k veřejné moci mohou být povoláni pouze vlastní státní příslušníci

- pojem veřejné moci není definován, určí jej členské státy, jde o činnosti, které jsou spojeny s určitou profesí, např. činnost notáře ověřujícího listiny

- dříve mohla Rada na návrh Komise stanovit kvalifikovanou většinou, že některé činnosti jsou z ustanovení o právu usazování vyňaty (tzn. že se na ně uvedené výjimky nevztahují) – nyní se na rozhodování Rady podílí Evropský parlament v rámci řádného legislativního postupu


2) možnost členských států uplatnit vnitrostátní úpravou zvláštní režim zacházení pro cizí státní příslušníky z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnostiči ochrany veřejného zdraví (čl. 52/1 SFEU)

- i v tomto případě se na případném vydání směrnice ke koordinaci předpisů v této oblasti bude nově podílet Evropský parlament v rámci řádného legislativního procesu


omezení svobody podnikání (nepsaná omezení)

- národní úpravy bránící výkonu základních svobod zaručených Smlouvou musí splňovat čtyři předpoklady :

- aplikace nediskriminatorním způsobem - ve veřejném zájmu - zaručují uskutečnit cíl, který sledují - nesmí přesahovat to, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle


* jedná se zpravidla o specifické bránění přístupu na trh:

- zákaz činnosti – absolutní omezení přístupu - státní monopoly - požadavky pro výkon určitých činností – zákaz zřízení více poboček, regulace potřeb pro dosažení určitého cíle - nutnost pobytu či bydliště v místě výkonu činnosti - různé předpoklady k povolení přístupu, např. členství v komorách - kvalifikační předpoklady


- členské státy dále požadují určité osobní předpoklady u cizince – tzv. průkaz bezúhonnosti, osvědčení dobré pověsti, průkaz zdraví fyzického a duševního



Zdroje: - Evropské právo; Tichý/Arnold/Svoboda/Zemánek/Král; 3. vydání, C. H. Beck 2006; s. 112-113, 459-504 – vybrané kapitoly

- Když se řekne Lisabonská smlouva – str. 77-78

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code