Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


61. Schengenský systém

-původ spolupráce lze odvodit od tzv. Saarbrückenské dohody, sjednané mezi SRN a Francií 13. června 1984 v důsledku zmobilizování evropských řidičů pro dálkovou silniční přepravu proti velkým zdržením na hranicích

- cílem bylo vytvoření zóny volného pohybu se zrušením kontrol na společných vnitřních hranicích (schengenský prostor)

- předchůdce třetího pilíře (spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí) – nejvýznamnější mezinárodně právní úprava před podepsáním Maastrichtské smlouvy

- soulad a slučitelnost s právem EU možný z toho důvodu, že jejich cíle jsou shodné


* 14. června 1985 první Schengenská úmluva o postupném odstranění kontrol na společných hranicích

- signatáři: Benelux, Německo, Francie

- stanovení konkrétních povinností:zjednodušení osobních kontrol na společných hranicích (kontrolu ulehčuje označení zelenou nálepkou znamenající, že příslušné hraniční předpisy budou dodržovány), členské státy se zříkají systematické kontroly přepravních dokladů nákladní dopravy, sjednocování politiky cestovních dokladů, v oblasti pašování drog se státy zavázaly k ještě větší spolupráci – pravidelné schůzky příslušných orgánů, harmonizace příslušných právních úprav týkajících se vnějších hranic

- státy se zavázaly uzavřít úmluvy o policejní spolupráci v oblasti prevence a stíhání zločinů a spolupráci ve věci extradice

- další úsilí směřuje k ulehčení dopravy osob uvnitř členských států


* 19. června 1990 došlo k podpisu druhé Schengenské (prováděcí) úmluvy, která již vyžadovala ratifikaci v parlamentech – v platnosti od 1. září 1993, účinnost až 26. března 1995

- cíl: zrušení kontrol osob a zboží na vnitřních hranicích včetně letišť a přístavů, posílení kontrol na vnějších hranicích, zlepšení organizace a zvýšení účinnosti spolupráce mezi národními systémy policejními, soudními, celními a dalšími správními orgány, zřízení Schengenského informačního systému (SIS) jako společného pátracího a informačního systému na pomoc proti kriminalitě, postupná harmonizace důležitých postupů, původně byly upraveny i otázky zbraní, střeliva, azylu, kontroly zavazadel, přepravy a pohybu zboží – nyní ale v režii komunitárního práva

- sjednána signatáři první Schengenské úmluvy

- postupně se připojuje: Itálie (1990), Španělsko a Portugalsko (1991), Řecko (1992), Rakousko (1995), v prosinci 1996 přistupují členové Severské pasové unie Dánsko, Finsko a Švédsko, zároveň Norsko a Island podepisují smlouvy o spolupráci se státy Schengenu

- Velká Británie a Irsko nejsou členy Schengenských dohod, ale je snaha se zapojit a naplnit tak cíl Unie (budovat prostor svobody, bezpečnosti a práva)

- přidružené země Island, Norsko a Švýcarsko rovněž přijaly konkrétní opatření k aplikaci schengenského acquis (soubor platných dokumentů a ustanovení přijatých v rámci Schengenu)


* změna přijetím Amsterodamské smlouvy (1997) – došlo k integraci značné části obsahu třetího pilíře do rámce komunitárního práva, tedy i komunitarizaci systému Schengenských smluv

- vznikla tím další společná politika – společná vízová, azylová a přistěhovalecká politika + politiky týkající se volného pohybu osob

- součástí komunitárního práva se staly i právní akty vydané na základě Schengenských úmluv, jelikož ne všechny státy Společenství byly členy Schengenského systému – vzniká další druh „dvourychlostní“Evropy v rámci vlastního komunitárního práva (vůči VB, Irsku a Dánsku platí stejný režim jako za Maastrichtu, Amsterodamská smlouva pro ně změny nepřináší)

- Dánsko je členem spíše politickým, nežli v plném právním významu (vyjednaná výjimka)

- Schengen představuje zvláštní formu tzv. posílené spolupráce(flexibility)

- přesunutí do prvního pilíře přináší větší možnosti kontroly ESD, a to nejen z hlediska řízení o předběžné otázce

- spadá do kompetence Ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí a zahraničních věcí

- Amsterodam ruší Výkonný výbor Schengenu a převádí jeho úkoly na Radu EU – dokládá plné začlenění Schengenu do jednotného institucionálního rámce EU

- výsledný efekt schengenské spolupráce ve vztahu k Unii byl současně určován komunitárním závazkem ohledně zrušení vnitřních hranic obsaženým již v Jednotném Evropském aktu (1987)


* 2006 přijato zásadní nařízení ES, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících příhraniční pohyb osob, tzv. Schengenský hraniční kodex – hlavním účelem ostrahy hranic je zabránit nedovolenému překračování, vytvoření společné politik v oblasti řízení vnějších hranic, vztahuje se na všechny osoby, vnější hranice lze překračovat pouze na hraničních přechodech a během stanovené provozní doby

- ochranu hranic netvoří pouze kontroly osob, ale také analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb

- stanoveny výjimky pro Dánsko, VB, Irsko a zvláštní režim platí i v Norsku, na Islandu a ve Švýcarsku

- Dánsko: právo volby neúčastnit se plné spolupráce, hledí na Schengen jako na mezinárodněprávní dokument, nikoli jako na komunitární

- VB, Irsko: nejsou vázány acquis, ale mohou kdykoli požádat, aby se na ně vztahovala – VB snaha plně se začlenit – problém sporu se Španělskom o Gibraltar

- možnost odepřít vstup státnímu příslušníku třetí země, je-li veden v SIS – z humanitárních důvodů mu ale členský stát vstup může povolit


* SIS tvořen třemi základními složkami – Centrální databáze, Národní informační systém (provozuje každá ze smluvních stran), Systéme SIRENE (Supplementary Information Request at the National Entry)

- obsah: osoby, jejichž zatčení je požadováno s cílem vydání, cizinci ze třetích zemí, kteří mají záznam o odepření vstupu, pohřešované osoby, svědci, osoby nebo vozidla utajovaného sledování, věci, které jsou hledány za účelem jejich zajištění nebo za účelem zabavení důkazů v trestním řízení

- samotný akt přistoupení k EU neznamená automatické včlenění do schengenského prostoru

- účinnost Schengenu odložena a podmíněna vytvořením podmínek pro jeho aplikaci – zrušení kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje samostatné rozhodnutí

- 2005 referendum ve Švýcarsku o přistoupení (podepsány asociační dohody)

- 2003 Rozhodnutí Rady o Vízovém informačním systému– zavádění jednotného schengenského víza – několik kategorií dle délky pobytu, vytvořeny kanceláře pro konzultace – kanceláře VISION


* ČR a Schengen:

* 2001 – přijetí Schengenského akčního plánu ČR * 2003 – na vládní úrovni poprvé deklarován zájem ČR vstoupit do Schengenu v říjnu 2007 * květen 2005 – schválen harmonogram schengenského hodnocení nových členských států * leden 2006 – zahájeno praktické hodnocení oblastí, které nejsou závislé na zprovoznění SIS II * září 2006 – ČR uznává schengenské vízum pro pobytový tranzit * prosinec 2006 – Rada ministrů vnitra má rozhodnout o rozšíření Schengenu (na základě portugalského návrhu) * duben 2007 – Rada zahájí jednání o výsledcích hodnotícího procesu ČR * říjen 2007 – původní plánované datum rozšíření Schengenu * http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/vstup-r-do-schengenskho-systmu


Dne 21. prosince 2007 se Česká republika plně zapojila do schengenské spolupráce. V noci z 20. na 21. prosince tak byly zrušeny kontroly na vnitřních hranicích. Na mezinárodních letištích v rámci letů uvnitř rozšířeného Schengenu zmizely hraniční kontroly 30. března 2008. http://www.euroskop.cz/8750/sekce/priprava-cr-na-vstup-do-schengenu/




Učebnice Evropské právo C.H. Beck (třetí vydání) od strany 795 – jsou zde pouze čtyři odstavečky, většina informací pochází z následující publikace

Doc. JUDr. Bohumil Pikna, CSc.: Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce)4. vydání, od strany 241

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code