Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-5 [2012/03/12 00:15] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 5. Pojem a obsah členství v EU ======
 +
 +Členství obecně znamená **vzájemný vztah dvou právních subjektů**,​ např. státu a mezinárodní organizace. Rozdíl oproti jinému členství spočívá především v nadstátní povaze EU a v přístupu k EU a vstupu do EU, stejně jako vystoupení. Přístup k EU není vznikem členství v EU, ve skutečnosti přistoupivší stát se stává smluvní stranou SEU a jako subjekt MPV se zavazuje být činný.
 +
 +\\ __Obsahem členství jsou práva a povinnosti obou stran__: člena a organizace. Práva a povinnosti členských států mají určitou strukturu. Členství je právní institut, jehož obsahem je rovnovážný stav práv a povinností jeho účastníků:​ povinnosti státu odpovídají práva EU a naopak právům EU odpovídají určité povinnosti členského státu.
 +
 +Obsahem členství se rozumí to, co ze členství pro členský stát vyplývá. Členské státy mají povinnost respektovat veškeré povinnosti, které pro ně vyplývají ze Smluv (SEU + SFEU) na základě __principu loajality__ vyjádřeného v Čl. 4(3) SEU. Patří k nejvýznamnějším povinnostem členského státu a je jedním ze základních úkolů. Členské státy jsou povinny podporovat (být aktivní vůči) EU při plnění úkolů. V tomto smyslu se mluví také o zásadě věrnosti (či loajální spolupráce) k EU.
 +
 +Především z toho plyne povinnost plnit, ale také povinnost zdržet se určitého jednání. Tyto obecné povinnosti jsou pak konkretizovány v jednotlivých případech podle konkrétní situace upravené Smlouvami a podmíněné celkovou dynamikou odvozených právních a jiných pravidel. Této povinnosti státu odpovídá ovšem i právo státu na národní identitu a ochranu jeho oprávněných zájmů a na druhé straně povinnost EU respektovat národní identitu členského státu a jeho vitální zájmy. Spadá pod to i povinnost orgánů EU spolupracovat s členskými státy, orgány jsou povinny přihlížet k legitimním zájmům členských států (viz. //​__rozhodnutí Zwarveld__//​ › šlo o práva rybolovu, Komise odmítla poskytnout důkazy. ESD judikoval, že Komise je povinna důkazy vydat soudu členského státu, protože jinak není možné dobrat se spravedlnosti. V jiných rozsudcích ESD dovodil, že takové povinnosti postihují i členské státy navzájem.)
 +
 +Specifičtější povinnností potom je neporušovat hodnoty, na nichž je založena EU, tyto jsou stanoveny v Čl. 2 SEU:
 +
 +\\ „//Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti,​ svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem,​ nepřípustností diskriminace,​ tolerancí, spravedlností,​ solidaritou a rovností žen a mužů.“//​
 +
 +\\ Jinými slovy se jedná o politickou materiální podmínku členství. Porušuje-li členský stát tyto hodnoty je dle Čl. 7 SEU (zavedený Amsterodamskou smlouvou) zaveden mechanismus,​ který může být završen až po **pozastavení členství**,​ může být např. zbaven hlasovacích práv a výhod vyplývajících ze Smluv. Tento institut je možné použít jako sankce pro závažné a přetrvávající porušení principů právního státu a základních lidských práv členským státem (tedy nerespektování základních hodnot EU), resp. jeho orgány. Otázkou je, jaký rozsah může taková sankce mít, kdy je možné tuto sankci použít, která členská práva a v jaké míře mohou být omezena. Nejprve je třeba, aby Rada ve složení hlav států a vlád konstatovala toto porušení, a to jednomyslně na návrh 1/3 členských států nebo Komise, po získání souhlasného stanoviska EP, jenž je přijal 2/3 odevzdaných hlasů, představujících většinu členů EP. Vyšetřovaný členský stát má však právo předložit předem své stanovisko; hlasování ve věci se neúčastní. Teprve poté může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o pozastavení některých práv. Přitom ale Rada musí vzít v úvahu eventuální důsledky takového pozastavení práv a závazků na soukromé fyzické a právnické osoby.
 +
 +\\ __**Práva a povinnosti členských států**__
 +
 +Členský stát má **právo podílet se na rozhodování EU**o otázkách, které byly svěřeny EU. Jednotlivé členské státy mají své zastoupení v osobách europoslanců,​ zástupců vlád v Radě atd. Tímto zároveň přišly členské státy o možnost samy rozhodovat o otázkách, které byly přeneseny na EU. Existují otázky, o nichž stát úplně samostatně ztrátí možnost rozhodovat, jsou to otázky, které spadají do výlučných pravomocí EU dle Čl. 3 SFEU (viz. otázka 6.)
 +
 +\\ „//1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech://​
 +
 +//a) celní unie;//cla pro dovoz zboží ze třetích zemí
 +
 +//b) stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu;//
 +
 +//c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;//
 +
 +//d) zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky;//
 +
 +//e) společná obchodní politika.// Nemůžeme si stanovit kvóty pro dovoz z Číny
 +
 +//2. Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno lefislativním aktem Unie nebo je nezbytná k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.“//​
 +
 +\\ Všechny ostatní oblasti jsou oblasti nevýlučných pravomocí. EU může rozhodovat, je-li to v souladu s principem subsidiarity dle Čl. 5 SEU, tzn. použije se, pokud cíle nemůže být dosaženo členským státem uspokojivě. Po Lisabonské smlouvě kontrola ex ante ze strany SD -- předběžná kontrola principu subsidiarity ze strany národních parlamentů členských států.
 +
 +Dalším právem členského státu je **právo čerpat z rozpočtu EU, na dotace**a **povinnost příspívat**. ČR bude do roku 2013 pouze čistým příjemcem. V této souvislosti se řeší otázka Řecka, které dostalo každý rok 4% HDP, ale tyto prostředky už nemají.
 +
 +Dále je to **právo využívat práv vyplývajících ze zapojení do vnitřního trhu**, **obrátit se na ESD.**
 +
 +A pro občany členským států platí, že se stávají **unijními občany**. Právo úzké spolupráce pro alespoň 8 členských států.
 +
 +\\ Seminář Král, přednáška členství, učebnice Evropské právo (C.H.Beck, 3.vydání, 2006, Tichý a kol.), __[[http://​www.euroskop.cz/​|www.euroskop.cz]]__,​ __[[http://​www.wikipedia.cz/​|www.wikipedia.cz]]__,​ kniha Evropská unie (Fiala, Pítrová, 2003), kniha Úvod do evropského práva (Svoboda, 2007)
 +
 +{{template>​evropske-pravo:​pfuk:​evropa:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code