Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží A OSOB

volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, jakož i svoboda podnikání jsou zaručeny jako základní

svobody

pravidla společného trhu

zboží na trhu jednoho členského státu se může volně pohybovat ve všech státech EU

celní unie

- zákaz vývozních a dovozních cel uvnitř unie (i cla fiskální povahy)

- společný celní sazebník vůči třetím zemím

zákaz kvantitativního omezení dovozu a vývozu

- kromě těchto z důvodu mravnosti, veřejného pořádku, ochrany zdraví a životního prostředí,…

→ nesmějí ale sloužit k diskriminaci a zastřenému omezování obchodu

předpisy, které se týkají jen prodeje, mohou být aplikovány, pokud se týkají domácího i zahraničního zboží nerozdílně

- spojený rozsudek ESD v kauzách Keck (267/91) a Mithouard (268/91)

- Pánové Keck a Mithouard byli ve Francii obviněni, že prodávali zboží za cenu nižší, než je skutečná. Prodej se ztrátou totiž nepřipouští tamější platný zákon. ESD však odmítl interpretaci, jež uváděli na svou obranu, že tento zákon je neslučitelný se smlouvou o založení ES

- ESD připustil v tomto rozhodnutí regulaci trhu v členských státech za předpokladu, že se na domácí i dovážené výrobky vztahují stejná pravidla

- státy tedy nesmějí vytvářet normy bránící dovozu zboží z jiných zemí (Cassis de Dijon), mohou však vydat legislativu, která reguluje domácí trh, pokud tím nedochází k diskriminaci dovážených výrobků (Keck)

princip vzájemného uznávání na vnitřním trhu se zbožím

pomáhá odstraňovat neoprávněné překážky ve volném pohybu zboží

příklad: česká firma chce prodávat výrobek na německém trhu, ale Němci neuznali náš certifikát a požadovali další testy. Německé ministerstvo nakonec zamítlo, protože by se jednalo o překážku volného pohybu zboží

jednou z překážek volného trhu jsou rozdílné požadavky na zboží

- snaha obchodníků zajistit si monopolní postavení

- snaha států chránit vlastní výrobce před dovozem (cla jsou už zrušena, hledají jiné možnosti)

⇒ obojí překážka spravedlivé soutěže

vzájemné uznávání tedy znamená, že pokud je výrobek schválen v jednom státě, může být distribuován bez omezení do jiných států (jsou výjimky)

princip země původu

součástí směrnice (z.č. 222/2009) o službách na vnitřním trhu

týká se dočasného, nikoliv dlouhodobého poskytování služeb

obecně: ten, kdo je oprávněn poskytovat určitou službu ve své domácí zemi, může stejnou službu podle domácích pravidel poskytovat i v jiné členské zemi EU (netýká těch, kdo chtějí v cizí zemi poskytovat službu dlouhodobě – pro ně platí stejná pravidla jako pro domácí poskytovatele služeb)

nevztahuje se na všechny oblasti služeb

- vyjmuty případy, na které se vztahují jiné předpisy EU a případy které jsou ve veřejném zájmu (například veřejná politika, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví, ochrana spotřebitele,…)

- Evropská komise vyňala i poštovní služby, dodávky elektrického proudu, plynu a vody, ochranu duševního vlastnictví, statutární audity, registrace vozidel pronajatých na leasing, mezinárodní obchodní právo, povolovací systémy pro náhrady nákladů za nemocniční péči a služby notářů

- nevztahuje se také na ty služby, na které se vztahuje směrnice o uznávání kvalifikací (lékaři, zdravotní sestry, ženské sestry, lékárníci, architekti, právníci a veterináři)

způsob řešení rozdílných požadavků států na výrobky

harmonizace

- sjednocování národních předpisů členských států EU

- tento způsob na jedné straně zaručuje volný pohyb výrobků po unijním trhu a na druhé straně zaručuje vysokou míru ochrany (je používán zejména pro potenciálně nebezpečné či složité výrobky, např. automobily, hračky, elektrické přístroje,…)

- usnadňuje výrazně volný pohyb, na druhou stranu je ale stále složitější najít kompromis mezi členskými státy, aby všichni uznali stejnou normu, navíc nelze zahrnout všechny výrobky

vzájemné uznávání

- základem vzájemného uznávání je důvěra a myšlenka, že je-li zboží dobré pro spotřebitele jednoho státu, bude dobré i pro spotřebitele z ostatních států

- aplikuje se jen u výrobků, které nejsou harmonizovány na evropské úrovni

- členské státy tedy mají uznávat i ty výrobky, které nejsou vyrobeny podle jejich předpisů, pokud v zásadě zaručují srovnatelnou míru bezpečnosti

princip se aplikuje nejen na státy EU, ale i na státy Evropského hospodářského prostoru

aplikace principu má přednost před národním právem nebo administrativní praxí orgánů státní správy,

které by s ním byly v rozporu

princip vzájemného uznávání vychází přímo ze smlouvy o ES čl. 28-30, nyní smlouva o fungování

EU čl. 34-36

34 a 35: množstevní omezení dovozu a vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána

36: články 34 a 35 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejný pořádkem, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy

výjimky ze zásady vzájemného uznávání

v jednotlivých případech mohou členské státy omezit volný pohyb jednotlivých výrobků, a to na základě tzv. oprávněných zájmů, kterými mohou být např. ochrana zdraví, životního prostředí, kultury či průmyslového vlastnictví

důkazní břemeno leží na orgánu dotčeného členského státu

- shledají-li např. orgány jiného členského státu, že dovážené zboží není dostatečně označeno, nesmí hned zakázat jeho prodej, ale musí nejprve vyzvat dovozce k tomu, aby označení výrobků doplnil

- příklad oprávněného omezení je např. příkaz francouzských úřadů, kterým po určitou dobu zakázaly dovoz britského hovězího masa do Francie v rámci zdravotnické prevence proti BSE

- příklad porušování principu vzájemného uznávání je případ české firmy, která narazila na potíže na Slovensku při zabudování svého stabilního hasicího zařízení do stavby. Slovenské úřady vyžadovaly, aby zařízení odpovídalo parametrům podle jejich předpisů

podnikatel se může principu vzájemného uznávání přímo dovolávat před všemi orgány státu (tedy i

soudy), kam dováží své výrobky, může dokonce požadovat náhradu škody v případě, že utrpěl újmu

na základě národního předpisu nebo administrativní praxe, které odporují principu vzájemného uznávání

Dne 13. srpna 2008 byl v Úředním věstníku EU publikován nový právní předpis, který má zlepšit

fungování principu vzájemného uznávání v oblasti neharmonizovaných výrobků (764/2008)

hlavní body

- národní orgány budou muset informovat předem podnikatele o tom, že hodlají omezit volný pohyb konkrétního výrobku, a dát podnikateli možnost uplatnit ve lhůtě 20 dnů své připomínky

- národní orgán rovněž nese důkazní břemeno, tj. musí podrobně zdůvodnit svůj záměr a prokázat, že konkrétní výrobek ohrožuje některý oprávněný zájem

- podnikatelé se mohou v případě potřeby obracet na kontaktní místa, která budou fungovat v každém členském státě a budou navzájem propojena

- podnikatelům dává lepší možnost účinně se bránit neoprávněnému omezování volného pohybu zboží

vnitřní trh je zóna bez hranic, v jejímž rámci je zajištěn volný pohyb zboží podle smlouvy

opatření se vztahuje na neharmonizované výrobky, především na technické požadavky jako

označení, forma, velikost, váha, složení, předvádění, označení obalu a balení

- některá harmonizační opatření Společenství však členským státům umožňují stanovit pro jejich území dodatečné technické podmínky pro uvedení výrobku na trh. Takové dodatečné podmínky by měly podléhat článkům 34 a 36 SFEU a ustanovením tohoto nařízení. Pro účinné uplatňování tohoto nařízení je proto vhodné, aby Komise vypracovala orientační příkladný seznam výrobků, na něž se nevztahuje harmonizace na úrovni Společenství

zásada vzájemného uznávání vyplývá z judikatury Soudního dvora EU a použije se na výrobky, na které se nevztahují harmonizační předpisy, nebo na ty aspekty výrobků, jež přesahují oblast působnosti těchto harmonizačních předpisů

jiné překážky a opatření jako povinnost používat úřední jazyk státu nejsou technickým pravidlem

podle tohoto nařízení a proto by neměli spadat do oblasti jeho působnosti, ale stále se na ně

vztahují články SFEU

zbraně mohou představovat vážné riziko, a proto by mělo být povoleno státům zabránit uvedení zbraní na jejich trh, dokud nejsou zcela splněny jejich vnitrostátní procesní požadavky

státy mohou přijmout dočasná opatření, pokud je třeba rychlého zásahu s cílem zabránit ohrožení bezpečnosti a zdraví uživatelů, veřejné mravnosti nebo veřejné bezpečnosti

kontaktní místa

- bezplatně poskytují informace o platných právních předpisech, technických pravidlech, o zásadě vzájemného uznávání a o opravných prostředcích

- členské státy určí kontaktní místa pro výrobky na svém území a sdělí jejich kontaktní údaje ostatním členským státům a Komisi (ta pravidelně aktualizuje seznam kontaktních míst)

výjimky ze zákazu pozastavení uvádění výrobku na trh

- veřejná bezpečnost, zdraví, dobré mravy, obecný zákaz

- lze napadnout u vnitrostátních soudů, rozhodčích orgánů nebo u jiných odvolacích orgánů

hospodářský subjekt

- výrobce výrobku, pokud je usazen ve Společenství, nebo osoba, která výrobek uvedla na trh nebo která žádá příslušný orgán, aby byl uveden na trh

judikatura k tématu:

Dassonville

Casis de Dijon

Keck a Mithouard

Španělské jahody

použitá literatura

→ učebnice Evropské veřejné právo, Pomahač, strana 142 a dále

→ webové stránky ministerstva průmyslu a obchodu:

http://www.mpo.cz/dokument48561.html

http://www.mpo.cz/dokument1249.html

→ nařízení 764/2008 o vzájemném uznávání

→ učebnice z knihovny (nepřinesly nic navíc)

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code