Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek

- kvantitativní překážky volného pohybu zboží: - kvóty (čl. 34 a 35 SFEU) - opatření mající rovnocenný účinek jako kvóty: - definice dle ESD „Dassonville“ a „Keck a Mithouard“: - opatření členského státu: - upravující kvalitativní požadavky (ano) - upravující způsoby prodeje (ne) - rozhodnutí ESD: - Dassonville - Keck a Mithouard


- jedna ze dvou druhů překážek, kterým musí čelit volný pohyb zboží, jsou kvantitativní překážky, mezi které patří:

- kvóty

- opatření mající rovnocenný účinek jako kvóty

- ze zákazu kvantitativních překážek existují výjimky (na rozdíl od zákazu fiskálních překážek), k tomu viz otázky 45 a 48


Kvóty:

- je množstevní omezení dovozu určitého výrobku nebo jeho vývozu

- zakázány a definovány v čl. 34 a 35 SFEU

- byly odstraněny spolu se cly zavedením svobody volného pohybu zboží

- jsou snadno odhalitelné


Opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení:

- definováno v rozhodnutí ESD 8/74 „Dassonville“ jako:

- opatření členského státu, které může ovlivnit intraunijní obchod

- přímo nebo

- nepřímo,

- skutečně nebo

- potenciálně

(stačí splnit jednu podmínku, která může omezit intraunijní obchod)

← opatření musí být přičitatelné státu (= „opatření členského státu“)

← forma rozhodnutí není rozhodná

- může to být zákonná nebo podzákonná norma, ale i pouhá praktika (např. kampaň vlády
na podporu domácích výrobků, rozhodnutí ESD 249/81, „Buy Irish“)

- může spočívat v konání i nekonání (nezasáhnutí Francie, když francouzští zemědělci ničili
španělské jahody, rozhodnutí ESD C-265/95, Komise v. Francie)

← pod „ovlivněním intraunijního obchodu“ se rozumí:

- omezení dovozu (přímá i nepřímá)

- omezení vývozu: omezení vývozu jsou vzácná, protože státy prosazují odbyt svých
výrobků v zahraničí (lepší obchodní bilance)

- definice podle rozhodnutí ESD 8/74 „Dassonville“ byla modifikována rozhodnutím ESD C-267 a 268/91 „Keck a Mithouard“:

- opatření členského státu ve smyslu rozhodnutí „Dassonville“ rozdělil na dva typy:

- upravující kvalitativní požadavky:

→ ty jsou nadále opatřeními mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení

- např.: pojmenování, forma, složení, váha, vzhled

- upravující způsoby prodeje:

→ ty nejsouopatřeními mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení

- musí být ale aplikována nerozdílně na tuzemské i dovážené zboží

← nejsou schopna zabránit vstupu dováženého zboží na trh, ani nejsou
diskriminační z hlediska původu zboží

- např.: zákaz prodeje se ztrátou, omezení prodeje v neděli

- to, zda určité opatření je opatřením mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení, se vyhodnocuje individuálně případ od případu


Rozhodnutí ESD:

„Dassonville“, Procureur du Roi v. Daasonville, spis. zn.: 8/74:

- v tomto rozhodnutí ESD definoval pojem opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení tak, že se jedná o jakékoliv opatření členského státu, které může přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně ovlivnit intraunijní obchod, není třeba prokazovat škodlivý účinek

- skutkový stav: Společnost Gustave & Benoit Dassonville dovážela do Belgie skotskou whisky z Francie. Byla tedy nepřímým dovozcem. Belgický úřad však po dovozci požadoval osvědčením vystaveným britským úřadem (úřadem země původu). Tímto osvědčením se mohl prokázat pouze přímý dovozce. Dovozce jej však neměl, protože zboží dovážel z Francie a tamní úřady po dovozci do Francie toto osvědčení nepožadovaly. Belgický státní zástupce zažaloval dovozce u soudu, který položil ESD předběžnou otázku.

- rozhodnutí:Požadavek belgických úřadů byl shledán jako opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení.

(5) Na každé obchodní pravidlo členských států, které je způsobilé bránit intraunijnímu obchodu přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, je třeba nahlížet jako na opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení.

(6) Dokud ještě chybí úprava Společenství, která spotřebitelům zaručuje pravost označení původu výrobku, může členský stát přijmout opatření, jimiž by vyloučil nekalé způsoby jednání v této oblasti, ale smí k nim přikročit jen za podmínky, že tato opatření jsou rozumná a požadované důkazy nezpůsobí omezení obchodu mezi členskými státy a budou proto přístupná všem příslušníkům Společenství.

(7) Taková opatření, aniž by bylo nutno zkoumat, zda se na ně vztahuje čl. 36 SEHS (dnes čl. 36 SFEU), nesmějí představovat prostředek svévolné diskriminace ani zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy podle zásady stanovené ve druhé větě tohoto článku.

(8) Takový případ může nastat, jestliže členský stát spojí prokazování původu výrobku s formalitami, které mohou bez vážných těžkostí obstarat prakticky pouze přímí dovozci.“


„Keck a Mithouard“, trestní řízení proti Bernardu Keckovi a Danielu Mithouardovi, spis. zn.: C-267 a 268/91:

- tímto rozhodnutí byla modifikována definice opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení dle rozhodnutí ESD „Dassonville“; veškerá opatření byla rozdělena na dva druhy:

- upravující kvalitativní požadavky: ty jsou nadále opatřeními mající rovnocenný účinek jako
kvantitativní omezení

- upravující způsob prodeje: ty nejsou opatřeními mající rovnocenný účinek jako kvantitativní
omezení

- skutkový stav: Pánové Keck a Mithouard prodávali ve svých obchodech jistý druh kávy se ztrátou, aby čelili konkurenci obchodů z nedalekého Německa. Jenže ve Francii platí zákon, který prodej zboží se ztrátou zakazuje pod hrozbou trestního stíhání. Existence tohoto předpisu je odůvodněna ochranou menších obchodů. Bylo proti nim zahájeno trestní stíhání a soud položil ESD předběžnou otázku.

- rozhodnutí:ESD rozhodl, že opatření upravující způsob prodeje není opatřením mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení.

(12) Národní zákonodárství ukládající obecný zákaz obchodního předprodeje se ztrátou není určeno k úpravě obchodu se zbožím mezi členskými státy.

(13) Připouští se, že takové zákonodárství může omezit rozsah prodejů a tudíž rozsah prodejů výrobků z jiných členských států, nakolik brání obchodníkům používat jistou metodu obchodování. Zůstává ale otázka, zda tato možnost stačí k tomu, aby příslušné zákonodárství bylo označeno jako opatření mající účinek rovnocenný kvantitativnímu omezení dovozů.

(16) Naproti tomu, na rozdíl od toho jak bylo judikováno doposud, aplikace na výrobky jiných členských států národních ustanovení omezujících ne zakazujících některé způsoby obchodování nemůže omezit přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně obchod mezi členskými státy ve smyslu rozhodnutí Dassonville, pokud se tato ustanovení aplikují na všechny dotčené obchodníky působící na národním území, a nakolik ovlivňují stejným způsobem de jure i de facto obchodování domácích výrobků stejně jako výrobků z jiných členských států.“

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code