Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


51. Pojem zboží a hlavní zásady, na nichž je volný pohyb zboží založen

- pojem zboží: - definice (3 znaky) - co zboží není - územní působnost volného pohybu zboží - hlavní zásady: - zásada volného pohybu zboží - čl. 28 SFEU - zásada nediskriminace zboží ve volném oběhu - rozhodnutí ESD: - Valonský odpad - Cinétheque - Bordessa - Zpracovatelé diamantů


- volný pohyb zboží je jednou z pěti základních svobod evropského práva


Pojem zboží (věcná působnost):

- co je zboží, není definováno v psaných pramenech evropského práva, nýbrž je definováno judikaturou ESD (7/68 Komise v. Itálie) jako:

- hmotný předmět (rozdíl od služeb),

- předmět obchodní transakce a

- předmět ocenitelný v penězích

(podmínky musí být splněny kumulativně)

- zbožím není:

- zbraně (mají zvl. režim v čl. 346 – 348 SFEU)

- res extra commercium (drogy, lidské orgány)

- práva duševního vlastnictví a rybolovná práva (byť převoditelná)

- věci osvědčující práva (např. rybolovné certifikáty – ESD 97/98 „Jägerskiöld“)

→ vše ostatní je zboží dle čl. 28 a násl., splňuje-li definici ESD (např. i odpadky, energie,
předměty duševního vlastnictví)


Územní působnost:

- volný pohyb zboží je zaručen na celém území celní unie a dále na územích zóny volného obchodu

- území celní unie: čl. 52 SEU a čl. 355 SFEU, tedy:

- členské státy EU

- země přidružené k čl. státu EU (Monako, Vatikán)

- Turecko (jen pro průmyslové výrobky), Andorra, San Marino

← jsou to země, ve kterých platí společný celní sazebník obsažený v
komunitárním celním kodexu

- zóny volného obchodu: sem patří:

- EHP (Lichtenštejnsko, Norsko a Island), jen pro průmyslové a zemědělské výrobky

- zámořské země a území („zbytky kolonií“): v příloze II k SFEU


Hlavní zásady:

- zásada volného pohybu zboží:= pohybu zboží uvnitř území unie nesmí být bráněno žádnou překážkou (neboli obchodování mezi členskými státy musí být prosto jakékoli překážky stanovené některým z členských států)

- čl. 28 SFEU: = společenství je založeno na celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím

- je vytvořen jednotný celní sazebník pro styk s nečlenskými zeměmi, je obsažen v nařízení Rady
č. 2913/93 Úř. v., „komunitární celní kodex“)

- zboží vstupující do celní unie z nečlenské země je zatíženo clem dle sazebníku

- členské státy nemohou uvalit na zboží z nečlenských zemí cla odlišná od sazebníku

- zásada nediskriminace zboží ve volném oběhu vůči tuzemskému zboží:

- zboží ve volném oběhu („unijní zboží“) je definováno (komunitárním celním kodexem) jako:

- zboží vyrobené v EHP nebo

- zboží dovezené, u něhož byly splněny dovozní formality, zaplaceny cla, která však nebyla refundována (byl by to druh státní podpory)

(stačí splnit jednu uvedených podmínek)

→ na unijní zboží se musí vztahovat stejný režim jako na tuzemské zboží


- volný pohyb zboží může čelit dvěma druhům překážek:

- fiskálním překážkám (ty jsou zakázány bez dalšího – ESD 2 a 3/69 „Zpracovatelé diamantů“)

- kvantitativním překážkám (zde existují výjimky)


Rozhodnutí ESD:

„Valonský odpad“, Komise v. Království Belgie, spis. zn.: C-2/90:

(28) A proto je třeba nahlížet na odpad, ať recyklovatelný nebo nikoli, jako na výrobek, jehož přepravě zásadně nesmí být bráněno podle čl. 30 SEHS. (dnes čl. 34 SFEU)“


„Cinétheque“, Cinétheque SA v. Féderation nationale des cinemas Francois, spis. zn.: 60 a 61/84:

- rozsudek vymezuje pojem zboží ve vztahu k pojmu služba tak, že se jedná vždy o zboží, pokud jsou určité úkony spojeny s jeho výrobou; práce spojená s výrobou nemůže být chápána jako služba ve smyslu SFEU

- skutkový stav: Britská společnost udělila francouzské společnosti Cinétheque výlučná práva k distribuci svého nového filmu. Avšak francouzská národní federace kin zakázala svým předběžným opatřením prodej videokazet, protože byl porušen zákon o audiovizuální komunikaci, který stanoví, že nový film může být po určitou dobu promítán pouze v kinech, poté po určitou dobu může být vedle toho prodáván i na videokazetách a po uplynutí této lhůty může být vysílán i v televizi. Britská společnost podala žalobu a soud se obrátil na ASD s předběžnou otázkou.

- rozhodnutí:Zhodnocení filmového díla jeho nahráním a distribucí na videokazetách je třeba chápat jako zboží dle SFEU.


„Bordessa“, Trestní řízení proti Alde Bordessa, spis. zn.: 358 a 416/93:

- rozsudek vymezuje pojem zboží ve vztahu k pojmům platba a kapitál tak, že peněžní prostředky podléhají režimu pohybu plateb a kapitálu a nepatří do režimu volného pohybu zboží; do pojmu zboží nelze zařazovat prostředky, které slouží či jsou zamýšleny na nákup nebo pořízení zboží.

- skutkový stav: Ital, pan Bordessa, byl na španělsko-francouzských hranicích zatčen, protože se pokusil převézt do Francie 50 milionů peset, aniž by měl úřední povolení. Ve Španělsku tehdy platilo nařízení, které dovolovalo vývoz španělské měny přesahující hodnotu 1 milion pouze na základě úředního povolení. Španělský soud, který vedl trestní řízení, položil ESD předběžnou otázku.

- rozhodnutí:„(12) K článku 3O SEHS (dnes čl. 34 SFEU) je třeba konstatovat, že podle judikatury Soudního dvora nejsou peněžní prostředky v systému Smlouvy považovány za zboží, které by spadalo pod čl. 30 – 37 SEHS (dnes čl. 30 – 37 SFEU).

(15) Proto je třeba na obě otázky odpovědět tak, že úprava, která činí vývoz mincí, bankovek a šeků na majitele závislým na předchozím povolení úřadu nebo na předchozím ohlášení, a pro případ nesplnění tohoto požadavku obsahuje pohrůžku trestem, nespadá do působnosti čl. 30 a 59 SEHS. (dnes čl. 34 a 56 SFEU)“


„Zpracovatelé diamantů“, Sociaal Fonds Voor de Diamantarbeiders v. Ch. Brachfeld and Sons, spis. zn.: 2 a 3/69:

- rozsudek vymezuje pojem svobody pohybu zboží (obdobně jako Van Gend en Loos), týká se zákazu cel a dávek s rovnocenným účinkem (vymezuje pojmy clo a dávka), který chápe extensivně, podobně jako zákaz kvantitativních omezení, zde však není žádná výjimka založená na pravidle rozumu

- skutkový stav: V Belgii byl založen sociální fond zpracovatelů diamantů, který měl coby veřejnoprávní zařízení všem uvedeným pracovníkům financovat dodatečné sociální dávky a vyplácet je. Novelou tohoto zákona vznikla povinnost přispívat do tohoto fondu i zahraničním dovozcům diamantů. Následně tento fond zažaloval dovozce pro neplacení. Soud položil předběžnou otázku.

- rozhodnutí:Zákaz nových cel a opatření s rovnocenným účinkem je základním pravidlem a neexistují z něj výjimky. Smlouva zakazuje finanční zátěž na dovoz a vývoz mezi členskými státy bez ohledu na státní příslušnost obchodníků, kteří mohou být postiženi těmito opatřeními.

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code