Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
— |
evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-44 [2012/03/12 00:15] (aktuální) |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ====== 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU ====== | ||
+ | |||
+ | - příjmy rozpočtu Evropské unie jsou tvořeny vlastními zdroji, které členské státy vybírají jménem EU a převádějí je do společného rozpočtu, a ostatními zdroji | ||
+ | |||
+ | - mezi zdroje rozpočtu patří: | ||
+ | |||
+ | \\ **1. tradiční vlastní zdroje** - zemědělské dávky (tj. cla uvalená na dovoz zemědělských produktů), dávky z cukru a izoglukózy, cla z obchodu se třetími zeměmi vybraná podle společného celního tarifu\\ **2. podíl na dani z přidané hodnoty (DPH)\\ 3. podíl z hrubého národního důchodu (HND) členských států\\ 4. ostatní -**poplatky vztahující se k fungování Evropského hospodářského prostoru, poplatky za administrativní činnost institucí, daně z příjmu zaměstnanců institucí ES, pokuty, přebytek rozpočtu z předchozího roku atd. | ||
+ | |||
+ | \\ **- Lisabonská smlouva nově výslovně dává Radě pravomoc zřídit formou rozhodnutí nové kategorie vlastních zdrojů nebo stávající kategorie zrušit. Toto rozhodnutí přijme Rada zvláštním legislativním postupem (jednomyslně po konzultaci s Parlamentem) a následně musí být schváleno členskými státy.** | ||
+ | |||
+ | * **Význam tradičních vlastních zdrojů** (zemědělské dávky, dávky z cukru a cla) **neustále klesá**. To je způsobeno například vzrůstající soběstačností Unie (a tedy menším objemem dovozu) a snižováním cel na dovoz do EU. Vzhledem k tomu, že při výběru zemědělských dávek a cel zůstává 25 % částky (do roku 2002 to bylo 10 %) členskému státu, který výběr provádí, je význam této příjmové složky pro rozpočet EU opravdu malý. V roce 2010 bude podle odhadů představovat jen 11,6 % rozpočtu EU. | ||
+ | * I **třetí zdroj - podíl na DPH --** posledních letech zaznamenal výrazný pokles v roce 2010 by měl tvořit jen 11, 3 % rozpočtu EU | ||
+ | * Největším zdrojem příjmů se tak stává **příspěvek z HND** členských států (v roce 2010 představuje 75,9 %), který nejlépe zohledňuje schopnost zemí platit do společného rozpočtu. | ||
+ | |||
+ | \\ \\ **- Výdaje:** | ||
+ | |||
+ | **-** **výdaje jsou rozděleny do následujících okruhů:** | ||
+ | |||
+ | **\\ **1. udržitelný růst (konkurenceschopnost, soudržnost v oblasti vzdělání, výzkumu, inovací, dopravy a energetických sítí); | ||
+ | |||
+ | \\ 2. ochrana a správné hospodaření s přírodními zdroji (výdaje na ochranu životního prostředí a na boj se změnami klimatu; zemědělský sektor); | ||
+ | |||
+ | \\ 3. občanství, svoboda, bezpečnost a právo (výdaje určené na zajištění bezpečnosti, na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv či na soudní spolupráci; z hlediska občanů EU jsou významné také programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce); | ||
+ | |||
+ | \\ 4. EU jako globální partner (pomoc kandidátským zemím a potenciálním kandidátům ze západního Balkánu, další evropské výdaje směřují na pomoc v rámci tzv. sousedské politiky a dále do asijských zemí, zemí Latinské Ameriky a do rozvojových zemí subsaharské Afriky, karibské oblasti a oblasti Tichomoří); | ||
+ | |||
+ | \\ 5. administrativa. | ||
+ | |||
+ | **- Rozpočtové zásady:** | ||
+ | |||
+ | - zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu (principle of unity and accuracy) | ||
+ | - zásada ročního rozpočtu (principle of annuality) -- od 1. ledna do 31. prosince | ||
+ | - zásada vyrovnanosti (principle of equilibrium) | ||
+ | - zásada zúčtovací jednotky (principle of unit of account) - euro | ||
+ | - zásada obecnosti (principle of universality) | ||
+ | - zásada specifikace (principle of specification) | ||
+ | - zásada řádného finančního řízení (principle of sound financial management) | ||
+ | - zásada průhlednosti (principle of transparency) | ||
+ | |||
+ | \\ \\ **- Schvalování rozpočtu** | ||
+ | |||
+ | * **dle čl. 314 SFEU** | ||
+ | |||
+ | \\ * Lisabonská smlouva potvrzuje zavedený postup týkající se víceletého finančního rámce, k jehož schválení je vyžadován souhlas Parlamentu. Lisabonská smlouva dále stanoví, že Parlament a Rada společně určují celkové výdaje, přičemž ruší současný rozdíl mezi takzvanými povinnými výdaji (například na přímé podpory pro zemědělství) a nepovinnými výdaji. Tato změna zajistí rovnováhu těchto dvou orgánů při schvalování rozpočtu unie. | ||
+ | * Posílení úlohy EP LS ruší dřívější rozlišování "povinných" a "nepovinných" výdajů, Parlament bude společně s Radou rozhodovat o celém rozpočtu EU. | ||
+ | |||
+ | \\ Zdroj: __[[http://ec.europa.eu/ceskarepublika/index_cs.htm|http://ec.europa.eu/ceskarepublika/index_cs.htm]]__ | ||
+ | |||
+ | __[[http://www.euroskop.cz/8877/sekce/rozpocet-eu/|http://www.euroskop.cz/8877/sekce/rozpocet-eu/]]__ | ||
+ | |||
+ | __[[http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/democracy/index_cs.htm|http://europa.eu/lisbon_treaty/glance/democracy/index_cs.htm]]__ | ||
+ | |||
+ | (Zdroje: uč. Tichý a spol., uč. Svoboda, semináře Scheu, přednášky, Bobek: Předběžná otázka v komunitárním právu) | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{template>evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:navigace}} | ||