Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci)

* Evropský parlament je kolektivní permanentní orgán, jenž zastupuje zájmy obyvatel (občanů) EU; tím se liší od Rady zastupující zájmy členských států i od Komise, která zastupuje zájmy čisté evropské integrace → v institucionálním systému EU jde tedy o nadnárodní, ne mezivládní orgán * sídlo EP je stanoveno tak, že stálá zasedání probíhají ve Štrasburku, mimořádná zasedání v Lucemburku nebo v Bruselu; generální sekretariát a 20 stálých výborů EP působí v Bruselu


Složení

* EP se skládá ze zástupců občanů EU; počet poslanců nesmí přesáhnout 754 (dnes 736; od roku 2014: 751); napříště o konkrétním počtu europoslanců se bude rozhodovat ne změnou primárního práva, ale jednomyslným rozhodováním ER na návrh EP, aby se primární právo nemuselo v tomto ohledu měnit při přistoupení každého dalšího státu * zastoupení členských států musí být stanoveno podle zásady sestupné poměrnosti (tzv. degresivní proporcionality), která má zajistit, aby se rozložení křesel v EP co nejméně odlišovalo od rozložení obyvatel EU (tzn. aby lidnatější členský stát měl právo obsadit vyšší počet křesel a aby každý poslanec z lidnatějšího státu zastupoval vyšší počet obyvatel) * poslanci jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách občany EU v každém členském státě podle jeho vlastních volebních pravidel, ale ve stejných dnech pro celou Evropu * status poslance – mandát trvá 5 let, je zastupitelský (poslanci hlasují individuálně a osobně – nemohou být vázáni jakýmikoliv příkazy a to ani vlastními politickými skupinami) * výsady a imunity poslanců EP – mají funkční povahu → směřují k tomu, aby nevznikaly překážky pro fungování a nezávislost Společenství, jde o svobodu projevu a nezávislost europoslanců * tyto imunity jsou absolutní, soudy k nim proto přihlížejí ex offo; na území svého členského státu požívá europoslanec imunitu v rozsahu poslance národního parlamentu, na území ostatních čl.států je vyloučeno jakékoliv stíhání a zadržení pro názory a hlasování v průběhu jeho funke; imunita se však nevztahuje na trestné činy * neslučitelnost – postavení poslance je neslučitelné se členstvím ve vládě, neboť to souvisí s možností zasedat v Radě, se členstvím v Komisi, účetním dvoru, s postavením soudce nebo generálního advokáta ESD či Tribunálu, s postavením úředníka EU


Fungování

* EP přijímá vlastní jednací řád – z něj a z primárního práva se odvozuje postavení řídících orgánů, politických klubů, pravidla jednání EP atd. * řídící orgánypředsednictvo je tvořeno předsedou a 14 místopředsedy jmenovanými EP z vlastních řad na dobu 2,5 roku, s možností nového jmenování; předsedovi náleží řízení práce EP; může být vyzván dostavit se před ER (čl. 235/2 SFEU) * předseda vedle své obvyklé úlohy organizační má též důležitou funkci ve vztazích s jinými orgány (meziorgánové dohody); předsednická konference se skládá z předsedy EP a předsedů politických skupin, zastává různé podstatné funkce týkající se organizace práce EP (např. příprava programu jednání) * politické skupiny → politické skupiny v EP reflektují existenci „politických stran na evropské úrovni“, jež jsou chápány jako součást evropské demokracie * od počátku se poslanci seskupují podle politické, nikoliv státní příslušnosti; zájem na vytvoření politické strany spočívá v nároku na sekretariát, získání finančních dotací, ale hlavně v nároku na určitý způsob vyjadřování stanovisek * vytvoření politického klubu se děje deklarací na základě minimálního počtu poslanců (25) z nejméně ¼ členských států; není dovoleno být členem více než jedné politické skupiny (těchto skupin je celkem 7 – největší vliv má Evropská lidová strana) * poslanci nezávislí – bez klubové příslušnosti – vysílají dva zástupce na předsednickou konferenci, jíž se účastní bez hlasovacího práva * výbory → EP má permanentní výbory (20) a specializované komise; EP rozhoduje vždy na základě jejich zprávy * EP rovněž může vytvářet dočasné komise; vyšetřovací komise je od LS možno vytvořit na žádost ¼ poslanců EP * zasedání a schůze → EP zasedá jednou ročně, schází se druhé úterý v březnu; může se sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů, Rady nebo Komise * zasedání se konají obyčejně v sídle EP, jímž je Štrasburk, nicméně kromě 12 měsíčních pravidelných zasedání ve Štrasburku se další schůze – zejm. výborů – organizují v Bruselu; generální sekretariát a jeho útvary sídlí v Lucemburku * schůze – kvórum schůze je stanoveno na 1/3 všech členů EP, ale v praxi se toto systematicky neověřuje * rozpravy – jsou veřejné, ledaže EP rozhodne 2/3 hlasů; až na výjimečné případy EP rozhoduje absolutní většinou odevzdaných hlasů; hlasování je osobní – normálně se hlasuje zvednutím ruky, aklamační hlasování nebo hlasování tajné je možné za podmínek stanovených jednacím řádem


Pravomoci

* EP má pravomoci: legislativní, rozpočtové (oboje společně s Radou), politické kontroly a konzultace, jmenovací pravomoci a pravomoci ve vnějších vztazích * legislativní pravomoci – EP se podílí na přijímání všech legislativních aktů a rozpočtu, ne však aktů SZBP; u nelegislativních aktů se situace různí * EP má dále právo podávat návrhy k volbám do EP; zahájit proceduru revize Smluv, udělit souhlas nutný ke svolání Konventu, jenž by o změně primárního práva diskutoval; požádat Komisi o vypracování návrhu legislativního aktu; nechce-li Komise vyhovět, musí to zdůvodnit * rozpočtové pravomoci – LS posílila pravomoci při schvalování víceletého finančního rámce, ročního rozpočtu EU, stanovení právního základu pro vlastní zdroje a pro přijímání finančních pravidel týkajících se sestavování a plnění rozpočtu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací * k posílení došlo dokonce tak daleko, že v jednom případě může být rozpočet přijat i proti vůli Rady * EP též uděluje Komisi absolutorium za provádění rozpočtu; společně s Radou má přijímat opatření na ochranu proti finančním podvodům proti rozpočtu * jmenování orgánů – EP má právo volit předsedu Komise, schvalovat a odvolávat Komisi jako celek, vyslovit nedůvěru Komisi, volit ombudsmana, vytvořit dočasné vyšetřovací komise * politická kontrolakontrola bez sankcí → * → rozpravy – EP je podrobně informován o aktivitách EU; na veřejném zasedání vede rozpravu o výroční zprávě, kterou předkládá Komise * Komise předkládá EP řadu dalších zpráv o specifických otázkách: o soutěžní politice, o aplikaci evropského práva atd. EP rovněž přezkoumává zprávu o předsednictví v Radě na konci každého předsednického období, zprávu o zasedání ER * interpelace – Komise je povinna odpovídat písemně nebo ústně na otázky, které jí kladou členové EP; odpovědi na tyto otázky se publikují v ÚV * petice – občané EU, ale i jakákoliv FO či PO sídlící nebo pobývající v některém členském státu má petiční právo k EP; petice mohou být předkládány individuálně nebo kolektivně; musejí se týkat jich osobně a spadat do věcné působnosti EU * intervence ombudsmana * kontrola se sankcemi - > obecně má EP legitimaci u ESD proti Radě i Komisi * kontrola následovaná sankcemi se předvídá pouze ve vztahu ke Komisi je totiž nemožné sankcionovat Radu – mezivládní orgán, jeho členové se za svoje činy zodpovídají národnímu parlamentu * sankční kontrola EP vůči Komisi má formu vyslovení nedůvěry, jež se týká celé Komise kolektivně; naproti tomu EP nenáleží volat k odpovědnosti jednotlivé komisaře, nicméně může vyvíjet nátlak na předsedu EP, jehož kandidaturu na počátku schvaloval * vnější vztahy – souhlas či konzultace EP je zapotřebí k přijetí (od LS) všech tzv. vnějších smluv * EP je aktivně legitimován k podání žádosti o vydání posudku podle čl.218/11 SFEU


Literatura:


Když se řekne Lisabonská smlouva


Smlouva o Evropské unii (ÚZ)


Smlouva o fungování Evropské unie (ÚZ)


Svoboda, Pavel – Úvod do evropského práva, Praha, C.H. Beck (3. vydání), 2010


Internetové zdroje:

http://www.euroskop.cz/

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code