Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


34. POJETÍ základních práv v právu EU

Lidská práva, demokracie a právní stát jsou základními hodnotami Evropské unie.

Země, které mají zájem o vstup do EU, musejí dodržovat lidská práva.

Evropská unie postupně prosadila otázku lidských práv do popředí svých vztahů s jinými zeměmi a regiony. Od počátku 90. let minulého století rovněž vkládá do všech obchodních a kooperačních smluv uzavíraných se třetími zeměmi tzv. klausuli o lidských právech, při jejímž porušení pozbývají některé části smlouvy platnost (jedná se hlavně o finanční pomoc ES/EU třetí zemi nebo zemím).V současné době existuje více než 120 takových dohod.

Obsahem těchto ustanovení je zejména:

* posilování demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu (podpora politické plurality, svobodných médií a řádného soudnictví); * zrušení trestu smrti v zemích, ve kterých ještě existuje; * potírání mučení pomocí preventivních opatření (např. školení a vzdělávání policistů) a represivních opatření (vytvoření mezinárodních tribunálů a trestních soudů); * boj proti rasismu a diskriminaci zajištěním dodržování politických a občanských práv

V uplynulých letech vedla EU dialog o otázce lidských práv se zeměmi, jako je Rusko, Čína a Írán. Za porušování lidských práv uvalila sankce na Barmu (Myanmar) a Zimbabwe.

V rámci své politiky v oblasti lidských práv klade Unie důraz především na občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Zároveň se snaží prosazovat práva žen a dětí a také práva menšin a vysídlených osob.

Závažné a soustavné porušování lidských práv členským státem může EU postihovat pozastavením členských práv.


Žádné ustanovení Smluv neuděluje pravomoc společenství přijímat pravidla v oblasti lidských práv. Nad rámec svěřených kompetencí nemůže společenství konat, šlo by o zásah do suverenity členských států. Proto koncept základních práv v EU/ES nepochází z legislativní činnosti, ale z judikatury ESD. ( viz. otázka 29 – vznik systému ochrany lidských práv v EU)

Pojem základního práva chápe ESD jako právo garantované Evropskou úmluvou 1950 či jiného členskými státy ratifikovaného lidskoprávního dokumentu ( mezinárodní právo) a plynoucí z ústavních tradic společných členským státům.

Výjimkou je stanovení normotvorby v oblasti ochrany lidských práv skrze sekundární právní akty. Příklad: směrnice č.95/46 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních dat.


Rozlišujeme tři pojmy:

- lidská práva: užívá se v oblasti práva mezinárodního a ústavního - základní lidská práva: v literatuře a doktríně - základní práva: pojem užívá ESD od případu Stauder (1969)


Je nutné rozlišovat základní práva a tzv. komunitární základní svobody( tj. svoboda pohybu pracovních sil, svoboda podnikání, zásada rovného zacházení, zákaz diskriminace…) Základní tržní svobody nejsou lidská práva, nelze se jich dovolávat v horizontálním vztahu.


Rozlišujeme základní právaa práva spojená s občanstvím Unie.

Mezi základní práva občana EU patří volný pohyb a pobyt na území Unie, možnost pracovat ve všech členských zemích (zde platí výjimky – například Německo a Rakousko dosud zcela neotevřely své pracovní trhy pro „nové členské země“), právo působit jako samostatně výdělečně činná osoba a poskytovat služby v celé EU, právo na studium či výzkum kdekoliv na území sedmadvacítky, aktivní i pasivní volební právo do Evropského parlamentu a v místě bydliště i do místních zastupitelstev (přesná pravidla pak určuje daný členský stát), dále právo podávat petice do rukou Parlamentu, možnost využít konzulát cizí země pokud v místě pobytu občana není diplomatické zastoupení jeho vlasti, právo na volný přístup k unijním dokumentům či v neposlední řadě právo obracet se na evropského ombudsmana či Evropskou komisi se stížnostmi.

Konkrétní práva chráněná EU/ES viz otázka č. 30 – Geneze a obsah Listiny základních práv EU.

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code