Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-30 [2012/04/07 11:53]
Tereza S.
evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-30 [2012/04/07 11:56] (aktuální)
Tereza S. uplně nové znění otázky!!!!
Řádek 4: Řádek 4:
   * důležité rozsudky judikující aplikační přednost EP před VP: Internationale Handelsgesellschaft,​ Costa v. ENEL   * důležité rozsudky judikující aplikační přednost EP před VP: Internationale Handelsgesellschaft,​ Costa v. ENEL
   * Konkrétních důvodů, proč ústavní nebo nejvyšší soudní instance nepřijaly bez výhrad absolutní přednost práva EU, lze nalézt celou řadu.   * Konkrétních důvodů, proč ústavní nebo nejvyšší soudní instance nepřijaly bez výhrad absolutní přednost práva EU, lze nalézt celou řadu.
-  ​demokratický deficit práva EU. I přes postupné zvětšování kompetencí Evropského parlamentu klíčová role v legislativním procesu stále přísluší výkonným orgánům. Nepříliš významný vliv na unijní normotvorbu mají nadále národní parlamenty. +  ​demokratický deficit práva EU. I přes postupné zvětšování kompetencí Evropského parlamentu klíčová role v legislativním procesu stále přísluší výkonným orgánům. Nepříliš významný vliv na unijní normotvorbu mají nadále národní parlamenty 
-  ​problém identity. Snahou členských států je zachovat si osobitost svých právních řádů, která nalézá své vyjádření nejčastěji právě v ústavních předpisech. Jako příklad lze uvést ústavní důraz na ochranu sociálních práv v Itálii nebo Španělsku. Právo EU však směřuje spíše k harmonizaci právních předpisů a z vnitrostátního pohledu tak může narušovat vnitrostátní právní svébytnost.  +  ​problém identity. Snahou členských států je zachovat si osobitost svých právních řádů, která nalézá své vyjádření nejčastěji právě v ústavních předpisech. Jako příklad lze uvést ústavní důraz na ochranu sociálních práv v Itálii nebo Španělsku. Právo EU však směřuje spíše k harmonizaci právních předpisů a z vnitrostátního pohledu tak může narušovat vnitrostátní právní svébytnost.  
-  ​obavy ÚS, že unijní právo nenabízí dostatečnou ochranu lidských práv a svobod. Tato výhrada v současné době po přijetí Listiny základních práv EU poněkud ztrácí na své aktuálnosti,​ ale v 70. letech byla v popředí (viz. Solange) +  ​obavy ÚS, že unijní právo nenabízí dostatečnou ochranu lidských práv a svobod. Tato výhrada v současné době po přijetí Listiny základních práv EU poněkud ztrácí na své aktuálnosti,​ ale v 70. letech byla v popředí (viz. Solange) 
-  ​soudní zplnomocnění,​ představující institucionální zájem národních ústavních soudů o stupňování své autonomie a kontroly nad právními a politickými procesy. ​+  ​soudní zplnomocnění,​ představující institucionální zájem národních ústavních soudů o stupňování své autonomie a kontroly nad právními a politickými procesy. ​
   * soudní dialogy nejsou vedeny pouze horizontálně,​ ve smyslu pouze mezi SD a ústavními soudy, ale nepřímo i mezi ústavními soudy navzájem. Pokud tedy některý soud nastavil principu přednosti ve své rozhodovací činnosti určité meze, mohl tím tak inspirovat soudy ostatní. ​   * soudní dialogy nejsou vedeny pouze horizontálně,​ ve smyslu pouze mezi SD a ústavními soudy, ale nepřímo i mezi ústavními soudy navzájem. Pokud tedy některý soud nastavil principu přednosti ve své rozhodovací činnosti určité meze, mohl tím tak inspirovat soudy ostatní. ​
   * Je však nutné zdůraznit, že odmítavé postoje soudů členských států vůči absolutní přednosti jsou spíše příležitostné a především se ze strany národních soudů v podstatě nikdy nejednalo o otevřenou „vzpouru“ vůči absolutnímu primátu, ale spíše o vymezení podmínek a okolností, za nichž by aplikační přednost před vnitrostátním právem byla právu EU upřena.   * Je však nutné zdůraznit, že odmítavé postoje soudů členských států vůči absolutní přednosti jsou spíše příležitostné a především se ze strany národních soudů v podstatě nikdy nejednalo o otevřenou „vzpouru“ vůči absolutnímu primátu, ale spíše o vymezení podmínek a okolností, za nichž by aplikační přednost před vnitrostátním právem byla právu EU upřena.
Řádek 16: Řádek 16:
   * Později svůj názor SÚS změnil a v rozsudku Solange II (1986) judikoval, že stupeň ochrany základních práv na evropské úrovni je už srovnatelný s úrovní německou, přičemž dokud tento stav potrvá, SÚS nemá důvod přezkoumávat slučitelnost komunitárních (unijních) norem se Základním zákonem a omezovat tak jejich aplikaci v Německu. Může se ale stát, že pokud se ochrana ZP v EU sníží, vrátí se SÚS k Solange I.   * Později svůj názor SÚS změnil a v rozsudku Solange II (1986) judikoval, že stupeň ochrany základních práv na evropské úrovni je už srovnatelný s úrovní německou, přičemž dokud tento stav potrvá, SÚS nemá důvod přezkoumávat slučitelnost komunitárních (unijních) norem se Základním zákonem a omezovat tak jejich aplikaci v Německu. Může se ale stát, že pokud se ochrana ZP v EU sníží, vrátí se SÚS k Solange I.
   * na Solange navázaly ÚS Itálie, Francie, ČR, Polska, Slovenska stejnou argumentací   * na Solange navázaly ÚS Itálie, Francie, ČR, Polska, Slovenska stejnou argumentací
-  * Rozhodnutími SÚS se inspiroval i český ÚS, který v nálezu Cukerné kvóty III (z roku 2006) uvedl, že současný standard ochrany základních práv uvnitř EU nezavdává podle názoru ÚS příčiny se domnívat, že má nižší kvalitu než ochrana poskytovaná v ČR. Pokud by však došlo k ohrožení českých ústavních fundamentů,​ ÚS bude českou ústavnost chránit.+  * Rozhodnutími SÚS se inspiroval i český ÚS, který v nálezu ​**Cukerné kvóty III** (z roku 2006) uvedl, že současný standard ochrany základních práv uvnitř EU nezavdává podle názoru ÚS příčiny se domnívat, že má nižší kvalitu než ochrana poskytovaná v ČR. Pokud by však došlo k ohrožení českých ústavních fundamentů,​ ÚS bude českou ústavnost chránit.
   * **Slovenské důchody (Landtová vs. Česká správa sociálního zabezpečení)**   * **Slovenské důchody (Landtová vs. Česká správa sociálního zabezpečení)**
-Skutková podstata – přiznání nižšího starobního důchodu pouze za odpracovanou dobu na území ČR (v době Československa),​ i když judikatura Ústavního soudu doposud z tohoto principu dovozovala povinnost vyplácet k starobnímu důchodu tzv. vyrovnávací příspěvek do výše, jaký by osoba pobírala, pokud by se všechny doby odpracované na území bývalé československé federace posuzovaly podle českých právních předpisů a v českém důchodovém systému. NSS vznesl předběžnou otázku a případu se věnoval Soudní dvůr EU, a to ve svém rozsudku C-399/09 ze dne 22. 6. 2011.Ten dospěl k závěru, že judikatura Ústavního soudu ve věci slovenských důchodů se sice příčí zásadě zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti,​ avšak je akceptovatelná tehdy, pokud by se stejné pravidlo výplaty vyrovnávacího příspěvku vztahovalo nejen na české státní příslušníky,​ ale též na migrující občany ostatních členských států EU. Čeští zákonodárci proto výplatu jakéhokoliv vyrovnání či dorovnání zrušili +        * Skutková podstata – přiznání nižšího starobního důchodu pouze za odpracovanou dobu na území ČR (v době Československa),​ i když judikatura Ústavního soudu doposud z tohoto principu dovozovala povinnost vyplácet k starobnímu důchodu tzv. vyrovnávací příspěvek do výše, jaký by osoba pobírala, pokud by se všechny doby odpracované na území bývalé československé federace posuzovaly podle českých právních předpisů a v českém důchodovém systému. NSS vznesl předběžnou otázku a případu se věnoval Soudní dvůr EU, a to ve svém rozsudku C-399/09 ze dne 22. 6. 2011.Ten dospěl k závěru, že judikatura Ústavního soudu ve věci slovenských důchodů se sice příčí zásadě zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti,​ avšak je akceptovatelná tehdy, pokud by se stejné pravidlo výplaty vyrovnávacího příspěvku vztahovalo nejen na české státní příslušníky,​ ale též na migrující občany ostatních členských států EU. Čeští zákonodárci proto výplatu jakéhokoliv vyrovnání či dorovnání zrušili 
-Rozhnodutí ÚS - Ústavní soud ve svém rozhodnutí akcentoval tezi (plynoucí též z doktríny německého Spolkového ústavního soudu), že ústavní soudy zůstávají i v podmínkách EU vrcholnými ochránci ústavnosti,​ a to i případně proti eventuálním excesům ze strany unijních orgánů. V tomto směru se Ústavní soud domnívá, že evropské nařízení regulující koordinaci důchodových systémů mezi členskými státy nelze vztahovat na zcela specifickou situaci rozpadu československé federace. Tato problematika není srovnatelná s posouzením nároků ze sociálního zabezpečení s ohledem na zápočet dob získaných v různých státech, nýbrž jde o problematiku důsledků rozdělení federace a rozdělení nákladů na sociální zabezpečení mezi nástupnické státy.+        ​* ​Rozhnodutí ÚS - Ústavní soud ve svém rozhodnutí akcentoval tezi (plynoucí též z doktríny německého Spolkového ústavního soudu), že ústavní soudy zůstávají i v podmínkách EU vrcholnými ochránci ústavnosti,​ a to i případně proti eventuálním excesům ze strany unijních orgánů. V tomto směru se Ústavní soud domnívá, že evropské nařízení regulující koordinaci důchodových systémů mezi členskými státy nelze vztahovat na zcela specifickou situaci rozpadu československé federace. Tato problematika není srovnatelná s posouzením nároků ze sociálního zabezpečení s ohledem na zápočet dob získaných v různých státech, nýbrž jde o problematiku důsledků rozdělení federace a rozdělení nákladů na sociální zabezpečení mezi nástupnické státy.
  
   * V současnosti se český Ústavní soud stále staví ke komunitárnímu právu spíše pozitivně. Také znovu podpořil eurokonformní výklad českého ústavního práva, ovšem s tím, že: „v případě jasného konfliktu mezi domácí ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací,​ musí mít ústavní pořádek České republiky, zejména jeho materiální ohnisko, přednost.“ ​   * V současnosti se český Ústavní soud stále staví ke komunitárnímu právu spíše pozitivně. Také znovu podpořil eurokonformní výklad českého ústavního práva, ovšem s tím, že: „v případě jasného konfliktu mezi domácí ústavou a evropským právem, který nelze zhojit žádnou rozumnou interpretací,​ musí mít ústavní pořádek České republiky, zejména jeho materiální ohnisko, přednost.“ ​
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code