Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


3. Význam Lisabonské smlouvy

Důvody:

Po neúspěchu Smlouvy o ústavě pro Evropu (odmítnutá v referendu ve Francii a Nizozemsku – 2005) bylo nutné přijmout nějaký kompromisní dokument z toho důvodu, že se EU stala těžkopádnou nebo přímo nefunkční.

Bylo třeba přizpůsobit fungování EU novým podmínkám 21. století – nové velmoci (BRIC), mezinárodní terorismus, globální změny klimatu…

Dále bylo třeba řešit stav, kdy se během 3 let téměř zdvojnásobil počet členů a kdy rozšíření proběhlo o samé čisté příjemce z unijního rozpočtu.

V roce 2007 byla přijata Lisabonská (reformní) smlouva – 2 smlouvy – Smlouva o Evropské Unii a Smlouva o fungování Evropské Unie

Ratifikována všemi státy a vstup v platnost 1.12.2009

Změny:

Zrušení pilířové struktury – komunitarizace II. a III. pilíře – stále zůstávají specifika hlavně u SZBP

Právní subjektivita pro EU – možnost EU vstupovat do mezinárodních smluv, ale také např. být žalována

Zrušení ES (EU je přímým pokračovatelem společenství a jeho právním nástupcem)

Pevně stanovena kritéria pro vystoupení z EU– dohoda o vystoupení a následně do dvou let se vystoupení praktikuje

Právní závaznost Listiny základních práv a svobod EU(až na výjimky VB, Polsko, ČR) - právně nezávazná již od roku 2000, měla ale i tak velkou neformální závaznost

Zavedení stálého předsedy Evropské rady– mandát na 2,5 roku s možností znovuzvolení, předsedá zasedání Evropské rady a řídí její jednání, významné postavení z hlediska zahraniční politiky; dnes Herman Van Rompuy

Změna postavení Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku – je současně místopředsedou komise, má zahraničně politické pravomoci, předsedá Evropské službě vnější činnosti; dnes Catherine Ashton

Vznik Evropské služby pro vnější činnost– jakási evropská diplomatická služba, právě vzniká, předseda je Vysoký představitel

Evropská občanská iniciativa – institut přímé demokracie, možnost vyvolat jednání o lidové iniciativě na půdě EU, Komise vydala tzv. zelenou knihu a připravuje se nařízení (nutno specifikovat podmínky, za kterých bude lidová iniciativa přípustná, hovoří se o milionu podpisů)

Zvýšení počtu případů hlasování v Radě kvalifikovanou většinou – rozšíření o prvky II. a III. pilíře

Změna kvalifikované většina od r. 2014 – tzv. dvojí většina nejméně 55% členů Rady – tedy alespoň 15 států a alespoň 65% obyvatelstva EU – zvýšení transparentnosti a efektivity; blokační menšina alespoň 3 státy

Právo národních parlamentů kontrolovat dodržování principu subsidiarity– Komise musí vnitrostátní parlament na legislativní kroky upozornit a ten se pak může vyjádřit k porušení principu subsidiarity – systém „žlutých“ a „oranžových“ karet; na to navazuje novela Jednacího řádu PS a Senátu ČR

Možnost změny primárního práva bez konání mezivládní konference tzv. passarella – pouze některé méně významné změny primárního práva – vnitřní politiky, přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině, přechod od zvláštního k řádnému legislativnímu procesu

Posílení řádného legislativního postupu v Parlamentu– spolurozhodovací proces se mění na řádný proces a představuje standard, zbytek procesů jen výjimečně


Dopadů Lisabonské smlouvy je mnohem více, toto jsou pouze ty nejzávažnější změny v primárním právu EU. Otázka zní na význam, ten je ale v současné době, kdy je velká část institutů nenaplněna a vůbec není jisté, zda budou funkční a efektivní. Význam Lisabonské smlouvy bude možné hodnotit s odstupem alespoň 10 let, podobně jako smlouvu Maastrichtskou.

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code