Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
— |
evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:otazka-25 [2012/03/12 00:15] (aktuální) |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ====== 25. Právní základ a autonomie práva EU ====== | ||
+ | |||
+ | Samostatnost práva EU je jeden z důsledků nadstátní integrace mezi členskými státy. Právo EU má své kořeny v mezinárodním právu veřejném. Na základě tzv. Zakládajících smluv se ovšem vyvinul dnešní **autonomní právní řád EU**, který získal částečným a dobrovolným přenosem pravomocí **svrchovanost nad řády členských států**. Autonomie práva EU se projevuje tím, že **toto právo působí přímo v právních řádech národních států a přitom neztrácí svoji povahu jako evropské právo**(tzn. monistický režim i pro státy s jinak dualistickým režimem MPV). | ||
+ | |||
+ | Při systematickém zkoumání preambule Smluv, institucionálního ustanovení a mechanismu předběžných otázek ESD v případu **Van Gend en Loos (1962)**konstatoval, že | ||
+ | |||
+ | //"Společenství vytváří// //**nový právní řád mezinárodního práva,**// //v jehož prospěch členské státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech, svá suverénní práva, a jejichž subjektem nejsou jen členské státy, ale rovněž i jejich příslušníci. Nezávisle na legislativě členských států právo Společenství proto nejen ukládá povinnosti jednotlivcům, ale rovněž zakládá jejich práva."// | ||
+ | |||
+ | Z důvodu naplnění cíle Smlouvy o založení EHS zavést//společný trh, jehož fungování se dotýká přímo občanů Společenství// se tak logicky vyvinul //vlastní právní řád integrovaný ... do právních systémů členských států, jenž je závazný pro jejich soudy.// **(Costa, 1964)** | ||
+ | |||
+ | V rámci své judiciální činnosti SD odvodil **principy nadřazenosti a přímého účinku** komunitárního práva, a to **tzv. induktivní metodou vycházející z komplexní analýzy Zakladatelských smluv.** Svoji rozhodovací činností tak SD dal obsah vágním normám v Zakladatelských smlouvách mající převážně teleologickou povahu. Podle Soudního dvora není splnění hospodářských cílů myslitelné, bez zaručení plné efektivity komunitárního práva. SD tak odvodil ze smluv tzv. **konstitutivní principy** mající ekvivalentní statut s ostatními ustanoveními primárního práva. Judikaturu SD tak lze označit evolučním nástrojem evropské integrace. | ||
+ | |||
+ | Posudek z roku 1991 stanovil, že //"Smlouva EHS, byť uzavřena ve formě mezinárodní smlouvy, vytváří ústavní chartu Společenství založenou na panství práva ... zakládací smlouvy založily nový právní řád, v jehož prospěch omezily svá suverénní práva."// | ||
+ | |||
+ | Autonomie práva tedy vycházela již ze Smluv zakládajících ES a to konkrétně z jejich vlastního institucionálního rámce, charakteru institucí (nezávislost, výlučná pravomoc) a závaznosti jejich sekundární legislativy. | ||
+ | |||
+ | Obecná teorie práva stanoví 3 podmínky pro samostatnost právního řádu: | ||
+ | |||
+ | (I.) právní řád se opírá o vlastní základní normy ústavní povahy -- EU ano -- primární právo | ||
+ | |||
+ | (II.) předpisy právního řádu jsou ve svém výkladu a aplikaci podřízeny jediné vlastní konečné a | ||
+ | |||
+ | obligatorní instanci -- v EU je to SDEU | ||
+ | |||
+ | (III.) právní řád si vystačí sám o sobě, takže není třeba se dovolávat zásad nebo pravidel, jež | ||
+ | |||
+ | Smlouva neobsahuje -- EU také splňuje, případné mezery zaplňuje Soudní dvůr | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{template>evropske-pravo:pfuk:evropa:zkouska:navigace}} | ||