Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


23. Legislativní proces v EU

Úprava: čl. 289-299 SFEU

Jedná se opostup přijímání právně závazných sekundárních legislativních aktů(nařízení, směrnice, rozhodnutí), na základě Smluv. (Je třeba odlišit od nelegislativních sekundárních aktů - delegovaných a prováděcích aktů a aktů SZBP, které mají zvláštní režim).

Řádný legislativní postupse uplatní, pokud v příslušném ustanovení je formule typu „Rada … řádným legislativním postupem“. Obecně lze říci, že Rada přijímá akty společně s Evropským parlamentem a to na návrh Komise.Děje se tak v těchto etapách:

(I.) Návrh- podává Komise (výjimečně ESD, EP, ECB, skupina států). Rada může změnit návrh pouze jednomyslně, nesmí však změnit jeho podstatu. Navrhovatel předkládá návrh Radě, EP a národním parlamentům, tyto mají 8 týdnů na posouzení dodržení subsidiarity (státy zde mohou udělit žlutou, oranžovou, nebo červenou kartu).

(II.) První čtení- EP zaujme k návrhu postoj EP v prvním čtení a postoupí jej Radě. Ta ho buď schválí (= akt je přijat), nebo neschválí a přijme postoj Rady v prvnímu čtení a postoupí jej EP ke druhému čtení.

(III.) Druhé čtení- EP ve lhůtě 3 měsíců může

a) prostou většinou schválí postoj Rady v prvním čtení nebo nerozhodne (= akt je přijat ve znění postoje Rady v prvním čtení)

b) absolutní většinou (většinou všech) postoje Rady v prvním čtení odmítne (= akt je nepřijat)

c) absolutní většinou navrhne změny postoje Rady v prvním čtení a postoupí je Radě. Rada buď návrh se změnami EP přijme (=akt je přijat), anebo se zahajuje…

(IV.) Dohadovací postup- předseda Rady po dohodě s předsedou EP svolá do 6 týdnů dohadovací výbor (všichni členové Rady + stejný počet europoslanců + zástupce Komise bez hlasovacího práva - snaží se o sbližování stanovisek EP a Rady). Do dalších 6 týdnů je výsledkem buď kompromis (společný návrh schválený většinou přítomných poslanců a Radou kvalifikovanou většinou) po kterém následuje třetí čtení, nebo jeho nedosažení (= nepřijetí aktu).

(V.) Třetí čtení- opět do 6 týdnů. Akt je přijat, jestliže společný návrh z dohadovacího postupu schválí EP prostou většinou a Rada kvalifikovanou většinou.

Lhůty 3 měsíce a 6 týdnů lze z podnětu EP nebo rady prodloužit (max. o 1 měsíc resp. 2 týdny).

Právní akty přijaté řádným legislativním postupem podepisuje jak předseda EP, tak předseda Rady. Vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie. Vstupují v platnost dnem, který je v nich uveden, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.

Zvláštní legislativní postupje sběrná kategorie kam spadá přijímání všech legislativních postupů, které nejsou přijímány řádným legislativním postupem. Je jich několik - např. akt přijímá EP za účasti Rady, nebo Rada za účasti EP (EP se může účastnit formou souhlasu /např. přijímání členů/ nebo konzultace /např. soutěžní právo/). Tento postup se pozná podle formulace typu „Rada … zvláštním legislativním postupem …“. I když je předepsán zvláštní postup může obecně ER nebo Rada rozhodnout o použití řádného legislativního postupu. Legislativní akty přijaté zvláštním l.p. podepisuje předseda orgánu, který je přijal. Jako příklad viz čl. 153/2 SFEU.

Rozpočtové řízení- liší se od řádného leg. postupu hlavně striktními lhůtami a prohozenými funkcemi Rady a EP. Komise má zde navrhovací monopol (všechny orgány Komisi předtím postoupí odhady svých výdajů). Rada k návrhu zaujme postoj, který EP buď schválí, nebo navrhne změny. Rada změny provedené EP buď schválí, nebo zahájí dohadovací řízení. Nepodaří-li se kompromis - rozpočet neschválen a Komise podává nový návrh. Není-li na začátku roku rozpočet přijat, financuje se EU dle rozpočtového provizoria.



V této otázce lze zmínit i proces revize primárního práva. Ta se může provést

- Řádným postupem – obsahem revize může být cokoliv, jak rozšíření, tak zúžení svěřených pravomocí. Návrh revize může Radě podat vláda členského státu, EP nebo Komise. Rada postupuje návrh ER a sděluje ho národním parlamentům. ER posoudí návrh a prostou většinou ho po konzultaci s EP a Komisí schválí. Pak svolá předseda ER konvent složený ze zástupců národních parlamentů, hlav států či předsedů vlád, EP a Komise. Konvent posoudí návrh a konsensem schválí doporučení pro mezivládní konferenci. Tu pak svolá předseda ER pro schválení změn. Následuje poslední fáze, a to ratifikace všemi členskými státy dle jejich ústavních pravidel. - Zjednodušeným postupem – bez konání mezivládní konference – tzv. Passarella. I zde je ale následná podmínka ratifikace členskými státy, což může státům sloužit ka zablokování revize.

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code