Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


18. ROZHODNUTÍ (DRUHY, POVAHA A ODLIŠNOSTI)

- slouží především k řešení konkrétních případů (jako správní akty ve vnitrostátním právu)

- ukládají adresátům práva nebo povinnosti– prohlášení, které nezasahuje do práv jednotlivce nebo nezakládá práva, není rozhodnutím

- čl. 288 SFEU: Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně.

- je závazné v celém rozsahu a má bezprostřední účinky(stejně jako nařízení)

- zpravidlamá adresáty; od Lisabonu je mít nemusí, potom je obecně závazné (někdy nebyly adresáti ani dříve, např. rozhodnutí uvozující vnější smlouvy do evropského práva adresáty nikdy neměla)

→ do Lisabonu nebyly obecně závazné, nebyly pramenem sekundárního práva v objektivním smyslu; po Lisabonu mohou mít normativní charakter

- je možné, že akt formálně označený „nařízení“ je rozhodnutím, pokud je obsah určen určitému počtu adresátů

- adresáty mohou být státy, FO, PO (např. soutěž – povolení spojení, pokuty)

- mohou se dovolávat i neadresáti – pokud stát porušuje rozhodnutí mu adresované – rozsudek Plaumann25/62 (musí být osobně a bezprostředně dotčeni)

- rozhodnutí Rady a Komise – vydání Radou nebo Komisí, poté oznámena adresátům, nemusí být veřejně vyhlašována, ale bývají v Úředním listu EU

- rozhodnutí adresovaná členským státům

* státy musí přijmout potřebná prováděcí opatření (stejně jako u směrnic) * má přímý účinek, pokud: členský stát nenaplnil nebo porušil rozhodnutí/práva či povinnosti jsou dostatečně jasné, přesné, právně dokonalé a neponechávají vnitrostátním orgánům prostor k uvážení/je dána aktivní legitimace dovolávající se osoby/přímou aplikací nedojde ke vzniku povinnosti jednotlivce * zásada estoppel – členský stát se nemůže vůči jednotlivci dovolávat rozhodnutí, jež sám nenaplnil či porušil

- sekundární nelegislativní akty v rámci SZBP

* rozhodnutí o strategických zájmech a cílech (čl. * rozhodnutí Rady o akcích (čl. 28 SEU) * rozhodnutí Rady o postojích (čl. 29 SEU)

- rozhodnutí SDEU – nabývají právní moci vyhlášením před SDEU, vykonatelnost je stanovena individuálně u jednotlivých druhů řízení

a) autoritativní výklad práva EU (monopol k tomu má SDEU)

b) rozhodování o platnosti sekundárních aktů EU

c) zaplňování mezer v psaných pramenech práva EU (např. vztah unijního a národního práva, viz. Costa vs. ENEL)

d) preventivní zjišťování souladu sekundárního práva EU s návrhem tzv. vnější smlouvy (=posudek)

c) dovozování nepsaných pramenů práva

- nabývají právní moci vyhlášením, vykonatelnost individuálně určena u jednotlivých druhů řízení

- rámcové rozhodnutí

* bylo obdobou směrnice pro policejní a justiční spolupráci ve věcech trestních (bývalý třetí pilíř) * nemají přímý účinek, ale mají nepřímý účinek (= povinnost interpretovat vnitrostátní právo v souladu se závaznou normou EU = povinnost eurokonformního výkladu) * nutnost implementovat do vnitrostátního práva zákonem


Svoboda: Úvod do evropského práva (Praha: C. H. Beck, 2010), 93.

Svoboda: Úvod do evropského práva (Praha: C. H. Beck, 2011), 98, 104, 107, 153, 343, 344.

Tichý, Arnold, Zemánek, Král, Dumbrovský: Evropské právo (Praha: C. H. Beck, 2011), 249-251.

http://www.vakobobri.cz/download.php?view.1659

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code