Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU

Směrnice= závazná pro stát, co do výsledku,jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům /čl 288 Smlouvy o fungování EU/


4 následky:


1.směrnice se stane přímo aplikovatelnou uplynutím dané lhůty

2.aplikují se pouze dostatečně jasná ustanovení

3.směrnice se může aplikovat pouze k tíži státním subjektům a ne jednotlivcům

4.jednotlivec se může dovolávat nepřímého účinku směrnice (aplikační orgány mají vykládat vnitrost.normy v souladu se směrnicí)


Ad 1) bezprostřední účinek směrnice

* Vysloveno v rozsudku Van Duyn * Dle rozsudku Van Schijndel jsou orgány člens.státu povinny ex officio aplikovat bezprostředně aplikovatelná pravidla evr.práva * Aby byl stát povinen směrnici bezprostředně aplikovat, musí být splněny podmínky: marné uplynutí lhůty k transpozici směrnice, dostatečná přesnost a bezpodmínečnost směrnice, aktivní legitimace osoby jež se účinku dovolává, skutečnost že nedojde k uložení povinnosti jednotlivci

Ad 2) dostatečná přesnost a bezpodmínečnost směrnice

* Ustanovení se považují za dostatečně přesné, pokud jsou natolik jasné, že mohou být bez dalšího nebo s použitím obvyklých výkladových postupů, aplikace není závislá na přijetí prováděcího opatření, za bezpodmínečné se bere i to když se stát může odchýlit ale jen v jednom směru (také ve Frankovich-tato podmínka splněny i tehdy, kdy sice volnost uvážení pro stát co do výsledku, ale ze směrnice vyplývají jasné meze tohoto uvážení)

Ad 3) aplikace pouze k tíži státním subjektům a ne jednotlivcům

* Formulace ve věci Marshall (aplikace pouze v horizontální rovině) * Ve věci CIA Security * Je možné dovolat se ve vertikální rovině, ale pouze ve směru, že jednotlivec se dovolá povinnosti, která se uloží státu

Ad 4) nepřímý účinek směrnice

* Výslovně přiznán ve věci Von Colson * Je to povinnost st. orgánů vykládat vnitrostátní právo v nejvyšší možné míře v souladu s netransponovanou směrnicí (tzv. eurokonformní výklad) * Rozsudek Marleasing- eurokonformě se musí vykládat všechny národní předpisy, které připadají v daném případě do úvahy)


Náhrada škody- koho žalovat za škodu špatnou transpozicí směrnice do našeho řádu? Žaluji organizační složku státu, který za to odpovědná, pokud ale tato složka tu transpozici připravila dobře a během cesty Parlamentem bylo změněno a tak zmršeno a jsou-li naplněny tři podmínky odpovědnosti státu vůči jednotlivci, žaluji MF (viz Frankovich) – 3 podmínky:

* Směrnice směřovala k založení práv jednotlivců * Dostatečná závažnost porušení směrnice * Přímá souvislost


Řízení pro porušení Smluv

* Evr.Komise může žalovat členský stát * Nejdříve upozorní stát na nedostatky, když nereaguje, vydá stanovisko (co dokdy napravit), pak žalobu- výsledkem deklaratorní rozsudek, že se dopustila, a pokud nezmění stát nic pak Komise podá žalobu na neplnění rozsudku, kde návrh na uložení pokuty či opakovaného penále * V případě, že stát netransponoval vůbec, může Komise podat návrh na pokutu rovnou se žalobou

Navigace (obsah)

1. Vývojová stádia evropské integrace | 2. Význam Maastrichtské smlouvy a Amsterdamské smlouvy | 3. Význam Lisabonské smlouvy | 4. Vznik členství v EU | 5. Pojem a obsah členství v EU | 6. Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy | 7. Pozastavení a zánik členství v EU | 8. Princip posílené spolupráce | 9. Pojem a působnost práva EU | 10. Princip loajality | 11. Princip subsidiarity | 12. Princip proporcionality | 13. Systematika pramenů práva EU a jejich vzájemné vazby | 14. Primární právo EU a jeho vnitrostátní účinky | 15. Nařízení EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od směrnic EU | 16. Směrnice EU a jejich vnitrostátní účinky. Odlišení od nařízení EU | 17. Následky nenáležité transpozice směrnic EU | 18. Rozhodnutí (druhy, povaha a odlišnosti) | 19. Judikatura Soudního dvora EU jako pramen práva EU | 20. Obecné právní zásady jako pramen práva EU | 21. Hlavní metody výkladu práva EU a jejich specifika. | 22. Postupy pro přijímání změn primárního práva EU | 23. Legislativní proces v EU. | 24. Metody a nástroje harmonizace právních předpisů členských států EU | 25. Právní základ a autonomie práva EU | 26. Specifika práva EU vůči mezinárodnímu právu | 27. Princip přímého účinku (použitelnosti) práva EU | 28. Princip nepřímého účinku práva EU | 29. Princip přednosti práva EU - jeho zakotvení a projevy | 30. Výhrady ústavních soudů členských států proti absolutní přednosti práva | 31. Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva EU | 32. Sankce v právu EU | 33. Odpovědnost EU za škodu | 34. Pojetí základních práv v právu EU | 35. Systém ochrany základních práv v EU (včetně uvedení 2 klíčových rozsudků Soudního dvora EU) | 36. Geneze a obsah Listiny základních práv EU | 37. Vztah Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva | 38. Přehled institucionální struktury EU | 39. Evropská rada (složení, fungování, pravomoci) | 40. Rada EU (složení, fungování, pravomoci) | 41. Evropská komise (složení, fungování, pravomoci) | 42. Evropský parlament (složení, fungování, pravomoci) | 43. Evropská centrální banka | 44. Zdroje, výdaje a schvalování rozpočtu EU | 45. Soudní dvůr (složení, pravomoci, úloha) | 46. Tribunál (složení, pravomoci, úloha) | 47. Přehled druhů řízení před Soudním dvorem EU | 48. Řízení o předběžné otázce | 49. Řízení o žalobě neplatnosti | 50. Řízení o žalobě pro porušení Smluv | 51. Pojem zboží a hlavní zákazy, na nichž je volný pohyb zboží založen | 52. Výjimky ze zásady volného pohybu zboží | 53. Zákaz cel a opatření majících rovnocenný účinek | 54. Zákaz kvantitativních omezení a opatření majících rovnocenný účinek | 55. Pojem služeb, zásada volného pohybu služeb a výjimky z ní | 56. Zásada vzájemného uznávání (princip země původu) ve volném pohybu služeb, zboží a osob | 57. Unijní občanství – pojem a základní charakteristika | 58. Práva unijních občanů ve vztahu k orgánům EU | 59. Právo pobytu a práce unijních občanů | 60. Omezení volného pohybu unijních občanů | 61. Schengenský systém | 62. Svoboda usazování v EU | 63. Pojem kapitálu a platby a omezení volného pohybu kapitálu a plateb | 64. Pojem hospodářské a měnové unie | 65. Pakt o stabilitě a růstu | 66. Zneužití dominantního postavení v EU | 67. Kartelové dohody v EU | 68. Kontrola fúzí v EU | 69. Veřejné podpory v EU | 70. Prosazování soutěžního práva EU | 71. Právní povaha tzv. vnějších smluv EU a řízení o posudku slučitelnosti | 72. Zvláštnosti právního režimu SZBP | 73. Prostor svobody, bezpečnosti a práva | 74. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech | 75. Charakteristika jedné z následujících politik EU: zemědělská, dopravní, ochrany spotřebitele a životního prostředí

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code